č. j. 72 A 17/2023-27

[OBRÁZEK]
 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce:   Ing. A. B., MBA

bytem X

proti

žalovanému:   Krajský úřad Zlínského kraje

sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90  Zlín

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2023, č. j. X, ve věci přestupku

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. V posuzované věci byl spor o to, jestli šlo u žalobce o recidivu, jestli mu byl uložen zákaz činnosti, jestli měl být vyslechnutý policista pprap. M. M. jako svědek a jestli měl žalobce právo na zaslání kopie správního spisu.
  2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vsetín (dále jen „městský úřad“) z 19. 12. 2022, č. j. X. Městský úřad tímto rozhodnutím uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZSP“).
  3. Žalobce se měl úmyslně dopustit přestupku tím, že 27. 8. 2022 ve 13 hodin v katastru obce Vsetín na silnici č. I/57 v místní části Bobrky ve směru jízdy na obec Vsetín při řízení osobního motorového vozidla tov. zn. Lexus, registrační značky X (dále jen „vozidlo“), překročil nejvyšší dovolenou rychlost 90 km/h o 35 km/h (po odečtení odchylky ±3 km/h), tedy jel rychlostí nejméně 125 km/h. Tím měl porušit § 18 odst. 3 ZSP. Městský úřad žalobci uložil pokutu 4 000 Kč a náhradu nákladů správního řízení 1 000 Kč.
  4. Žalovaný opravným usnesením ze 17. 5. 2023 vypustil v odůvodnění na straně 2 odstavci 2 napadeného rozhodnutí o odvolání slova „a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel pod dobu čtyř měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí“.
  5. Magistrát v rozhodnutí o přestupku z 19. 12. 2022 výrokem uložil žalobci jako správní trest pouze pokutu ve výši 4 000 Kč. Městský úřad žalobci neuložil zákaz řízení všech motorových vozidel.
  6. Městský úřad uvedl, že vyslechl 16. 11. 2022 jako svědka zasahujícího policistu pprap. M. M. Žalobce se k jeho svědecké výpovědi vyjádřil v písemném podání ze 14. 12. 2022.
  7. Městský úřad k námitce žalobce, že mu neumožnil seznámit se před výslechem svědků se spisem, vysvětlil, že usnesením z 13. 10. 2022 požádal Městský úřad Otrokovice o výslech svědků v rámci ústního jednání. Učinil tak proto, že zasahující policisté vykonávají své povolání v městě Otrokovice, a proto by byl jejich výslech ve Vsetíně spojen s neúčelnými náklady. Městský úřad Otrokovice tuto skutečnost sdělil žalobci v předvolání k ústnímu jednání na 14. 11. 2022. Žalobce mohl písemně nebo telefonicky kontaktovat městský úřad a mohl se seznámit se spisem po domluvě. Žalobce také mohl kdykoliv během správního řízení požádat městský úřad o zaslání spisu, a to prostřednictvím České pošty s. p. nebo například zasláním spisu na úložiště.
  8. Městský úřad k námitce žalobce, že nevyslechl druhého svědka pprap. J. Š., vysvětlil, že tento výslech byl nadbytečný. Přestupek byl žalobci prokázaný záznamem o přestupku, tedy snímkem z měření, který byl platný a jasně prokazoval rychlost jízdy vozidla žalobce. Policisté se za vozidlem žalobce ihned vydali, dojeli ho, zastavili a jako řidiče ztotožnili právě žalobce. To prokazuje sepsané oznámení přestupku, úřední záznam a svědecká výpověď pprap. M. M., které doplňují snímek z měření. Žalobce žádal o výslech svědků, protože mu nebylo známo, ve kterém místě se měl dopustit vytýkaného přestupku. Svědecká výpověď pprap. M. M. však byla dostatečná ke zjištění stavu věci. Policista J. Š. se omluvil z podání svědecké výpovědi, protože byl dlouhodobě nemocný.
  9. Žalovaný v napadeném rozhodnutí výrokem zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí městského úřadu z 19. 12. 2022. Žalovaný v bodě 2 napadeného rozhodnutí popsal, že městský úřad uložil žalobci zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu čtyř měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Naopak, v bodě 37 žalovaný vysvětlil, že u žalobce nebylo zjištěno, že by spáchal stejný přestupek v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, a proto městský úřad žalobci zákaz činnosti neuložil.
  10. Městský úřad Vsetín prostřednictvím Městského úřadu Otrokovice vyslechl pprap. J. Š., jak se podává z protokolu o výpovědi svědka z 16. 11. 2022. Přípisem Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Oddělení silničního dohledu z 10. 12. 2022 byl pprap. M. M. z ústního jednání omluven a následně se ústního jednání neúčastnil. Městský úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí jména policistů zaměnil.
  11. Žalovaný nesouhlasil s názorem žalobce, že byl zbaven práva klást otázky druhému z předvolaných svědků, tj. pprap. M. M. Právo klást svědkům otázky je konkretizací práva obviněného na obhajobu. Konkrétní podoba práva na obhajobu logicky předpokládá, že bude vůbec výslech svědků proveden. Městský úřad v napadeném rozhodnutí srozumitelně vysvětlil důvody, proč upustil od výslechu druhého z policistů, ačkoliv jej původně ke svědecké výpovědi předvolal. Žalovaný se s odůvodněním městského úřadu ztotožnil. Provedené důkazy a podklady rozhodnutí byly dostatečné k prokázání skutkového stavu. Pokud správní orgán usoudí, že ke zjištění skutkového stavu výslech svědků není třeba, právo obviněného na obhajobu se realizuje jiným způsobem.
  12. Žalovaný dal žalobci zapravdu v tom, že nereagoval-li městský úřad nijak na výslovný požadavek žalobce, aby mu zaslal spis, postupoval vůči němu nevstřícně. Městský úřad měl minimálně žalobci sdělit, že mu spis nebude zasílat a měl ho informovat o tom, kde se spis nachází, zvláště když si byl městský úřad vědom toho, že žalobce bude předvolaný k ústnímu jednání k Městskému úřadu Otrokovice a nebude mít k dispozici celý spis. Přesto se ze strany městského úřadu nejedná o nezákonný postup. Právo účastníka řízení na nahlížení do spisu a pořizování kopií nezahrnuje právo žalobce na to, aby ho správní městský úřad bez výslovného požadavku informoval, kde se spis nachází, pořizoval za něj kopie spisu a zasílal mu je. Žalobce měl při ústním jednání 16. 11. 2022 na Městském úřadě Otrokovice možnost seznámit se se spisem ve vztahu ke svědecké výpovědi. Městský úřad následně poskytl žalobci možnost seznámit se s úplným spisem, a to písemností z 28. 11. 2022. Podle § 79 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí o odvolání (dále jen „správní řád“), nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady. Bylo tedy v zájmu žalobce, aby v okamžiku, kdy mu bylo doručeno předvolání k ústnímu jednání na 16. 11. 2022 k Městskému úřadu Otrokovice, sám vyvinul aktivitu a zajímal se o to, kde se bude spis nacházet, případně vyhoví-li městský úřad jeho požadavku na zaslání spisu, aby si mohl své kroky zorganizovat co možná nejefektivněji.
  13. Žalobce v žalobě namítal, že městský úřad mu uložil zákaz řízení všech motorových vozidel, protože žalobce měl spáchat stejný přestupek v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát. Žalobci však není známo, že by se dopustil recidivy, aby mu mohl být uložen trest zákazu činnosti. Žalobce k důkazu navrhl výpis z bodového hodnocení řidiče z 24. 3. 2023.
  14. Městský úřad porušil právo žalobce na spravedlivý proces, respektive právo na obhajobu, protože nedal žalobci možnost klást otázky druhému z předvolaných svědků, pprap. M. M. Žalobce navrhoval jeho výslech, ale městský úřad tento návrh neakceptoval. Městský úřad chtěl původně sám tohoto svědka vyslechnout, ale od jeho výslechu upustil. Tím zatížil řízení procesní vadou. Výslech svědka mohl prokázat, že rozhodnutí městského úřadu z 19. 12. 2022 je v rozporu s hmotným právem.
  15. Městský úřad pochybil, protože odmítl žalobci zaslat kopii spisu, ani ho neinformoval, že tak neučiní a kde se správní spis nachází. Městský úřad věděl, že žalobce bude předvolaný k ústnímu jednání k Městskému úřadu Otrokovice z důvodu dožádání k provedení výslechu zasahujících policistů a spis nebude k dispozici.
  16. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nad rámec napadeného rozhodnutí zdůraznil, že žalobci žádný zákaz činnosti uložen nebyl. V odůvodnění rozhodnutí žalovaného o odvolání v odstavci 2 šlo o chybu v psaní. Žalovaný nadbytečně konstatoval, že městský úřad žalobci uložil zákaz činnosti. Nic takového z rozhodnutí městského úřadu nevyplývá. Naopak městský úřad na straně 7 svého rozhodnutí výslovně uvedl, že nepřistoupil k uložení zákazu činnosti, protože žalobce nespáchal projednaný přestupek opakovaně v uváděném období. Ani žalovaný v napadeném rozhodnutí s uložením zákazu činnosti žalobci nepracoval. V odstavci 37 napadeného rozhodnutí výslovně uvedl, že u žalobce nebylo zjištěno, že by spáchal stejný přestupek v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců vícekrát, a proto mu městský úřad neuložil zákaz činnosti. Žalovaný napravil chybu v psaní v odstavci 2 vydáním opravného usnesení ze 17. 5. 2023, které je součástí spisu. O tom, že žalobci nebyl uložen zákaz činnosti, svědčí rovněž skutečnost, že mu do evidenční karty řidiče nebyl zapsaný žádný zákaz činnosti v souvislosti s přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 ZSP z 27. 8. 2022.
  17. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, protože rozpor v rozhodnutí byl odstraněn výkladem s přihlédnutím k obsahu spisu a úkonům správních orgánů a žalobce. O významu rozhodnutí nejsou pochyby [srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 7 As 51/2006-47, č. j. 8 As 93/2014-58 nebo č. j. 9 As 84/2012-58].
  18. Porušením práva na obhajobu se žalovaný zabýval v odstavcích 28-31 naříkaného rozhodnutí. Svědek pprap. M. M. byl z ústního jednání omluven z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti. O porušení práva na obhajobu by se jednalo tehdy, pokud by byl svědek pprap. M. M. vyslechnutý a žalobce by se nemohl jeho výslechu účastnit, klást otázky a vyjádřit se k tomuto výslechu. Rovněž by mohlo být ve hře porušení práva na obhajobu v případě, že by žalobce uvedl, co by chtěl výslechem konkrétně tohoto svědka zjistit, respektive prokázat a mohlo by to ovlivnit již zjištěný skutkový stav. Žalobce však nikdy neuvedl, proč je z jeho hlediska výslech pprap. M. podstatný a nenahraditelný pro zjištění skutkového stavu věci a pro zjištění rozporu s hmotným právem.
  19. Právo žalobce na pořízení kopie spisu nezahrnuje i právo na zaslání jeho kopie. Právo nahlížet do spisu je spojeno s právem činit si výpisy a právem na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části, nikoli však právo, aby správní orgán kopie účastníku řízení zasílal (srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 16/2011-106).
  20. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.).
  21. Soud ze správního spisu zjistil z doručenky datové zprávy, že žalovaný doručil opravné usnesení ze 17. 5. 2023 advokátu žalobce Mgr. Z. B. dne 18. 5. 2023.
  22. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  23. Soud ověřil ze správního spisu, že věta o zákazu činnosti v odůvodnění rozhodnutí žalovaného o odvolání, byla chybou v psaní a vydání opravného usnesení ze 17. 5. 2023 bylo důvodné. Rozpor v odůvodnění (mezi body 2 a 37, jak je soud citoval v bodě 9 rozsudku) tím byl odstraněn a napadené rozhodnutí je srozumitelné a jednoznačné. Napadené rozhodnutí je tak v souladu s obsahem správního spisu (zejména výpisu z evidenční karty řidiče z 26. 9. 2022), ze kterého se nepodává žádný jiný přestupek se stejnou skutkovou podstatou v posledních dvanácti měsících, jako byl projednaný přestupek. Proto soud neprovedl důkaz výpisem z bodového hodnocení, jak ho žalobce navrhoval v žalobě; o recidivu nešlo.
  24. Právně účinný je pouze výrok rozhodnutí, nikoli odůvodnění. Výrok je v rozhodnutí povinnou náležitostí a obsahuje řešení otázky, která je předmětem řízení (viz § 68 odst. 2 správního řádu). Právní názor vyjádřený ve výroku rozhodnutí je právně závazný a vynutitelný (na rozdíl od jakékoli části odůvodnění). Výrok autoritativně působí na právní vztahy, je konstitutivní – potvrzuje, že zde nějaké právo je či není, zakládá, mění nebo ruší práva, ukládá, mění či ruší povinnosti (srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As 7/2007-63, právní věta I.).
