USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Aleše Smetanky a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2024, č. j. 8 A 81/2024 ‑ 3,

takto:

1.                 Kasační stížnost   se odmítá.

2.              Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal dne 2. 10. 2024 kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, jímž městský soud odmítl z důvodu své věcné nepříslušnosti jeho žalobu. Tou se stěžovatel domáhal vydání osvědčení podle zákona č. 87/1991, Sb., odstranění následků vzniklých podvodem, zaplacení materiální a nemateriální újmy a omluvy.

[2]                Stěžovatel podal kasační stížnost opožděně.

[3]                Podle § 106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání této lhůty přitom nelze prominout. Podle odst. 3 téhož ustanovení se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je však zachována, byla‑li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. platí, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.

[4]                Nejvyšší správní soud ověřil ze spisu městského soudu (konkrétně z doručenky na č. l. 3), že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou poštou v úterý dne 17. 9. 2024. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti v délce dvou týdnu tak připadl na úterý dne 1. 10. 2024. Tento den byl posledním dnem lhůty pro včasné podání kasační stížnosti, a proto nejpozději v tento den měl stěžovatel podat kasační stížnost u soudu, anebo ji alespoň předat k poštovní přepravě. Stěžovatel však podal kasační stížnost u městského soudu až ve středu dne 2. 10. 2024, tedy jeden den po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Opožděné podání kasační stížnosti přitom nelze zhojit, neboť zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.

[5]                Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona jako opožděnou odmítl. O návrzích na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti přitom samostatně nerozhodoval, neboť opožděnou kasační stížnost nemůže věcně projednat.

[6]                Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti se opírá o § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 17. října 2024

JUDr. Jaroslav Vlašín

    předseda senátu