USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2024, č. j. KUUK/057293/2024, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

1. Návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
2. Žalobci jsou povinni zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč za každého z nich (celkem 2 000 Kč).

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 6. 10. 2023, č. j. MMUL/OÚPSY/S/371905/2023/VaL, Magistrát města Ústí nad Labem podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) nařídil odstranění stavby garáže umístěné na pozemcích parc. č. XA, XB a XC, skleníku umístěného na pozemku parc. č. XA a části opěrné zdi umístěné na pozemku parc. č. XC v délce 1,0 m, vše v katastrálním území X(výrok I). Dále stavební úřad podle § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona nařídil odstranění části opěrné zdi umístěné na pozemku parc. č. XC v délce 3,9 m a části opěrné zdi na pozemku parc. č. XD v délce 5,9 m, vše v katastrálním území X (výrok II). Stavební úřad současně podle § 130 odst. 1 stavebního zákona nařídil předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby (výrok III) a uložil vlastníkovi stavby povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč (výrok IV). Stavební úřad zároveň stanovil podmínky pro odstranění stavby včetně podmínky, že soubor staveb bude odstraněn nejpozději do jednoho roku od právní moci tohoto rozhodnutí.
2. Odvolání žalobkyně a) proti rozhodnutí stavebního úřadu žalovaný zamítl napadeným rozhodnutím.
3. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobci bránili žalobou, ve které současně navrhli, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
4. V návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žalobci uvedli, že odstraněním dotčených staveb by došlo k závažné újmě v jejich majetkové sféře, zatímco ostatním účastníkům řízení aktuálně žádná újma nehrozí. Opěrná zídka byla podle žalobců zbudována i za účelem ochrany nemovitostí dalších účastníků stavebního řízení před pokračující erozí půdy v důsledku klimatických změn (střídaní sucha a prudkých dešťů). Žalobci zdůraznili, že existence opěrné zídky je primárně v zájmů osob zúčastněných na řízení 1) a 2) a vzhledem k poloze pozemků by ji žalobci po jejím odstranění museli vybudovat znovu. Ochrana veřejného zájmu v podobě požadavku na dodržování stavebních předpisů v tomto případě podle žalobců nedosahuje potřebné intenzity. Žalobci poznamenali, že osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) podávají řadu šikanózních návrhů. Dodali, že dotčené stavby žalobkyně a) zbudovala v dobré víře. Přiznání odkladného účinku žalobě podle žalobců nebrání žádný závažný veřejný zájem; k tomu odkázali na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23 10. 2003, č. j. 52 Ca 9/2003-14, publ. pod č. 87/2004 Sb. NSS.
5. Žalovaný ve svém vyjádření poukázal na veřejný zájem na řádném výkonu pravomocných rozhodnutí a zdůraznil, že stavby byly zčásti umístěny neoprávněně na cizím pozemku.
6. Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) nesouhlasily s přiznáním odkladného účinku žalobě, neboť žalobci neprokázali tvrzenou újmu. Stavebním úřadem stanovenou lhůtu jednoho roku od právní moci rozhodnutí označily za dostatečnou a dodaly, že žalobci řízení neustále účelově prodlužují.
7. Statutární město Ústí nad Labem ponechalo rozhodnutí o odkladném účinku na úvaze soudu.
8. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
9. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
10. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
11. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
12. V nyní řešené věci považuje soud za klíčové, že žalobci spatřují újmu výhradně v samotném odstranění dotčených staveb; žádnou jinou újmu žalobci netvrdili. Podle rozhodnutí stavebního úřadu, které žalovaný potvrdil, má však k odstranění dotčených staveb dojít ve lhůtě jednoho roku od právní moci rozhodnutí, tj. cca do konce dubna 2025. Rozhodnutí stavebního úřadu by tak mohlo být vykonáno nejdříve po uplynutí uvedené jednoroční lhůty. Soud proto shledal, že žalobcům aktuálně nehrozí jimi tvrzená újma spočívající v možném výkonu rozhodnutí stavebního úřadu směřujícím k odstranění dotčených staveb.
13. Vzhledem ke shora popsaným skutečnostem, kdy je možno konstatovat, že žalobci již ohledně první ze tří kumulativně daných zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě neunesli břemeno tvrzení, natožpak břemeno důkazní (výkon rozhodnutí spočívající v odstranění staveb aktuálně nehrozí), ztratilo na významu, aby se soud zabýval případným splněním ostatních dvou zákonných podmínek, jak byly vymezeny shora.
14. Veden těmito úvahami soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a návrh žalobců na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
15. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/19991 Sb., o soudních poplatcích), a to za každého z žalobců samostatně. Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Soud proto uložil žalobcům povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalobci již soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě na účet soudu uhradili před vydáním
    tohoto usnesení, považuje soud jejich poplatkovou povinnost za splněnou. Soud proto v tomto usnesení nestanovil lhůtu k zaplacení soudního poplatku ani platební místo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Ústí nad Labem 10. července 2024

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu