[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobkyně: V. P., zastoupena Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno – Černá Pole, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, 

    takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]      Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 3. 10. 2023 domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřovala v tom, že žalovaný doposud nevydal rozhodnutí o její žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území České republiky ze dne 22. 5. 2023, která byla vedena pod č.j. OAM-6918/PP-2023.

[2]      Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 31. 8. 2023 podala u Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, o které Komise rozhodla Opatřením proti nečinnosti ze dne 25. 9. 2023, č.j. MV-1147565-3/SO-2023, kterým žalovanému stanovila lhůtu k vydání rozhodnutí „do 60 dnů od výslechu účastnice řízení ve smyslu § 169j zákona č. 326/1999 Sb.“ Žalobkyně označila toto Opatření proti nečinnosti za neurčité, neboť jím nebyla poskytnuta žádná ochrana před nečinností žalovaného (ke dni podání žaloby jí nebylo doručeno žádné předvolání k výslechu), takže lhůta stanovená Komisí vůbec ještě nepočala běžet.

[3]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí, neboť nebyl nečinný. Uvedl, že dne 11. 10. 2023 obdržel žádost žalobkyně o přerušení řízení o její žádosti, a to na dobu do 30. 11. 2023, kterou žalobkyně odůvodnila tím, že bude uzavírat sňatek a následně ke své žádosti bude předkládat oddací list (z tohoto důvodu pak bude nutné žádost překvalifikovat). Upozornil na to, že vzhledem ke skutečnosti, že byla v průběhu řízení změněna vazební osoba, tak není možné predikovat, kdy k výslechu žalobkyně dojde; pouze na den 14. 12. 2023 byla vyžádána pobytová kontrola za účelem ověření společného soužití žalobkyně s jejím manželem panem P. P.

[4]      K dotazu Městského soudu v Praze žalovaný dne 13. 3. 2024 sdělil, že nadále činí nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí ve věci. Podotkl, že žalobkyně se opakovaně nedostavuje k výslechu (opakovaně se omlouvá), přičemž jeho provedení je nezbytné pro vydání rozhodnutí ve věci. K dalšímu dotazu soudu žalovaný dne 24. 6. 2024 sdělil, že dne 20. 5. 2024 vydal předkládací zprávu č.j. OAM-6918-15/PP-2023, kterou byla žádost žalobkyně povolena. Dále uvedl, že žalobkyně je objednána na termín převzetí průkazu povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU (biometrické karty) na 25. 6. 2024 v 15:00 hod. Dne 15. 8. 2024 žalovaný soudu zaslal scan poslední strany formuláře žádosti, ze kterého je zřejmé, že dne 8. 7. 2024 si žalobkyně převzala průkaz o povolení k přechodnému pobytu (biometrickou kartu) a že k uvedenému datu řízení nabylo právní moci.

[5]      Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[6]      Žalovaný s projednáním věci bez jednání souhlasil, žalobkyně se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání.

[7]      Soud nejprve uvádí, že řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až 81 s.ř.s. V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro podání žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se soud zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení § 81 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle ustanovení § 81 odst. 2 s.ř.s. soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle ustanovení § 81 odst. 3 s.ř.s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

[8]      Z ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s. vyplývá, že v případě věcného posuzování žaloby může soud rozhodnout rozsudkem buď tak, že uloží správnímu orgánu vydat rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty nebo tak, že žalobu zamítne. Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je nutno považovat za nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než soud ve věci rozhodl, již správním orgánem vydáno. Tomuto výkladu svědčí i samotná znění ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s., ze kterých vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci, soudu nepřísluší. Soud tedy buď může uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení nebo musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo osvědčení v mezidobí správní orgán vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem uložit toto rozhodnutí vydat a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí bylo již správním orgánem vydáno. Pak nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana práv žalobce spočívá v přijetí rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu zjednat nápravu, tedy vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Účelem žaloby proti nečinnosti není konstatování, zda k nečinnosti správního orgánu došlo či nikoliv.

[9]      Podle ustanovení § 169t odst. 7 písm. c) zákona o pobytu cizinců, „v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4.“

[10]  V souladu s tímto ustanovením se tedy vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu (biometrické karty).

[11]  V daném případě soud z obsahu správního spisu a vyjádření žalovaného zjistil, že žalobkyně si průkaz o povolení k pobytu převzala dne 8. 7. 2024. O její žádosti tak již bylo rozhodnuto. Z toho důvodu nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti znovu rozhodl, a proto soud žalobu podle ustanovení § 81 odst. 3 zamítl.

[12]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 27 . srpna 2024

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

    předseda senátu