[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci

žalobce:  T. W.

zastoupen Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou

sídlem 702 00 Moravská Ostrava, Masná 4

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 12. 2023,  o invalidní důchod

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

Odůvodnění:

1.         Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 1. 9. 2023 č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť podle posudku OSSZ Opava ze dne 14. 7. 2023 není invalidní a nejde u něj o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dle žalobce žalovaná nedbala, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu, nepostupovala tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 zákona č. 500/2004 Sb. Uvedl, že trpí velkými bolestmi páteře, 2 roky strávil na nemocenské, poté byl propuštěn ze zdravotních důvodů ze zaměstnání. Podstoupil operační zákroky v listopadu 2022 a červnu 2023. Nesouhlasí se závěrem žalované a s hodnocením posudkového lékaře. Prokazatelně se léčí v ambulanci bolesti již od dubna 2022, kdy začal docházet do EuroPainClinics Ostrava a. s.  a kam pravidelně co 3 měsíce dochází. Neužívá posudkovým lékařem citované léky, nicméně užívá analgetikum metamizol. Na pravidelných zákrocích jsou mu přímo do problematického místa zaváděny léky, po zákroku cítí mírnou úlevu, vše se však postupně vrátí do původního stavu a nejdéle po 3 měsících je nutno zákrok opakovat. Ze své vlastní iniciativy zaslal posudkovému lékaři také CD nosič s výsledky magnetické rezonance, z napadeného rozhodnutí však nevyplývá, že by se s ním posudkový lékař seznámil. Má za to, že jeho zdravotní stav nebyl dostatečně a správně posouzen. V důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stále trpí velkými bolestmi v pravé části zad a hýždě, vystřelujícími až ke kotníku. Bolest je chronická, bez pravidelné, a ne právě příjemné léčby by nebyl schopen normálně fungovat. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má samozřejmě dopad také na jeho psychické zdraví, jsou chvíle, kdy kvůli bolesti není schopen ani úkonů běžné denní potřeby a je tedy odkázán na pomoc svých blízkých. Na úřadu práce mu bylo sděleno, že s ohledem na jeho zdravotní stav mu nejsou schopni nabídnout žádnou práci.

2.         Žalovaná v písemném vyjádření navrhla, aby s ohledem na námitky žalobce byl proveden důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR.

3.         Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce podal dne 3. 5. 2023 žádost o invalidní důchod. Dne 14. 7. 2023 došlo k posouzení jeho zdravotního stavu posuzujícím lékařem MUDr. B. H. Tento dospěl k závěru, že se u žalobce jedná o dosud nestabilizovaný zdravotní stav, na pokračující léčbě a nelze konstatovat tzv. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je základní podmínkou posouzení invalidity. Invaliditu v současné době tedy nelze dle posuzujícího lékaře posoudit, léčba nadále pokračuje a doporučil podat žádost o prodloužení nemocenských dávek. Posuzující lékař tedy uzavřel, že se u žalobce nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. 9. 2023 vydala ČSSZ rozhodnutí č. j.X, kterým byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta.

4.         Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 9. 2023 podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 13. 12. 2023, kterým námitky zamítla a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 1. 9. 2023 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného lékařem LPS ČSSZ Plzeň dne 1. 12. 2023. Posuzující lékař konstatoval, že posudkový závěr oddělení LPS v Opavě ze dne 14. 7. 2023 lze potvrdit – z časového hlediska nešlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav z důvodu plánovaného operačního výkonu. Při námitkovém řízení byl již dle posuzujícího lékaře pooperační stav stabilizován na úrovni lehkého funkčního postižení a bylo možno konstatovat, že již jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – lehkou dysfunkci páteře. Postižení je uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti 10-20%. S ohledem na klinický obraz zvolil posuzující lékař horní hranici taxace ve výši 20 % poklesu pracovní schopnosti a pro fyzicky náročný charakter profese tuto navýšil o 10 % na výsledných 30 %. Tuto míru pokládal posuzující lékař u žalobce za plně odpovídající celkovému postižení pracovního potenciálu. Dle posuzujícího lékaře nelze hodnotit dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c) přílohy č. 359/2009 Sb., (taxace 30-40 %), neboť se nejedná o závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, poškození nervu. Stav nevyžaduje kadentní medikaci, žalobce neužívá pregabalin ani gabapentin, nenavštěvuje ambulanci bolesti. Stav vyžaduje volbu vhodné profese, a nevyžaduje invalidizaci. 

