USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 5. 2024, č. j. MMR‑36507/2024‑83, ze dne 2. 5. 2024, č. j. MMR‑36630/2024‑83, ze dne 6. 5. 2024, č. j. MMR‑35581/2024‑83 a ze dne 14. 5. 2024, č. j. MMR‑36648/2024‑83, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2024, č. j. 39 A 29/2024‑7,

takto:

1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               S kasační stížností, jíž se domáhal zrušení shora označeného usnesení krajského soudu, žalobce (stěžovatel) spojil žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

[2]               Usnesením ze dne 20. 8. 2024, č. j. 6 As 204/2024‑15, Nejvyšší správní soud obě žádosti zamítl a stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a k doložení splnění podmínky dle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též jen „s. ř. s.“).

[3]               Usnesení bylo stěžovateli doručeno 27. 8. 2024. Stanovená patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula ve středu 11. 9. 2024 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.), stěžovatel však poplatek v této lhůtě nezaplatil, ač byl o následcích nesplnění této povinnosti poučen.

[4]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že s podáním kasační stížnosti je spojena poplatková povinnost, podle § 9 odst. 1 téhož zákona po marném uplynutí lhůty soudem dodatečně stanovené k zaplacení poplatku soud řízení zastaví.

[5]               Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti na základě § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.

[6]               Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel nesplnil ani povinnost k doložení splnění podmínky dle § 105 odst. 2 s. ř. s. Byl tak naplněn rovněž důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[7]               O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo‑li řízení o ní zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. září 2024

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

         předseda senátu