1 As 219/2024 - 109
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Ing. J. H., CSc., zastoupený JUDr. Jurajem Kozicem, advokátem se sídlem Prvního pluku 320/17, Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2024, č. j. KUKHK‑37529/UP/2023‑10 (KH), v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2024, č. j. 30 A 30/2024 – 132, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí ze dne 18. 9. 2023, č. j. MUVR/34920/2023/JIRTE, kterým bylo žalobci jako vlastníku stavby nařízeno podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, odstranění stavby: X, na pozemku parc. č. X, v katastrálním území X (dále „stavba“).
[2] Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) rozsudkem označeným v záhlaví. V rámci řízení o žalobě krajský soud usnesením ze dne 18. 7. 2024, č. j. 30 A 30/2024 ‑ 94, přiznal žalobě odkladný účinek.
II. Návrh na přiznání odkladného účinku
[3] Nejvyšší správní soud obdržel ve výše nadepsané věci dne 16. 9. 2024 kasační stížnost žalobce (dále „stěžovatel“), kterou se domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu. Stěžovatel spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle § 107 ve spojení s § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[4] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel odůvodnil tak, že bez jeho přiznání bude na základě napadeného rozsudku ve spojení s rozhodnutími správních orgánů nucen do 6 měsíců od právní moci odstranit stavbu, což pravděpodobně nastane ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti. Tento postup by stěžovateli způsobil značné finanční náklady, které vyčíslil na 302 000 Kč. Stěžovatel zdůrazňuje, že odstranění stavby by znamenalo nevratný zásah do jeho vlastnického práva, zejména v situaci, kdyby došlo k následnému zrušení napadeného rozsudku a rozhodnutí správních orgánů.
[5] Stěžovatel také poukazuje na svou finanční a osobní situaci. Je osobou v důchodovém věku s měsíčním příjmem ze starobního důchodu ve výši 17 385 Kč a má povinnost hradit výživné na dvě děti ve výši 3 600 Kč měsíčně. Tento finanční stav by mu značně ztěžoval vynaložení nákladů na odstranění stavby. Navíc je k danému pozemku uzavřena pachtovní smlouva se společností PRISVICH, s.r.o. Odstranění stavby by tak zasáhlo i do práv třetí osoby.
[6] Podle stěžovatele přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak nezasáhne do práv třetích osob. Vlastník sousedního pozemku byl sice opomenut v rámci řízení o odstranění stavby, avšak v minulosti se vyjadřoval ve vztahu ke stavbě kladně, resp. proti ní neměl žádné námitky. Stěžovatel si není vědom existence jiných osob, kterým by mohla vzniknout újma v případě přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.
[7] Stěžovatel rovněž uvádí, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Hlavními důvody pro zamítnutí dodatečného povolení stavby bylo nesouhlasné závazné stanovisko Správy Krkonošského národního parku. Ta vydala závazné stanovisko kvůli ochraně lokality NATURA 2000, především s ohledem na výskyt chřástala polního, a kvůli zásahu do krajinného rázu. Stěžovatel je přesvědčen, že žádný z těchto důvodů nepředstavuje dostatečně významný veřejný zájem, který by měl bránit přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že více než desetiletá existence stavby neprokázala žádný negativní vliv na výskyt chřástala polního. Navíc podle poslední změny územního plánu obce Strážné z roku 2015 se tento pták v lokalitě již vůbec nevyskytuje. Tvrzení o negativním ovlivnění krajinného rázu považuje za subjektivní a vágní.
[8] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
[9] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení důvodů a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s.
[10] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu § 107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[11] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[12] Nejvyšší správní soud po posouzení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že uvedené podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou splněny. Je zřejmé, že pokud dojde k výkonu rozhodnutí o odstranění stavby, bude stavba stěžovatele nenávratně zničena a bude možné ji znovu obnovit, resp. postavit jen s vynaložením dalšího úsilí a finančních prostředků. To je újma nepoměrně větší, než která by mohla vzniknout jiným osobám odkladem výkonu rozhodnutí. Z ničeho totiž neplyne, že by existence dotčené stavby třetí osoby jakkoliv nepřiměřeně obtěžovala, či dokonce ohrožovala na zdraví, životě či majetku.
[13] Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je na žalovaném. Ten se však k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Soud na základě podkladů, které má k dispozici, neshledal, že by veřejný zájem na odstranění stavby dosahoval takové intenzity, aby výkon rozhodnutí v tomto případě nesnesl odkladu. Nejvyšší správní soud vzal v potaz zájem na ochraně významného krajinného prvku i ochraně přírody a krajiny (výskyt chřástala polního), avšak vzhledem k více než desetileté existenci stavby dospěl k závěru, že veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny nebude narušen tak intenzivně, aby nebylo možné přiznat odkladný účinek. Je totiž třeba mít na paměti, že institut přiznání odkladného účinku slouží pouze k dočasnému odkladu účinků rozhodnutí správního orgánu a nijak jej nereviduje.
[14] Nejvyšší správní soud proto dovodil naplnění obou shora vymezených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto stěžovatelově návrhu vyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Je třeba připomenout, že v usnesení ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 ‑ 96, č. 786/2006 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud uvedl, že „[o]dkladný účinek podle § 107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo.“ Za dané situace se tedy do rozhodnutí o kasační stížnosti pozastavují účinky nejen ve vztahu k napadenému rozsudku krajského soudu, ale i ve vztahu k napadenému rozhodnutí žalovaného.
[15] Závěrem Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[16] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, a proto rozhodl Nejvyšší správní soud dále tak, jak je uvedeno ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek činí 1 000 Kč. Ten je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010421924. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celním úřadem.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. října 2024
Lenka Kaniová
předsedkyně senátu
Nejvyšší správní soud
Moravské nám č. 6
657 40 Brno
sp. zn. 1 As 219/2024
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: