č. j. 72 Ad 48/2023-66

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobce: Bc. D. Š.

 bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 

o žalobě na přezkum rozhodnutí ze dne 13. 10. 2023, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2023, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí, citovaného v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 7. 2023, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím žalobci odňala od 12. 9. 2023 invalidní důchod, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Přerov (dále jen „OSSZ“) poklesla pracovní schopnost žalobce o 30 %.
  2. Žalobce v žalobě namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí. Skutkový závěr posudkového lékaře v námitkovém řízení je podhodnocený. Skutkový stav nebyl dostatečně zjištěn. Žalobci byl přiznán invalidní důchod druhého stupně od 7. 10. 2019 na základě snížení z třetího stupně invalidity přiznané 10. 8. 2018. Invalidita žalobce vznikla po těžkém pracovním úrazu – po pádu z výšky při práci na střeše budovy při rozmotávání kabelů pro reinstalaci kamery 28. 6. 2018. Pracovní úraz měl za následek polytrauma – rozdrcený hlezenní kloub levé dolní končetiny se zlomeninou bérce, rozdrcený kloub v zápěstí levé horní končetiny, rozdrcený obratel L1 s otokem míchy, která způsobila paraparézu dolních končetin s neurogenním močovým měchýřem a rektem, zlomenou pánev a zlomenou stydkou kost. Od extrakce kovů z levé dolní a levé horní končetiny zůstal zdravotní stav žalobce stejný bez jakéhokoliv zlepšení k červnu 2019. Následkem pracovního úrazu žalobce trpí úniky moči a stolice a jeho stav je neléčitelný. Žalobce má trvale nahrazen obratel L1 titanovým válcem s podpůrnými destičkami, který mu zůstane do konce života a způsobuje mu každodenní bolesti zad, únavu, nadměrné pocení a výrazné omezení hybnosti páteře s nemožností vykonávat některé úkony běžného života. Z důvodu paraparéz dolních končetin žalobce není schopen ovládat nohy jako zdravý člověk. Pravá dolní končetina je viditelně a svalově slabší než levá dolní končetina. Žalobce má zhoršenou citlivost chodidla pravé dolní končetiny, omezenou hybnost prstů a celkově omezenou svalovou aktivitu od kolene až po prsty pravé dolní končetiny. Po úraze mu zůstala spasticita, která mu nekontrolovatelně hýbe s prsty a odeznívá po půl minutě. Často se projevují bolestivé křeče lýtka pravé dolní končetiny, které způsobují supinace. Žalobce si musí nohu rukou narovnávat, aby křeč ustoupila. Po vyjmutí šroubu přetrvává otok levého hlezna, který je viditelný po namáhání a přechází v řezavou bolest. Bolest ustupuje pouze ve spánku. Dalšími následky jsou sexuální dysfunkce a posttraumatický syndrom. Žalobce musel ukončit svou dosavadní práci kvůli neschopnosti ji vykonávat. Nyní vykonává práci díky ohleduplnému vedení společnosti a umožnění režimu home-office. Žalobce není na svůj zdravotní stav adaptován a jeho pracovní možnosti jsou velmi omezené. Žalobce má zdravotní stav nestabilní, podle lékařů se může pouze zhoršovat. Žalobce není schopen ujít delší vzdálenosti, delší dobu sedět, má neurologické a pohybové problémy, které způsobují únavu, bolesti a problémy s inkontinencí. Žalobce dokončil vysokou školu se zdravotními problémy v distančním studiu a po odnětí invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně může dojít k výpovědi z pracovního poměru. Postižení žalobce je srovnatelné s postižením podle kapitoly VI položky 8 písm. i) vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Žalovaná měla aplikovat § 3 odst. 1 resp. 2 vyhlášky o posuzování invalidity z důvodu kombinace postižení neurologického, ortopedického, urologického, interního a psychického respektive, že aktuální zdravotní stav žalobce ho výrazně omezuje ve schopnosti vykonávat pracovní činnosti, pro které je kvalifikován a citované kombinace postižení limituje žalobce v možnostech případné rekvalifikace. Žalobce navrhl k důkazu řadu lékařských zpráv, které přiložil k žalobě.
  3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí, relevantní právní úpravu a správní řízení a navrhla jako důkaz posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“).
  4. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 13. 10. 2023.
  5. Žalovaná v napadeném rozhodnutí jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označila v souladu s posudkem o invaliditě ze dne 3. 10. 2023 postižení podle kapitoly VI položky 8h přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudkový lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti o 30 % vzhledem ke stupni postižení žalobce. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byly reziduální smíšená paraparéza dolních končetin, více vpravo, dominující paréza n. peroneus vpravo, neurogenní močový měchýř a střevo, posttraumatický vertebrogenní algický syndrom lumbální a ankylóza levého hlezna. Jde o lehké funkční postižení. Žalobce je adaptován na své zdravotní postižení. Posudkový lékař neshledal důvod pro aplikaci § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky o posuzování invalidity.
  6. V souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise MPSV v Ostravě.
  7. Posudková komise MPSV v Ostravě v posudku ze dne 21. 3. 2024 dospěla k závěru, že žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost žalobce byly následky úrazu ze dne 28. 6. 2018. Jedná se o poúrazové následky po tříštivé zlomenině prvního bederního obratle s výslednou poruchou vícesegmentální, vzhledem k prodělané nezbytné operační stabilizaci obratů Th12 – L2 a náhradě těla L1. Došlo k postižení nervových struktur s poruchou funkce dolních končetin, postupně odeznívající. Je porušena dynamika páteře. Projevy dráždění nervových kořenů nejsou doloženy. Žalobce byl schopen samostatné chůze bez opěrných pomůcek. Neurogenní močový měchýř není doložen urodynamickým vyšetřením a žalobce není na urologii dispenzarizován. Žalobce dále trpí omezením pohyblivosti levého zápěstí a levého hlezenního kloubu. Jedná se o středně těžkou paraparézu dolních končetin.
  8. Posudková komise v Ostravě hodnotila žalobce podle jiné kapitoly než posudkoví lékaři ve správním řízení, neboť došla k závěru, že poúrazové postižení (páteře a nervové tkáně) a funkční dopad výstižněji postihuje onemocnění podle kapitoly XIII oddíl E položka 1c vyhlášky o posuzování invalidity (bolestivý syndrom páteře, včetně stavu po operaci páteře nebo po úrazech páteře).
  9. U žalobce se jedná o funkční postižení středně těžké, s postižením dvou úseků páteře, s převahou poruchy dynamiky, s funkčně významným neurologickým nálezem po míšním poškození a se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, kdy denní aktivity jsou omezeny.
  10. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti o 30 % vzhledem k tomu, že nejsou přítomny projevy kořenového dráždění, není porucha statiky páteře a neurogenní močový měchýř není doložen. Žalobce byl schopen využívat získané kvalifikace pro výkon zaměstnání technickoadministrativního charakteru, případně byl dále schopen se rekvalifikovat školením nebo studiem.
  11. Je nutné vzít v úvahu i skutečnost, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má při dosaženém vzdělání jen malý vliv na jeho schopnost pokračovat ve výdělečné činnosti s využitím kvalifikace a praxe. Žalobce není schopen práce fyzicky náročné, převážně ve stoji a chůzi, s nutností chůze po nerovném terénu, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, ve vynucených polohách a v nepříznivých klimatických podmínkách. Žalobce byl schopen práce s výše uvedenými omezeními v interiéru, převážně vsedě, eventuálně s přecházením, v nezkráceném pracovním úvazku. Námitkám žalobce nelze vyhovět. Zdravotní stav žalobce se od doby uznání invalidity třetího a druhého stupně zlepšil a stabilizoval. Úraz je zhojen s trvalými následky a na práci je žalobce adaptován.
  12. Žalobce v písemném vyjádření k posudku posudkové komise v Ostravě namítl, že jeho zdravotní stav je stejný jako v roce 2019, tedy od extrakce kovů z levé horní a levé dolní končetiny. Žalobce má omezenou hybnost ve zlomených oblastech těla, tedy v páteři, v levém hleznu a levém zápěstí. U žalobce stále trvá diagnóza neurogenního močového měchýře a střeva. Pokud jde o hybnost, žalobce má v návaznosti na úraz spolu s neurogenním měchýřem a střevem největší potíže s hybností levého hlezna (asi na 50 % celkové hybnosti s každodenními otoky a bolestivostí), omezenou schopnost pohybu pravé dolní končetiny skrze neurologické následky po úraze spolu se spasticitou, omezenou hybnost zápěstního kloubu (asi na 75 % z celkové hybnosti) a omezenou hybnost celkového pohybového aparátu pro zlomeninu obratle L1, přetrvávající paraparézou dolních končetin a nemožnost vykonávat naplno běžné aktivity. Žalobce je schopen vstát a v řádech desítek metrů někam dojít a obstarat si životně důležité věci. Všechny tyto aktivity jsou ale omezené a každá fyzická činnost je vyčerpávající daleko víc než u zdravého člověka. Žalobce má problémy s delším stáním nebo sezením. Bolesti zad jsou přímo úměrné délce fyzické zátěže. Kvůli paraparéze dolních končetin žalobce není schopen s nimi hýbat a nikam se pomocí nich dopravit, svalová aktivita je asi 50 %. Denní program nejvíce ovlivňují neurogenní močový měchýř a střevo. Pokud žalobce nemá k dispozici poblíž záchod, není schopen své potřeby oddálit.
  13. Žalobce byl nucen opustit zaměstnání technika B. v O. a dostal výpověď, kterou doložil. Do 1. 4. 2023 byl žalobce v evidenci úřadu práce v Přerově a od té doby je zaměstnaný jako technik V. v P. asi 2 km od bydliště, kam dojíždí automobilem. Žalobce nebyl schopen dojíždět do Olomouce a nebyl ani schopen pochůzek na pracovišti, trpěl velkou únavou. Nyní má čistě kancelářskou práci. Díky ohleduplnému vedoucímu a vedení podniku má pružnou pracovní dobu a home-office. Žalobce není schopen vykonávat žádnou fyzickou práci ani práci, kdy je nutné delší dobu cestovat. V posudku je nesprávně uvedeno, že žalobce nemá neurogenní močový měchýř. Toto tvrzení je v rozporu s lékařskými zprávami, podle kterých u něj nebylo možné provést UDV, jak uvedl neurolog. Žalobce odkázal na další konkrétní lékařské zprávy s popisem tvrzených zdravotních potíží.
  14. Žalobce dále namítl, že posudková komise citovala ze zprávy neurologa ze 14. 2. 2022, že u žalobce nedochází k samovolnému úniku moči a stolice, ale žalobce byl v té době ještě studentem kombinovaného studia na vysoké škole v období pandemie covid-19 a byl doma v blízkosti WC. Tento odborný lékařský nález v žádném případě neodpovídá aktuálnímu zdravotnímu stavu, protože žalobce není schopen udržet moč nebo stolici déle než pár vteřin. K pracovní rekomandaci posudkové komise žalobce namítl, že má v pracovní smlouvě zahrnutou pružnou pracovní dobu a home-office tak, aby mohl pracoviště opustit a pracovat z domu, když mu není dobře. Jde o výkon výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek ve smyslu § 6 vyhlášky o posuzování invalidity. Tuto skutečnost potvrzují zprávy neurologa z let 2019-2024, kde je zmíněno, že žalobce má obtíže zvládat pracovní povinnosti v nezkrácené pracovní době.
  15. K tvrzení posudkové komise, že není doložen ortopedický nález o omezení hybnosti levého hlezenního kloubu, žalobce upozornil na citaci v posudku invaliditě žalované, kde jsou tyto skutečnosti z lékařských zpráv citovány. Rozpory jsou i v samotném napadeném rozhodnutí, které obsahuje nedostatečný závěr a hodnocení zdravotního stavu žalobce.
  16. U žalobce došlo během několika málo let podle posudkových lékařů k výrazné redukci poklesu míry pracovní schopnosti z 50-70 % do rozmezí 20-30 %. Vzhledem k argumentu o zlepšení zdravotního stavu žalobce může souhlasit nejvýše se snížením stupně invalidity z druhého na první, a to trvale, k čemuž nedošlo. Žalobci byl invalidní důchod odebrán zejména s ohledem na dokončení prvního stupně vysokoškolského studia. Toto kritérium je však pouze podpůrné a k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu nedošlo.
  17. Žalobce při jednání soudu 22. 5. 2024 zdůraznil, že jeho zdravotní stav se nezlepšil a ani se na něj neadaptoval. Nedošlo ke zlepšení pracovní schopnosti z 50 nad 30 % jejího poklesu. Žalobce pouze dokončil vzdělání v prvním stupni vysokoškolského studia. Posudková komise v Ostravě upřednostnila při pracovní rekomandaci hodnocení dosaženého vzdělání a možnosti dalšího vzdělávání před posouzením zdravotního stavu. Žalobce z celkových tří let studoval 1,5 roku online. Vadou posudku je, že žalobce podle něho nemá neurogenní močový měchýř. Opak je ale uveden v každé lékařské zprávě, jedenkrát za půl roku. V lékařské zprávě z roku 2021 je uvedeno, že žalobce netrpí momentálně úniky moči. Toho se posudková komise „chytla“, ale žalobce byl doma, na pár metrech čtverečních a nikam nechodil. Neztrácel tedy čas, ani společenskou úroveň, měl WC na dosah. Žalobce žádal při dalším posouzení invalidity o osobní vyšetření, aby mohl odpovědět na případné otázky. Žalobce zná lidi, kteří mají druhý nebo třetí stupeň invalidity, například se zlomeným loktem po operaci nebo páteřními komplikacemi, ale nejsou imobilní. Postižení žalobce určitě není lehké, ale je středně těžké. Posudková komise nepřihlédla k ostatním onemocněním žalobce. Žalobce má titanovou náhradu za obratel, a proto má neurogenní potíže. Žalovaná zdravotní potíže žalobce nezpochybnila a připojila se k návrhu na vypracování srovnávacího posudku jinou posudkovou komisí.
