[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  J. M.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2022, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.      Žalovaná zamítla dne 16. 2. 2022 žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jeho zdravotního stavu. Vyšla z posudku OSSZ Karviná z 22. 12. 2021, podle kterého je žalobce stále invalidní v prvním stupni. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná nyní napadeným rozhodnutím zamítla na základě posudku ČSSZ ze dne 1. 7. 2022, podle kterého je žalobce invalidní rovněž v prvním stupni, když jeho pracovní schopnost poklesla o 40 %.

2.      Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 9. 2022 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí.

3.      V žalobě žalobce napadenému rozhodnutí vyčítá nesprávný závěr o poklesu jeho pracovní schopnosti. Žalobce uvedl, že mu jeho zdravotní postižení způsobuje závažné snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení. Trpí bolestmi trvalého charakteru. K chůzi je nucen používat francouzské hole a chodítko. Podle jeho názoru činí pokles pracovní schopnosti 60 % podle kapitoly IV, položky 9c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.

4.      Žalovaná ve svém vyjádření popsala dosavadní průběh řízení a uvedla, že na svých argumentech zcela setrvává.

5.      U jednání oba účastníci na svých stanoviscích setrvali.

6.      Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 14. 7. 2022 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7.      Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je vyučen na SOU strojírenském. V době od r. 1985 až 2018 pracoval jako obráběč kovů a frézař. Poté byl a je veden jako uchazeč o zaměstnání.

8.      Žalobci byla v lednu 2020 přiznána invalidita I. stupně. Ta byla potvrzena v říjnu 2020 s platností posudku trvale. Dne 15. 11. 2021 podal žalobce žádost o změnu stupně invalidity. Posudkový lékař OSSZ Karviná dne 22. 12. 2021 stanovil pokles pracovní schopnosti žalobce na 40 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV. v položce 9 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Ke stejnému závěru dospěl posudkový ČSSZ Praha dne 16. 02. 2022.

9.      Krajský soud vzhledem k námitkám žalobce nechal zpracovat posudek posudkové komise MPSV v Ostravě, který byl dvakrát doplněn vzhledem k žalobcovým námitkám. Posudková komise dne 7. 12. 2022 ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní stále v prvním stupni podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je dysimunní paraproteinemická polyneuropatie horních i dolních končetin. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 40 %.

10.  Vzhledem k námitkám žalobce proti tomuto posudku vyžádal krajský soud jeho doplnění. Posudková komise ve stejném složení dne 20. 9. 2023 dospěla ke stejnému posudkovému závěru. Uvedla, že žalobce trpí CANOMAD syndromem, jehož dominujícím příznakem je chronická neuropatie. Z hematologického hlediska je žalobce pouze sledován. Polyneuropatie je u žalobce přítomna na horních i dolních končetinách. Horní končetiny nejsou postiženy po stránce motorické, tedy hybné. Jejich neuropatie souvisí pouze s pozitivními laboratorními výsledky v rámci výše uvedeného syndromu. Objektivní neurologický nález na horních končetinách je u žalobce příznivý. Pohyblivost je zachována. Stav žalobce je podřaditelný pod pojem postižení motorických funkcí obou dolních končetin. Z hlediska pohybového jde o lehké postižení funkce obou dolních končetin, které nejsou paretické ani plegické, je snížená citlivost akrálně, tedy koncově. Posudková komise se v tomto závěru opřela o neurologický nález z 1. 11. 2022. Ačkoliv je ve zprávě z ambulance kliniky hematoonkologie referováno, že žalobce je klasifikován ECOG 3, v jeho případě není pravdou, že by nebyl schopen o sebe pečovat. V srpnu 2023 absolvoval úspěšně desetidenní rekondiční pobyt v psychiatrické nemocnici, který mimo jiné vyžaduje, aby pacient byl schopen sám o sebe pečovat. Rovněž není pravdou, že by žalobce byl upoután na lůžko více než 50 % denní doby. Je schopen se pohybovat s oporou kompenzačních pomůcek, i bez nich. Co se týká dalších onemocnění, onemocnění karpálního tunelu, které je řešeno operací, vede k úplné obnově funkce středového nervu, který je na horní končetině operován. Po následné rehabilitaci dochází k výraznému zlepšení hybnosti, jedná se tedy pouze o přechodnou záležitost. Monoklonální gamapatie je v rámci syndromu CANOMAD benigní záležitost. Psychické potíže žalobce souvisí s letitým nadužíváním alkoholu. Tyto skutečnosti nejsou důvodem pro navyšování poklesu pracovní schopnosti.

11.  Žalobce i proti tomuto doplnění podal námitky. Na základě nich posudková komise ve stejném složení dne 13. 12. 2023 setrvala na svém posudkovém závěru. Doplnila, že zdravotní dokumentaci žalobce posuzovala celkově, to znamená včetně lékařských nálezů, které jsou datovány od prvních příznaků onemocnění, tedy od 20. 5. 2018. Nálezy z této doby nejsou posudkově významné, aby prokazovaly vznik invalidity již od počátku onemocnění. Toto se postupně vyvíjelo a vznik prvého stupně invalidity je datován k 30. 11. 2019. Posudková komise zdůraznila, že úspěšný rekondiční pobyt psychiatrické nemocnice v Kroměříži vylučuje závěr o tom, že u žalobce je ECOG 3. Posudková komise dala vysvětlila, že podle nálezů z neurologické ambulance z 1. 11. 2022 je prokazatelné, že dolní končetiny jsou v Mingazzinim bez poklesu, což z neurologického hlediska znamená, že se nemůže jednat o těžký neurologický defekt. Co se týče žalobcem předloženého odborného posudku slovenské posudkové služby posudková komise uvedla, že sdělení o chabě paretické chůzi žalobce nemá oporu v neurologických nálezech. Z nálezu ze dne 1. 11. 2022 je prokazatelné, že se jedná o lehké postižení funkce obou dolních končetin, které nejsou paretické ani plegické a jejich citlivost je snížena aktuálně, tedy koncově. Podle posudkové komise je slovenský posudek o invaliditě z 8. 7. 2022 posudkově nadhodnocený.

12.  Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).

13.  Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

14.  V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek a jeho doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností neurologie. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Zcela se přitom shodla s posudky svých předchůdců. Na základě toho posudková komise přijala svůj posudkový závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce o 40 %, když neshledala, že by žalobce byl práce neschopen víc nebo zcela.

15.  Krajský soud shledal odpovědi posudkové komise jako logické a nerozporné s nálezy odborných ošetřujících lékařů, ze kterých posudková komise vycházela. Posudková komise jednoznačně vysvětlila svůj závěr o lehkém postižení žalobce. Co se týká žalobcovy námitky, která se týká tračníku, krajský soud uvádí, že tento posudková komise toliko zmínila v diagnostickém souhrnu a na závěrečný posudkový závěr nemá žádný vliv. Co se týče posudku z 24. 1. 2024 a z 2. 10. 2023, k nim nemohl krajský soud přihlédnout, neboť se netýkají zdravotního stavu žalobce ke dni 14. 7. 2022, tedy ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Tímto datem je totiž posouzení zdravotního stavu žalobce fixováno. K pozdějším nálezům nelze přihlédnout, neboť při soudním přezkumu se soud „vrací v čase zpětně“ ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Pokud by později došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, je to důvodem nikoliv pro zrušení napadeného rozhodnutí, které vyplývá a je založeno na zjištění zdravotního stavu ke dni jeho vydání, ale k podání nové žádosti o změnu stupně invalidity.

16.  Co se týče důkazního návrhu na zprávu z psychiatrické nemocnice Kroměříž dokladující průběh rekondičního pobytu, ze které by mělo vyplynout, že žalobce měl v rámci tohoto rekondičního pobytu úlevy, vylučující úvahu posudkové komise, krajský soud mu nevyhověl. Posudková komise totiž nevycházela z průběhu tohoto rekondičního pobytu, pouze poukazovala na to, že žalobce nemůže být upoután na lůžko 50 % denní doby a musí být schopen sebeobsluhy, pokud má být vůbec schopen rekondičního pobytu. Podle názoru krajského soudu jde o úvahu logickou, kterou by i případné úlevy žalobci poskytnuté nevyloučily.

17.  Krajský soud proto uzavřel, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně pro posouzení  žalobních námitek. Proto další důkazní návrhy zamítl.

18.  Vycházeje z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvém stupni podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, protože jeho pracovní schopnost poklesla o 40 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné, když nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce tak, aby se změnila výše stupně invalidity.

19.  S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu seznal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20.  V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 31. července 2024

JUDr. Zora Šmolková

Samosoudkyně