5.         Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 10. 4. 2024, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 13. 12. 2023, žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Posudková komise zasedala ve složení předseda komise MUDr. M. M., MUDr. J. S. – odbornost neurologie a tajemnice Ing. M. K. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů, z objektivního nálezu při jednání komise a posudkové hodnocení. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, který byl k datu napadeného rozhodnutí stabilizován s popsanou poruchou funkce posudková komise považovala bolestivý páteřní syndrom bederní, se senzitivním kořenovým syndromem L5 vpravo, stav po endoskopické diskektomii v prostoru L5/S1 dne 15. 6. 2023 a opakovaných periradikulárních terapiích s epidurálním podání kortikoidů, naposledy 12. 1. 2023, uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí v kapitole XIII, odd. E, pol. 1, písm. b) vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (10-20 %), tj. o 20 % a dále nezvýšila dle § 3 citované vyhlášky. Posudková komise nehodnotila dle položky 1c) ani 1d), protože nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Posudková komise dále uvedla, že žalobce nebyl schopen těžké fyzické práce, v dlouhodobé vynucené pracovní poloze, zvedání a přenášení těžkých břemen, v riziku úrazu. Byl schopen využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a po případném zaškolení nebo rekvalifikaci, vykonávat s výše uvedenými omezeními lehčí práce v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách, ale i v administrativě. Posudková komise hodnotila v souladu se závěry PL ČSSZ v námitkovém řízení. V posudkové komisi byl žalobce přešetřen přítomným odborným lékařem – neurologem. Potíže uvedené při jednání v posudkové komisi jsou dle posudkové komise odůvodnitelné zjištěnými diagnózami, nejsou však důvodem pro uznání invalidity jakéhokoli stupně. Funkční postižení je lehké, bez motorického deficitu. U žalobce dle posudkové komise nebylo prokázáno závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popřípadě symptomatologie močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny. Nebylo prokázáno ani těžké funkční postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález s těžkým postižením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, značné omezení některých denních aktivit.

6.         Žalobce u jednání dne 21. 5. 2024 vyslovil nesouhlas se závěry posudkové komise. Obecně ke všem posudkům, které byly vydány v jeho věci uvedl, že je v situaci, kdy má vydány 3 posudky a každý z nich hodnotí úroveň míry snížení jeho pracovní schopnosti naprosto rozdílně, první posudek OSSZ v Opavě došel v podstatě k závěru, že není invalidní, a že jeho míra poklesu pracovní schopnosti je v podstatě na 0 procentech. Dále po podání námitek posuzující lékař učinil závěr, že pokles pracovní schopnosti dosahuje 30 %. Z tohoto důvodu podal žalobu, neboť měl za to, že posudková komise MPSV věc zhodnotí dostatečně objektivně tak, aby si mohl být jejím závěrem zcela jistý. K jednání posudkové komise dne 10. 4. 2024 namítal, že posudkoví lékaři v podstatě vůbec nebyli seznámeni s jeho spisem, zaskočily je skutečnosti, které na místě uváděl. Jednání bylo všeobecně nedůstojné, trvalo zhruba 15 – 20 minut a na základě toho, pak posudková komise vydala posudek, v němž dospěla k závěru, že u něho došlo k poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Jak samotné jednání, tak i závěry posudku hodnotil žalobce jako naprosto nepřesvědčivé a v podstatě i nedostatečné, protože posudkoví lékaři vůbec nebyli s jeho případem seznámeni a je tedy s podivem, jak k samotnému závěru došli. Hodnocení bylo provedeno pouze v jednom odstavci posudku, posudková komise vůbec neuvedla kritéria, kterými se řídila, nejde o přesvědčivý důkaz ve věci. Poukázal na rozpornost posudku s ostatními posudky, které byly ve věci vydány. Na dotaz, kde momentálně pracuje, posudkové komisi sdělil, že na úřadu práce začal být veden poté, co byl 2 roky doma. Propuštěn ze zaměstnání byl ze zdravotních důvodů, což plyne i z obsahu jeho zdravotní dokumentace u praktického lékaře. Úřad práce mu není schopen s ohledem na zdravotní stav zprostředkovat vhodné zaměstnání, a i toto je v příslušné dokumentaci obsaženo.

7.         Vzhledem k přetrvávajícím námitkám žalobce vzneseným u ústního jednání si soud vyžádal srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Brně. Ten byl vypracován posudkovou komisí dne 8. 8. 2024. Posudková komise zasedala ve složení předseda komise MUDr. J.L., MUDr. M. U. – odbornost neurologie a tajemnice T. N. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a posudkové hodnocení. Posudková komise se ztotožnila s posudkovým závěrem PK MPSV Ostrava ze dne 10. 4. 2024. O invaliditu se dle posudkové komise u žalobce nejedná. Posudková komise učinila závěr, že k datu napadeného rozhodnutí šlo u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl bolestivý páteřní syndrom bederní, se senzitivním kořenovým syndromem L5 vpravo. Byla provedena endoskopická diskektomie v prostoru L5/S1 dne 15. 6. 2023. Jde o bolestivý páteřní syndrom lumbosakrální páteře, s iritačním kořenovým syndromem L5 vpravo, bez motorického deficitu, funkční postižení lehké. Žalobce se s uvedenými potížemi léčí i v pracovní neschopnosti více než 2 roky. Terapií prováděnou EuroPainClinic a dodržováním režimu vertebropatů by měl být problém vyřešen. V objektivním nálezu neurologa z jednání PK MPSV ČR v Ostravě dne 10. 4. 2024 je popisována pouze lehká porucha dynamiky páteře. Posudková komise hodnotila uvedený stav dle vyhlášky č. 359/2009 Sb., v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b) a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 20 %. K navýšení dle posudkové komise není důvod. Žalobce nemá poruchu stoje ani chůze. Nebylo prokázáno závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, trvalý funkčně významný neurologický nález s těžkým postižením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, poruchy funkce svěračů pokles celkové výkonosti při lehkém zatížení, nebylo prokázáno značné omezení některých denních aktivit. Jedná se o lehké funkční postižení páteře bez motorického deficitu. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

8.         Žalobce nesouhlasil ani se závěry srovnávacího posudku. V omluvě z jednání posudkové komise, zdůraznil to, aby posudková komise vyhodnotila obsah záznamu z magnetické rezonance na CD nosiči ze zdravotnického zařízení v Plzni. Z obsahu srovnávacího posudku vyplývá, že k tomu posudková komise uvedla, že tento CD nosič jí z Plzně nebyl zaslán. Žalobce považuje zhodnocení jeho zdravotního stavu za neobjektivní také proto, že posudkové komise jsou součástí struktury ČSSZ a lze stěží předpokládat, že půjdou proti ČSSZ ve svých závěrech.

9.         Žalovaná neměla žádné výhrady ke srovnávacímu posudku. K předmětnému záznamu na CD nosiči z magnetické rezonance poznamenala, že k tomu posudek obsahuje vysvětlení. Žalobce navrhl ustanovení znalce za účelem podání znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie, který by měl posoudit objektivně a nezávisle zdravotní stav žalobce. Znalecký posudek by pak žalobce respektoval.

10.     Soud konstatuje, že stěžejní otázkou v této věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský posudek. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prostřednictvím svých posudkových komisí, jak plyne z ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobce, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudkové řízení je specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí především (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 6 Ads 23/2018-37).

11.     Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu žalobce podle vyhlášky o posuzování invalidity. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.

12.     Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobce byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. S ohledem na námitky žalobce byl vypracován ještě srovnávací posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Posudky byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a na základě aktuální zdravotní dokumentace žalobce. Komise vycházely z kompletní zdravotní dokumentace žalobce. K dispozici měly také lékařské nálezy, které žalobce doložil v průběhu soudního řízení. Posudkové komise podaly posudky v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

13.     Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Ads 13/2003-54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.

14.     Krajský soud při hodnocení posudků posudkových komisí dospěl k závěru, že posudek podaný PK MPSV ČR v Brně je úplný a přesvědčivý. Posudková komise přesvědčivě vysvětlila, jaké zdravotní postižení žalobce je rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, včetně jeho hodnocení v rámci kategorizace dle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Současně komise vysvětlila, jak byly při posuzování invalidity žalobce zohledněny jeho další zdravotní potíže a profesní zařazení. Posudková komise také dostatečně vysvětlila hodnocení snímků z magnetické rezonance uložených na CD nosiči. Shodně s posudkem PK MPSV ČR v Ostravě za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti označuje bolestivý páteřní syndrom bederní, se senzitivním kořenovým syndromem L5 vpravo dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které obě komise stanovily míru poklesu pracovní schopnosti 20 % (z rozpětí 10-20 %). Obě komise hodnotily při horní hranici rozpětí. Posudkové komise také posoudily zdravotní stav žalobce a jeho vliv na pracovní schopnost v celém rozsahu. Komise dospěly ke shodnému závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní a nešlo o invaliditu žádného stupně.

15.     Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

16.     Soud uzavírá, že při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

17.     Krajský soud vzhledem k úplnosti a přesvědčivosti z brněnského posudku vycházel. Soud současně zastává názor, že skutkový stav byl v dané věci zjištěn natolik, že nebylo nutné provádět další dokazování, a proto také zamítl z důvodu nadbytečnosti návrh žalobce na ustanovení znalce za účelem podání znaleckého posudku z oboru neurologie.

18.     Vzhledem k tomu, že u žalobce došlo k poklesu pracovní schopnosti o 20 %, nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 13. 12. 2023 invalidní v žádném stupni.

19.     V případě zhoršení zdravotního stavu žalobce může podat novou žádost o invalidní důchod u České správy sociálního zabezpečení, přičemž na tento následný vývoj jeho zdravotního stavu pak bude reagováno novým posudkovým zhodnocením.

20.     S ohledem na výše uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21.     O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

                                                                         Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 27. 8. 2024

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně