č. j. 2 Ad 14/2024‑ 47

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci

žalobkyně:      X

                       bytem X

                       zastoupena Mgr. Hanou Fidesovou Ph.D.

                       advokátkou sídlem Dlouhá 35, 110 00, Praha 1

 

proti

 

 

žalované:          Česká správa sociálního zabezpečení

                         sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 3. 2024, č. j. X,

 

 takto: 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 3. 2024, č. j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 600 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Hany Fidesové Ph.D., advokátky.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 3. 2024, č. j. X (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 11. 2023, č. j. X, jímž byl žalobkyni od 24. 12. 2023 odňat invalidní důchod podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 11. 2023 již žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Dle uvedeného posudku poklesla žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 10 %.
  2. V rámci řízení o námitkách bylo posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ dne 19. 2. 2024 zjištěno, že žalobkyně není od 13. 11. 2023 invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nejde již o invaliditu III. stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) uvedeného zákona, nejde ani o invaliditu II. stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona ani o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 uvedeného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkyni pracovní schopnost pouze o 10 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 2a, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 10 %. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že se v rámci přezkumu rozhodnutí zabývala všemi námitkami žalobkyně, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 10 % a nejsou tak splněny podmínky pro invaliditu podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, byly námitky žalobkyně shledány jako nedůvodné.
  3. Žalobkyně v podané žalobě vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. Namítla, že posudek o invaliditě je tendenční, nezohledňuje její skutečný zdravotní stav a vnitřně si protiřečí, je rovněž nepřezkoumatelný, neboť vůbec neobsahuje úvahu, jak posuzující lékař došel k posudkovému závěru, chybí zcela myšlenková úvaha, v čem se její zdravotní stav od doby posledního posouzení ze dne 23. 8. 2022, kdy byla uznána invalidní ve III. stupni, zlepšil. Posudek zcela pomíjí další diagnózy žalobkyně, zejména úzkostně fobickou poruchu a depresivní stavy. Právě tyto diagnózy jsou přitom hlavní příčinou jejího nepříznivého zdravotního stavu, včetně alkoholové závislosti. Jejich důsledkem je neschopnost žalobkyně fungovat ve společnosti, pramenící ze sociální fóbie, strachu z cestování dopravními prostředky či panické ataky.
  4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla nové posouzení zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
  5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 7. 8. 2024 soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 dost. 2 písm. c) uvedeného zákona. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 8. 2026 a datum změny pak stanoven k datu 13. 11. 2023. Posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se u posuzované jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla duševní porucha související s chronickým alkoholismem. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla k datu vydání napadeného rozhodnutí hodnocena dle kapitoly V, položky 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a činila 60 % (procentní rozmezí 50 % - 70 %). Nebylo hodnoceno horní ani dolní hranicí procentního rozmezí, takže procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky měněna. Posudková komise uvedla, že považuje na rozdíl oproti první instanci a posudkovému lékaři námitkového řízení u posuzované duševní poruchu a poruchu vyvolanou chronickým alkoholismem za závažnou, provázenou závažnou změnou osobnosti s podstatným narušením odpovědnosti a selháváním při běžné psychosociální zátěži. V důsledku snížené schopnosti jednat disciplinovaně, odpovědně, přítomnosti úzkostných a depresních příznaků, které vedly k nadměrnému užívání alkoholu a nadměrné užívání alkoholu tyto příznaky prohlubovalo, nebyla doposud schopna déle trvajícího pracovního zařazení a selhávala i v osobním životě. Poruchy myšlení, paměti a vnímání neprokázány, schopnost komunikace byla zachovaná, posudkově významné orgánové poškození nezjištěno, byla motivovaná k abstinenci a měla snahu svou životní situaci změnit, proto nebyla zvolena horní hranice procentního rozmezí. Duševní postižení odpovídalo i s přihlédnutím k minimálním pracovním zkušenostem a profesní nevyhraněnosti středu procentního rozmezí. Stav po poranění pravého hlezna s vývojem Sudeckova syndromu s přetrvávajícím diskrétním oslabením pravé nohy vedl pouze k malému poklesu pracovní schopnosti, maximálně 10 %. Posudková komise tak shledala žalobkyni k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, s tím, že se jednalo o invaliditu II. stupně. II. stupeň invalidity byl stanoven od 13. 11. 2023, kdy byla žalobkyně posouzena v rámci kontrolní lékařské prohlídky LPS PSSZ pro Prahu 8. Komise dále uvedla, že pro III. stupeň invalidity nebyl po zhodnocení všech posudkově významných skutečností shledán důvod. V této souvislosti dále komise uvedla, že dne 13. 4. 2020 byla žalobkyně posouzena PSSZ pro Prahu 8 se závěrem, že jde o invaliditu II. stupně s datem vzniku 26. 3. 2020 pro postižení uvedené v kapitole V, položce 4d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 60 %. S ohledem na psychiatrický nález z 26. 3. 2020 vztahující se k tomuto období bylo hodnocení adekvátní. V tuto dobu dominovala depresivní porucha s chronickým průběhem a farmakorezistencí, dále přítomna těžká závislost na alkoholu s opakovanými recidivami a ústavními léčbami. Od 29. 4. 2022 pobírala žalobkyně invalidní důchod pro invaliditu III. stupně dle kapitoly V, položky 2c, tj. stav po roční abstinenci, provázené těžkou deteriorací osobnosti, změnou osobnosti, demencí, ztrátu odpovědnosti, společenskou degradací nebo těžkým poškozením funkce některých orgánů a systémů, podle rozsahu postižení celkové výkonnosti a schopnosti vykonávat denní aktivity, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Doba platnosti posudku byla stanovena do 31. 8. 2023. Komise uvedla, že toto posouzení považuje za nadhodnocené, protože v rámci této položky nesplňovala žalobkyně kritéria pro hodnocení na horní hranici procentního rozmezí.
  6. Při jednání u Městského soudu v Praze dne 12. 9. 2024 právní zástupce žalobkyně s odkazem na závěry učiněné Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 7. 8. 2024 navrhnul zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Zástupkyně žalované ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.
  7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba není důvodná. Při přezkoumávání rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
  8. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70% se jedná o invaliditu III. stupně.
  9. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění, posuzuje podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ministerstva práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek uvedené posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz, podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, aby své posudkové závěry řádně zdůvodnila. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav posuzovaného byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace i s přihlédnutím ke všem, jím tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.
  10. Žalobkyně v podané žalobě vyjádřila nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři v prvostupňovém i v námitkovém řízení. Při posuzování této námitky, a tedy důvodnosti podané žaloby vycházel soud v tomto směru z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze ze dne 7. 8. 2024, který na rozdíl od předchozích posudků vypracovaných posudkovými lékaři v průběhu správního řízení, považovala za nejkomplexnější a nejpřesvědčivější. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze, zasedající v řádném složení, za přítomnosti lékaře s odborností psychiatrie s odkazem na zdravotnickou dokumentaci žalobkyně dostatečně a přezkoumatelně odůvodnila, proč má za to, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy k datu 8. 3. 2024 lze zdravotní stav žalobkyně hodnotit dle kapitoly V, položky 2c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., s mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 60 %. Řádně a přezkoumatelně odůvodnila, proč nezvolila horní hranici procentního rozmezí v uvedené položce, která by zakládala důvod pro přiznání invalidity III. stupně. Dostatečně srozumitelně vysvětlila i důvod pro změnu předchozího posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Uvedený posudek splňuje kritéria úplnosti a přesvědčivosti. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádném zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není pochyb a pokud dle něj šlo u žalobkyně o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, s datem změny stupně invalidity dnem 13. 11. 2023, napadené rozhodnutí soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil.
  11. Žalovaná je povinna dle ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s. po právní moci tohoto rozsudku vydat nové rozhodnutí, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu výše uvedeným.
  12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s.; žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady vynaložené žalobkyní v daném řízení představují náhradu nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za dva úkony právní služby po 1000 Kč, tedy celkem 2000 Kč (§ 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), tj. převzetí zastoupení a účast na jednání soudu, společně s náhradou hotových výdajů po 300 Kč za jeden úkon, celkem 2600 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky).

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 12. září 2024

 

JUDr. Dana Černá v. r.

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje X.