USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Lenky Krupičkové a Davida Hipšra v právní věci žalobce: V. Q. T., zastoupen Mgr. Faridem Alizeyem, advokátem se sídlem Stodolní 834/7, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2024, č. j. 19 Az 27/2024‑34,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce (dále též „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2024, č. j. OAM‑358/ ZA‑ZA11‑HA15‑2024, jímž žalovaný zamítl stěžovatelovu žádost o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

[2]               Kasační stížnost byla podána po uplynutí zákonné lhůty.

[3]               Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout.

[4]               Podle § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne‑li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[5]               Ze spisu vyplývá, že krajský soud doručil stěžovateli (jeho zástupci) napadený rozsudek prostřednictvím datové schránky v pátek dne 9. 8. 2024 (viz § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Tento den byl zároveň rozhodný pro počátek běhu předmětné dvoutýdenní lhůty (srov. § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. a rozsudky zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2023, č. j. 5 As 324/2022‑8, ze dne 23. 3. 2023, č. j. 1 As 18/2023‑19, ze dne 7. 9. 2023, č. j. 9 As 216/2023‑24, ze dne 14. 11. 2023, č. j. 7 As 250/2023‑16). Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl proto pátek 23. 8. 2024. Stěžovatel (prostřednictvím zvoleného zástupce – advokáta) však (blanketní) kasační stížnost doručil Nejvyššímu správnímu soudu do datové schránky až dne 26. 8. 2024, tj. po marném uplynutí zákonné lhůty (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Na výše uvedeném nic nemění ani to, že Nejvyšší správní soud (v rámci urychlení věci) stěžovatele po obdržení (blanketní) kasační stížnosti vyzval usnesením ze dne 28. 8. 2024, č. j. 7 Azs 214/2024‑10, k doplnění kasační stížnosti (obdobně viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2018, č. j. 9 Azs 91/2018‑17, ze dne 18. 4. 2024, č. j. 9 Afs 107/2024‑24 atp.). Krajský soud postoupil spis Nejvyššímu správnímu soudu (ze které byl jednoznačně zřejmý okamžik doručení rozsudku krajského soudu) až dne 2. 9. 2024, tj. po odeslání a doručení předmětného usnesení. Právní úprava přitom vychází z toho, že kasační stížnost musí být podána výlučně do dvou týdnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje; nedodržení lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout (srov. § 106 odst. 2 in fine s. ř. s. a rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2022, č. j. 4 Afs 264/2018‑85). Lze dodat, že stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl, kdy mu byl rozsudek krajského soudu doručen. To nebylo lze dovodit ani z přiložených listin. Stěžovatel byl přitom jak v řízení před krajským soudem, tak i v řízení před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem specializujícím se mj. také na věci správního soudnictví. Musel si proto být vědom i toho, jaké lhůty v daném řízení platí, resp. jaké následky má jejich nedodržení. Na základě uvedeného proto soud nemohl nikterak reflektovat učiněné doplnění (blanketní) kasační stížnosti.

[6]               Ze všech uvedených důvodů proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost odmítnout pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. 

[7]               O nákladech řízení soud rozhodl dle § 120 s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá v případě odmítnutí kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. října 2024

Tomáš Foltas

předseda senátu