č. j. 31 A 15/2024 - 32

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci

žalobce:   F. R.

zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou

sídlem Krátký lán 138/8, 160 00 Praha

proti

žalovanému:   Magistrát města Hradec Králové

   sídlem Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej,

takto:

  1. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.
  2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14 342 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1. Žalobce podal dne 7. 5. 2024 žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Domáhá se ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej, neboť podal odpor proti příkazu vydanému žalovaným, avšak podal jej z datové schránky třetí (právnické) osoby. Podání učinil v řádné formě, nicméně s vadou v podobě chybějícího podpisu. Žalovaný měl proto povinnost vyzvat žalobce k odstranění vady podání, což ovšem neučinil a pouze žalobci zaslal písemné sdělení, v němž konstatoval, že příkaz nabyl dne 12. 4. 2023 právní moci.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod spisovou značkou eP/1064/2023/OP/Hej. Uvedl, že odpor proti příkazu podal dne 5. 4. 2023 z datové schránky, čímž splnil požadavek na formu podání podle § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Odpor skutečně podal z datové schránky obchodní společnosti, v níž je jednatelem, a proto je osobou oprávněnou k této datové schránce. Připouští, že odpor byl zatížen vadou spočívající v absenci obsahové náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu, neboť nebyl podepsán žalobcem.
  2. Namítl, že žalovaný měl povinnost vyzvat jej k odstranění nedostatku podání a poskytnout mu za tímto účelem přiměřenou lhůtu. Žalovaný ovšem žalobce k nápravě nevyzval. Namísto toho doručil žalobci sdělení, ve kterém konstatoval, že odpor byl podán vadně, a proto příkaz nabyl právní moci. O tom, že je odpor vadný, se žalobce dozvěděl až dne 21. 4. 2023 právě ze sdělení žalovaného. Vadu obratem odstranil, neboť zaslal dne 24. 4. 2023 odpor ze své osobní datové schránky, tedy dříve, než začala plynout lhůta k odstranění vady podání.
  3. Žalobce si je vědom, že pokud by odpor nesplňoval formu podání, žalovaný by neměl zákonnou povinnost vyzvat jej k odstranění nedostatku podání. O takový případ se však nejednalo. Forma podání (datová schránka) byla dodržena. Vada odporu spočívala v jeho obsahu, neboť neobsahoval podpis žalobce. Za těchto okolností měl žalovaný za povinnost žalobce vyzvat k odstranění nedostatku podání a poskytnout k tomu přiměřenou lhůtu. Na podporu svých závěrů žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2022, č. j. 10 As 346/2021-38, a na nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že je-li podání učiněno z datové schránky třetí osoby, jde o podání, které je učiněno v řádné formě, avšak vadné pro absenci podpisu. Správní orgán má poté povinnost vyzvat k odstranění vady podání. Ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud též v rozsudku ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018–30.
  4. Protože se podáním včasného a přípustného odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, vznikla žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci, a to ve lhůtě nejdéle 60 dnů. Žalovaný však rozhodnutí dosud nevydal, a proto je v daném řízení nečinný.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě a replika žalobce

  1. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že dne 5. 4. 2023 obdržel podání z datové schránky patřící právnické osobě SEZZAM spol. s.r.o., jehož součástí byla příloha nazvaná „odpor“. Příloha nebyla podepsaná zaručeným elektronickým podpisem. Z podání nebylo patrné, která konkrétní osoba jej učinila, nebylo podepsáno a bylo odesláno z datové schránky zcela odlišné osoby.
  2. Žalovaný odkázal na stanovisko Ministerstva vnitra s názvem „Datové schránky a činnost správních orgánů“, podle něhož je při absenci uznávaného elektronického podpisu nezbytné podání potvrdit způsobem podle § 37 odst. 4 správního řádu (písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem). Nebude-li podání takto potvrzeno, může být podatel vyzván k odstranění nedostatků. Původní podání ovšem již nelze zohlednit při posouzení, zda byla zachována lhůta pro učinění úkonu. V této souvislosti žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018–30, a na rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015.
  3. Vzhledem k tomu, že z podání byla patrna pouze skutečnost, že bylo zasláno z datové schránky společnosti SEZZAM spol. s.r.o. a nebylo zřejmé, která konkrétní osoba jej učinila, ani nebylo ve lhůtě 5 dní řádně doplněno, žalovaný podání nepřijal, protože nebylo učiněno oprávněnou osobou. V reakci na sdělení žalovaného, že příkaz nabyl právní moci, žalobce zaslal ze své datové schránky odpor opětovně. Žalovaný proto žalobci zaslal druhé sdělení, v němž jej informoval, že příkaz nabyl právní moci a druhý odpor podaný dne 24. 4. 2023 byl podán opožděně.
  4. Žalobce ve své replice doplnil nad rámec již uvedeného, že z podání bylo zřejmé, kdo je činí. Obsahovalo dva listy, jeden s označením úkonu „podání odporu“ a druhý s „údaji o podateli“. Stanovisko Ministerstva vnitra z roku 2010 žalobce považuje za překonané, neboť Nejvyšší správní soud i Ústavní soud dospěly k opačnému závěru - podání učiněné datovou schránkou třetí osoby je co do způsobu podání bezvadné, přičemž podpis je jen náležitostí podání. Žalobce dále konstatoval, že ve správním řízení se neuplatní závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. Plsn 1/2015, a to podle rozsudku č. j. 6 As 22/2018-30, který žalobce citoval již v žalobě. Závěr žalovaného o tom, že podání učinila osoba k tomu neoprávněná, považuje za předčasný. Žalovaný měl žalobce vyzvat buď k doplnění vlastnoručního podpisu pod podání (neboť v podání byl jako podatel označen samotný žalobce), případně k předložení plné moci na důkaz, že společnost SEZZAM spol. s r.o. je v řízení oprávněna jednat jménem žalobce.
  5. Dále se žalobce vyjádřil k tvrzení žalovaného, že druhý odpor zaslal z datové schránky podnikající fyzické osoby a opět se nepodepsanou přílohou. Fyzická osoba může činit podání jak z datové schránky fyzické osoby, tak z datové schránky podnikající fyzické osoby. Tím, že fyzická osoba podniká, nezískává novou právní osobnost. Zůstává nadále stejnou fyzickou osobou, byť s novými vlastnostmi a odpovědností (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. 5 A 8/2010). Žalobce měl v tomto ohledu právo volby a účinky podání jsou shodné. Rovněž nebylo zapotřebí, aby žalobce podepisoval přílohu elektronickým podpisem, neboť jak se podává z žalovaným citovaného stanoviska pléna Nejvyššího soudu, veškeré dokumenty, které jsou přílohou datové zprávy, se považují za podepsané.

IV. Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal postup žalovaného v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. Žalobu shledal důvodnou.
  2. Před posouzením žalobních námitek se soud zabýval nejprve tím, zda jsou splněny podmínky pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 a násl. s. ř. s.
  3. Podle § 79 odst. 1 věta první s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
  4. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. žalovaným je správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.
  5. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
  6. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
  7. Soud shledal, že podmínky pro projednání žaloby jsou v nyní posuzované věci splněny. Z předloženého správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 15. 3. 2024 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako nadřízený správní orgán této žádosti nevyhověl usnesením ze dne 28. 3. 2024, č. j. KUKHK-10687/DS/2024/Kj. Žalobce proto bezvýsledně vyčerpal prostředky, které správní řád jako příslušný procesní předpis stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti. Jako žalovaného žalobce označil Magistrát města Hradec Králové, který je správním orgánem, před nímž je vedeno řízení o přestupku ve věci sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej. Magistrátu města Hradec Králové jako žalovanému proto svědčí pasivní věcná legitimace. Žalobce zároveň podal žalobu včas. Řízení bylo zahájeno dne 3. 4. 2023, neboť v tento den byl žalobci doručen příkaz (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2023, č. j. 4 As 67/2023-27, bod [16]). Lhůta pro vydání rozhodnutí v délce 60 dnů uplynula k 2. 6. 2023. Od tohoto dne tedy počala běžet roční lhůta pro podání nečinnostní žaloby, neboť k tomuto okamžiku marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce podal žalobu dne 7. 5. 2024. Žaloba je proto včasná, jak již soud uvedl výše.
  8. Skutkový stav je v projednávané věci dle zjištění ze správního spisu předloženého žalovaným následující.
  9. Žalobci byl dne 3. 4. 2023 doručen příkaz, kterým jej žalovaný shledal vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Dne 5. 4. 2023 byla žalovanému doručena datová zpráva z datové schránky obchodní společnosti SEZZAM spol. s.r.o., v předmětu podání byl uvedeno „odpor“ a přílohou byl soubor s názvem „odpor.xlsx“. Příloha obsahovala dva listy. První list s údaji o podateli, za kterého byl označen F. R.. Druhý list obsahoval údaje o napadeném rozhodnutí, kterým byl příkaz ze dne 23. 3. 2023, č. j. MMHK/065846/2023/OP/Hej. Dále bylo uvedeno, že se jedná o úkon spočívající v podání odporu.
  10. Žalovaný poté zaslal žalobci sdělení, ve kterém jej vyrozuměl o tom, že příkaz ze dne 23. 3. 2023 nabyl právní moci dne 12. 4. 2024. Jako důvod označil skutečnost, že proti příkazu nebyl ve lhůtě podán odpor, neboť podání z datové schránky právnické osoby neumožňovalo určit, která konkrétní osoba podání učinila. Sdělení bylo žalobci doručeno dne 20. 4. 2023.
  11. Žalobce následně zaslal žalovanému další podání totožného obsahu, a to dne 24. 4. 2024. Tentokrát ovšem podání učinil z datové schránky podnikající fyzické osoby. Odesílatelem byl F. R.. Datová zpráva obsahovala i v tomto případě přílohu „odpor.xlsx“ stejného obsahu. Žalovaný následně zaslal žalobci „sdělení č. 2“, v němž konstatoval, že příkaz nabyl právní moci dne 12. 4. 2023, a proto bylo podání ze dne 24. 4. 2023 obsahující odpor proti příkazu podáno opožděně. Žalobci bylo druhé sdělení doručeno dne 28. 4. 2023. Žalovaný současně žalobce vyrozuměl, že spisový materiál předal nadřízenému správnímu orgánu k provedení přezkumného řízení. Nadřízený správní orgán se ztotožnil se závěry žalovaného a neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení.
  12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
  13. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
  14. Podle § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
  15. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.
  16. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.
  17. Krajský soud přisvědčil námitce žalobce, že forma podání (učiněného z datové schránky) byla dodržena. Odpor byl sice z hlediska jeho obsahu (náležitostí) vadný, neboť neobsahoval podpis žalobce, žalovaný měl ovšem povinnost vyzvat žalobce k odstranění nedostatku podání a poskytnout k tomu přiměřenou lhůtu. Důvody, pro které je námitka žalobce důvodná, soud rozvádí v následujících odstavcích.
  18. K otázce podání učiněného jinou osobou než majitelem datové schránky se vyjádřil ve své rozhodovací praxi Nejvyšší správní soud. Zákonná fikce podpisu ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech se podle Nejvyššího správního soudu uplatní pouze v případě podání činěného majitelem datové schránky. Pokud je ovšem prostřednictvím datové schránky zasláno podání osoby odlišné od majitele datové schránky, zákonná fikce podpisu se neuplatní. V tomto případě musí přistoupit další okolnosti k doložení toho, že takové podání je učiněno jménem subjektu odlišného od majitele datové schránky, aby mělo příslušné právní účinky ve prospěch této třetí osoby (rozsudek ze dne 30. 1. 2019, č. j. 6 As 22/2018-30).
  19. Není také pochyb o tom, že podpis je základní náležitostí podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu, neboť i tato otázka byla judikatorně řešena rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu: „[p]odpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání a chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení. Chyběl-li podpis na odporu podle § 87 odst. 4 zákona o přestupcích a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci […].“ (Rozsudek rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018-39).
  20. Soud konstatuje, že podání z datové schránky právnické osoby ze dne 5. 4. 2023 obsahující odpor bylo učiněno v řádné formě, neboť bylo učiněno z datové schránky. Fikce podpisu ovšem podání žalobce skutečně nesvědčila, neboť podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech nahrazuje pouze podpis osoby, která datovou zprávu odeslala. Pokud ale datovou zprávu podala jiná osoba než účastník, který je oprávněný učinit příslušný procesní úkon (jak tomu bylo i v nynější věci), zákonná fikce podpisu se neuplatní. Forma podání je ovšem nadále dodržena. Podání ze dne 5. 4. 2023 proto trpělo vadou v podobě chybějícího podpisu. Protože nebyla dodržena náležitost podání ve smyslu citované judikatury a podání trpělo vadou odstranitelnou, byl žalovaný povinen žalobce vyzvat, aby tuto vadu vhodným způsobem odstranil, a poskytnout mu za tímto účelem dodatečnou lhůtu podle § 37 odst. 3 správního řádu. Při skutkových okolnostech nyní posuzované věci by bylo dle názoru soudu přísně formální nepřihlížet k datové zprávě, pakliže z jejího obsahu je jinak zřejmé, kdo podání učinil, a pro úplnost (bezvadnost) podání chyběl pouze podpis žalobce. Za podstatné soud považuje, že ze samotného obsahu podání jednoznačně vyplývalo, kdo je podatelem, a jakého řízení a rozhodnutí se jeho podání týká. Soud podotýká, že pokud by žalobce učinil podání v listinné formě s chybějícím podpisem, jednalo by se také o vadu odstranitelnou postupem podle § 37 odst. 3 správního řádu a správní orgán by byl povinen vyzvat žalobce k odstranění vady v přiměřené lhůtě. Není přitom dán důvod rozlišovat mezi podáním listinným a podáním učiněným z datové schránky a vytvářet tím nedůvodnou nerovnováhu mezi povinnostmi a nároky kladenými na uživatele datové schránky.
  21. Soud souhlasí se žalobcem, že takřka totožná situace nastala v rozsudku Nejvyššího správního soudu 5. 8. 2022, č. j. 10 As 346/2021-38. V citované věci bylo soudu odesláno podání z datové schránky advokátní kanceláře (právnické osoby), jejímž společníkem byl i zástupce účastníka řízení. Jednalo se tedy omyl advokáta (zástupce) a advokátní kanceláře (právnické osoby, jejímž společníkem byl daný advokát), neboť advokát zaslal podání z nesprávné datové schránky. Obdobné (příznivé) skutkové okolnosti soud shledal i v nynější věci. Žalobce patrně zamýšlel zaslat podání z datové schránky podnikající fyzické osoby, zaslal jej ovšem z datové schránky právnické osoby, v níž je jednatelem a společníkem. Tato skutečnost přitom byla pro žalovaného jednoduše zjistitelná nahlédnutím do obchodního rejstříku. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku předestřel totožné právní hodnocení, které učinil zdejší soud v předchozím odstavci: „NSS souhlasí s tím, že nepodepsaná žaloba odeslaná z datové schránky advokátní kanceláře byla podáním ve smyslu § 37 odst. 2 s. ř. s. neobsahujícím podpis. Nedostatek podpisu je však odstranitelnou vadou podání (rozsudky NSS ze dne 26. 11. 2009, čj. 6 Azs 29/2009 - 59, či ze dne 2. 2. 2021, čj. 1 Azs 360/2020 - 54). Krajský soud měl proto vyzvat stěžovatelku prostřednictvím zástupce k doplnění podpisu žaloby […].“ Vzhledem k právě uvedenému má krajský soud za to, že Nejvyšší správní soud k této právní otázce zaujmul jiný postoj, než jak jej prezentoval Nejvyšší soud ve stanovisku pléna sp. zn. Plsn 1/2015 (zejména v bodě 27 stanoviska). Krajský soud se s tímto závěrem plně ztotožňuje, neboť je v souladu s Ústavním soudem zdůrazňovanou povinností volit vstřícnější postup k právu jednotlivce na přístup k soudu (a zde přeneseně i ke správnímu orgánu jako orgánu veřejné moci; nález Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21).
  22. V nyní projednávané věci byla datová zpráva odeslána shodně jako v citované věci z datové schránky právnické osoby, ačkoli měla být podána z datové schránky osoby fyzické (nebo v jiné formě zajišťující podpis osoby, která měla podání učinit). Žalovaný měl proto vyzvat žalobce k doplnění podpisu podání (odporu).
  23. Soud si je vědom závěru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v již citovaném rozsudku č. j. 4 As 113/2018-39, podle něhož není třeba vyzvat k odstranění nedostatku podání (absence podpisu), pokud stejná osoba jako účastník či zmocněnec opakovaně podávají podání bez podpisu, neboť v takové situaci by se jednalo o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. Žádné takové indicie ovšem v této věci dány nejsou, žalovaný nic takového v dosavadním průběhu správního řízení netvrdil a ani zdejšímu soudu není z jeho úřední činnosti známo, že by účastník nebo jeho zástupce měli snad být osobami užívajícími právě takové obstrukční postupy. Není tedy na místě, aby v důsledku zneužívání procesních nástrojů některými účastníky a zástupci bylo takto paušálně nahlíženo na účastníky správních řízeních či na jejich případné úkony trpící vadami a byla jim z tohoto důvodu odepřena práva v dalším řízení.
  24. Lze tedy uzavřít, že pokud žalovaný nevyzval žalobce k odstranění vady podání, je v řízení vedeném sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej nečinný. Protože žalovaný dosud nevyzval žalobce k odstranění vady podání, nemohl příkaz ze dne 23. 3. 2023 nabýt právní moci. A právě z důvodu, že je žalovaný v řízení nečinný, nelze na druhé podání žalobce ze dne 24. 4. 2023 (učiněné z datové schránky podnikající fyzické osoby) hledět jako na pozdně podaný odpor. Naopak se jedná o podání, kterým žalobce odstranil vadu původního podání (chybějící podpis) i bez potřebné výzvy podle § 37 odst. 3 správního řádu, a žalovaný již v dalším řízení tuto výzvu žalobci zasílat nebude. V řízení bude pokračováno, neboť žalobce podal řádný odpor (podání ze dne 24. 4. 2023), kterým se příkaz ze dne 23. 3. 2023 ruší.

V. Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. eP/1064/2023/OP/Hej, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.
  2. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci úspěšný, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení. Žalobce má právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku za žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve výši 2 000 Kč. Žalobce byl zastoupen advokátem, náleží mu proto také náhrada nákladů právní služby poskytnuté jeho zástupcem za tři úkony po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, sepsání repliky), včetně paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)] – celkem 12 342 Kč s DPH (zástupkyně žalobce je společnicí právnické osoby, která je plátcem DPH). Žalovaný je tedy povinen celkem nahradit žalobci náklady řízení 14 342 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku a k rukám jeho zástupkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 30. srpna 2024

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

předsedkyně senátu