2 As 176/2024 - 25

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeného z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: M. M., zastoupený JUDr. Davidem Volfem, advokátem se sídlem Polská 2333, Kladno, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 353/88, Karlovy Vary, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2023, č. j. KK/2347/KR/2203, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 7. 2024, č. j. 55 A 28/202342, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

 

 

takto:

 

 

  1.                 Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

 

  1. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000  za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Městský úřad v Ostrově, odbor majetku města – památkové péče, uznal rozhodnutím ze dne 12. 7. 2022, č. j. MěÚO/31292/2022, žalobce vinným z přestupku na úseku státní památkové péče podle § 39 odst. 1 písm. e) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a uložil mu pokutu ve výši 190 000 . Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaný zamítl v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Proti němu se žalobce bránil žalobou podanou ke Krajskému soudu v Plzni (dále „krajský soud“). Krajský soud žalobu shora označeným rozsudkem zamítl.

 

[2]               Žalobce (dále „stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Ten nijak neodůvodnil, pouze odkázal na usnesení, jímž krajský soud přiznal odkladný účinek jeho žalobě proti napadenému rozhodnutí (dále „usnesení krajského soudu“). Na základě výzvy Nejvyššího správního soudu stěžovatel návrh doplnil tak, že opětovně odkázal na usnesení krajského soudu s tím, že jeho poměry se od data vydání tohoto usnesení nezměnily.  Připojil rovněž své přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 (základ daně po odečtení ztráty činil 323 437 ) a sdělil, že má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem ve věku 16 a 19 let. Současně uvedl, že má v plánu zažádat o hypotéční úvěr pro účely provedení rekonstrukce nemovitosti v Jáchymově, jejíž náklady budou dosahovat výše několika milionů korun. Povinnost zaplatit částku 190 000  považuje za neúměrný zásah do své majetkové sféry.

 

[3]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že přiznání odkladného účinku má mimořádný charakter a má být vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy; soud jím totiž ještě před meritorním rozhodnutím prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, jež je potřeba považovat za zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno (usnesení NSS ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/200267, č. 760/2006 Sb. NSS).

 

[4]               Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží jeho navrhovatele (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/201232). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v bodě 9 usnesení ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/201174, „[k]asační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“. Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit (např. usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/201550). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. Pouhá skutečnost, že splnění pravomocně uložené povinnosti bude pro stěžovatele představovat újmu, je zcela pravidelným aspektem ukládání sankcí a sama o sobě rozhodně nepředstavuje důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

[5]               Stěžovatel nicméně výše popsané břemeno tvrzení a důkazní neunesl. Tvrzení o hrozící újmě nebylo dostatečně konkrétní. Z tvrzení stěžovatele ani z doložených listin nelze získat ucelenou představu o jeho majetkových poměrech, a tedy ani o rozsahu případné újmy způsobené tím, že bude muset uhradit pravomocně uloženou pokutu dříve, než Nejvyšší správní soud posoudí důvodnost jeho kasační stížnosti. Samotná skutečnost, že krajský soud přiznal odkladný účinek žalobě stěžovatele, nijak nepředznamenává úspěch návrhu na přiznání odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud totiž není posouzením krajského soudu vázán (usnesení NSS ze dne 21. 5. 2024, č. j. 8 As 128/202437, bod 5, případně ze dne 11. 9. 2023, č. j. 8 Afs 167/202364, bod 13). Nad rámec tohoto důvodu stěžovatel své obecné tvrzení, že pokuta ve výši 190 000  je výrazným a neúměrným zásahem do jeho majetkové sféry, odůvodnil bez bližšího upřesnění odkazem na přiložené přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023, tvrzením, že má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem, a skutečností, že zamýšlí požádat o hypotéku. Posledně zmíněná skutečnost nijak nesouvisí s aktuální majetkovou situací stěžovatele. Ani ostatní tvrzení a doložené listiny nepostačují k vymezení rozsahu hrozící újmy či prokázání samotné hrozby jejího vzniku. Předkládané listiny neosvědčují dostatečně aktuální majetkové poměry stěžovatele – o těch by mohly vypovídat například informace o stěžovatelově veškerém majetku (mimo věcí nepatrné hodnoty), výši aktivních zůstatků na jeho bankovních účtech, peněžní hotovosti, případně o veškerých jeho pohledávkách a závazcích (srov. usnesení NSS ze dne 24. 11. 2021, č. j. 6 Ads 334/202122).

 

[6]               Stěžovatel nenaplnil základní podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, kterou je vznik nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Z tohoto důvodu se již Nejvyšší správní soud nezabýval naplněním další podmínky týkající se rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tímto usnesením nicméně nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.

[7]               Nejvyšší správní soud nepovažoval za nezbytné opatřit vyjádření žalovaného ke stěžovatelovu návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Účelem výzvy k vyjádření žalovaného je zjištění jeho stanoviska k otázce, zda přiznání odkladného účinku nemůže být nepřiměřené vzhledem k újmě, která by byla způsobena třetím osobám nebo veřejnému zájmu (srov. § 73 odst. 2 s. ř. s.). Uvést rozhodné skutečnosti v tomto směru je totiž procesní odpovědností právě žalovaného. Můželi však soud rozhodnout na základě tvrzení a listin předkládaných stěžovatelem, bylo by vyžádání vyjádření žalovaného nadbytečné [KÜHN, Zdeněk a Tomáš KOCOUREK. § 73 Odkladný účinek žaloby. In: KÜHN, Zdeněk, Tomáš KOCOUREK aj. Soudní řád správní: Komentář (Systém ASPI).  Wolters Kluwer (cit. 2024910)].

 

[8]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 . Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu již citované usnesení NSS č. j. 1 As 27/201232, resp. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/202321, bod 24]. Nejvyšší správní soud proto výrokem II. vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku.

 

[9]               Soudní poplatek je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), popřípadě v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020417624.

 

 

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

 

V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 8 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích).

 

 

V Brně dne 12. září 2024

 

 

Eva Šonková

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud

Moravské nám č. 6

657 40 Brno

 

sp. zn. 2 As 176/2024

 

 

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

 

 

 

      podpis: ............................................................

 

 

 

 

 

Místo pro nalepení kolkových známek: