[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci
žalobkyně: M. B.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 8. 2023, ve věci invalidního důchodu
takto:
- Žaloba se zamítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalovaná svým rozhodnutím ze dne 2. 5. 2023 č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná (dále jen „OSSZ“) ze dne 17. 4. 2023 poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobkyně pouze o 30%, přičemž pro přiznání invalidního důchodu musí pokles dosáhnout alespoň 35%. Proti prvostupňovému rozhodnutí podala žalobkyně námitky. O námitkách rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), a to tak, že námitky zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila, když nově zpracovaný posudek ze 7. 8. 2023 dospěl ke stejnému posudkovému závěru, jako posudek, na němž je vystavěno prvostupňové rozhodnutí. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu.
- Žalobkyně požádala o invalidní důchod z důvodu zranění její levé ruky, které ji omezuje v běžném způsobu života. V žalobě uvedla, že posudek, z něhož napadené rozhodnutí vychází, nezohledňuje, že její úchop je sice částečně zachován, ale jde o úchop pomocí malíčku, prsteníčku a palce, tedy o úchop slabý, který nestačí na řadu každodenních činností, a který jí komplikuje hledání zaměstnání. Zdravotní omezení má také negativní estetický dopad, který je pro žalobkyni psychicky náročný. Dále uvedla, že se bez invalidního důchodu finančně neobejde a že se její zdravotní stav bude do budoucna zhoršovat. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.
- Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že napadané rozhodnutí bylo vydáno na podkladě nového lékařského posudku ze dne 7. 8. 2023, který byl vypracován pro účely řízení o námitkách. I tento posudek dospěl k závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně činí 30 %. Posudek podle žalované splňuje všechny formální i obsahové náležitosti na něj kladené, je úplný, celistvý, přesvědčivý a vypořádává se se všemi rozhodnými skutečnostmi. Vzhledem k tvrzením žalobkyně však žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV.
- Soud zjistil, že žaloba splňuje potřebné náležitosti, byla podána v zákonné lhůtě, a nic tedy nebrání jejímu věcnému projednání. V souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s“), tak přezkoumal napadané rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k tomu, že žaloba není důvodná.
- Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobkyně již v minulosti neúspěšně žádala o invalidní důchod. V posudku ze dne 17. 4. 2023, z něhož vychází prvostupňové rozhodnutí, posuzující lékařka uvedla, že od posledního posouzení žalobkyně v říjnu 2022 nedošlo k podstatné změně jejího zdravotního stavu. Rozhodující příčinou žalobkynina nepříznivého zdravotního stavu je drápovité postavení 2. a 3. prstu levé (nedominantní) ruky, přičemž zmíněné prsty nelze ohnout. Postižení bylo posudkovou lékařkou zařazeno do kapitoly XV, oddílu B, položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Vzhledem k vlivu postižení na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti byla podle ust. § 3 odst. 2 cit. vyhlášky tato hodnota ještě zvýšena o 10 % na celkových 30 %.
- V řízení o námitkách byl dne 7. 8. 2023 vypracován další lékařský posudek. Posudková lékařka ČSSZ i po zohlednění nových lékařských nálezů potvrdila posudkový závěr. Uvedla, že byť se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její fyzické schopnosti, míra poklesu pracovní schopnosti činí pouze 30 % a neodpovídá tak žádnému stupni invalidity. Podle posudku nedosahuje postižení žalobkyně takového stupně závažnosti a rozsahu, aby mohlo být hodnoceno dle položky 5c, kapitoly XV, oddílu B přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť se nejedná o úplnou ztrátu úchopové schopnosti ruky, jak toto zařazení vyžaduje. Podle kapitoly XV, oddílu B, položky 5b přílohy k vyhlášce 20 % byl navýšen podle § 3 odst. 1 vyhlášky pro další zdravotní omezení (vertebrogenní potíže).
- S ohledem na žalobní námitky nechal krajský soud v řízení zpracovat posudek posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“). V posudku ze dne 23. 1. 2024 se posudková komise MPSV v Ostravě ve složení předsedy, dalšího lékaře s odborností ortopedie a tajemnice, ztotožnila se závěry obou předchozích posudků, jak ohledně zdravotního stavu žalobkyně, tak ohledně jeho zařazení dle cit. vyhlášky. Oproti posudkové lékařce OSSZ aplikovala komise shodně jako posudková lékařka ČSSZ vzhledem k dalšímu postižení žalobkyně – sekundárnímu bolestivému syndromu krční páteře s pravostranným cervikobrachiálním syndromem – § 3 odst. 1 cit. vyhlášky (namísto § 3 odst. 2 cit vyhlášky). Vzhledem ke znění § 3 odst. 3 a maximálním možném zvýšení o 10 % však toto rozdílné posouzení nemělo žádný vliv na celkovou míru zjištěného poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, tedy 30 %. K námitce žalobkyně, že v posudku nebyla zohledněna skutečnost, že její úchop je slabý, neboť využívá jen malíčku, prsteníčku a palce, posudková komise MPSV uvedla, že tato skutečnost naopak zohledněna byla, neboť právě zohledněním této skutečnosti došlo k zařazení postižení žalobkyně dle položky 5b, kapitoly XV, oddílu B přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Kdyby k zohlednění této skutečnosti nedošlo, bylo by postižení hodnoceno méně závažněji dle položky 5a jakožto deformita prstů ruky se zachovaným úchopem.
- Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je založeno především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), ve znění účinném v průběhu správního řízení, posuzovala zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení žalovaná. Pro účely soudního přezkumu posuzuje zdravotní stav MPSV, které za tímto účelem zřizuje posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona OPSZ). Soud odbornými znalostmi v tomto ohledu nedisponuje, posudky a závěry v nich obsažené tak nemůže posuzovat z věcného hlediska. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz dle zásad uvedených v ust. § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na jeho mimořádný význam bývá posudek v řízení rozhodujícím důkazem. Z tohoto důvodu posudek nesmí z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti vzbuzovat žádných pochybností a nesmí existovat jiné skutečnosti a důkazy, které by jeho správnost zpochybnily. Posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, jež jsou posuzovaným namítány, a své závěry náležitě vysvětlit a odůvodnit.
- Formální náležitosti posudku upravuje § 7 cit. vyhlášky. Požadavky na řádné složení posudkové komise obsahuje § 16b zákona OPSZ. Vyžádaný posudek MPSV splňuje všechny formální náležitosti, komise rovněž jednala a rozhodovala v řádném složení.
- Podle názoru soudu posudek splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a vycházela ze všech relevantních a žalobkyní navrhovaných podkladů. Posudková komise se ztotožnila se závěry posudkového lékaře ČSSZ a své vlastní závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila. Posudek rovněž reaguje na žalobní tvrzení, podle nichž některé skutečnosti v předchozích posudcích nebyly brány v potaz (zejm. slabost úchopu) a jasně zdůvodňuje, proč byla míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovena tak, jak byla. Posudek tak nevzbuzuje žádné pochyby. Posudková komise tak řádně posoudila zdravotní stav a pracovní schopnost žalobkyně a naplnila účel uvedený v § 4 odst. 2 zákona OPSZ.
- Ve věci proběhlo dne 7. 8. 2024 jednání, u kterého žalobkyně neuvedla skutečnosti, které by výše uvedené závěry vyvrátily; z tohoto důvodu krajský soud navržené důkazy neprovedl
- K nepříznivým vyhlídkám ohledně zdravotního stavu žalobkyně soud uvádí, že pokud opravdu dojde ke zhoršení situace, může v takovém případě žalobkyně o invalidní důchod požádat znovu. Nepříznivá prognóza však v současnosti neodůvodňuje přiznání invalidního důchodu.
- Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
- V otázce posouzení zdravotního stavu žalobkyně vycházel soud zejména z posudku posudkové komise MPSV. Jelikož komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 30 %, nesplňuje žalobkyně podmínku invalidity. Rozhodnutí žalované odpovídá zdravotnímu stavu žalobkyně. Napadené rozhodnutí tak není nezákonné. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.)
- V řízení byla procesně plně úspěšná žalovaná, které v souladu s § 60 odst. 2 s. ř. s. nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 7. srpna 2024
JUDr. Zora Šmolková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J.V.