č. j. 10 A 43/2022‑ 129

USNESENÍ

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce:  AGRO Rozsochy, a.s., IČO:6346802
se sídlem č.p. 165, 592 57 Rozsochy
zastoupen advokátkou JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D.,
sídlem Jungmannova24, PSČ: 110 00 Praha 1

proti

 

žalovanému:  Ministerstvo zemědělství

sídlem Těšnov 65, 117 05 Praha 1

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MZE-13296/2022-14112 ze dne 10.3.2022

 

 

takto:

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Městský soud v Praze žalobci vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu zdejšího soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho zástupkyně JUDr. Sylvie Sobolové, Ph.D., advokátky.
  3. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení o žalobě ve výši 18.456 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení do rukou jeho zástupkyně JUDr. Sylvie Sobolové, Ph.D., advokátky.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou 12.5. 2022 k Městskému soudu v Praze se žalobce domáhal toho, aby zdejší soud zrušil rozhodnutí žalovaného č). j.MZE-13296/2022-14112 ze dne 10.3.2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl návrh žalobce na zahájení sporného řízení z veřejnoprávní smlouvy ve smyslu § 141 správního řádu ze dne 10.11.2020 (dále jen ,,Návrh“). Podaným Návrhem se žalobce, coby navrhovatel, domáhal svých nároků vuči odpurci, tj. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu,  se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1 (dále jen,,Fond“), které žalobci vznikly na základě Dohody o poskytnutí dotace z programu rozvoje venkova ČR na projekt ,,Stavba silážního plata, chlazení mléka, hadicový aplikátor“ (dále jen,,Projekt“) uzavřené dne 18.9.2018 mezi žalobcem a Fondem (dále jen ,,Dohoda“), kterou Fond, dle mínění žalobce,  porušil jelikož v rozporu s Dohodou, a tedy protiprávně a nezákonně, vůbec nerozhodl o žalobcem podané žádosti o platbu ze dne 11.12.2018 (dále jen ,,Žádost o platbu“), ve které žalobce vyčíslil dosavadní výdaje Projektu k proplacení zveřejných zdrojů částkou 1.262.201 Kč (dále jen ,,dotace").
  3. Dne 11.4.2024 žalovaný soudu sdělil, že ve věci rozhodnutí napadené touto žalobou bylo zahájeno přezkumné řízení.
  4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3.6.2024, č.j. 10 A 43/2022-94, bylo přerušeno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.3.2022, č.j. MZE-13296/2022-14112, a to do skončení přezkumného řízení veřejnoprávní smlouvy „Dohody o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR“ uzavřené dne 18.9.2018 mezi Státním zemědělským intervenčním fondem, IČO: 48133981, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 Praha 1 a společností AGRO Rozsochy, a.s., které žalovaný zahájil, jelikož po předběžném posouzení došel k závěru, že lze mít důvodně za to, že uvedená Dohoda byla uzavřena v rozporu s právními předpisy, a to zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1016, v platném znění.
  5. Podáním doručeným soudu dne 7.8.2024 žalovaný soudu sdělil, že přezkumné řízení Dohody vedené pod sp. zn. MZE- 53621/2023-14112 bylo ukončeno. Žalovaný rozhodnutím ze dne 24.6.2024, č.j. MZE- 43404/2024-14112 rozhodl o zrušení Dohody, a to s účinky ode dne uzavření Dohody.
  6. Dne 3.9.2024 bylo soudu doručeno zpětvzetí žaloby, v němž žalobce uvedl, že v mezidobí v Fond o Žádosti o platbu konečně rozhodl, byť v rozporu s Dohodou tak, že vydal oznámení o výši dotace ě. j. SZIF 12023l04I3857 (dále jen ,,oznámení“), kterým Žádost o platbu vyřídil tak, že žalobci jednostranně snížil výši dotace na 0,- Kč, a to ačkoliv žalobci podle Dohody svědčilo právo na přiznání dotace. S přihlédnutím k tomu, že v napadeném rozhodnutí (proti němuž žalobce brojí podanou žalobou žalovaný rozhodoval o uložení povinnosti Fondu rozhodnout o Žádosti o platbu, tedy o odstranění nečinnosti Fondu při rozhodování o Žádosti o platbu, a že Fond po podaní žaloby Žádost o platbu svým, byť opožděným a neziíkonným, oznámením již vyřídil, je evidentní, že další vedení řízení o Žalobě proti napadenému rozhodnutí se stalo pro žalobce bezpředmětným. Žalobce tedy z tohoto důvodu bere podanou žalobu v celém rozsahu zpět. Jelikož ke zpětvzetí žaloby docházípro pozdější chování Fondu, který vydaním oznámení po podaní žaloby přerušil svou dlouhodobou nečinnost v této věci, žádá žalobce soud o přiznání náhrady nákladů řízení postupem dle § 60 odst. 3 věty druhé s.ř.s (za 4 úkony právní služby včatně DPH).
  7. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
  8. Důvody k zastavení řízení stanovuje § 47 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
  9. Poněvadž projev vůle žalobce prostřednictvím jeho zástupkyně, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí žaloby, nevzbuzuje pochybnosti, zdejší soud v souladu s citovaným ustanovením I. výrokem řízení zastavil.
  10. Jelikož žalobce zaplatil za žalobu soudní poplatek ve výši 3.000 Kč a řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, soud ve výroku II. rozhodl dle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, že žalobci vrátí soudní poplatek snížený o 1.000 Kč, tedy ve výši 2.000 Kč, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 10a odst. 1 téhož zákona).
  11. Poté se soud zabýval náhradou nákladů řízení spočívající v nákladech zastoupení žalobce.
  12. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“
  13. Ohledně aplikace § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008-54, dostupný na www.nssoud.cz uvedl, že vezme-li žalobce svůj návrh zpět s tvrzením, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, je nutno pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle citovaného ustanovení chování žalovaného hodnotit ve vztahu k obsahu napadeného správního rozhodnutí. Analogicky je možné uvedený závěr vztáhnout i na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, tedy na posuzování otázky, zda původně nečinný správní orgán vydal požadované rozhodnutí až v důsledku podání nečinnostní žaloby.
  14. Soud má za prokázané, že žalobce žalobu podal za situace, kdy Fond o Žádosti o platbu nerozhodl. Tato něčinnost byla v průběhu řízení odstraněna, jak se shodně vyjádřili oba účastníci, a žalovaný přiložil ke svému vyjádření předmětné rozhodnutí ze dne 25.7.2024. Městský soud v Praze proto shledal, že za těchto okolností žalobci svědčí důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení pro pozdější chování žalovaného dle §60 odst. 3 s. ř. s.
  15. Městský soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů. Ty spočívají jednak v nevrácené části zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Další část náhrady spočívá v odměně za poskytnutí právních služeb právní zástupkyní. Přiznaná odměna spočívá podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu v náhradě za úkony příprava a převzetí věci, sepisu žaloby, repliky a sepisu zpětvzetí ve výši 3.100 Kč za jeden úkon (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu) a v paušální náhradě nákladů advokáta za tento úkon ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 advokátního tarifu, celkově tedy 4 x 3.400 Kč, tj. 13.600 Kč. Advokátka doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, částka za zastoupení se tedy zvyšuje o 2.856 Kč odpovídající této dani. Celkově tedy městský soud výrokem III. přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 18.456 Kč (2000 + 16.456 Kč) a k její výplatě stanovil žalovanému přiměřenou lhůtu.
  16. Část soudního poplatku bude žalobkyni vrácena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl soudní poplatek zaplacen, pakliže žalobkyně ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení nesdělí soudu za tímto účelem jiné číslo účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 5. září 2024

JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje X.