[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Kratochvíla a soudců Martina Bobáka a Petry Kamínkové ve věci

žalobce: Bytové družstvo 1071-1072, IČO: 25919873

sídlem Milady Horákové 1071/19, 500 06  Hradec Králové

zastoupen Mgr. Alenou Matysovou, advokátkou

sídlem Dukelská 15/16, 500 02  Hradec Králové

proti

žalovanému:  Ministerstvo pro místní rozvoj

sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 15  Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023, č. j. MMR-21590/2023-57,

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2023, č. j. MMR-21590/2023-57, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jeho zástupkyně Mgr. Aleny Matysové, advokátky.

Odůvodnění:

1.                 Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobce (dále též družstvo) podal žádost o poskytnutí dotace na akci s názvem 2023 – Bezbariéry – Hradec Králové 1071, 1072 (žádost). Žalovaný tuto žádost shora označeným rozhodnutím zamítl dle § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), jelikož žalobce doložil stanovy družstva bez podpisu statutárního zástupce. Předložené stanovy obsahovaly pouze podpis notářky. Žalobce tedy dle něj v požadované podobě nedoložil přílohu č. 12 žádosti uvedenou v Metodickém pokynu k podprogramu 117D066, který byl přílohou č. 1 výzvy (metodický pokyn). Proti napadenému rozhodnutí se žalobce brání u soudu.

2.              Žaloba a vyjádření žalovaného

2.      Žalobce k žádosti o dotaci přiložil prostou kopii druhého stejnopisu notářského zápisu o jednání členské schůze družstva, na které došlo ke schválení stanov družstva. Notářský zápis, který je součástí žalobcem doloženého stejnopisu, neobsahuje podpis statutárního zástupce, ale podpis notářky osvědčující, že stejnopis notářského zápisu včetně jeho přílohy doslovně souhlasí s originálem a s přílohou notářského zápisu NZ 62/99, N 71/99. Žalobce tak vyhověl podmínkám výzvy, neboť notářské zápisy i jejich stejnopisy jsou veřejnými listinami. Není podstatné, že stejnopis neobsahoval vlastnoruční podpis účastníků, protože stejnopis notářského zápisu, stejně jako jeho opis, nemusí obsahovat vlastnoruční podpis účastníků dle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). V případě stejnopisu a opisu tento podpis nahrazuje uvedení jména podepsané osoby s doplněnou zkratkou „v.r.“ za současného připojení notářské doložky o souhlasu stejnopisu s originálem.
3.      Ze stejnopisu notářského zápisu vyplývá, že ho sepsala notářka, která se zúčastnila ustavující členské schůze družstva. Předseda družstva a první a druhý místopředseda jej přečetli, schválili a podepsali. Stejnopis notářského zápisu obsahuje jména tří zástupců družstva se zkratkou „v.z.“ (pozn. soudu: žalobce zřejmě omylem zaměnil „v.r.“ za „v.z.“). Stejnopis notářského zápisu a jeho přílohy doplnila notářka doložkou o shodě s originálem. Jelikož je stejnopis veřejnou listinou, předpokládá se správnost údajů v něm uvedených, stejně jako pravost podpisů osob podepisujících vlastní notářský zápis, i to, že statutární zástupce podepsal i stanovy. Tuto skutečnost osvědčuje připojená notářská doložka. Žalovaný nemohl zamítnout žádost z důvodu absence podpisu statutárního zástupce žalobce na předložených stanovách. Pokud tak učinil, zmařil žalobci možnost čerpat dotaci.
4.      Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby soud žalobu zamítl. Dle něj předložené stanovy byly účelově naskenovány tak, aby splňovaly podmínku výzvy, tj. aby obsahovaly viditelný podpis a razítko notářky. Stanovy, resp. druhý stejnopis notářského zápisu, někdo záměrně upravil, neboť poslední strana druhého stejnopisu notářského zápisu nenavazuje na předposlední stranu. Mezi tyto dvě strany někdo vložil přílohu Stanovy bytového družstva tak, aby se mohl viditelný podpis notářky vztáhnout i na tuto přílohu. Pokud by předložený dokument nebyl upraven, byl by podepsán pouze druhý stejnopis notářského zápisu, nikoliv stanovy. Žalobce nesplnil podmínky pro udělení dotace.

III. Posouzení žaloby

5. Žaloba je včasná, podala ji osoba k tomu oprávněná. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti. Vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
6. Dle § 14q odst. 2 rozpočtových pravidel není proti rozhodnutí poskytovatele přípustné odvolání ani rozklad. Proto lze žalobou napadnout prvostupňové rozhodnutí.
7. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), neboť účastníci takový postup akceptovali. Žalobce navrhl provedení vícero písemných důkazů, které však obsahuje správní spis. Správním spisem, tj. včetně všech listin již v něm založených, se nedokazuje. Soud ze správních spisů vychází. Soud přitom neshledal zvláštního důvodu, pro který by některou z těchto listin bylo třeba provést k důkazu, např. za účelem odstranění nejasností.
8. Vzhledem k nápadné strohosti rozhodnutí žalovaného soud prvně posoudil, jestli toto rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Pokud by přezkoumal správní rozhodnutí, které pro chybějící odůvodnění není přezkoumání vůbec způsobilé, zatížil by nepřezkoumatelností také jeho vlastní rozsudek [rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 13. 6. 2007, č. j. 5 Afs 115/2006-91; či z 30. 11. 2023, č. j. 8 As 137/2022-67, bod 27]. Přes jeho značnou stručnost napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Obsahuje totiž jak základní skutkovou okolnost projednávané věci (nepředložení stanov s podpisem statutárního zástupce družstva), tak i její podřazení pod právní normu v § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel, na jejímž základě žalovaný zamítl žalobcovu žádost.
9. Z napadeného rozhodnutí tedy ještě lze seznat, jakým způsobem a proč správní orgán rozhodl. Tento důvod seznal i žalobce a v žalobě ho zpochybňuje.
10. V tomto ohledu soud doplňuje, že strohost odůvodnění napadeného rozhodnutí nemohl žalovaný dohánět až ve vyjádřením k žalobě. Správní orgán totiž nemůže nedostatky odůvodnění svého rozhodnutí dodatečně zhojit, tj. ani jednotlivé důvody zaměňovat či doplňovat, až v soudním řízení o přezkumu tohoto rozhodnutí (např. rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2022, č. j. 8 As 267/2020-34, CETIN, bod 12 a tam cit. judikatura).
11. K věci samé. Žalovaný žádost zamítl, neboť dle něj žalobce nedoložil statutárem podepsanou přílohu dle položky č. 12 metodického pokynu. Dle ní měl doložit platné stanovy s barevným zvýrazněním způsobu písemného právního jednání statutárního orgánu a způsobu rozhodování o společných částech domu. Předkládá se prostá kopie (s viditelným podpisem). Doložil ovšem pouze kopii stanov bez podpisu statutárního zástupce. Předložený dokument obsahoval pouze podpis notářky.
12. To, že z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, vyplývá z § 90 odst. 1 notářského řádu; tak tomu bylo i v době pořízení nynějšího notářského zápisu a jeho stejnopisů.
13. Dle § 6 odst. 1 notářského řádu notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen "notářské listiny") jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem. Z hlediska posuzovaného případu se znění § 6 účinného v době pořízení notářského zápisu a jeho stejnopisu neliší od nyní účinného znění. Stejnopis notářského zápisu je tedy, stejně jako vlastní notářský zápis, veřejnou listinou. Osvědčuje pravost toho, co je v něm uvedeno, pokud není prokázán opak. Jedná se tedy o listinu, pro kterou zákon předpokládá presumpci správnosti (obdobně např. rozsudek NSS ze dne 7. 2. 2007, č. j. 5 Afs 58/2006-41, NORD AMSTRDAM).
14. Dle § 92 odst. 1 notářského řádu, účinného do 31. 12. 2000, platilo:

(1) Stejnopis notářského zápisu musí doslovně souhlasit s notářským zápisem. Obsahuje také opisy plných mocí a ostatních příloh notářského zápisu.

(2) Doložka o ověření stejnopisu notářského zápisu obsahuje údaje o tom, že se stejnopis shoduje doslovně s notářským zápisem, komu je stejnopis určen a kdy byl stejnopis vyhotoven. Notář doložku podepíše a připojí otisk úředního razítka notáře.

15. Smysl tohoto ustanovení se dosud nezměnil. Také znění účinné k datu vydání napadeného rozhodnutí, byť je podrobnější, obsahovalo tatáž pravidla jako v roce 1999. Pro soud je podstatné, že ke stejnopisu je možné připojit opis příloh notářského zápisu, a to že musí obsahovat doložku, v níž notář potvrzuje, že jednak stejnopis notářského zápisu, jednak jeho přílohy souhlasí s vlastním notářským zápisem a přílohami. Podstatnou náležitostí je také uvedení dne vyhotovení stejnopisu notářského zápisu, otisk kulatého razítka a podpis toho, kdo stejnopis vyhotovil (v tomto případě notářky JUDr. Kulhánkové).
16. Bez významu není ani to, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl již účinný, oproti stavu v roce 1999, § 90 odst. 3 notářského řádu, který do notářského řádu překlopil „technický“ návod, jak vyhotovit opis notářského zápisu. Opis notářského zápisu je přitom také základem pro vyhotovení stejnopisu notářského zápisu[1]. Dle tohoto ustanovení platilo a dosud platí, že pokud není

opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“[2], vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě.

(zvýraznění doplněno)

Snad jen pro lepší srozumitelnost soud dodává, že zkratka „v.r.“ znamená vlastní rukou, a vyjadřuje tedy, že na originálu notářského zápisu je osoba skutečně vlastnoručně podepsána[3]. Vlastnoruční podpisy těch, kteří podepsali vlastní notářský zápis, nepatří mezi náležitosti stejnopisů. Pokud by bylo nutné stejnopis vždy opatřit rovněž vlastnoručním podpisem osoby podepsané na původním notářském zápisu, docházelo by k absurdním situacím, v nichž by nebylo vůbec možné opatřit stejnopis, např. z důvodu úmrtí podepsané osoby. To z notářského řádu ani z jiných právních předpisů ovšem nevyplývá.

17. Z právě uvedeného lze seznat, jaké všechny náležitosti musí splňovat stejnopis notářského zápisu. Žalovaný za pomoci konkrétních argumentů nezpochybnil, že by spornému stejnopisu notářského zápis scházela některá z těchto náležitostí. Scházel mu pouze „prostý“ podpis na stanovách družstva.
18. Žalobce předložil žalovanému kopii stejnopisu notářského zápisu osvědčujícího ustavující schůzi družstva ze dne 1. 4. 1999, NZ 62/99, N 71/99, sepsaný JUDr. Kulhánkovou, notářkou v Hradci Králové. Tento dokument má celkem 17 stran. Na první až čtvrté straně je obsaženo vlastní osvědčení o průběhu ustavující schůze, vč. toho, že předseda družstva a první a druhý místopředseda ho přečetli, schválili a podepsali. Na konci s. 4 stejnopisu notářka uvedla jména těchto osob vždy s dodatkem „v.r.“. Poté ještě následuje její jméno opět s dodatkem „v.r.“ a „L.S.“. Za touhle částí notářského zápisu se nachází příloha stejnopisu obsahující 12 stran stanov družstva. První z těchto dvanácti stran (první strana stanov) je označena v pravém horním rohu jako příloha č. 1. Žádná z těchto dvanácti stran neobsahuje vlastnoruční podpisy statutárních zástupců družstva. V žalobcem doloženém dokumentu pak následuje poslední sedmnáctá strana, označená jako pátá strana stejnopisu notářského zápisu, s následujícím textem:

Potvrzuji, že tento druhý stejnopis notářského zápisu […] a příloha druhého stejnopisu notářského zápisu doslovně souhlasí s originálem a přílohou notářského zápisu sepsaného pod NZ 62/99, N 71/99 […].

(zvýraznění doplněno)

Poslední (pátou) stranu stejnopisu notářka opatřila rovněž doložkou s datem jeho vyhotovení, otiskem kulatého razítka a také jejím vlastnoručním podpisem.

19. Druhý stejnopis notářského zápisu nadto výslovně zmiňuje jeho přílohu, a to konkrétně v bodě šestém, dle kterého stanovy ve schváleném znění tvoří přílohu tohoto notářského zápisu. Pokud statutáři družstva vlastnoručně podepsali notářský zápis z ustavující schůze družstva, která schválila stanovy (což plyne také z jeho stejnopisu, na němž jsou za jejich jmény poznamenány zkratky „v.r.“), zcela jistě se jejich souhlasy zhmotněné v těchto podpisech vztahují také k vlastním stanovám, které přiložili k notářskému zápisu. Za těchto okolností nebylo nezbytně nutné, aby dalšími podpisy stvrdili i vlastní stanovy.
20. Z uvedeného rozboru je tedy zřejmé, že kopie druhého stejnopisu notářského zápisu, kterou žalobce doložil spolu s žádostí o dotaci, je ekvivalentní vlastnoručně podepsaným stanovám družstva, které měl doložit dle metodického pokynu. Žalovaný posoudil tuto přílohu žádosti formalisticky, bez ohledu na skutečný obsah a kvalitu doložené listiny. Při výkladu a aplikaci právních předpisů, vč. pravidel pro získání dotací, nelze opomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu (či v tomto případě znění výzvy, respektive její přílohy). Žalovaný pominul smysl a účel podmínky č. 12 metodického pokynu. Přestože tato podmínka vyžadovala podepsané stanovy, jejím cílem bylo, aby žadatelé doložili znění stanov a především to, jakým způsobem jedná jejich statutární orgán a jak se rozhoduje o společných částech domu (neboť tyto části měly být barevně zvýrazněny). Naopak podmínka č. 12 metodického pokynu nepožadovala předložit úředně ověřený opis stanov, ale postačovala jeho prostá kopie. Účelu této podmínky bylo možné dosáhnout jak doložením prosté kopie stanov s viditelným podpisem, tak kopií stejnopisu notářského zápisu, kterým notářka osvědčila ustavující schůzi bytového družstva vč. tam schválených a přiložených stanov. Žalovaný nepřihlédl ke smyslu jím vzývaného ustanovení výzvy, ale ustal u přehnaného formalizmu. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí.
21. Nad rámec nezbytně nutného a pouze vzhledem k nové argumentaci o účelovém způsobu skenování stanov (viz vyjádření žalovaného) soud nemohl opomenout, že druhý stejnopis notářského zápisu, tzn. minimálně dle názvu stejná listina, jako je ta, kterou zaslal žalobce žalovanému, je založena také ve veřejném rejstříku, konkrétně ve Sbírce listin vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. Dr 743/SL1/KSHK. I tam založená listina má 17 stran a příloha č. 1 (12 stran stanov družstva) je založena mezi stranami označenými jako strana čtvrtá a pátá stejnopisu. Tento postup ostatně odpovídá i § 11 odst. 6 kancelářského řádu Notářské komory ČR, dle kterého obsahuje-li stejnopis notářského zápisu opis nebo kopii přílohy notářského zápisu, doložka podle § 92 notářského řádu se umístí za opis nebo kopii této přílohy.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

22. Soud shledal žalobu důvodnou. Proto napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. zrušil a věc v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku (bodech 19 a 20 shora), je v dalším řízení žalovaný vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
23. Žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu proti rozhodnutí a z nákladů zastoupení advokátkou. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétně jde o odměnu za dva úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d)] a paušální náhradu hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů (§ 13 odst. 4). Zástupkyně žalobce není plátcem DPH. Žalobcovy náklady zastoupení advokátkou tak činí 6 800 Kč a soudní poplatek 3 000 Kč. Žalovaný je povinen částku 9 800 Kč nahradit žalobci v přiměřené lhůtě jednoho měsíce k rukám jeho zástupkyně (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení u Nejvyššího správního soudu.

Nesplní-li povinný (žalovaný) dobrovolně, co mu ukládá výrok II vykonatelného rozhodnutí, může oprávněný (žalobce) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Praha, 19. července 2024

Jan Kratochvíl v. r.

předseda senátu

[1] RYŠÁNEK, Z. § 90 [Stejnopisy, ověřené opisy a opisy notářských zápisů]. In: BÍLEK, P., JINDŘICH, M., RYŠÁNEK, Z., BERNARD, P. a kol. Notářský řád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 534-536).

[2] Zkratka L. S. značí latinské „locus sigilli“, co znamená umístění pečeti. Na místo, kde se na originálu notářského zápisu nachází otisk úředního razítka se na opisu umístí zkratka L. S. a přepis údajů z razítka.

[3] KOŽIAK, J. § 90 [Stejnopisy, ověřené opisy a opisy notářských zápisů]. In: KOŽIAK, J. a kol., Notářský řád. Praktický komentář, Wolters Kluwer: ASPI, právní stav k 24. 4. 2019].