[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2023, č. j.: RN-X

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2023, č. j.: RN-X, jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 12. 2022, č. j.: R-X, kterým byla žalobkyni ve smyslu ust. § 41 odst. 3 ve spojení s ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „z.d.p.“), zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu.

2. Obsah žaloby

2. Žalobkyně v žalobě namítala, že lékařskými zprávami z X byly doloženy zhoršení jejího zdravotního stavu a neschopnost normální pracovní činnosti. Posudek o invaliditě v námitkovém řízení se nevyrovnal s lékařskou zprávou MUDr. X, podle X Žalovaná řádně nezkoumala všechny důvody trvalé pracovní neschopnosti žalobkyně a zlehčila její velmi špatný zdravotní stav, který jí neumožňuje vykonávat prakticky žádnou trvalou pracovní činnost. Zhodnocení zdravotního stavu byla provedena bez vědomí žalobkyně, aniž by jí byl předem oznámen obsah a závěry posudkového lékaře. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla změnit napadené rozhodnutí tak, že se jí přiznává druhý nebo třetí stupeň invalidity.

3. Vyjádření žalované

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, když nejprve rekapitulovala dosavadní průběh řízení. Poněvadž po přezkoumání celkového zdravotního stavu žalobkyně činí pokles její pracovní schopnosti 45 %, nedošlo ke změně stupně invalidity a nebyly splněny podmínky obsažené v ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) z.d.p. Jelikož žalobkyně nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, žalovaná navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

4. Obsah správního spisu

4. Ze správního (dávkového) spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím žalované ze dne 7. 12. 2022, č. j.: R-7.12.2022-X, byla žalobkyni podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p. vzhledem k nesplnění podmínek v ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) z.d.p. zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu kvůli zhoršení zdravotního stavu.
5. Podle prvostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu X ze dne 1. 11. 2022, č. j.: LPS/X) byla míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 45 %, tzn. odpovídající uznání invalidity I. stupně.
6. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala žalobkyně námitky.
7. Podle druhostupňového posudku (posudek Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 3. 2023, č. j.: LPS/X) byla žalobkyně nadále invalidní v I. stupni, neboť míra poklesu její pracovní schopnosti dosahovala 45 %.
8. Následně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

9. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
10.                      Soud ve věci rozhodl na jednání konaném dne 12. 8. 2024. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že postižení žalobkyně bylo posouzeno chybně, rozhodující jsou potíže X. Žalobkyně sdělila, že měla kvůli potížím s X vyšší stupeň invalidního důchodu, měla potíže i X, na základě jednoho z prvostupňových posudků, před nímž nepředcházelo osobní vyšetření žalobkyně, byl invalidní důchod odňat, má X potíže, následně jí byl opět přiznán důchod pro invaliditu prvního stupně, má též průkaz TP, neví, proč by jí jiný posudkový lékař dal průkaz TP, pokud by nebyla invalidní, neví, kam má jít do práce, neví, co má dělat, má pohybové potíže a omezení. Žalovaná odkázala na posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“). Na jednání byla předložena nová neurologická zpráva, navrhnuto bylo opatření zprávy v oboru X.
11.                      Soud jako důkaz obstaral posudek PK MPSV ze dne 23. 1. 2024, e. č.: SZ/2023/X. Dne 23. 1. 2024 zasedla posudková komise za přítomnosti posudkového lékaře a lékařky v oboru X, jednání komise byla přítomna žalobkyně. Jako posudkově významné komise vyhodnotila lékařské zprávy X, žalobkyně byla při jednání vyšetřena. Konstatovány byly X. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti komise hodnotila dle kapitoly X), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“); míra poklesu činila 35 %. Byť se stanovením hraniční míry poklesu byla konstatována invalidita prvního stupně s trvalou platností posudku vzhledem na charakter a trvání postižení, další komorbiditu a věk žalobkyně. Pro žalobkyni je vhodná práce s podstatně menšími nároky na duševní a tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě.
12.                      Žalobkyně ve vyjádření k posudku, doručeném soudu dne 12. 4. 2024, uvedla, že se nezabýval stavem X, což má podle zdravotního záznamu z X za X. Žalobkyně přiložila nález X a trvala na změně napadeného rozhodnutí tak, aby jí byl přiznán druhý nebo třetí stupeň invalidity.
13.                      Podle ust. § 38 z.d.p. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
14.                      Podle ust. § 39 odst. 2 z.d.p. jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
15.                      Podle ust. § 41 odst. 3 z.d.p. při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity.
16.                      Z posudku PK MPSV ze dne 23. 1. 2024 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle ust. § 39 odst. 1 písm. a) z.d.p. Posudková komise, která zasedala v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky se specializací na neurologii, ke dni 17. 4. 2023 zjistila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vyvolávající pokles pracovní schopnosti o 35 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly X přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Při vypracování posudku vycházela komise z posudkově významných odborných nálezů a z vyšetření žalobkyně při jednání. Žalobkyni ke dni vydání napadeného rozhodnutí shledala PK MPSV invalidní v prvním stupni, když rozhodující příčinou jejího zdravotního stavu byla X. Nebyly však shledány důvody pro zařazení do položky X), neboť se u žalobkyně nejednalo o těžké postižení v rámci X. Ostatní postižení žalobkyni neomezovala stran možného posouzení míry poklesu pracovní schopnosti v rámci základní složky nad rámec rozhodující příčiny nepříznivého zdravotního stavu. Platnost posudku byla stanovena jako trvalá.
17.                      Předmětem věci bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud upozorňuje, že sám odborností potřebnou k posouzení zdravotního stavu nedisponuje, proto věcnou správnost posudku neposuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j.: 6 Ads 11/2013–20). Za účelem zjištění skutkového stavu soud vyžádal posudek PK MPSV ze dne 23. 1. 2024, který považuje za úplný, přesvědčivý a celistvý, s absencí zásadních rozporů a logických vad. Ohledně správnosti a úplnosti stanovené diagnózy X a ostatních postižení, a to ke dni vydání napadeného rozhodnutí ze dne 17. 4. 2023, nebyly zjištěny důvodné pochybnosti. Napadené rozhodnutí bylo PK MPSV vydáno na základě správných posudkových kritérií vztažených na aktuální stav žalobkyně.
18.                      Jde-li o lékařské nálezy připojené k žalobě, posudková komise se jimi zabývala při prostudování spisové dokumentace žalované a soudního spisu; jsou zároveň zahrnuty mezi posudkově významné odborné lékařské zprávy na s. 3 – 6 posudku. Nebyly přitom opomenuty ani X, na něž žalobkyně poukázala ve vyjádření ze dne 12. 4. 2024. Vyhodnocení jiných zdravotních obtíží (včetně X) žalobkyně než X komise podrobně učinila na s. 9 – 10 posudku. Zhodnoceny byly i potíže s X. Jak jednoznačně komise konstatovala, potíže s X nebyly rozhodujícím postižením. Posudková komise se zabývala i potížemi žalobkyně se X, které následně vyhodnotila (s. 2 a 10 posudku). Přiznání průkazu TP se hodnotí dle zcela odlišných kritérií i jiného zákona, nelze z něj usuzovat na invaliditu žalobkyně, která navíc invalidní je, ale toliko v I. stupni.
19.                      Na jednání byla předložena zpráva MUDr. X, soud ověřil, že je téměř doslova totožná se zprávou stejné lékařky ze dne 29. 5. 2023, kterou měla komise k dispozici a v posudku se s ní odpovídajícím způsobem vypořádala, nebyly v ní tudíž obsaženy nové skutečnosti, s nimiž by se měl vyrovnat posudkový odborník. Nadbytečným shledal soud návrh na doplnění dokazování X zprávou (která by se musela nově opatřit), jelikož v posudku byly potíže žalobkyně se X zohledněny a vyhodnoceny (včetně vlivu X).
20.                      Soud opakuje, že nedisponuje odborností k učinění závěru o žalobkyní tvrzeném zhoršení zdravotního stavu. Pro úplnost soud dodává, že správní soudnictví je založeno na kasačním principu, kdy správním soudům nepřísluší věcně měnit rozhodnutí správních orgánů, tj. v posuzovaném případě konkrétně rozhodnout o zvýšení stupně invalidity, soud mohl napadené rozhodnutí zrušit, nebo žalobu zamítnout.
21.                      Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
22.                      O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 12. srpna 2024

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce