č. j. 5 A 61/2022‑ 117

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci

žalobkyně:  Ing. A. B.

bytem X

 

proti

 

žalovanému:  Národní bezpečnostní úřad
se sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5 – Košíře   

 

o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 29. 6. 2022, č. j. 122/2022-NBÚ/07-OP, a o podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022,

takto:

  1. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 29. 6. 2022, č. j. 122/2022-NBÚ/07-OP,se zamítá.
  2. Podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022  s e  o d m í t á.
  3. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  4. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

  1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 2. 2022, č. j. 18947/2022-NBÚ/P (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), rozhodl podle § 113 odst. 1 písm. h) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) o zastavení bezpečnostního řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné, neboť žalobkyně podala neúplnou výpověď a na základě daného stavu nelze ve věci rozhodnout. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, který žalovaný rozhodnutím ze dne 19. 4. 2022, č. j. 35474/2022-NBÚ/P, podle § 128 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací pro jeho opožděnost zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně rozklad, o němž rozhodl ředitel žalovaného tak, že rozklad zamítl a rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2022, č. j. 35474/2022-NBÚ/P, potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí ředitele žalovaného brojí žalobkyně podanou žalobou.
  2. Na základě žádosti žalobkyně ze dne 18. 8. 2021 zahájil žalovaný bezpečnostní řízení, v jehož průběhu obdržel informace o závadovém jednání žalobkyně dne 27. 6. 2020 v Obchodním centru Haná v Olomouci. Z důvodu zjištění skutečného stavu věci ve vztahu k předmětnému incidentu byla žalobkyně vyzvána k provedení pohovoru ve smyslu § 105 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací. Žalobkyně během pohovoru podala ve vztahu k předmětu incidentu neúplnou a nedostatečnou výpověď, přičemž její vyjádření však považoval žalovaný za nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutkového stavu věci a pro objektivní rozhodnutí ve věci samé. S ohledem na tuto skutečnost žalovaný nemohl v dané věci rozhodnout, proto bezpečnostní řízení dle § 113 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně utajovaných informací zastavil a žalobkyni současně výslovně poučil o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů rozklad. Uvedené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 25. 2. 2022. Dne 27. 3. 2022 bylo žalovanému doručeno podání žalobkyně označené jako „Žádost o řízení (rozklad)“ ze dne 25. 3. 2022, v němž se žalobkyně domáhala přezkumu prvoinstančního rozhodnutí, když podala výpověď ke všem skutečnostem dle § 105 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací. Vzhledem k tomu, že byl rozklad žalobkyně podán po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty pro podání rozkladu, žalobkyně nepožádala o prominutí zmeškání lhůty k podání rozkladu a ani neuvedla žádné důvody zmeškání této lhůty, žalovaný rozklad žalobkyně dle § 128 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací zamítl. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně opět rozklad, který s ohledem na výše uvedené neshledal ředitel žalovaného důvodným a rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí.

II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného

  1. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) předesílá, že se s ohledem na povahu napadeného rozhodnutí a předmět soudního přezkumu v nyní posuzované věci vzhledem k nepřiléhavé žalobní argumentaci žalobkyně níže pouze ve stručnosti omezil na rekapitulaci základního obsahu podané žaloby a podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022.
  2. Žalobkyně v podané žalobě brojí zejména proti zastavení bezpečnostního řízení vedeného s její osobou za účelem vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné. Žalobkyně v žalobě popisuje události a řízení předcházející výzvě žalovaného k provedení pohovoru ve smyslu § 105 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací a v této souvislosti rozporuje události a důkazy provedené v těchto předcházejících řízeních.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve shrnul okolnosti předcházející podání žaloby a dále uvedl, že dle geneze nyní posuzované věci je patrné, že žalobkyně podala rozklad po uplynutí zákonné patnáctidenní lhůty, aniž by požádala o prominutí zmeškání lhůty a uvedla důvod pro její zmeškání, ačkoliv byla v tomto ohledu ze strany žalované poučena.
  4. Dne 15. 9. 2022 žalobkyně doručila soudu podání označené jako „Kasační stížnost proti rozhodnutí Velení Armády ČR pod Č. j. MO 317443/2022-4423“, z jehož obsahu ovšem není srozumitelné, zda jím brojí proti rozhodnutí „Velení Armády ČR pod Č. j. MO 317443/2022-4423“ či zda jde pouze o informaci soudu, že ve věcně souvisejících věcech žalobkyně probíhají též řízení u Krajského soudu v Olomouci a u Okresního soudu v Olomouci. Obsah svého podání žalobkyně srozumitelně nevysvětlila ani na základě výzvy soudu dané jí usnesením ze dne 12. 12. 2022, čj. 5 A 61/2022-75.

III. Posouzení žaloby

A. řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 29. 6. 2022, č. j. 122/2022-NBÚ/07-OP

  1. Městský soud v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná. 
  2. Před vypořádáním žalobních bodů je nutné na tomto místě upozornit, že předmětem přezkumu v nyní posuzované věci je toliko včasnost podání rozkladu žalobkyní proti rozhodnutí o zastavení bezpečnostního řízení, což vyplývá rovněž z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2023, č. j. 4 As 34/2023-23, bodu [14], který se týkal žádosti žalobkyně o osvobození od hrazení soudního poplatku a o ustanovení zástupce v nynějším řízení. V něm kasační soud uvedl, že „v řízení před městským soudem lze posuzovat pouze otázku včasnosti rozkladu podaného proti rozhodnutí o zastavení bezpečnostního řízení“. Pro úplnost městský soud uvádí, že zamítnutí rozkladu není výsledkem meritorního přezkoumání obsahu napadeného správního rozhodnutí, ale jedná se pouze o procesní rozhodnutí konstatující opožděnost rozkladu, aniž by však byla jakkoliv hodnocena a zkoumána věcná a právní stránka rozhodnutí (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 2 Azs 335/2016-35). Předmětem soudního přezkumu v nyní posuzované věci proto mohou být toliko ty žalobní námitky, které se týkají posouzení opožděnosti žalobkyní podaného rozkladu.
  3. Podle § 125 zákona o ochraně utajovaných informací proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak.
  4. Podle § 126 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.
  5. Podle § 128 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto. Dle odstavce 2 téhož ustanovení lze pak proti tomuto rozhodnutí podat rozklad.
  6. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 25. 2. 2022 zaslal žalovaný žalobkyni rozhodnutí o zastavení bezpečnostního řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné ze dne 25. 2. 2022, č. j. 18947/2022-NBÚ/P, jehož součástí bylo rovněž poučení o tom, že proti tomuto rozhodnutí lze podat podle § 125 a § 126 zákona o ochraně utajovaných informací rozklad, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Předmětné rozhodnutí bylo žalobkyni zasláno do její datové schránky, přičemž z doručenky datové zprávy vyplývá, že rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno ještě téhož dne, tj. dne 25. 2. 2022. Žalobkyně dne 27. 3. 2022 podala žalovanému dokument označený jako „Žádost o řízení (rozklad)“, v němž žalobkyně toliko nesouhlasila s důvodem pro zastavení bezpečnostního řízení. Součástí podaného rozkladu však již nebyla žádost žalobkyně o prominutí zmeškání lhůty k podanému rozkladu ve smyslu § 126 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a ani z obsahu rozkladu nelze jakkoliv seznat, že by žalobkyni v podání rozkladu v zákonné lhůtě bránily závažné důvody. Žalovaný tak z důvodu opožděnosti rozklad žalobkyně rozhodnutím ze dne 19. 4. 2022, č. j. 35474/2022-NBÚ/P, zamítl a k totožným závěrům ohledně včasnosti podání rozkladu dospěl rovněž ředitel žalovaného v napadeném rozhodnutí.
  7. Městský soud ověřil skutková zjištění týkající se opožděnosti podání rozkladu žalobkyní a konstatuje, že prvoinstanční rozhodnutí bylo žalobkyni zasláno do její datové schránky dne 25. 2. 2022 a téhož dne bylo žalobkyni ve 14:54:09 hodin doručeno, jak vyplývá z doručenky datové zprávy. Součástí prvoinstančního rozhodnutí bylo rovněž řádné poučení žalobkyně o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů od doručení rozklad. Lhůta 15 dnů pro podání rozkladu dle § 126 odst. 1 zákona o ochraně utajovaných informací žalobkyni uplynula dne 14. 3. 2022 (den 12. 3. 2022 připadal na sobotu). Podání žalobkyně označené jako „Žádost o řízení (rozklad)“ bylo žalovanému podáno dne 27. 3. 2022, tedy třináct dní po uplynutí zákonné lhůty pro podání rozkladu. Zároveň žalobkyně v předmětném podání nepožádala žalovaného o prominutí zmeškání lhůty ze závažných důvodů ve smyslu § 126 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací a ani ze samotného obsahu podání nelze jakkoliv seznat, že by žalobkyni ve včasném podání rozkladu bránily závažné důvody. S ohledem na výše uvedené městský soud uzavírá, že žalovaný nepochybil a postupoval v souladu se zákonem, zamítl-li rozklad žalobkyně dle § 128 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně utajovaných informací z důvodu jeho opožděného podání a stejně tak nepochybil ředitel žalovaného, když rozklad žalobkyně dle § 131 odst. 4 zákona o ochraně utajovaných informací zamítl a rozhodnutí žalovaného potvrdil. 
  8. Ostatní žalobní námitky žalobkyně směřovaly proti důvodům věcného posouzení zastavení bezpečnostního řízení, a nikoliv proti zamítnutí rozkladu pro opožděnost. Městský soud se jimi proto věcně nezabýval, neboť tyto nemohou být vzhledem k povaze napadeného rozhodnutí předmětem přezkumu v nyní posuzované věci.

B. procesní postup soudu v řízení o podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022

  1. Podle § 37 odst. 3 s. ř. s. z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Ten, kdo činí podání, (dále jen "podatel") v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů.
  2. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
  3. Usnesením ze dne 12. 12. 2022, č. j. 5 A 61/2022-75, městský soud žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení srozumitelným způsobem vysvětlila, zda se jedná o samostatně podanou žalobu nebo pouze o vyjádření či doplnění k již podané žalobě či kasační stížnosti (viz název podání), přičemž jedná-li se o nově podanou žalobu, aby tuto doplnila o náležitosti dle § 71 odst. 1, 2 ve spojení s § 37 odst. 3 s. ř. s. Zároveň soud žalobkyni poučil o tom, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud podání žalobkyně usnesením v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítne, čímž bude řízení skončeno. Předmětné usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 12. 12. 2022, žalobkyně však vytknuté vady podání ve stanové lhůtě a ani poté neodstranila. Soud si je vědom vyjádření žalobkyně ze dne 21. 12. 2022, ani toto podání však obsah podání ze dne 1. 9. 2022 srozumitelným způsobem nevysvětluje.
  4. Jelikož vada podání spočívající v jeho nesrozumitelnosti nebyla žalobkyní odstraněna, soud posupoval podle § 37 odst. 5 s. ř. s. a podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022 odmítl.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

  1. Městský soud neseznal důvodnost podané žaloby, proto ji z výše uvedených důvodů jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
  2. Podání žalobkyně ze dne 1. 9. 2022 soud odmítl, jelikož žalobkyně neodstranila vadu podání spočívající v jeho nesrozumitelnosti.
  3. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně úspěch v řízení neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak právo na náhradu nákladů řízení měl, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 15.10.2024

 

 

 

 

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu

 

 

(K.ř. č. 1 – rozsudek)