  18. Soud vzhledem k námitkám žalobce vyžádal srovnávací posudek posudkové komise v Brně. Ta ho podala dne 24. 7. 2024 a dospěla k závěru, že žalobce byl invalidní následkem úrazu ze dne 28. 6. 2018.
  19. Přítomný ortoped žalobce vyšetřil při jednání komise a vyšetření v posudku popsal. Žalobce posudkové komisi předložil nové lékařské nálezy, včetně urologického nálezu MUDr. J. L.
  20. Posudková komise jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila poúrazové následky po tříštivé zlomenině prvního bederního obratle s výslednou poruchou vícesegmentální vzhledem k prodělané nezbytné operační stabilizaci obratlů Th 12 – L2 a náhradě těla L1. Došlo k postižení nervových struktur s poruchou funkce (parézou) dolních končetin, která postupně odeznívá. Přetrvává postižení v oblasti n. ischiadicus vpravo s převážným postižením na n. peroneus s výrazným omezením dorzální plantární flexe. Na pravé končetině oproti levé je hypotrofie – ve stehně o -1,5 cm, v lýtku 20 cm pod bází pately o -3,5 cm. Vpravo je svalová síla v oblasti kyčle 3-4 stupně, akrálně 3 stupně. Žalobce není schopen stoje na špici oboustranně. Je těžce porušená dynamika páteře. Po luxační dislokované zlomenině dolní části kosti holenní a lýtkové vlevo (otevřená trimalleolární zlomenina) přetrvává omezení hybnosti v hlezenním kloubu o 2/3 rozsahu. Omezení zápěstí vlevo po tříštivé zlomenině dolní části kosti vřetenní s posunem a zlomenině dolní části kosti loketní přetrvává a jde jen o minimální omezení hybnosti (flexe i extenze) – celkem o 10 stupňů. Dle urologického vyšetření z června 2024 od úrazu přetrvává porucha erekce a žalobce potřebuje medikaci, jinak není možný pohlavní styk. Mikce je problematická. Jsou urgentní stavy až menší únik, když nemůže na WC ihned. Jindy nastává retardace startu močení. Žalobce má potíže s kontinencí stolice, jsou urgence. Žalobce je schopen samostatné chůze bez opěrných pomůcek. Dosah chůze je limitován algiemi.
  21. Posudková komise shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce byl bolestivý páteřní syndrom, který přetrvával po úrazu páteře ze dne 28. 6. 2018 a přetrvávalo středně těžké postižení. Došlo k postižení bederní páteře s těžkou poruchou statiky a dynamiky páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem na pravé dolní končetině, který byl prokázán elektromyografickým vyšetřením, se symptomatologií neurogenního močového měchýře, střeva i erektilní dysfunkcí se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení a omezením některých denních aktivit. Projevy kořenového dráždění nebyly doloženými vyšetřeními prokázány. Postižení odpovídá postižení podle kapitoly XIII oddílu E položce 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity, které stanoví míru poklesu pracovní schopnosti 30-40 %. Posudková komise hodnotila funkční poruchu způsobenou rozhodujícím postižením středem rozpětí dané položce. S ohledem na další posudkově významné skutečnosti (zejména omezení hybnosti levého hlezna se snížením zátěže i levé dolní končetiny) stanovila celkový pokles pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí o 40 %. U žalobce nejsou prokázána jiná zdravotní postižení, která by omezovala pracovní schopnost. Posudková komise stanovila vzhledem k věku žalobce kontrolní lékařskou prohlídku za 3 roky pro možnost adaptace na své postižení.
  22. Vzhledem k námitkám žalobce ze dne 12. 8. 2024 a z důvodu potřeby upřesnění data vzniku invalidity soud vyžádal doplnění srovnávacího posudku posudkové komise v Brně.
  23. Posudková komise v Brně v doplnění srovnávacího posudku ze dne 21. 8. 2024 stanovila, že žalobce byl invalidní v prvním stupni od 18. 7. 2023 (dnem jednání OSSZ Přerov, při kterém posudkový lékař změnil stupeň invalidity z druhého na první).
  24. Posudková komise v Brně v doplnění posudku vysvětlila, že kontrolní lékařská prohlídka se nestanovuje pouze v případech a) kdy podle poznatků lékařské vědy a dynamiky vývoje zdravotního postižení nelze očekávat, že léčbou, rekonvalescencí nebo rehabilitací dojde ke zlepšení zdravotního stavu a tím ke snížení stupně invalidity nebo k jejímu zániku, b) kdy z povahy chorobného procesu nelze očekávat, že dojde ke stabilizaci zdravotního stavu nebo adaptaci na zdravotní postižení a tím ke změně stupně invalidity nebo k jejímu zániku, c) kdy není reálné očekávat změny ve využití zachované pracovní schopnosti a v kvalifikačním potenciálu, tj. v oblasti vzdělávání, znalostech, rekvalifikaci na jiný druh výdělečné činnosti, které by odůvodnily snížení míry poklesu pracovní schopnosti a tím i snížení stupně invalidity nebo zánik invalidity.
  25. Stabilizace zdravotního stavu je kategorií zdravotní odrážející průběh zdravotního postižení a výsledky léčby, včetně vlivu léčebné rehabilitace na stav pracovní schopnosti. Příznivou stabilizací se myslí ustálení zdravotního stavu na určité stabilní úrovni; její udržení přitom může záviset na dodržování určitého individuálního léčebného postupu, režimových opatření, užívání léků a pracovním omezení.
  26. Kategorie adaptace na zdravotní postižení odráží výsledky rehabilitace léčebné, sociální, pracovní nebo pedagogické, ale také vliv prostředí a motivace pojištěnce. Adaptací na zdravotní postižení se myslí především nabytí nebo opětovné nabytí schopností a dovedností, které spolu s využíváním zachovaných tělesných, smyslových a duševních schopností a eventuálně s využíváním dostupných pomůcek umožní pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost.
  27. Pro rekvalifikaci je důležité, aby zdravotní stav pojištěnce byl stabilizovaný nebo aby pojištěnec byl na své zdravotní postižení adaptován a aby měl i přes dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dostatečnou kapacitu tělesných, smyslových nebo duševních schopností k osvojení nových dovedností potřebných pro práci, zaměstnání, výdělečnou činnost, včetně jejich udržování nebo obnovování. Posudková komise proto stanovila platnost posudku do 31. 7. 2027 z důvodu možnosti adaptace na zdravotní postižení při nízkém věku žalobce, a to i s využitím možnosti zvýšení kvalifikačního potenciálu.
  28. Žalobce při jednání soudu 4. 9. 2024 s posudkem posudkové komise souhlasil a další důkazy nenavrhoval.
  29. Žalovaná při jednání soudu k provedenému dokazování konstatovala, že považuje posudek PK MPSV v Brně z 24. 7. 2024 ve znění jeho doplnění z 21. 8. 2024 za úplný a vnitřně bezrozporný a další dokazování nenavrhovala.
  30. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  31. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
  32. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména ze srovnávacího posudku PK MPSV v Brně ze dne 24. 7. 2024 ve znění jeho doplnění ze dne 21. 8. 2024, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
  33. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Brně 24. 7. 2024 ve znění jeho doplnění ze dne 21. 8. 2024. Krajský soud nezpochybnil závěr tohoto posudku pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. V závěru jednání soudu proti posudku žalobce ani žalovaná nevznesli žádné námitky.
  34. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  35. Podle § 39 odst. 2 písm. a) ZDP platí, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.
  36. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  37. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  38. Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že došlo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 40 % od 18. 7. 2023, je nutno žalobce považovat za invalidního v prvním stupni od 18. 7. 2023, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Brně.
  39. Posudková komise v Brně poskytla v posudku vysvětlení ke stanovení kontrolní lékařské prohlídky v souladu s metodickým pokynem ústředního ředitele ČSSZ č. 22/2018.
  40. Soud zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán stav věci, tak aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, tj. v souladu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Současně soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž podle § 78 odst. 5 s. ř. s. bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce byl invalidní v prvním stupni od 18. 7. 2023.
  41. Úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal a žalovaná byla ve sporu neúspěšná, proto nemají účastníci řízení právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 a 2 s. ř. s.).

 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 4. září 2024

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. A. V.