č. j. 6 A 142/2023‑ 39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci
žalobce: VIDEON Networking s.r.o., IČO 26295954
sídlem Palackého 1058/30, 669 02 Znojmo
zastoupen advokátem JUDr. Alešem Liskem
sídlem Fischerova 770/12, 669 02 Znojmo
proti
žalovanému: Český telekomunikační úřad
sídlem Sokolovská 219, 190 00 Praha 9
o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 2. 11. 2023, č. j. ČTÚ-28 592/2023-603
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, sekce kontroly, oddělení správních činností, ze dne 9. 6. 2023, č. j. ČTÚ-42 644/2022/VI. Vyř. - UrL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 118 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), kterého se dopustil tím, že porušil podmínky všeobecného oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat tím způsobem, že v konkrétní dny vysílacím rádiovým zařízením pro širokopásmový přenos dat umístěným na silu v areálu AGRO Jevišovice, a.s., středisko Mramotice způsoboval škodlivou interferenci hydrometeorologickému radaru Skalky. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 7 000 Kč a úhrada nákladů ve výši 1 000 Kč.
2. Předseda Rady žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že celé správní řízení má původ v podnětu Českého hydrometeorologického ústavu, který sdělil, že ve dnech 6. 5. 2022 a 17. 6. 2022 zjistil rušení meteoradaru Skalky s tím, že byly identifikovány parametry zdroje rušení. Šetřením žalovaného bylo takové zařízení, provozované žalobcem, dohledáno v areálu AGRO Jevišovice, a.s., vysílající v pásmu zasahujícím do frekvencí užívaných meteoradarem Skalky.
3. Žalobce tvrdil, že jeho zařízení nemohlo meteoradar rušit, a poukázal na svůj vlastní výpočet, ten však nebyl proveden korektně. Žalobce vyšel z nesprávných vstupních údajů. Při zohlednění správných vstupních údajů dosahuje úroveň výkonu rušícího signálu na vstupu přijímače takových hodnot, které jsou meteoradarem i s rezervou zachytitelné. Zařízení žalobce tak bylo způsobilé meteoradar rušit, nebrání tomu ani absence přímé viditelnosti ani narušení Fresnelovy zóny zemským povrchem, protože tyto skutečnosti jsou do výpočtu řádně promítnuty.
4. Důkazem pro to, že k rušení skutečně došlo, je hlášení ČHMÚ s informacemi o MAC adrese a azimutu zdroje rušení, který se jeví důvěryhodný. Předseda poukazuje na to, že ČHMÚ na svých webových stránkách sice uveřejňuje zachycené zdroje rušení, avšak pouze takové, které nepoškozují radarová data významnějším způsobem. Údaje o významném rušení jsou automaticky předávány žalovanému k šetření.
5. Na základě poskytnutých údajů kontrolní skupina měřícím vozem postupně monitorovala rušené pásmo a dohledala právě jedno zařízení, které poskytnutým údajům vyhovovalo, a to zařízení žalobce. Je sice pravdou, že teoreticky mohlo předmětnou MAC adresu používat i jiné zařízení jiného provozovatele, protože se nejedná o jedinečný údaj, ale pravděpodobnost toho v kombinaci s dalšímu okolnostmi je mizivá. Lze tedy vyloučit, že by rušení bylo způsobeno jiným zařízením. Ačkoliv rušení bylo zachyceno v uvedených konkrétních dnech, není vyloučeno, že k němu docházelo i v jiném období. Není relevantní, zda měl žalobce zapnutou ochranu DFS.
6. Žalobce předně namítal, že přestupek vůbec nespáchal.
7. Žalobce zdůraznil, že neexistuje přímá viditelnost z bodu, kde se nachází jeho zařízení, do bodu, který představuje střed nebo horní okraj parabolické antény radaru Skalky. Zařízení žalobce bylo kontrolováno, protože vysílalo na frekvenci, která zasahuje do té, kterou využívá radar Skalky. To, že žalobce na tomto kmitočtu vysílá však samo o sobě porušením jeho všeobecného oprávnění není. Spisový materiál neobsahuje žádný důkaz, že k rušení ze strany žalobce skutečně došlo. Zařízení žalobce ani nebylo uvedeno ve výčtu rušení na webu ČHMÚ a není zřejmé, jak ČHMÚ přišel na zařízení žalobce. Vzhledem k parametrům zařízení není reálně možné, aby bylo zařízení žalobce na radaru Skalky zachytitelné.
8. Dle mínění žalobce není prokázáno, že právě žalobce je původcem rušení. Identifikátor MAC adresy lze změnit a kmitočet a výkon vysílače byly v legálních mezích. Měření žalovaného prokazuje pouze to, že žalobce na daném kmitočtu vysílal, nikoliv že by rušil radar Skalky. Žalovaný vycházel z výpočtů, z nichž vyvodil, že by k rušení mohlo docházet, avšak je třeba, aby bylo bez jakýchkoliv pochybností zřejmé, že k rušení došlo. Zařízení žalobce v Mramoticích má zapnutý systém DFS a nelze jej vypnout.
9. Zařízení žalobce v Mramoticích beze změn v nastavení, umístění a směrování fungovalo dva roky bez jakýchkoliv problémů. Dle znázornění trasy radaru Skalky se jeví, že vyzařuje do terénu, což neodpovídá jeho účelu použití jako meteorologického radaru.
10. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
11. Tvrzení žalobce, že rušení meteoradaru není možné, vychází z naprosto nesprávného výpočtu žalobce a nesprávných vstupních dat o zisku antény a citlivosti radaru. Není ani správná teze žalobce, že pokud terénní překážky narušují přímou viditelnost mezi zařízením žalobce a radarem, nemůže dojít k rušení. Signál se totiž šiří celou Fresnelovou zónou a nikoliv pouze po přímce. K rušení proto postačí, aby na trase mezi rušícím zařízením a meteoradarem zůstala volná pouze část zóny. Vliv terénu žalovaný při svém výpočtu zohlednil.
12. Výpočet žalovaného je potvrzen i tím, že rušení žalobce bylo meteoradarem skutečně zachyceno a ohlášeno. Na webových stánkách ČHMÚ jsou zveřejňovány pouze méně významné zdroje rušení, ty významné jsou rovnou hlášeny žalovanému. Zdroj rušení byl nalezen na základě MAC adresy, azimutu vysílání a kmitočtu, záměna je tudíž prakticky vyloučena. Žalobcovo zařízení bylo zachyceno i jiný den na kmitočtu, na který žalobce své zařízení přeladil.
13. Není podstatné, zda měl žalobce zapnutou ochranu DFS, protože žalobce měl povinnost zabezpečit, aby jeho zařízení nerušilo meteoradar za žádných okolností. Je proto lhostejno, čím bylo rušení zapříčiněno. Řízení je vedeno pro rušení zachycené v konkrétních dnech, není však vyloučeno, že k němu docházelo i jindy.
14. Při jednání dne 12. 9. 2024 žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních stanoviscích, odkázali na svá písemná podání a shrnuli svou argumentaci.
15. Žalobce zdůrazňoval zejména, že provedl a podrobně vysvětlil výpočet možného rušení meteoradaru svým zařízením, přičemž signál je na několika místech tlumen terénem a zelení. Proto je dle jeho mínění vyloučeno, aby signál procházel Fresnelovou zónou. Nad rámec argumentace již obsažené v žalobě dále nově argumentoval, že i když by teoreticky mohlo docházet k rušení meteoradaru žalobcovým zařízením, nebyla prokázána jeho škodlivost.
16. Žalovaný poukazoval na to, že žalobce se brání pomocí výpočtu vycházejícího z chybných dat. Signál se šíří celou Fresnelovou zónou a je proto lhostejné, zda je mezi meteoradarem a zařízením žalobce přímá viditelnost, protože stačí zachování pouze její části jako průchodné.
17. Žalobce navrhoval provedení dokazování znaleckým posudkem, jehož předmětem by bylo posouzení správnosti měření žalovaného a závěrů z tohoto měření. Soud návrhu žalobce nevyhověl, protože obsah správního spisu poskytoval dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu. Žalobce zpochybňoval správnost měření žalovaného pouze v obecné rovině, bez uvedení konkrétních argumentů, a proto soud nepovažoval za potřebné jeho správnost potvrzovat znaleckým posudkem.
18. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
19. Žaloba není důvodná.
20. Soud konstatuje, že žaloba se v převážné míře doslovně shoduje s žalobcovým rozkladem, přičemž rozkladové námitky již předseda Rady žalovaného vypořádal v napadeném rozhodnutí. V tomto směru soud připomíná, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto může soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č.j. 8 Afs 75/2005-130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č.j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, č.j. 2 Afs 37/2012-47). Soud proto předesílá, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí, na jehož odůvodnění v podrobnostech odkazuje.
21. V rámci žalobních námitek žalobce předně namítal, že přestupek vůbec nespáchal.
22. Soud se ztotožňuje se závěrem správních orgánů, že spáchání přestupku žalobcem je spolehlivě prokázáno.
23. Správní spis obsahuje emailové ohlášení rušení meteoradaru Skalky učiněné Českým hydrometeorologickým ústavem, jehož přílohou byl i záznam rušení. Ze záznamu je seznatelná i MAC adresa 00:04:56:24:AA:6A a azimut 220°. Dále je ve správním spisu obsažen i záznam o šetření rušení provozu elektronických komunikačních zařízení ze dnů 23. 6. 2022 – 27. 6. 2022, na který navazuje protokol o kontrole. V rámci šetření bylo postupným zaměřováním jako zdroj rušení identifikováno zařízení žalobce. MAC adresa v době šetření odpovídala MAC adrese, kterou ČHMÚ nahlásil jako zdroj rušení, zároveň bylo zjištěno vysílání zařízení žalobce na kmitočtu 5640 MHz, zatímco meteoradar Skalky pracoval na kmitočtu 5645 MHz. Závěrem šetření bylo zjištění, že rušení způsobuje zařízení žalobce.
24. Tato zjištění správních orgánů jsou dále podpořena množství výpočtů, které obsahuje jak záznam o šetření, tak prvostupňové i napadené rozhodnutí, a tyto výpočty zjištění ze šetření dále podporují a potvrzují.
25. Soud rovněž podotýká, že výsledky šetření našly svůj odraz i v protokolu o kontrole. Protokol o kontrole je veřejnou listinou (srov. analogicky rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2017, č.j. 7 As 146/2016-29) a, není-li dokázán opak, potvrzuje pravdivost toho, co je v něm uvedeno (§ 53 odst. 3 správního řádu). Pokud účastník řízení popírá skutečnosti uvedené ve veřejné listině, je povinen je prokázat (usnesení Ústavního soudu ze dne 18. července 2002, sp. zn. IV. ÚS 682/2000, U 22/27 SbNU 279), a je povinností správního orgánu dát mu k tomu prostor. Výsledky kontroly sice samy o sobě nenahrazují dokazování provedené postupem stanoveným správním řádem v rámci následně vedeného správního řízení o uložení sankce, protokol o kontrole však představuje v řízeních, jímž veřejnoprávní kontrola předcházela, základní a stěžejní důkaz. Takto zjištěný skutkový stav přitom není třeba, pokud o něm nepanují rozumné pochybnosti, ověřovat ještě dalšími důkazními prostředky. Rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudky ze dne 30. 5. 2008, č.j. 4 As 21/2007-80, ze dne 13. 2. 2014, č.j. 6 Ads 46/2013-35, ze dne 30. 10. 2015, č.j. 5 Ads 92/2015-24 či ze dne 31. 7. 2019, č.j. 6 As 29/2019-32) vyplývá, že protokol o kontrole je možno pokládat za jeden z klíčových důkazních prostředků, ač může být zpochybněn. Ze správní spisu však nevyplývá, že by žalobce podal námitky proti kontrolnímu zjištění.
26. S ohledem na záznam o šetření, hlášení ČHMÚ a protokol o kontrole, jež jsou obsaženy ve správním spisu, není pravdivá argumentace žalobce, že by spisový materiál neobsahoval žádný důkaz, že k rušení ze strany žalobce skutečně došlo. Za stěžejní soud v tomto ohledu považuje především samotné hlášení ČHMÚ, které prokazuje, že k rušení zařízením s uvedenou MAC adresou skutečně došlo. K šíření vysílání z rušícího zařízení do dosahu meteoradaru zjevně dochází, když rušení zařízením s uvedenou MAC adresou bylo zachyceno, a je proto zbytečné polemizovat o teoretických aspektech šíření vysílání, jak to činí žalobce. Jeho námitky teoretického rázu, jako zda je mezi jeho zařízením a meteoradarem přímá viditelnost a zda je vůbec třeba, zda je vysílání šířeno po přímce nebo celou Fresnelovou zónou, zda je meteoradar adekvátně natočen svému účelu apod., proto nemohou být úspěšné. Ostatně, žalobcova povinnost, za jejíž porušení je postihován, je povinnost nezpůsobovat škodlivou interferenci stanicím radiokomunikačních služeb, které využívají rádiové kmitočty podle Plánu přidělení kmitočtových pásem, a nemají nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobenou těmito stanicemi (viz všeobecné oprávnění VO-R/12), a porušení této povinnosti zařízením uvedené MAC adresy dle mínění soudu prokázáno bylo, a to právě hlášením ze strany ČHMÚ. Žalobce napadal výpočty, kterým správní orgány své závěry podpořily, ale opomněl, že mají pouze podpůrnou funkci, stěžejní zůstává skutečnost, že rušení bylo skutečně zachyceno.
27. Jako původce rušení bylo identifikováno zařízení s MAC adresou 00:04:56:24:AA:6A a azimutem 220°, přičemž ze záznamu šetření vyplývá, že k identifikaci tohoto zařízení jako zařízení žalobce došlo postupným zaměřováním v terénu. Je sice pravdou, že MAC adresu je možné změnit, nicméně množina zařízení, které by teoreticky mohly připadat v úvahu jako původci rušení, je omezena také azimutem a kmitočtem. Za situace, kdy všechny v přestupkovém řízení zjištěné okolnosti ukazují na zařízení žalobce jako původce rušení, zatímco nevyšly najevo žádné indicie svědčící obecné námitce žalobce, že by mohlo dojít k záměně se zařízením se stejnou MAC adresou, postupovaly správní orgány bezchybně, když za viníka rušení označily žalobce.
28. Soud se ztotožňuje i se závěry správních orgánů ohledně systému DFS. Pro projednávanou věc je podstatné, zda žalobce svým zařízením rušil meteoradar Skalky, nikoliv to, zda byl systém DFS v době rušení zapnutý a zda jeho vypnutí nebylo příčinou rušení. Podstatné není ani to, zda docházelo k rušení v minulosti, protože žalobce je postihován pouze za rušení ve specifikované dny. Nadto ze záznamu šetření vyplývá, že k rušení docházelo i při jiných příležitostech – konkrétně 1. 8. 2022.
29. K námitce vznesené při jednání před soudem, dle níž i když by teoreticky mohlo docházet k rušení meteoradaru žalobcovým zařízením, nebyla prokázána škodlivost rušení, soud uvádí, že námitka byla vznesena po lhůtě zakotvené v ust. § 72 s. ř. s., neboť tato lhůta se vztahuje nejen na podání žaloby samotné, ale též na vymezení žalobních bodů (tj. žalobních námitek) dle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Námitkou se tedy soud nezabýval, neboť je nepřípustná. Pouze nad rámec soud poznamenává, že škodlivost rušení byla správními orgány v přestupkovém řízení patřičně zohledněna, jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí.
VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
30. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal důvodným žádný z předestřených žalobních bodů, ani neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo třeba napadené rozhodnutí zrušit, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
31. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s; žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 12. září 2024
JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.