[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného při rozhodování o žádosti žalobkyně o příspěvek na bydlení sp. zn. 84739-22-AB

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni bude z účtu Městského soudu v Praze vrácen soudní poplatek zaplacený z podané žaloby ve výši 2000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Jana Švarce, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného  Úřadu práce České republiky - krajská pobočka pro hlavní město Prahu, jenž do doby podání žaloby nerozhodl o žádosti žalobkyně o příspěvek na bydlení, o které vedl řízení pod sp. zn. 84739-22-AB.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 30. 6. 2022 podala u žalovaného žádost o příspěvek na bydlení. Žalovaný  vede ve věci řízení pod sp. zn. 84739-22-AB, avšak dosud ve věci nerozhodl a je tak nečinný.
3. Žalobkyně proto dne 28. 6. 2023 podala žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, ani o té však dosud nebylo rozhodnuto. Tím tak žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředky, které procesní předpis pro řízení u správního orgánu stanoví k její ochraně proti nečinnosti.
4. S odkazem na uvedené skutečnosti žalobkyně navrhla, aby soud rozsudkem uložil žalovanému jednak povinnost vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně vedeném u něj pod sp. zn. 84739-22-AB do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, a jednak povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.
5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 30. 6. 2022 podala žalobkyně prostřednictvím datové schránky  žádosti o příspěvek na bydlení a přídavek na dítě na ÚP ČR - krajskou pobočku pro hlavní město Prahu, kontaktní pracoviště Praha 9. Dne 5. 8. 2022 byly obě žádosti žalobkyně předány ke zpracování na Kontaktní pracoviště podle místa skutečného bydliště žalobkyně.
6. Žalobkyně však k oběma dávkám podala pouze žádosti bez doložení dalších dokladů potřebných pro jejich řádné vyřízení,  jmenovitě nebyly doloženy doklady o výši příjmů ani nákladů, nájemní smlouva, potvrzení o úhradě nájmu a služeb spojených s užíváním bytu a potvrzení o studiu. Dne 2. 9. 2022 proto byly žalobkyni zaslány výzvy k doplnění žádostí, které jí byly doručeny dne 5. 9. 2022.
7. Na tuto výzvu však žalobkyně ve stanovené lhůtě nereagovala, a proto její žádosti dále nebyly řešeny.
8. Dne 6. 1. 2023 doručila žalobkyně na kontaktní pracoviště prostřednictvím datové schránky  podání s doplněním dokladů k žádosti o příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. V důsledku administrativního nedopatření bylo podání žalobkyně předáno k vyřízení pracovnici kontaktního pracoviště, která je podání nezpracovala, neboť ukončila svůj pracovní poměr. Podání žalobkyně tak zůstalo po určitou dobu nevyřízené.
9. Dne 28. 6. 2023 podala žalobkyně k Ministerstvu práce a sociálních věcí žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na základě které byly na kontaktním pracovišti doklady k oběma žádostem dohledány, žádosti zpracovány a dne 28. 8. 2023 byly obě dávky - příspěvek na bydlení a přídavek na dítě - přiznány za období od 30. 3. 2022 do 31. 3. 2023. Dne 30. 8. 2023 byly ze strany žalobkyni vyplaceny dávky příspěvek na bydlení za období od března 2022 do března 2023 a přídavek na dítě za období od března 2022 do srpna 2022; dávka přídavek na dítě za období od září 2022 do března 2023 byla žalobkyni vyplacena dne 10. 10. 2023 po doplnění potvrzení o studiu od 1.9. 2022.
10. Z uvedených důvodů měl žalovaný za to, že podaná žaloba na nečinnost správního orgánu je nedůvodná a navrhl, aby ji soud zamítl.

III.