  25. Změnit text, resp. vypustit nadbytečnou, omylem ponechanou větu o zákazu činnosti, bylo možné. Šlo o zjevné formální, písařské pochybení, resp. administrativní chybu. Nešlo o procesní chybu. Šlo o chybu nejmenší závažnosti, snadno opravitelnou, na úrovni překlepu či zkomoleniny. Zřejmá nesprávnost neměnila obsah rozhodnutí, nešlo o vadu věcnou a právní [srov. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 58/2009-541, č. 2119/2010 Sb. NSS právní věta III., č. j. 5 As 3/2016-20, č. j. 4 Ans 3/2006-123, č. 1177/2007 Sb. NSS, podle kterého „opravným usnesením (v případě správních orgánů opravným rozhodnutím) přitom nelze doplňovat, nahrazovat či jinak měnit výrok opravovaného rozsudku/rozhodnutí“ nebo č. j. 4 Ads 125/2008-174, podle kterého „zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí“].
  26. V posuzované věci nebyl opomenutý důkaz a výslech pprap. M. M. byl nadbytečný.
  27. Soud ověřil ze správního spisu, že Městský úřad Otrokovice provedl výslech zasahujícího policisty pprap. J. Š., a nikoli pprap. M. M., jak nesprávně uvedl městský úřad v rozhodnutí z 19. 12. 2022 a žalovaný vysvětlil v napadeném rozhodnutí v souladu se skutečným stavem, že městský úřad zaměnil jména svědků. Podle omluvy z 10. 11. 2022 měla trvat pracovní neschopnost svědka M. M. do konce roku 2022.
  28. Žalobce v odvolání namítal, že trval na výslechu svědka. Totéž uvedl podle protokolu o jednání u Městského úřadu v Otrokovicích 16. 11. 2022 a v písemném vyjádření ze 14. 12. 2022.
  29. Takzvané opomenuté důkazy, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem přes návrh účastníků rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud při postupu podle zásady volného hodnocení důkazů přes návrh účastníků vůbec nezabýval, téměř vždy založí nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, ale současně též jeho protiústavnost [čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; k tomu srov. nález sp. zn. III. ÚS 61/94 či rozsudek NSS čj. 1 Afs 76/2009-56, body 31 a 32, nebo č. j. 9 Azs 15/2008-108]. Jde tedy o procesní situace, v nichž účastník řízení navrhl provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut. To znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o zamítnutí návrhu na provedení důkazu nebyla zmínka buď vůbec žádná, či toliko okrajová a obecná, neodpovídající povaze a závažnosti věci [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2343/08 (N 67/52 SbNU 663)]. Tyto závěry platí i pro správní řízení a správní orgány.
  30. V posuzované věci městský úřad a žalovaný srozumitelně a podrobně vysvětlily, že výslech svědka pprap. M. M. byl v dané procesní situaci nadbytečný, protože skutkový stav byl zjištěn v souladu s § 3 a § 50 a násl. správního řádu, tedy tak, že o něm nebyly důvodné pochybnosti. Městský úřad spáchání přestupku žalobci prokázal svědeckou výpovědí zasahujícího policisty pprap. J. Š., která byla v souladu s oznámením přestupku, úředním záznamem Policie České republiky, záznamem z rychloměru, který byl ověřen a platnost ověření končila dle ověřovacího listu č. 8012-OL-70458-22 dne 8. 8. 2023. Soud se po seznámení s obsahem správního spisu s tímto právním závěrem ztotožnil. Výpověď policisty J. Š. byla přesvědčivá a jednoznačná. Nadto „v případě přestupků spočívajících v překročení dovolené rychlosti povětšinou slouží jako podstatný důkaz o vině řidičů záznam z měřicího zařízení obsahující fotografii měřeného vozidla. Pro dokreslení situace správní orgány jako podpůrný podklad využívají úřední záznamy a oznámení o přestupku vyhotovené zasahujícími policisty. Obecně lze říci, že uvedená kombinace podkladů často poskytuje dostatečné množství informací pro to, aby správní orgán dostál požadavkům § 3 správního řádu, tedy aby zjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,“ pokud zde nejsou pochybnosti o výsledku měření a relevantní námitky obviněného (srov. rozsudek NSS č. j. 8 As 109/2014‑70, č. j. 2 As 217/2015‑47, bod 14, a č. j. 5 As 247/2018‑39, bod 32). Záznam z rychloměru je objektivní a nezaměnitelný důkaz, pořízený automaticky bez zásahu lidského činitele; pokud se neobjeví chybové hlášení, proběhlo měření správně (viz rozsudek NSS č. j. 7 As 39/2007–66, č. j. 3 As 82/2012–27 nebo č. j. 1 As 155/2014–36). Ostatně, žalobce spáchání přestupku nepopíral, ani nevznesl žádné konkrétní námitky proti zjištění skutkového stavu a dokazování. Žalobce neobjasnil, proč bylo třeba pprap. M. M. vyslechnout nebo jaké byly o dosavadním zjištění skutkového stavu důvodné pochybnosti.
  31. Žalobce neměl nárok na zaslání správního spisu nebo jeho kopie. Taková povinnost z žádného obecně závazného právního předpisu městskému úřadu nevyplývala. Správní řád přiznává účastníkům řízení právo nahlížet do spisu v § 38 odst. 1 správního řádu. Podle § 38 odst. 4 správního řádu „s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.“ Soud ze správního spisu ověřil, že žalobce výslovně o zaslání kopie správního spisu nepožádal.
  32. Ačkoli některé správní orgány účastníkům řízení kopie ze správního spisu zasílají, taková povinnost jim nevyplývá ani ze zákona, ani z judikatury. Městský úřad postupoval v souladu se zásadou vstřícnosti (§ 4 odst. 1 správního řádu) a nabídl v rozhodnutí z 19. 12. 2022 žalobci zaslání kopií správního spisu. Tu však žalobce nevyužil. U správního trestání koncentrace řízení neplatí (srov. rozsudek NSS č. j. 1 As 136/2012-23), proto žalobce mohl nahlédnout do správního spisu ještě ve fázi odvolacího řízení a uplatnit nové námitky a navrhnout nové důkazy.
  33. NSS například v rozsudku č. j. 3 As 124/2018-61 uvedl, že správní orgány nepochybily, umožnily-li stěžovateli pouze fyzické nahlížení do spisu, neboť povinnost zajistit účastníkům vzdálený přístup ke spisové dokumentaci jim žádný právní předpis neukládá a odkázal přitom na svůj předcházející rozsudek č. j. 5 As 16/2011-106.
  34. Žalobce nevyužil jiných možností nahlédnout do správního spisu (mohl ho nechat zaslat k jinému správnímu orgánu k nahlédnutí, požádat zmocněnce o pořízení kopií atd.).
  35. Je namístě připomenout, že žalobce správní řízení vyvolal porušením právní povinnosti. Podle úředního záznamu Policie České republiky z 27. 8. 2022 žalobce nesouhlasil s uložením pokuty příkazem na místě (jelikož „byl v bodové tísni a žádal oznámit věc místně příslušnému městskému úřadu“). Proto byl městský úřad povinen vést správní řízení. Náklady tohoto řízení nesl podle § 79 odst. 3 správního řádu správní orgán a účastník nesl své náklady. V souladu s § 95 ZOP městský úřad uložil žalobci náhradu nákladů správního řízení v paušální výši 1 000 Kč, a nikoli ve skutečné výši, a to v souladu s § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí městského úřadu 19. 12. 2023 (pozn. soudu: od 1. 7. 2024 činí tato částka 2 500 Kč, a to po změně vyhláškou č. 145/2024 Sb.).
  36. Pokud by žalobce zaplatil pokutu uloženou příkazem na místě, nevznikly by mu náklady ve výši 1 000 Kč, ani náklady na cestu k Městskému úřadu Otrokovice (u kterého se osobně účastnil ústního jednání) či případné náklady na cestu k některému z obou jmenovaných městských úřadů, pokud by jel například nahlížet do spisu.
  37. Závěrem soud shrnuje, že u žalobce nešlo o recidivu a městský úřad mu zákaz činnosti neuložil. Ve věci nešlo o opomenutý důkaz a výslech svědka pprap. M. M. byl nadbytečný. Žalobce neměl ze zákona výslovné právo na zaslání kopie správního spisu. Soud neshledal v postupech městského úřadu a žalovaného namítané vady, a proto napadené rozhodnutí shledal jako souladné se zákonem. Správní orgány zjistily skutkový stav v souladu se zákonem, vybraly správně právní předpisy, pod které jej subsumovaly a z toho vyvodily v souladu se zákonem skutkové i právní závěry, se kterými se soud ztotožnil. Proto soud žalobu zamítl jako nedůvodnou v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.
  38. Soud rozhodl o nákladech řízení v souladu s § 60 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III) a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, respektive ani úhradu nákladů řízení nepožadoval, proto se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Olomouc 15. října 2024

 

 

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.