č. j. 31 A 17/2023-43
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci
žalobce: Ing. J. F.
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2022, č. j. MD-35206/2022-160/3,
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. V této věci soud posuzoval otázku, zda byly splněny podmínky pro povolení obnovy přestupkového řízení podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).
2. Dne 21. 2. 2023 byla Krajskému soudu v Brně jako místně příslušnému soudu postoupena k vyřízení žaloba doručená dne 25. 1. 2023 Krajskému soudu v Hradci Králové. Touto žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2022, č. j. MD-35206/2022-160/3, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina („krajský úřad“) ze dne 21. 7. 2022, č. j. KUJI 36742/2022. Tímto rozhodnutím krajský úřad zamítl žádost žalobce o obnovu řízení o přestupku podle zákona o silničním provozu, vedeného v prvním stupni Městským úřadem Chotěboř pod sp. zn. SZ-MCH-11072/2018/ODAP/VS a ve druhém stupni Krajským úřadem kraje Vysočina pod sp. zn. OOSČ 19/2020 OOSC/9. V tomto řízení byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu a přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) spáchaného porušením § 6 odst. 7 písm. a) ve spojení s § 118 odst. 1 zákona o silničním provozu. Přestupků se měl dopustit tím, že jednak překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci, jednak řídil vozidlo bez platného řidičského průkazu.
3. V žádosti o obnovu žalobce uvedl, že byl v době přestupku držitelem platného řidičského průkazu, a tudíž nemohl být za tento přestupek trestán.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
4. Žalobce namítal, že platný a aktuální je řidičský průkaz X, nikoliv řidičský průkaz XA, který byl v té době již neplatný a dávno skartovaný. To, že je číslo starého řidičského průkazu uvedeno ve formuláři obecních strážníků, je zcela v rozporu s tím, že u sebe žalobce v době kontroly neměl řidičský průkaz.
5. Po celou dobu byl platný řidičský průkaz X, tedy i v době kontroly. Důkaz o této skutečnosti však vyšel najevo až dne 26. 1. 2022, kdy byl vydán výpis z karty řidiče, č. j. ODSČ-7-155/2022. Vyšly tedy najevo dříve neznámé skutečnosti, které existovaly v době původního řízení a které nemohl žalobce v původním řízení uplatnit. Dokument Evidence řidičů – archiv řidičských průkazů, který je součástí spisu a který byl použit jako důkaz, se navíc ukázal být nepravdivým. Žalobce tak splnil obě podmínky pro obnovu řízení.
6. Žalovaný uvedl, že řidičský průkaz byl žalobcem označen za odcizený. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě a napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.
7. Výpis z karty řidiče předložený žalobcem je veřejnou listinou, které je přisuzována fikce správnosti. Pokud žalovaný tvrdí, že byl průkaz po nějakou dobu neplatný, musí toto tvrzení přezkoumatelně prokázat a unést své důkazní břemeno. Žalobce se totiž domnívá, že není možné, aby řidičský průkaz pozbyl platnosti a následně byla jeho platnost obnovena.
8. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného
9. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě zcela ztotožnil s odůvodněním krajského úřadu. Důvody, které žalobce uvedl, nelze posuzovat jako dříve neznámé skutečnosti, nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení, a které nemohl v původním řízení uplatnit.
10. Žalobce záměrně zkresluje proběhlé události. V době spáchání přestupku, tedy dne 9. 8. 2018, byl řidičský průkaz X zapsán v kartě řidiče jako odcizený. Jeho platnost byla ukončena ke dni 14. 7. 2018, kdy byl žalobcem za odcizený označen. Dne 2. 10. 2019 byl tento řidičský průkaz oživen a jeho platnost byla opět prodloužena na původní hodnotu. Žalobce tedy záměrně uvádí nepravdy a takovému postupu nelze přiznat právní ochranu.
11. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
IV. Posouzení věci
12. Soud ve věci nařídil jednání, při němž účastníci setrvali na svých stanoviscích. Soud k návrhu žalobce provedl důkaz řidičským průkazem č. X, který je vystaven na jméno J. F. s datem vydání 1. 11. 2013 a datem platnosti 1. 11. 2023.
13. Žaloba není důvodná.
14. Soud zdůrazňuje, že žalobou napadené rozhodnutí se netýká rozhodnutí správních orgánů ve věci samé, tedy v tomto případě rozhodnutí o přestupku. Týká se pouze rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení v této pravomocně ukončené věci.
15. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo b) bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno, a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.
16. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek. Umožňuje z důvodu skutkových omylů zjištěných až po právní moci rozhodnutí znovu rozhodnout ve věci samé a prolomit tak překážku věci rozhodnuté. Tím však obnova řízení zasahuje do právní jistoty, proto je možné do pravomocného rozhodnutí zasáhnout jen za zcela mimořádných a zákonem striktně specifikovaných podmínek, které jsou taxativně vymezeny správním řádem. Teprve splněním těchto podmínek získá účastník řízení právní nárok na povolení obnovy řízení. Obnova řízení má tedy dvě samostatná stadia. V prvním stadiu správní orgán zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro obnovu řízení, ale neposuzuje meritorně pravomocné rozhodnutí. Pouze rozhodne, zda obnovu řízení povolí či nepovolí. V případě, že obnovu řízení povolí, nastupuje druhá fáze, která představuje již obnovené řízení a opětovné rozhodování ve věci, o které již bylo rozhodnuto v původním řízení.
17. Aby tedy k obnově řízení mohlo dojít, musí být splněny podmínky, jejichž naplnění je posuzováno v první fázi řízení. Za dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy je v této souvislosti nutno považovat takové skutečnosti či důkazy, které existovaly v době původního rozhodování, vyšly však najevo až po ukončení původního řízení, před ukončením původního řízení nebyly účastníku řízení známy, a proto je nemohl v řízení uplatnit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2011, č. j. 8 As 18/2010-113). Tato kritéria je nutno chápat v objektivním smyslu, tedy jako skutečnosti (důkazy), které účastník správního řízení skutečně znát nemohl a nemohl je v původním řízení uplatnit. Jde např. o situace, kdy listina nebo jiná věc potřebná k provedení důkazu byla nedostupná, nebo případy, kdy důležitý svědek nebyl dosažitelný nebo dodatečně vypověděl o důležitých okolnostech, ačkoli v původním řízení odepřel výpověď (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2004, č. j. 6 A 176/2002-75).
19. Obnovy řízení se navíc nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v původním řízení. Pokud tedy žalobce tvrdí, že byl jeho řidičský průkaz v době řízení o přestupku platný, a tato skutečnost byla po celou dobu známa, měl ji namítat již v původním řízení, v němž mohl také k prokázání tohoto svého tvrzení navrhovat adekvátní důkazní prostředky. Soud podobně jako krajský úřad poukazuje na to, že žalobce měl v původním řízení k dispozici kopii správního spisu, přičemž závěr o neplatnosti řidičského průkazu je jedním ze stěžejních důvodů následně vydaného rozhodnutí ve věci samé. Žalobce však v průběhu správního řízení nikdy netvrdil, že by měl být řidičský průkaz platný. Ze správního spisu ani z žalobních tvrzení současně nevyplývá, že by snad žalobci ve vznesení takové námitky bránila nějaká objektivní překážka. Postup žalobce se tak soudu jeví jako ryze účelový a založený na zcela absurdní konstrukci, podle níž žalobce v době spáchání přestupku, jakož i po celou dobu správního řízení (tj. od srpna 2018 do června 2021), disponoval platným řidičským průkazem, avšak dozvěděl se o tom až z výpisu z karty řidiče dne 26. 1. 2022. Tvrzení a důkazy, které mohly být uplatněny v původním řízení, ale nebyly, přitom nejsou dle názoru soudu způsobilé naplnit ani druhý důvod obnovy řízení podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, tj. zpochybnit pravdivost důkazů provedených v původním řízení. Tvrzení žalobce o „zfalšovaném“ dokumentu evidence řidičů – archiv řidičských průkazů pak není ničím podloženo.
20. Podle názoru soudu tak není důvod zabývat se otázkou, zda byla či nebyla obnovena platnost řidičského průkazu a zda takový postup zákon umožňuje. Žalobci nic nebránilo údajný chybný závěr správních orgánů o neplatnosti řidičského průkazu zpochybnit již v původním řízení, tj. namítat, že je držitelem platného řidičského průkazu. Jestliže tak neučinil, nemůže nyní žádat obnovu řízení.
21. Konečně v projednávané věci nepřipadá v úvahu ani podmínka uvedená v § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, tedy že bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. Z dokladů předložených žalobcem taková změna či zrušení nevyplývají. Lze tak uzavřít, že nebyla splněna ani jedna z podmínek obsažených v § 100 odst. 1 správního řádu, a správní orgány proto žádost žalobce o obnovu řízení v souladu se zákonem zamítly.
22. Žalobní námitka ohledně zápisu jiného čísla řidičského průkazu ve formuláři obecních strážníků není pro posouzení věci relevantní. Nevztahuje se totiž k předmětu řízení a správní orgány ani soud ji v tomto řízení vůbec nejsou oprávněny posuzovat. Předmětem první fáze řízení o povolení obnovy totiž není přezkum nebo posuzování správnosti a úplnosti původního řízení.
23. Konečně pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, neshledal ji soud důvodnou. Správní orgány svá rozhodnutí, která soud posuzuje jako jeden celek, dostatečně odůvodnily, vysvětlily žalobci průběh obnovy řízení a vypořádaly se s námitkami, které se vztahovaly k předmětu řízení, a které byly oprávněny posuzovat. Nepřezkoumatelnost nelze vnímat jako nenaplnění subjektivní představy o tom, jak měl žalovaný rozhodnout, nebo co všechno a jakým způsobem měl v rozhodnutí posuzovat. Jde o objektivní překážku, která zdejšímu soudu brání závěry žalovaného řádně přezkoumat. Skutečnost, že bylo ohlášeno odcizení řidičského průkazu, a proto se stal k tomuto dni neplatným, vyplývá z dokumentu evidence řidičů – archiv řidičských průkazů, který je obsažen ve spisovém materiálu. Datum 24. 7. 2018 uvedené v rozhodnutí (i ve vyjádření k žalobě) je pak zjevnou písařskou chybou, neboť řidičský průkaz byl nahlášen jako odcizený dne 14. 7. 2018. Měl-li žalobce závěr správních orgánů vyplývající z tohoto dokumentu za chybný, mohl jej beze všeho zpochybnit v původním řízení, což neučinil.
V. Závěr a náklady řízení
24. Soud tedy shledal námitky žalobce neopodstatněnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního („s. ř. s.“).
25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 11. září 2024
Mgr. Petr Šebek v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: K. P.