USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. KUUK/117388/2024/DS/Hac ze dne 8. 8. 2024, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

1. Žalobě se přiznává odkladný účinek.
2. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Magistrát města Teplice rozhodnutím ze dne 12. 6. 2024, č. j. MgMT/069917/2024, podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl žalobcovy námitky proti záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 15. 3. 2024 potvrdil. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 8. 2024 zamítl.
2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
3. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že výkonem napadeného rozhodnutí mu hrozí újma v souvislosti se ztrátou řidičského oprávnění, neboť by nemohl nadále vykonávat své zaměstnání řidiče mezinárodní kamionové dopravy. Ztrátou zaměstnání by žalobce přišel o svůj příjem, což by se nepříznivě dotklo i jeho manželky a nezletilé dcery, které žijí s žalobcem ve společné domácnosti. Žalobce konstatoval, že se svojí rodinou žije v družstevním bytě, jehož družstevní podíl vlastní. Hradí nájem, zálohy za služby a úvěr spojený s převodem členských práv a povinností k bytové jednotce. Žalobce dodal, že s ohledem na socioekonomickou situaci v regionu, z něhož pochází, by pro něj ztráta zaměstnání znamenala existenční problémy. Podle žalobce je notorietou, že Ústecký kraj je oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou mzdou, k čemuž poukázal na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2023, č. j. 9 A 102/2023-28. Žalobce konstatoval, že přiznáním odkladného účinku žalobě by nebylo zasaženo do práv třetích osob, přičemž k zásahu by mohlo naopak dojít nepřiznáním odkladného účinku žalobě. Podotkl, že přiznáním odkladného účinku žalobě by nedošlo k zásahu do důležitého veřejného zájmu a zdůraznil nedbalostní formu obou svých přestupků.
4. Žalovaný s návrhem žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nesouhlasil, neboť žalobcem uváděné skutečnosti nenaplňují podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě podle § 73 odst. 2 s. ř. s. Podle žalovaného si žalobce měl být vědom všech důsledků svého protiprávního jednání a dopadu hrozících sankcí či opatření.
5. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
7. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
8. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.
9. Na podporu svého návrhu žalobce doložil pracovní smlouvu, z níž je patrné, že žalobce pro výkon svého zaměstnání řidiče vozu mezinárodní kamionové dopravy musí disponovat řidičským oprávněním.
10. Žalobce rovněž předložil soudu dodatek k pracovní smlouvě v podobě mzdového výměru, výplatní lístky a vyúčtování poplatků ze zahraniční cesty za měsíce únor až červenec 2024, souhlas bytového družstva s přihlášením k pobytu, nájemní smlouvu k bytu, smlouvu k překlenovacímu úvěru a úvěru ze stavebního spoření se souvisejícími potvrzeními o odchozích platbách a výpisy z účtu. Uvedené listiny dokládají příjmové a výdajové poměry žalobce, z nichž je patrné, že ztráta příjmu v souvislosti se ztrátou zaměstnání by pro žalobce představovala významný zásah do majetkové sféry žalobce i jeho manželky a dcery.
11. Soud shledal, že výkon napadeného rozhodnutí žalovaného by pro žalobce znamenal pozbytí řidičského oprávnění. Tato skutečnost může vést s ohledem na charakter výdělečné činnosti žalobce, jenž je zaměstnán jako řidič vozu mezinárodní kamionové dopravy s podmínkou mít řidičské oprávnění, k faktické ztrátě možnosti vykonávat tuto činnost po nezanedbatelně dlouhou dobu vedoucí k zásadnímu propadu či úplné ztrátě výdělkových možností žalobce. Z právě uvedeného je zřejmé, že neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí by žalobci hrozila újma ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. spočívající v případném omezení výdělkových možností. Ve světle těchto skutečností je proto soud přesvědčen, že u žalobce byla splněna první podmínka, jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě.
12. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se týká toliko žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
13. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
14. Soud nijak nepředjímá správnost skutkového zjištění správních orgánů, neboť tato otázka je předmětem jedné ze žalobních námitek. Soud je v této fázi řízení nicméně takového názoru, že jednotlivé přestupky, za které byly žalobci zaznamenány body v registru řidičů, nejsou takového charakteru, aby bylo možno konstatovat, že další používání motorového vozidla a výkon zaměstnání řidiče vozu mezinárodní kamionové dopravy žalobcem bude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V porovnání s újmou, která spočívá v nemožnosti výkonu zaměstnání, jež je zdrojem obživy žalobce, a která by žalobci hrozila v důsledku ztráty řidičského oprávnění, se nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobci zůstane řidičské oprávnění do doby, než soud rozhodne o jeho žalobě. V tento okamžik tedy převážil zájem, aby žalobce do doby rozhodnutí soudu mohl řídit motorová vozidla, a to nad zájmem, aby osoba, jež v důsledku porušení jejích povinností při provozu na pozemních komunikacích dosáhla v registru řidičů počtu dvanácti bodů, pozbyla ihned řidičské oprávnění a musela odevzdat řidičský průkaz.
15. Pro úplnost soud v tomto kontextu podotýká, že podle § 73 odst. 5 s. ř. s. usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Pokud by soud v průběhu tohoto soudního řízení na základě informací poskytnutých žalovaným či jiným subjektem anebo z úřední činnosti zjistil, že žalobce opětovně spáchal přestupek v oblasti provozu na pozemních komunikacích, byla by tato nová skutečnost bezesporu důvodem pro nové uvážení soudu, zda stávající usnesení o přiznání odkladného účinku nezrušit.
16. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je vedeno ve výroku tohoto usnesení, a podané žalobě odkladný účinek přiznal.
17. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (per analogiam položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Soud proto uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.
18. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1414902224.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 2. října 2024

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu