č. j. 11 Ad 12/2024‑36

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobce:   R. K.

   bytem X

   zastoupen advokátkou JUDr. Veronikou Plickovou Dvořákovou

   sídlem Pražská 89, 280 02  Kolín

proti

žalovanému:  ředitel Policie České republiky Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování
sídlem Na Baních 1535, 156 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 5. 2. 2024, č. 128/2024

 takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu zdejšího soudu. Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil, jakým způsobem mu má být soudní poplatek vrácen.

Odůvodnění:

  1. Žalobce podal 23. 7. 2024 žalobu, kterou označil jako žalobu „na neplatnost rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru“. Po výzvě soudu k odstranění vad žaloby upřesnil, že žalobou napadá rozhodnutí uvedené v záhlaví tohoto usnesení, které soudu též na výzvu doložil. Rozhodnutím byl žalobce propuštěn ze služebního poměru, neboť dle žalovaného není osobnostně způsobilý k výkonu služby. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné zejména proto, že vychází z nesprávného psychologického posudku a nebere v potaz oponentní psychologické závěry, které žalobce předložil.
  2. Soud se nejprve zabýval určením žalovaného. Podle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Správné určení žalovaného je v řízení dle § 65 a násl. s. ř. s. věcí soudu (usnesení rozšířeného senátu NSS z 12. 10. 2004, čj. 5 Afs 16/2003-56, č. 534/2005 Sb. NSS).
  3. Žalobce v žalobě označil jako žalovaného Ministerstvo vnitra. O propuštění žalobce však rozhoduje příslušný služební funkcionář (§ 181 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Z napadeného rozhodnutí plyne, že ve věci rozhodoval ředitel Policie České republiky Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování, ten je proto též žalovaným.
  4. Soud se dále zabýval přípustností žaloby, přičemž dospěl k závěru, že přípustná není.
  5. Ve správním soudnictví se lze zpravidla domáhat ochrany až po vyčerpání řádných opravných prostředků (§ 5 s. ř. s.). Pokud žalobce napadá rozhodnutí, aniž by vyčerpal řádné opravné prostředky, je jeho žaloba nepřípustná [§ 68 písm. a) s. ř. s.].
  6. Žalobce napadá rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru dle § 42 odst. 1 písm. j) a § 181 zákona č. 361/2003 Sb. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání (§ 190 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb.), o čemž byl žalobce též v rozhodnutí řádně poučen.
  7. Žalobce napadá prvostupňové rozhodnutí, aniž by vyčerpal dostupný řádný opravný prostředek. Jeho žaloba proto není přípustná a soud ji výrokem I. odmítl postupem dle § 46 odst. 1 písm. d) a § 68 písm. a) s. ř. s.
  8. K tomu soud dodává, že nepřehlédl žalobcovu zmínku o tom, že mu prvostupňové rozhodnutí nebylo doposud řádně doručeno, neboť ho žalovaný doručil pouze jeho „zmocněnci, který nebyl doručovací osobou“. Tato skutečnost může mít vliv na běh a uplynutí odvolací lhůty, pro posouzení přípustnosti žaloby však není podstatná. Soud se proto touto otázkou podrobněji nezabýval.
  9. Výrokem II. rozhodl soud o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu postupem dle § 60 odst. 3 s. ř. s.
  10. Výrokem III. soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku postupem dle § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce zároveň vyzval, aby sdělil, jakým způsobem mu má být soudní poplatek vrácen. Pokud žalobce v poskytnuté lhůtě platební údaje nesdělí, vrátí soud poplatek na účet, z něhož byl zaplacen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 27. srpna 2024

 

 

 

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje X.