Posouzení žaloby

11. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal postup žalovaného v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování o žalobě. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
12. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního bez nařízení jednání, když účastníci s takovým rozhodnutím věci souhlasili.
13. Žaloba není důvodná.
14. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobkyně podala dne 30. 6. 2022 žádost o příspěvek na bydlení. Výzvou ze dne  2. 9. 2022  žalovaný vyzval žalobkyni, aby se dostavila na kontaktní pracoviště k dořešení své žádosti, s tím, že je povinna doložit do 8 dnů požadované skutečnosti, rozhodné pro nárok na dávku.
15. Žalobkyně dne 6. 1. 2023  žalovanému doručila doklad o výši nákladů na bydlení za 1. až 4. čtvrtletí roku 2022.
16. Dne 29. 6. 2023 žalobkyně uplatnila u Ministerstva práce a sociálních věcí žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti s tím, že žalovaný o její žádosti nevydal v zákonné lhůtě rozhodnutí.
17. Následně žalovaný vydal dne 28. 8. 2023 pod č.j. 1393591/23/AB rozhodnutí o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení v měsíční výši 8 383 Kč ode dne 30. 3. 2022.
18. Městský soud v Praze posoudil věc takto:
19. Podle ust. § 79  odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
20. Podle ust. § 81 odst. 1 soudního řádu správního soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.
21. Podle ust. § 81 odst. 2 soudního řádu správního  je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.
22. Podle ust. § 81 odst. 3 soudního řádu správního soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
23. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně podala dne 30. 6. 2022 u žalovaného žádost o přiznání příspěvku na bydlení. Jelikož tato žádost nebyla úplná – absentovaly u ní nezbytné podklady -  žalovaný vyzval žalobkyni dne 2. 9. 2022 k jejímu doplnění.
24. Této výzvě žalobkyně vyhověla až dne 6. 1. 2023 a následně tedy žalovanému nic nebránilo o žádosti rozhodnout.
25. Jelikož však žalovaný byl s vydáním rozhodnutí v prodlení, uplatnila žalobkyně dne 28. 6. 2023 u nadřízeného orgánu žádost o opatření proti nečinnosti, a dne 31. 7. 2023 pak podala u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti podle ust. § 79  a násl. soudního řádu správního.
26. Žalovaný o její žádosti rozhodl až dne 28. 8. 2023, a tímto dnem skončila nečinnost žalovaného.
27. Za tohoto stavu věci se žaloba stala nedůvodnou.
28. Soud se o tom, že žalovaný ve věci žádosti žalobkyně rozhodl a tedy že jeho nečinnost skončila, dověděl z vyjádření žalovaného ze dne 13. 8. 2024 a toto vyjádření zaslal dne 23. 8. 2024 na vědomí zástupci žalobkyně.
29. Žalobkyně však na tento posun v rozhodované věci nereagovala žádnou vlastní procesní aktivitou, a k vyjádření  žalovaného k žalobě nepodala žádnou repliku.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

30. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, jelikož ke dni jeho rozhodování již nečinnost žalovaného nepokračovala, když žalovaný vydal rozhodnutí o žádosti žalobkyně již dne  28. 8. 2023. Proto soud žalobu podle ust. § 81 odst. 3 soudního řádu správního zamítl.
31. Výrok o náhradě  nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovanému žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.
32. Pokud jde o soudní poplatek z podané žaloby, soud dne 10. 8. 2023 vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku ve výši 2000 Kč. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala tím, že dne 25. 8. 2023 požádala o osvobození od soudních poplatků, ovšem téhož dne poplatek ve stanovené výši též zaplatila.
33. Na výzvu soudu k objasnění stanoviska žalobkyně k placení soudního poplatku zástupce žalobkyně dne 24. 10. 2023 zopakoval žádost o osvobození žalobkyně od soudních poplatků.
34. Soud proto dne 21. 6. 2024 vyzval žalobkyni, aby formou vyplněného formuláře „Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ doložila předpoklady pro své osvobození od soudních poplatků. Na tuto výzvu však žalobkyně ani její zástupce nijak nereagovali.
35. Městský soud však konstatoval, že jeho úvodní výzva, aby žalobkyně zaplatila soudní poplatek z podané žaloby, byla nesprávná. Řízení ve věcech státní sociální podpory – přičemž příspěvek na  bydlení do této kategorie spadá – se podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od poplatku osvobozuje.
36. Žalobkyně tudíž nebyla vůbec povinna soudní poplatek z podané žaloby platit, a pokud tak na základě nesprávné výzvy soudu přesto učinila, soud rozhodl o jeho vrácení podle ust. § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  18. září 2024

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu