USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Jiřiny Chmelové a soudce Petra Šuránka v právní věci žalobce: K. B., proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, sídlem Štěpánská 44, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 1. 2023, č. j. ČOI 10129/23/O100/Hl/Št, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 4. 2024, č. j. 57 A 28/2023‑42,

takto:

1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 20. 5. 2024 doručena kasační stížnost žalobce (stěžovatele), která směřuje proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu.

[2]               Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že podáním kasační stížnosti vzniká poplatková povinnost. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[3]               Protože soudní poplatek za kasační stížnost nebyl s jejím podáním zaplacen, Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 31. 5. 2024, č. j. 6 As 141/2024‑6, vyzval, aby zaplatil poplatek ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 31. 7. 2024. Lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula ve čtvrtek 15. 8. 2024 [§ 40 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], stěžovatel však poplatek v této lhůtě nezaplatil.

[4]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil.

[5]               Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovatel byl výše uvedeným usnesením vyzván též k prokázání splnění povinnosti povinného zastoupení či vlastního právního vzdělání dle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Ani tuto povinnost nesplnil, je proto dán také důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

[6]               O následcích nesplnění stanovených povinností byl stěžovatel poučen.

[7]               O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo‑li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. září 2024

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

      předseda senátu