č. j. 61 A 5/2024-56

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  B. Š.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín

proti

žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822

sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 6. 2024, č. j. SpKrÚ 93959/2023-3,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Polička ze dne 28. 6. 2023, č. j. MP/15645/2023. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bodu 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), neboť porušil ust. § 3 odst. 3 písm. a) téhož zákona.
  2. Žalobce se přestupku měl dopustit tím, že dne 5. 12. 2022 v 10:59 hodin, v obci Bystré, na silnici II/362, na ulici Moravská, ve směru jízdy na obec Nyklovice řídil vozidlo registrační značky X, tovární značky Škoda, aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Řidičská oprávnění skupin „AM, A1, B1, B, C1, C, BE, C1E, CE a T“ žalobce pozbyl na základě rozhodnutí Městského úřadu Polička, ze dne 7. 11. 2022, č. j. MP/26957/2022, kterým mu byl mimo jiné uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců (konkrétně od 17. 8. 2022 do 17. 2. 2023). Na žádost žalobce správní orgán rozhodl o upuštění od zbytku správního trestu zákazu činnosti (rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 11. 2022), avšak žalobce si nepožádal o navrácení pozbytých řidičských oprávnění.
  3. Za přestupek v nyní projednávané věci byla žalobci uložena pokuta ve výši 25 000 Kč podle ust. § 125c odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. a) zákona o silničním provozu v souladu s ust. § 35 až § 41 a § 46 a § 47 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Dále byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců a podle ust. § 79 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a vyhlášky Ministerstva vnitra č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přestupcích, uložena povinnost nahradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.
  4. Žalobce podal proti shora uvedenému žalovanému rozhodnutí žalobu podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Podle žalobce bylo napadené rozhodnutí vydáno v rozporu s právními předpisy, neboť odpovědnost za skutek zanikla dne 27. 5. 2024. V této souvislosti žalobce připomněl ust. § 32 odst. 1 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky, podle kterého se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.
  5. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V doplnění žaloby žalobce uvedl, že má za to, že zde nejsou důvody k aplikaci moderačního práva soudu. K využití moderačního práva však nemá námitek za předpokladu, že soud upustí od trestu za správní delikt. 
  6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech obsažených v odůvodnění napadeného rozhodnutí. K zániku odpovědnosti za skutek žalovaný uvedl, že ačkoli bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně písemně vyhotoveno dne 26. 5. 2023, bylo vydáno až v den, kdy bylo žalobci zasláno datovou schránkou, tj. dne 28. 6. 2023. Téhož dne bylo žalobci prvostupňové rozhodnutí doručeno. Žalované rozhodnutí bylo písemně vyhotoveno dne 7. 6. 2024 a téhož dne také vypraveno do datové schránky žalobce. Žalované rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 10. 6. 2024. Žalovaný doplnil, že vydáním rozhodnutí je třeba podle ust. § 71 odst. 2 správního řádu rozumět předání jeho stejnopisu k doručení, v tomto případě to je den, kdy bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně odesláno datovou schránkou. Nemohlo tak dojít k uplynutí promlčecí doby, a proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
  7. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.) v mezích žalobních bodů podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí správních orgánů (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  8. Podle ust. § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
  9. Podle ust. § 32 odst. 2 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky se promlčecí doba přerušuje vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením, přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
  10.                      Podle ust. § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu se vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“.
  11.                      Pro účely tohoto rozhodnutí je třeba uvést, že je nutné odlišovat okamžik písemného vyhotovení rozhodnutí a okamžik jeho vydání. Datum písemného vyhotovení rozhodnutí se totiž může, avšak nemusí shodovat s datem jeho vydání.
  12.                      Z obsahu správního spisu vyplývá, že prvostupňové rozhodnutí bylo písemně vyhotoveno dne 26. 5. 2023. Ačkoli bylo vyhotoveno již dne 26. 5. 2023, vydáno bylo až dne 28. 6. 2023. Vydáním rozhodnutí se totiž podle ust. § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení, na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“. Z doručenky datové zprávy založené ve správního spise vyplývá, že žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí zasláno do jeho datové schránky dne 28. 6. 2023 v 10:46:19 hodin. Na prvostupňovém rozhodnutí je také vyznačeno „Vypraveno dne: 28. 6. 2023“ (č. l. 74 správního spisu).
  13.                      S ohledem na právní úpravu a obsah spisu tak nelze dojít k jinému závěru, než že prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 28. 6. 2023, nikoli 26. 5. 2023.
  14.                      Přestupku v nyní projednávané věci se žalobce dopustil dne 5. 12. 2022. Promlčecí doba počala v souladu s ust. § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky běžet dne 6. 12. 2022. Tato promlčecí doba byla přerušena vydáním prvostupňového rozhodnutí, tj. jak bylo vysvětleno, dne 28. 6. 2023. Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová, která ve smyslu § 31 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky počíná běžet dnem následujícím, tj. ode dne 29. 6. 2023. Vzhledem k tomu, že se jednalo o přestupek, u kterého činí promlčecí doba 1 rok [srov. ust. § 30 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky ve spojení s ust. § 125c odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu], poslední den promlčecí doby připadal na 29. 6. 2024.
  15. Žalované rozhodnutí bylo písemně vyhotoveno dne 7. 6. 2024 a téhož dne také vypraveno do datové schránky žalobce. Bylo tedy vydáno dne 7. 6. 2024. Žalobci pak bylo žalované rozhodnutí doručeno dne 10. 6. 2024, tedy tohoto dne nabylo právní moci.
  16. S ohledem na prekluzivní povahu promlčecí doby [srov. § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky] musí být rozhodnutí o přestupku ve lhůtě jednoho roku od spáchání přestupku nejen vydáno, ale rovněž musí nabýt právní moci (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 3 As 57/2004 ‑ 39, publikovaný pod č. 845/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 23. 4. 2010, č. j. 5 As 10/2010 – 75, rozsudky správních soudů jsou dostupné na www.nssoud.cz).
  17. Podle závěrů Nejvyššího správního soudu [které jsou aplikovatelné i po účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2022, č. j. 4 As 176/2021-33)] tedy musí být přestupek v zákonné lhůtě projednán pravomocně. Pokud totiž právo správního orgánu projednat přestupek po uplynutí prekluzivní lhůty zaniká, je nutné, aby do této doby bylo rozhodnutí o přestupku perfektní, tzn. splňovalo všechny znaky zásadně nezměnitelného individuálního správního aktu. 
  18. Protože žalované rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 6. 2024 a promlčecí doba končila až dne 29. 6. 2024, je nutno uzavřít, že žalované rozhodnutí bylo nejen vydáno, ale rovněž nabylo právní moci ještě před uplynutím jednoleté promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že promlčecí doba neuplynula, nezanikla ani odpovědnost žalobce za daný přestupek.
  19. S ohledem na žalobcovo tvrzení, že „k aplikaci moderačního práva soudu nejsou splněny podmínky,“ má krajský soud za to, že se nejedná o návrh na aplikaci moderačního práva soudu ve smyslu ust. § 78 odst. 2 s. ř. s. Totéž platí ve vztahu k případnému upuštění od trestu, které žalobce nastínil v doplnění žaloby („k využití moderačního práva nemá námitek za předpokladu, že soud upustí od trestu za správní delikt“). Odhlédne-li krajský soud od toho, že z tohoto tvrzení jednoznačně nevyplývá, že by žalobce zpochybňoval přiměřenost uloženého trestu, zásadní je, že považoval-li žalobce (nota bene zastoupený právním zástupcem) trest za zjevně nepřiměřený, bylo na něm, aby uvedl, na základě jakých konkrétních skutkových tvrzení nepřiměřenost uloženého trestu dovozuje. Nic takového žalobce zastoupený právním zástupcem neučinil, a to ani přes výzvu soudu k upřesnění žaloby.
  20. I při návrhu na moderaci sankce se uplatňuje dispoziční zásada. Bylo proto na žalobci, zpochybňuje-li výši uložené sankce, aby nejenom v obecné rovině učinil návrh na moderaci sankce, ale aby svůj návrh řádně odůvodnil, tj. aby dostatečně konkrétně a individualizovaně popsal, z jakých důvodů by měl soud uložený trest snížit, případně aby k tomu navrhl důkazy. Soud nesmí nahrazovat žalobcův projev vůle a vyhledávat namísto něj skutečnosti, které správní orgán při stanovení výše trestu nevzal v potaz a které mohly výši trestu zásadním způsobem příznivě ovlivnit. Takový postup by odporoval základní koncepci přezkumu ve správním soudnictví, popíral by dispoziční zásadu a zásadu rovnosti účastníků řízení (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 9. 2011, č. j. 17 A 22/2011-45: „Pouze shledá-li soud důvody, ze kterých má žalobce za to, že uložený trest je nepřiměřeně vysoký, jako opodstatněné, je oprávněn trest snížit, či od něj upustit; to neplatí, brání-li tomu zákonem stanovené meze.“). Protože žalobce ve světle výše uvedeného k aplikaci moderačního práva soudu nic konkrétního neuvedl ani jeho použití výslovně nenavrhl, k aplikaci moderačního práva soud nemohl přistoupit.
  21. S ohledem na shora uvedené vyhodnotil krajský soud žalobu jako nedůvodnou, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle zásady úspěchu ve věci zakotvené v ust. § 60 odst. 1, 7 s. ř. s., když žalobce nebyl v soudním řízení úspěšný a žalovanému jako správnímu orgánu nevznikly takové náklady soudního řízení, které by přesahovaly rozsah jeho běžné úřední činnosti (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, č. 3228/2015 Sb. NSS. Běžnou úřední činnost by přesahovaly zejména náklady správního orgánu vynaložené na obranu proti žalobám zjevně šikanózním, viz např. rozsudky NSS ze dne 8. 3. 2012, č. j. 2 As 45/2012-11, ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011-66, č. 2601/2012 Sb. NSS).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice dne 28. srpna 2024

JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v. r.  

samosoudkyně