[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové a ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, č. j. MD-12442/2022-160/3,

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2022, č. j. MD-12442/2022-160/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 14. února 2022, č. j. MHMP 275773/2022 (dále též prvostupňové rozhodnutí), jímž bylo rozhodnuto o žádosti žalobce o obnovu řízení tak, že se tato žádost zamítá.

2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručováno prostřednictvím datové schránky. Z doručenky dané písemnosti vyplývá, že dne 14. 2. 2022 bylo výše uvedené rozhodnutí doručeno žalobci do datové schránky. Od následujícího dne pak začala běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání, jejíž konec připadl na den 1. 3. 2022. Poté dne 2. 3. 2022 nabylo prvostupňové rozhodnutí právní moci, neboť odvolání žalobce bylo podáno až dne 4. 3. 2022. Dne 28. 2. 2022 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno podání společnosti SuperDoručovatel.cz, s.r.o., kde bylo uvedeno, že se žalobce odvolává proti prvostupňovému rozhodnutí. Podání však neobsahovalo plnou moc k zastoupení žalobce. Správní orgán I. stupně vyzval žalobce a společnost SuperDoručovatel.cz, s.r.o., k doplnění plné moci nejpozději do 30 dnů ode dne podání odvolání. Podání ve stanovené lhůtě však doplněno nebylo; správní orgán I. stupně tak dovodil, že na podání ze dne 28. 2. 2022 nelze brát ohled. Přestože žalobce podal dne 4. 3. 2020 ze své datové schránky blanketní odvolání, jednalo se již o opožděné podání. Žalovaný uvedl, že žalobce se zřejmě pokoušel zmást správní orgány svým obstrukčním jednáním, kdy nejdříve zaslal odvolání prostřednictvím společnosti SuperDoručovatel.cz bez doložené plné moci ke svému zastupování, na což poté ve stanovené lhůtě pro doložení plné moci on ani výše uvedená společnost nereagovala a následně po stanovené lhůtě žalobce osobně zaslal blanketní odvolání. Žalovaný shrnul, že odvolání podané žalobcem proti prvostupňovému rozhodnutí bylo vyhodnoceno jako opožděně podané.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobce v žalobě souhlasil s tím, že k doručení prvostupňového rozhodnutí došlo dne 14. 2. 2022 a poslední den lhůty k podání odvolání tak připadl na 1. 3. 2022. Sporoval však datum podání odvolání. Žalobce uvedl, že žalovaný označil za den podání jeho odvolání 4. 3. 2022. Žalobce s tímto nesouhlasí, neboť odvolání bylo podáno již dne 28. 2. 2022. Žalobce vysvětlil, že dne 28. 2. 2022 podal odvolání prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu, tj. prostřednictvím datové schránky jiné osoby, následně jej ve lhůtě pěti dnů (dne 4. 2. 2022) potvrdil prostřednictvím vlastní datové schránky. V souladu s § 37 odst. 4 správního řádu tak musí být na podání hleděno, jako na učiněné dne 28. 2. 2022, neboť potvrzení podání má již toliko deklaratorní účinek ve vztahu k původnímu podání. Žalobce akcentoval, že využil účelu ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu. V den, kdy podal odvolání, neměl přístup do své datové schránky, proto učinil podání prostřednictvím datové schránky jiné osoby. Mohl jej učinit dokonce prostým e-mailem, ale jeho doručení je náročnější k prokázání, neboť vyžaduje součinnost ze strany správního orgánu. Proto raději zvolil podání prostřednictvím datové schránky, byť jiné osoby. Podstatné však je, že toto podání, podáním stejného obsahu, v pětidenní lhůtě potvrdil dle § 37 odst. 4 správního řádu. Žalobce odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2021, č. j. 32 A 39/2020-47.

4. Žalobce upozornil, že žalovaný si je podání ze dne 28. 2. 2022 vědom, je tedy zřejmé, že je založeno ve správním spise. Argumentuje však tím, že společnost SuperDoručovatel.cz, s.r.o., jejíž datovou schránkou bylo odvolání podáno, nedoložila správnímu orgánu plnou moc, která by ji opravňovala žalobce zastupovat. K tomu žalobce vysvětlil, že v žádném případě neměl v úmyslu tuto společnost zmocňovat ke svému zastupování, pouze prostřednictvím její datové schránky doručil správnímu orgánu prvotní podání, které pak potvrdil ze své datové schránky, čímž jej i doplnil o svůj vlastní podpis. Žalobce shrnul, že odvolání bylo podáno včas, neboť bylo podáno dne 28. 2. 2022.

5. Žalobce navrhoval, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 15. 6. 2022 setrval na svém názoru uvedeném v žalobou napadeném rozhodnutí a uvedl následující. Správnímu orgánu I. stupně bylo dne 28. 2. 2022 doručeno podání společnosti SuperDoručovatel.cz, bez náležitostí dle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu a plné moci. Následně bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 4. 3. 2022 e-mailové podání žalobce, kterým podal blanketní odvolání bez podpisu. Dne 7. 3. 2022 byla žalobci odeslána výzva k odstranění nedostatků podání, a to doložení plné moci k zastoupení společností SuperDoručovatel.cz a doplnění odvolacích důvodů. Žalobce podání doplnil dne 1. 4. 2022 pouze o odvolací důvody. Jelikož žalobce nedoložil plnou moc k zastoupení společnosti Superdoručovatel.cz, žalovaný považoval za den podání odvolání 4. 3. 2022, kdy odvolání bylo podáno opožděně.

III.

Posouzení žaloby

7. Na základě podané žaloby přezkoumal Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění rozhodném (dále jen „s. ř. s.“)].

8. Žaloba je důvodná.

9. Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy:

10. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

11. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.

12. Podle § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), dle odst. 1 platí, že fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky; dle odst. 2 platí že, úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

13. V dané věci nebyl sporný skutkový stav, nýbrž toliko právní posouzení postupu při doručení odvolání žalobce. Tedy mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k doručení prvostupňového rozhodnutí došlo dne 14. 2. 2022 a poslední den lhůty k podání odvolání tak připadl na 1. 3. 2022. Žalobce v žalobě tvrdil, že odvolání bylo podáno dne 28. 2. 2022, kdy podal odvolání prostřednictvím datové schránky jiné osoby, tj. prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu, a toto podání následně doplnil ve lhůtě do 5 dnů (dne 4. 3. 2022) podáním odeslaným z vlastní datové schránky. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že správnímu orgánu I. stupně bylo dne 28. 2. 2022 doručeno podání společnosti SuperDoručovatel.cz, bez náležitostí dle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu a plné moci, následně bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 4. 3. 2022 e-mailové podání žalobce, kterým podal blanketní odvolání bez podpisu. Vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil plnou moc k zastoupení společnosti SuperDoručovatel.cz, žalovaný považoval za den podání odvolání 4. 3. 2022, odvolání tak považoval za opožděné. Sporným tak mezi účastníky je, zda odvolání žalobce ze dne 28. 2. 2022 doplněné podáním ze dne 4. 3. 2022 splňuje náležitostí uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu.

14. Soud ze správního spisu ověřil, že žalobce skutečně podal dne 28. 2. 2022 blanketní odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, které odeslal prostřednictvím datové schránky společnosti SuperDoručovatel.cz, s.r.o., následně dne 4. 3. 2022 podal totožné odvolání, tentokrát z datové schránky zřízené na své jméno. Žalobce v žalobě odkázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2021, č.j. 32 A 39/2020-47, ze kterého se podává, že: „Podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), úkon učiněný osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky dle § 8 odst. 1 – 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob. 13. Jedná se tedy o tzv. fikci podpisu, která se uplatní pouze tehdy, pokud samotný úkon není elektronicky podepsán, neboť fikce nastupuje právě pouze v případě absence podpisu. Nejvyšší soud ve stanovisku pléna ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, č. 1/2017 Sb. NS, dospěl mimo jiné k závěru, že „bylo-li podání v elektronické podobě opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dříve podle § 11 odst. 1 a 3 zákona o elektronickém podpisu ve znění účinném do 18. 9. 2016), nepoužije se tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, i když bylo učiněno prostřednictvím datové schránky.“ K tomuto pojetí se přihlásil také Nejvyšší správní soud (srov. usnesení ze dne 16. 11. 2017, č. j. Vol 65/2017-24). 14. Z citovaného stanoviska pléna Nejvyššího soudu dále plyne, že uskutečnění elektronického podání prostřednictvím datové schránky znamená „nahrazení“ uznávaného elektronického podpisu, který se jinak (při jiném způsobu elektronického podání) vyžaduje jako náležitost podání. Ačkoliv bylo podání učiněno z datové schránky určité fyzické nebo právnické osoby, je třeba ho vždy pokládat za procesní úkon toho, kdo podle obsahu podání učinil procesní úkon. Není-li však elektronické podání učiněné z datové schránky osobou, pro kterou nebyla datová schránka zřízena, podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, je takové podání (přestože bylo učiněno prostřednictvím datové schránky) třeba doplnit ve lhůtě listinným originálem nebo elektronicky. 15. Jinými slovy, elektronické podání bez uznávaného elektronického podpisu učiněné z „cizí“ datové schránky má stejné účinky jako elektronické podání prostřednictvím veřejné datové sítě, a jako takové je třeba (aby byly zachovány jeho účinky) je ve stanovené lhůtě doplnit listinným originálem nebo elektronicky. Stanovisko Nejvyššího soudu se týká občanského soudního řízení a trestního řízení, nicméně jeho závěry jsou dobře zobecnitelné i na právní úpravu správního procesu. I ve správním řízení totiž platí, že podání učiněné prostřednictvím datové sítě bez uznávaného elektronického podpisu je podle § 37 odst. 4 správního řádu úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 As 90/2008 – 70).“ (pozn. zvýraznění provedeno soudem).

15.  Městský soud v Praze se ztotožňuje se závěry uvedenými ve výše citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně, jakož i se závěry vyplývajícími ze stanoviska pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, č. 1/2017 Sb. NS: „ Z výše uvedených ustanovení lze v první řadě i přes poněkud nepřesnou dikci dovodit, že podání obsahující návrh ve věci samé učiněné v elektronické podobě, které nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem podle § 6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (resp. dříve podle § 11 odst. 1, 3 zák. č. 227/2000 Sb.), nebo které se nepovažuje za podepsané ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit podáním shodného znění buď v listinné podobě, anebo v elektronické podobě opatřené uznávaným elektronickým podpisem nebo v elektronické podobě pokládané za podepsané ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech.“ Soud konstatuje, že ačkoliv podání ze dne 28. 2. 2022 bylo učiněno z datové schránky společnosti SuperDoručovatel.cz, s.r.o., je třeba ho pokládat za procesní úkon toho, kdo podle obsahu podání učinil procesní úkon. Z obsahu podání přitom vyplývá, že podání učinil žalobce. Není-li však elektronické podání učiněné z datové schránky osobou, pro kterou nebyla datová schránka zřízena, podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, je takové podání třeba doplnit ve lhůtě do 5 dnů listinným originálem nebo elektronicky v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 správního řádu. Žalobce dne 28. 2. 2022 učinil podání z datové schránky, která nebyla zřízena pro žalobce, tj. z cizí datové schránky, podání nebylo podepsáno ani uznávaným elektronickým podpisem, žalobce ovšem podání doplnil dne 4. 3. 2022 elektronickým podáním z datové schránky zřízené pro jeho osobu. Podání žalobce ze dne 4. 3. 2022 tak dle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, představuje úkon učiněný osobou oprávněnou k přístupu do datové schránky, a má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Obsah správního spisu navíc vyvrací tvrzení žalovaného, že žalobce dne 4. 3. 2022 učinil pouze e-mailové podání bez podpisu. Odvolání žalobce ze dne 28. 2. 2022 tak bylo doplněno v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 správního řádu ve spojení s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, tudíž bylo podáno včas.

16. Vzhledem k tomu, že odvolání žalobce bylo podáno dne 28. 2. 2022, kdy bylo následně doplněno dne 4. 3. 2022 v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 správního řádu, nemůže napadené rozhodnutí obstát, neboť jeho odůvodnění se opírá o závěr, že odvolání podal žalobce opožděně, a to dne 4. 3. 2022, přičemž podání žalobce ze dne 28. 2. 2022 přičítá žalovaný společnosti SuperDoručovatel.cz, s.r.o. Tento závěr je s ohledem na výklad provedený výše nesprávný, žalobou napadené rozhodnutí tak bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.

17. Soud doplňuje, že otázka zveřejňování soudních rozhodnutí na internetu NSS, k čemuž se žalobce v žalobě vyjadřoval, nemá žádnou souvislost s předmětem tohoto řízení a ani ke zdejšímu soudu, tudíž se k němu soud nebude nikterak vyjadřovat.

V.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

18. Městský soud v Praze z výše uvedených důvodů shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vyjádřeným výše (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

19. O nákladech řízení žalovaného soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d) cit. vyhlášky v rozhodném znění), tj. 2 x 3 100 Kč, dvě paušální částky ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 cit. vyhlášky v rozhodném znění) a DPH. Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 11 228 Kč. Na vysvětlení soud uvádí, že žalobce byl původně v soudním řízením zastoupen právním zástupcem, následně však podáním ze dne 14. 9. 2023 právnímu zástupci vypověděl plnou moc. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši ve stanovené lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha  21.08.2024

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu