č. j. 30 Af 33/2024 - 34

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci

žalobkyně:  Agentura POZITIF s. r. o., IČO: 62906224 
sídlem Do Čertous 2622/14, Horní Počernice, 193 00 Praha 9

proti  

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 
sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno

o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 20. 9. 2024, č. j. ÚOHS‑35869/2024/162, o návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření,

takto:

  1. Záchrannému útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky, sídlem Opavská 771/29, Hlučín, se zakazuje uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky s názvem „Rámcová dohoda o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 3. 2024 pod ev. č. Z2024-013307. 
  2. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, který podle položky 18 bod 2 písm. a) Sazebníku soudních poplatků činí 3 000 Kč.
  3. Soud ukládá žalobkyni, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření, který podle položky 5 Sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně podala dne 9. 4. 2024 žalobu podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 20. 9. 2024, č. j. ÚOHS‑35869/2024/162, kterým byl zamítnut její rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 7. 2024, č. j. ÚOHS-28456/2004/510. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný zamítl návrh žalobkyně na přezkoumání úkonů zadavatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 412/2023 Sb. (dále jen „z.z.v.z.“). Žalobkyně spojila s žalobou návrh na vydání shora uvedeného předběžného opatření, jímž by soud zadavateli Záchrannému útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky zakázal uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.
  2. Podle § 38 odst. 1 s. ř. s., byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
  3. Podle § 272b odst. 3 z.z.v.z. platí, že při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
  4. Soud ověřil, že žalobkyně splnila povinnost složit kauci podle § 272b odst. 1 z.z.v.z. Návrh na vydání předběžného opatření je tudíž projednatelný.
  5. Smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků, případně třetích osob. Z § 38 s. ř. s. plyne, že k takové úpravě poměrů lze přistoupit jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. je-li vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením. Vážnou újmou zdejší soud (senát, který nyní ve věci rozhoduje) konstantně rozumí takový zásah do právní sféry (resp. pokyn či donucení s obdobnými důsledky), který v případě, že by byl v řízení ve věci samé shledán sám o sobě nezákonným či shledán součástí nezákonného komplexnějšího postupu správního orgánu, představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej či jeho bezprostřední důsledky snášel (nebo dokonce nevratně navždy snesl), přičemž rozhodnutí o věci samé by již pro takového účastníka řízení nemělo přílišného (nebo dokonce žádného) smyslu.
  6. Zdejší soud při rozhodování o předběžném opatření podle § 38 s. ř. s. vychází v první řadě z tvrzení toho, kdo vydání předběžného opatření navrhuje (zde žalobkyně), a z obsahu listin, které má k dispozici (především těch, které ten, kdo vydání předběžného opatření navrhuje, sám k takovému návrhu předložil). Způsob, kterým soud předběžným opatřením zatímně upraví poměry účastníků, přitom musí být obecně citlivý a musí odpovídat povaze vztahů mezi účastníky a povaze důsledků, kterým má předběžné opatření zabránit. Dočasný aktivní vstup soudu do poměrů, jež jsou dány v době podání žaloby, eventuálně bezprostředně po jejím podání, vydáním předběžného opatření je tedy možností vskutku mimořádnou.  
  7. První podmínka pro vydání předběžného opatření (podaný návrh ve věci samé, tj. podání žaloby proti shora označenému rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) je v nyní posuzované věci splněna. Žaloba byla podána dne 24. 9. 2024.
  8. Soud se dále zabýval druhou podmínkou, tj. existencí potřeby zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu tím způsobem, jak je nyní navrhováno (tedy znemožněním dokončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky), a to při zohlednění kritérií plynoucích z § 272b odst. 3 z.z.v.z.
  9. Soud v prvé řadě nezjistil z veřejných zdrojů (Věstník veřejných zakázek - vvz.nipez.cz; Národní elektronický nástroj – nen.nipez.cz), že by smlouva na plnění veřejné zakázky byla již uzavřena. Z obsahu prvostupňového rozhodnutí (bod 27) přitom plyne, že rozhodnutím ze dne 2. 7. 2024 nařídil žalovaný zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení. Po uplynutí zákonných blokačních lhůt (§ 246 z.z.v.z.) a po pozbytí účinků předběžného opatření vydaného žalovaným, tedy nyní zadavateli nic nebrání v ukončení zadávacího řízení a v uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.
  10. Žalobkyně je přesvědčena, že ji zadavatel zbavil možnosti stát se vybraným dodavatelem nezákonným nastavením zadávacích podmínek, které ji diskvalifikují z účasti v zadávacím řízení. Efektivní soudní ochrany lze přitom docílit pouze tehdy, pokud do doby rozhodnutí soudu ve věci nedojde k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Újmu spatřuje ve ztrátě možnosti ucházet se o veřejnou zakázku a tím generovat zisk, získat významného smluvního partnera a získat důležité reference. Závažnost újmy je dána tím, že v případě nenařízení předběžného opatření by byl aprobován postup zadavatele, aniž by bylo postaveno najisto, zda zadavatel jednal v souladu se zákonem. Nařízení předběžného opatření může zajistit žalobkyni účast v zadávacím řízení v případě úpravy zadávacích podmínek po zrušení napadeného rozhodnutí soudem. Žalobkyně tedy má za to, že postupem zadavatele došlo k zásahu do jejího práva na svobodné podnikání. Újmu představuje ztráta možnosti generovat zisk z realizace předmětu plnění (hypotetický ušlý zisk) a zmaření dosavadní procesní obrany a nákladů s ní spojených. Samostatnou újmu konečně představuje ohrožení účelu soudního řízení a efektivity soudní ochrany.
  11. Újma, kterou chtěla stěžovatelka svým návrhem odvrátit, bezprostředně souvisí s právní úpravou ex lege zákazu uzavřít smlouvu na zakázku obsaženou v z.z.v.z., jenž se nevztahuje na soudní fázi přezkumu úkonů zadavatele, a zejména dopadem uzavření této smlouvy na další postup žalovaného, pokud by žalobkyně v řízení před krajským soudem, popř. v navazujícím řízení o kasační stížnosti, dosáhla zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného. V takovém případě by bylo správní řízení podle § 257 písm. j) z.z.v.z. zastaveno. Dojde‑li tedy k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky dříve, než skončí soudní přezkum rozhodnutí žalovaného, a v důsledku uzavření této smlouvy s vybraným uchazečem již nebude mít žalobkyně možnost sama tuto smlouvu uzavřít se zadavatelem, i kdyby soud potvrdil pochybení zadavatele, přijde o možnost realizovat své výše popsané zájmy a náklady, které do té doby vynaložila na uzavření smlouvy, přijdou vniveč.
  12. Žalobkyně spojuje vlastní újmu, která by jí vznikla v případě, že by soudní přezkum nebyl efektivní, s ušlým ziskem a marně vynaloženými náklady na podání nabídky a hájení jejích práv. Přestože existují následné nástroje, které pro případ úspěchu dodavatelů v rámci soudního přezkumu mohou práva dodavatelů následně částečně hojit, a sice v podobě uplatnění nároků na náhradu škody, pouze odkaz na jejich využití v mnoha případech smysl soudního přezkumu oslabuje, ne-li přímo popírá. Navíc jde o nástroje, které nezaručují plnou reparaci případné újmy vzniklé v důsledku pochybení zadavatele. „Vzhledem k tomu, že neexistuje širší judikatorní praxe týkající se náhrady škody v důsledku porušení ZZVZ, nelze s jistotou dovodit, že by vážná újma obecně vymezená žalobkyní v návrhu byla v plném rozsahu odčiněna prostřednictvím náhrady škody. Je proto třeba připustit i tu možnost, že vážná újma vymezená žalobkyní je nevratná (neboť je vyloučena možnost, že by zadavatel následně uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s ní) a nenahraditelná (vzhledem k nepředvídatelným podmínkám, za nichž lze dovodit odpovědnost zadavatele za škodu způsobenou žalobkyni v souvislosti se zadávacím řízením). Právě prvek nevratnosti a nenahraditelnosti určitých následků protiprávního jednání zadavatele, nejsou‑li zcela marginální, definuje vážnou újmu“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2024, čj. 2 As 116/2024-68). Situace, v níž se žalobkyně nachází, tak podle soudu v obecné rovině vyvolává hrozbu vážné újmy.
  13. Vedle naplnění podmínek plynoucích z § 38 odst. 1 s. ř. s. je však třeba při rozhodování o návrhu přihlédnout i k dalším kritériím plynoucím z § 272b odst. 3 z.z.v.z. Jak totiž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 8. 2024, čj. 2 As 116/2024-68, „Ustanovení § 272b odst. 3 ZZVZ vnímá jako určité doplnění či upřesnění § 38 odst. 1 s. ř. s. v tom směru, že rozšiřuje paletu kritérií, k nimž je nutno při rozhodování o návrhu přihlédnout. Požadavek vážení zájmů a důsledků rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření ostatně vyplývá z obecného principu proporcionality a je nutné jej použít i v obecném režimu § 38 s. ř. s. (srov. nález ÚS ze dne 23. 8. 2021, sp. zn. II. ÚS 1440/21, bod 24). Ustanovení § 272b odst. 3 ZZVZ tedy nepopírá, že tvrzení o hrozbě vážné újmy na straně navrhovatele, z níž vychází potřeba zatímní úpravy poměrů, a jejich osvědčení jsou základním východiskem pro rozhodování o návrhu, nikoliv však kritériem jediným.“
  14. K nařízení předběžného opatření má dojít pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění. Principem posouzení návrhu soudem je tedy vážení různých protichůdných zájmů, které je třeba nejprve identifikovat a následně posoudit jejich intenzitu.
  15. Soud se tedy zabýval na prvním místě intenzitou újmy hrozící žalobkyni v případě realizace zakázky. Musí však konstatovat, že žalobkyně nikterak nespecifikovala a neuvedla okolnosti, které by umožnily soudu učinit si úsudek o tom, jak intenzivní ekonomická újma by žalobkyni mohla vzniknout a jaký vliv by uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s jiným dodavatelem, než žalobkyní, mohlo mít na její hospodářskou situaci. Žalobkyně neuvedla ke své hospodářské situaci žádná konkrétní tvrzení, nevysvětlila potenciální význam předmětné veřejné zakázky na její podnikání, nevyčíslila potencionálně ušlý zisk ani výši tvrzených nákladů vynaložených na procesní obranu proti postupu zadavatele. Konkrétní dopady hrozící újmy na ekonomickou situaci žalobkyně tedy nebyly tvrzeny ani osvědčeny. Intenzita osvědčeného zájmu na zabránění realizaci předmětu veřejné zakázky pod dobu řízení před soudem byla tedy z její strany osvědčena pouze v typové (paušální) podobě.
  16. Na druhé straně lze jako protiváhu identifikovat zájem na zajištění řádného plnění úkolů Záchranného útvaru Hasičského záchranné sboru. Mezi jeho úkoly patří mimo jiné i zajišťování výcviku příslušníků Hasičského záchranného sboru v získávání řidičských oprávnění (viz www.hzscr.cz/zachranny-utvar-hzs-cr.aspx). Podle dostupné zadávací dokumentace (nen.nipez.cz) je předmětem veřejné zakázky výcvik řidičů Hasičského záchranného sboru v kurzech bezpečné jízdy (denní a noční). Plnění veřejné zakázky mělo začít 1. 7. 2024 a mělo trvat po dobu tří let, přičemž za tu dobu mělo projít kurzem 2 880 osob. Po dobu účinnosti předběžného opatření by tak byla do určité míry omezena možnost výcviku řidičů Hasičského záchranného sboru v kurzech bezpečného řízení. Soud si je vědom toho, že absence výcviku řidičů Hasičského záchranného sboru by postupem času mohl negativně ovlivnit připravenost Hasičského záchranného sboru plnit úkoly, které mu ukládá zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů (chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi). Soud však nemá v tuto chvíli žádné poznatky o okolnostech, které by mu umožnily učinit si úsudek o tom, o jak intenzivní a bezprostřední hrozbu se jedná. Z obsahu zadávací dokumentace, která je veřejně dostupná (nen.nipez.cz), ani z obsahu rozhodnutí žalovaného neplyne, že by absolvování kurzu bylo podmínkou či nezbytným požadavkem pro výkon činnosti řidiče Hasičského záchranného sboru. Není rovněž zřejmé, zda v předchozím období před vypsáním veřejné zakázky řidiči Hasičského záchranné sboru absolvovali kurzy bezpečné jízdy a jak velký přínos výcvik řidičů přináší. Soud nezpochybňuje význam výcviku řidičů jako takový, z dostupných informací nelze ovšem dovodit, jak podstatný vliv by neabsolvování kurzů mělo na připravenost řidičů Hasičského záchranného sboru k plnění jejich úkolů. Soud za těchto okolností nemůže veřejnému zájmu na neodkladném plnění veřejné zakázky přičíst závažnost dosahující stejného nebo vyššího stupně závažnosti jako v případě zájmu žalobkyně na zabránění takovému plnění. Zájem na zajištění efektivity soudního přezkumu a zákonnosti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky mírně převažuje zájmem na plnění veřejné zakázky.
  17. Jiné relevantní veřejné zájmy vyžadující neodkladné plnění předmětu veřejné zakázky nebyl soud schopen za daného stavu identifikovat s ohledem na nedostatek podkladů.
  18. Soud proto přistoupil k posouzení posledního zákonem stanoveného kritéria, kterým je předběžné posouzení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů.
  19. Přestože žalobkyně uvedla, že podaná žaloba je pouze blanketní a avizovala její doplnění, shrnula již v rámci návrhu na nařízení předběžného opatření, základní kostru své žalobní argumentace. Žalobkyně navázala na svoji předchozí argumentaci uplatněnou již ve správním řízení, přičemž uvedla tři základní okruhy žalobních bodů. Podle žalobkyně postupoval zadavatel v rozporu s § 6 a § 36 z.z.v.z., a to ze tří důvodů: a) navázání místa plnění na Hlučín, b) omezení dojezdové vzdálenosti na 60 min od Hlučína a c) požadavek na technické vybavení (tzv. kyvná deska).
  20. Soud zdůrazňuje, že při předběžném posouzení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů vycházel z rámcově vymezeného obsahu žalobní argumentace, jak ji žalobkyně prezentovala v rámci podaného návrhu a z obsahu prvostupňového a napadeného rozhodnutí. Uplatněná argumentace je závažná, neboť může potencionálně vést ke zrušení napadeného rozhodnutí, resp. prvostupňového rozhodnutí jako celku. Nejde o situaci, kdy by teoretická nezákonnost mohla ovlivnit pouze nevýznamnou část (dílčí výrok) napadeného, resp. prvostupňového rozhodnutí.
  21. Pokud jde důvodnost žalobních bodů, nemohl soud hodnotit skutkové okolnosti a právní nuance, které vyplynou až z doplnění podané žaloby a z obsahu správního spisu, případně z důkazů navržených účastníky. Nutně se tedy soud musí omezit na obecné hodnocení bez detailní znalosti věci. Po důkladném seznámení s obsahem napadeného i prvostupňového rozhodnutí musí soud konstatovat, že závěry vyslovené žalovaným v obou rozhodnutích se prima facie nejeví jako nepřezkoumatelné, nelogické, skutkově nepodložené nebo rozporné se zákonem či judikaturou správních soudů. Dle názoru soudu postačí v této souvislosti odkázat na odůvodnění prvostupňového a napadeného rozhodnutí, v němž jsou závěry žalovaného zachyceny. Není totiž úkolem soudu opakovat, co již k věci uvedl žalovaný, a nelze na tomto místě ani očekávat, že soud v rámci hodnocení důvodnosti návrhu na nařízení předběžného opatření předestře vlastní detailní skutkový a právní rozbor k posouzení věci. Soud nenalezl v napadeném rozhodnutí z pohledu žalobkyní uplatněných námitek žádné zjevné nedostatky, které by prima facie svědčily o tom, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Nenalezl ani vady, k nimž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Na druhou stranu soud za stávajícího stavu, kdy mu není znám obsah správního spisu a detailní argumentace účastníků i zadavatele, nemůže s jistotou konstatovat ani to, že je žaloba nedůvodná. K tomu chybí detailní znalost věci, zejména skutkových okolností a obsahu správního spisu.
  22. Lze proto shrnout, že kritérium předběžného hodnocení závažnosti a důvodnosti žalobních bodů, nevyznívá jednoznačně ve prospěch ani v neprospěch nařízení předběžného opatření. Soud proto vychází z předchozí úvahy, že v dané věci zájem žalobkyně na zabránění plnění veřejné zakázky mírně převažuje nad veřejným zájmem na uskutečnění plnění předmětu veřejné zakázky (§ 272b odst. 3 z.z.v.z.).
  23. Soud tedy dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení předběžného opatření byly splněny, a proto nařídil předběžné opatření. Po zadavateli lze spravedlivě žádat, aby po dobu řízen před soudem strpěl omezení vyplývající z odložení plnění veřejné zakázky, neboť je to nezbytné k zajištění efektivního soudního přezkumu zadávacího řízení a současně zájem na odložení plnění veřejné zakázky převažuje nad zájmem na její okamžité realizaci. Zadavatel si musel být v době zveřejnění veřejné zakázky vědom toho, že jeho postup může být napaden žalobou u správního soudu, vč. nařízení předběžného opatření, a měl být i na takovou možnost připraven.
  24. Podle § 38 odst. 4 s. ř. s. může soud rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu. Usnesení o nařízení předběžného opatření nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté. Vyjdou-li tedy najevo nové okolnosti a skutečnosti svědčící o tom, že důvody nařízení předběžného opatření pominuly nebo od počátku nebyly naplněny, soud nařízené předběžní opatření může zrušit, a to i bez návrhu. Význam jednotlivých konkurujících si zájmů by soud nově posuzoval např. tehdy, pokud by zadavatel uvedl tvrzení dokládající nezbytnost výcviku řidičů k zajištění připravenosti Hasičského záchranného sboru a(nebo) žalobkyně doplnila tvrzení ohledně konkrétních dopadů neúčasti v zadávacím řízení na její hospodářskou situaci.
  25. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) vzniká poplatková povinnost jejím uložením v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. Návrh na nařízení předběžného opatření je dle položky 5 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč.
  26. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním žaloby spojen vznik poplatkové povinnosti. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu je dle položky 18 bod 2. písm. a) Sazebníku soudních poplatků zpoplatněna částkou 3 000 Kč.
  27. Soudní poplatek za žalobu nebyl současně s jejím podáním zaplacen, soud proto podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích žalobkyni vyzval ke splnění poplatkové povinnosti a stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu.
  28. Soudní poplatek lze zaplatit:

         vylepením kolků na přiloženém tiskopisu nebo

         bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 5720621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 3039003324.

  1. Tímto zdejší soud podle § 272c z.z.v.z. žalovaného informuje o podané žalobě.

Poučení:

Proti výroku I tohoto rozhodnutí lze podle § 272b odst. 4 z.z.v.z. podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má‑li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

Proti výroku II tohoto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nebude-li soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní]. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by žalobci mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit [§ 9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích].

Má-li žalobce za to, že jsou u něj splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 soudního řádu správního).

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.

Nebude-li soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření uhrazen řádně a včas, bude pohledávka předána k vymáhání celnímu úřadu.

Brno 30. září 2024

Mgr. Milan Procházka v.r.
předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. P.