[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci

žalobkyně:  L. Č., narozena dne

bytem

zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Marťánem

se sídlem Latrán 193, 381 01 Český Krumlov

proti 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2024, č.j. X,

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 9. 1. 2024, č.j. X, zamítla žádost žalobkyně o starobní důchod, a to z důvodu nesplnění podmínek § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), když žalobkyně ke dni 8. 11. 2023, od něhož žádá přiznání starobního důchodu, dosáhla věku 60 let, do dosažení důchodového věku žalobkyni však schází více než tři roky.
2. Námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.

2. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Proti tomuto rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 22. 5. 2024 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, ve které namítá, že uvedené rozhodnutí je nesprávné a navrhuje, aby bylo zrušeno.
4. Žalobkyně poukazuje zejména na skutečnost, že měla zájem o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku, a to podle podmínek platných v roce 2023, respektive do konce září 2023, neboť tyto pro ni byly výhodnější. Za tímto účelem se dostavila k žalované, kde s příslušnou pracovnicí žádost vyplnila a na doporučení pracovnice žalované uvedla do žádosti jako den vzniku nároku na starobní důchod datum 31. 8. 2023. Žádost následně žalovaná zamítla z důvodu, že nárok na důchod lze přiznat nejdříve při dosažení věku 60 let. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky a současně změnila datum, od kterého žádá přiznání nároku na důchod, na den, kdy dosáhne věku 60 let, tedy na datum 8. 11. 2023. Námitky žalobkyně žalovaná zamítla (zde žaloba patrně zmiňuje prvostupňové rozhodnutí ze dne 9. 1. 2024 – pozn. krajského soudu) s odůvodněním, že ke dni, ke kterému žalobkyně žádá o přiznání nároku na důchod, sice dosáhla 60 let, ale nesplňuje podmínku, dle které k dosažení důchodového věku jí ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Žalovaná tak při rozhodování o námitkách již vycházela z právní úpravy nové, tedy platné od října 2023. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně opět námitky, které žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím zamítla. Žalobkyně namítá, že jestliže by prvotně v žádosti uvedla jako den přiznání nároku datum svých 60. narozenin, pak by jí nárok byl přiznán, neboť splňovala ostatní podmínky pro přiznání tohoto nároku. O žádosti bylo rozhodnuto dne 12. 10. 2023, tedy až za doby účinnosti nové právní úpravy, nicméně z obsahu rozhodnutí vyplývá, že žádost byla posuzována podle původní právní úpravy platné do konce září 2023. Poté, co žalobkyně změnila datum, od kterého o důchod žádá, bylo již o žádosti rozhodováno podle právní úpravy platné od října 2023. Takový postup považuje žalobkyně za nesprávný. Žalobkyně dále uvádí, že změnu data výplaty důchodu nelze považovat za novou žádost, ale pouze za změnu žádosti, u které budou původní data odvozována z původní žádosti. Jak žádost o přiznání důchodu, tak datum, od kterého o důchod žádá, stejně tak změnu tohoto data, provedla na základě doporučení pracovnic žalované.
5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že hovoří-li žalobkyně o existenci jedné jediné svojí žádosti, pak očividně přehlíží obsah a smysl § 86 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“). Ten říká, že oprávněný může do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data přiznání důchodu nebo jeho výplaty. To se však nepochybně vztahuje toliko na situaci dávky přiznané, tj. nikoli na případ nynější. Žalovaná zcela po právu rozhodla o žádosti ze dne 17. 7. 2023, jakož i o žádosti ze dne 23. 10. 2023. Přechodné ustanovení v čl. II bodu 1 zákona č. 270/2023 Sb., na které se žalobkyně odvolává, zaručuje zachování získaných nároků, byť by se o nich rozhodovalo již za účinnosti předpisů pozdějších. Není jasné, jak na věc žalobkyně toto ustanovení dopadá, jelikož podmínky nároku na dávku nesplnila ani dle právní úpravy předchozí (60 let věku dovršila dne 8. 11. 2023). Nárok na tzv. předčasný důchod vzniká až dnem, od kterého je přiznán. Nárok tudíž nemůže vzniknout před datem přiznání. Klíčová jsou kritéria panující v době vzniku nároku. Namítá-li žalobkyně prohřešky pracovníků okresní správy sociálního zabezpečení či žalované, je na ní, aby toto své tvrzení soudu doložila.

3. Podstatný obsah spisu

6. Dne 17. 7. 2023 žalobkyně sepsala žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku. Vedle ostatních náležitostí uvedla jako datum požadovaného přiznání 31. 8. 2023. 
7. Rozhodnutím žalované ze dne 12. 10. 2023, č.j. X, byla žádost žalobkyně zamítnuta, a to pro nesplnění podmínek ustanovení § 31 zákona o důchodovém pojištění, z důvodu, že ke dni 31. 8. 2023 žalobkyně dosáhla věku 59 let a 9 měsíců, nikoli zákonem požadovaných 60 let věku.
8. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 23. 10. 2023 námitky. Namítla, že původní datum přiznání důchodu (datum 31. 8. 2023 – pozn. krajského soudu) jí byl doporučen úřednicí žalované a požádala o změnu data přiznání předčasného důchodu od 8. 11. 2023 s tím, že si přeje mít zachovány podmínky ke dni podání žádosti, tj. ke dni 17. 7. 2023.
9. Rozhodnutím žalované ze dne 9. 1. 2024, č.j. X, byla žádost žalobkyně ze dne 23. 10. 2023 (se změněným datem přiznání předčasného důchodu) zamítnuta, a to pro nesplnění podmínek ustanovení § 31 zákona o důchodovém pojištění, z důvodu, že ke dni 8. 11. 2023 žalobkyně sice dosáhla věku 60 let, k uvedenému dni však schází do dosažení důchodového věku více než tři roky.
10. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 15. 1. 2024 námitky. Namítla zejména, že v rozhodnutí ze dne 9. 1. 2024 je uvedeno, že nemá nárok na starobní důchod, přestože se jedná o předčasný starobní důchod. Referentka ČSSZ Praha ji telefonicky ujistila o tom, že se na ni vztahují podmínky ke dni 30. 9. 2023, protože podala žádost dne 17. 7. 2023 na OSSZ Český Krumlov. Proto navrhuje přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku ode dne 8. 11. 2023 bez výplaty.
11. V dodatku k námitkám ze dne 22. 1. 2024 žalobkyně dále podrobně rozvádí okolnosti podání žádosti o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku a vyjadřuje se k rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2024, č.j. X. Uvádí zejména, že ČSSZ rozhodla retroaktivně. Zákon, který vstoupil v platnost dne 1. 10. 2023 aplikovala na žádost podanou dne 17. 7. 2023.
12. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18. 3. 2024, č.j. X, žalovaná námitky žalobkyně zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 9. 1. 2024, č.j. X, potvrdila. Pro nemožnost vyhovět žádosti žalobkyně dle žalované svědčí zejména skutečnost, že nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku je posuzován k požadovanému datu jeho přiznání. K datu 31. 8. 2023 dle tehdy účinných podmínek žalobkyně nesplňovala podmínku dosažení alespoň 60 let věku. K datu 8. 11. 2023 dle tehdy účinných podmínek žalobkyně nesplňovala podmínku dosažení věku alespoň o 3 roky nižšího, než je řádný důchodový věk. Věku, od kterého již lze přiznat starobní důchod před dosažením důchodového věku, dosáhne žalobkyně nejdříve dne 8. 7. 2024.

4. Právní hodnocení krajského soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“). Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 51 odst. 1 s. ř. s.
14. Žaloba není důvodná.
15. Dle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 30. 9. 2023, platí, že pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.
16. Dle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 10. 2023, platí, že pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán.
17. Rozhodující pro určení toho, jaké podmínky se vztahují k nároku žalobkyně na přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku, je den, od kterého bude důchod přiznán. Nárok na tzv. předčasný důchod se posuzuje podle předpisů účinných k požadovanému datu jeho přiznání. Za den vzniku nároku na starobní důchod se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán (§ 31 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, v obou zněních).
18. Z uvedeného vyplývá, že správní orgán rozhodující o nároku na předčasný důchod musí rozhodovat dle právní úpravy účinné ke dni, kdy takový nárok žadateli dle zákonných podmínek vzniká. Pro posouzení existence nároku nemůže být rozhodné datum podání žádosti. Uvádí-li žalobkyně, že jestliže by při prvotním podání žádosti uvedla jako den přiznání svých 60. narozenin, pak by jí byl nárok přiznán, neboť splňovala ostatní podmínky pro přiznání tohoto nároku, není toto žalobní tvrzení pravdivé.
19. Žalobkyně dosáhla věku 60 let ke dni 8. 11. 2023. Důchodový věk žalobkyně je 63 let a 8 měsíců (§ 32 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). Dle zákonné úpravy účinné do 30. 9. 2023 tak žalobkyně k požadovanému datu přiznání starobního důchodu (31. 8. 2023), splňovala podmínku, dle které do dosažení důchodového věku jí ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 5 roků, nesplnila však podmínku dosažení věku alespoň 60 let. Tyto podmínky přitom musejí být splněny kumulativně. Rozhodla-li by tedy žalovaná o nároku potenciálně vznikajícím nejdříve dne 8. 11. 2023 dle zákonné úpravy účinné do dne 30. 9. 2023, jednalo by se o rozhodnutí nezákonné.
20. Dle čl. II odst. 1 zákona č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, platí, že o nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.
21. Odvolává-li se žalobkyně na znění tohoto přechodného ustanovení, je třeba přisvědčit vyjádření žalované, že se jedná o pravidlo, které zaručuje zachování získaných nároků, byť by se o nich rozhodovalo za účinnosti pozdějších předpisů. Ustanovení výslovně hovoří o nárocích na důchody, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok žalobkyně však vznikl až po nabytí jeho účinnosti, jak bylo rozvedeno výše. Toto přechodné ustanovení pak není možné vyložit tak, že rozhodná právní úprava je ta, která je účinná v době podání žádosti, jak se domnívá žalobkyně. Správní orgán rozhoduje k datu, který je v žádosti uveden jako datum požadovaného přiznání důchodu. Není tedy pravdivé ani tvrzení žalobkyně, že jiný výklad (tohoto přechodného ustanovení – pozn. krajského soudu) by porušoval zásadu právní jistoty, neboť by použitá právní úprava byla závislá na tom, kdy správní orgán rozhodne.
22. Dle § 82 odst. 4 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, platí, že žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.
23. Odvozuje-li žalobkyně, že bylo-li jí zákonem umožněno podat žádost o předčasný důchod za zákonné úpravy účinné do 30. 9. 2023, měla být její žádost posouzena dle právní úpravy účinné ke dni podání žádosti, je nutno uvést, že účelem možnosti podat žádost o dávku důchodového pojištění předčasně je zejména to, aby žadateli bylo umožněno eventuálně překlenout přechod mezi jeho příjmy ze zaměstnání a příjmy z důchodu, plánuje-li například svůj pracovní poměr k datu přiznání důchodu ukončit. Z tohoto ustanovení však nelze dovozovat, že je žadateli umožněno zvolit si, dle jaké právní úpravy bude jeho nárok posuzován na základě data, kdy žádost podá.
24. Stran otázky, zda se v projednávané věci jednalo o žádost jednu, jež byla podáním žalobkyně (pouze) změněna ohledně data požadovaného přiznání předčasného důchodu, či zda žalovaná mohla postup žalobkyně ve věci posoudit jako podání žádosti nové (tj. první žádosti dne 17. 7. 2023 a další žádosti dne 23. 10. 2023, kdy žalobkyně požádala o změnu data přiznání důchodu), je nutno uvést, že tato pro posouzení nároku žalobkyně není podstatná. Jak bylo rozvedeno výše, pro existenci nároku není rozhodné datum podání žádosti, nýbrž datum požadovaného přiznání důchodu a skutečnost, zda žadatel splňuje podmínky dle zákona účinného k tomuto datu, či nikoliv.
25. Dle § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, platí, že podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
26. Žalované nic nebránilo podání žalobkyně posoudit jako žádost novou, měnila-li podstatnou náležitost žádosti. V předtištěném formuláři označeném námitky proti rozhodnutí ČSSZ sepsaném dne 23. 10. 2023, který je součásti správního spisu, žalobkyně uvedla „Žádám o změnu data přiznání předčasného důchodu od 8. 11. 2023 s tím, že jsem žádost uplatnila 17. 7. 2023 a přeju si mít zachované podmínky k tomuto datu. Původní datum mi byl doporučen úřednicí, kvůli změně zákonů a já se domnívala, že je to tak správně.“ Skutečným obsahem tohoto podání byla de facto nová žádost se zcela odlišným datem přiznání předčasného starobního důchodu a povinností žalované tak bylo ve vztahu k tomuto novému datu znovu posoudit splnění zákonných podmínek pro jeho přiznání.
27. Konečně namítá-li žalobkyně, že při vyplnění žádosti o přiznání důchodu, stanovení data, od kterého důchod žádá, stejně jako o změně tohoto data, postupovala dle doporučení pracovnic žalované, které měly jednat s odbornou péčí, je třeba uvést, že tuto skutečnost žalobkyně žádným způsobem v řízení neprokazuje a z obsahu spisu pochybení pracovnic žalované nevyplývá. Lze jistě přisvědčit, že s ohledem na principy dobré správy má úředník mimo jiné povinnost podávat přesné informace takovým způsobem, aby nikoho neuvedl v omyl. Skutečnost, že žalobkyně, dle jejího tvrzení, měla postupovat podle nesprávného doporučení pracovnice žalované však nic nemění na tom, že žádosti o přiznání důchodu nemohlo být vyhověno, nesplňovala-li žalobkyně zákonné podmínky pro přiznání nároku. Vady řízení, které mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, soud neshledal.
28. Žalovaná tudíž postupovala správně, posuzovala-li žádost žalobkyně, kterou žádala o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku ke dni 8. 11. 2023, dle zákonné úpravy účinné ode dne 1. 10. 2023. Žalobkyně nesplnila jednu z podmínek pro přiznání důchodu, konkrétně tu, dle níž do dosažení důchodového věku jí ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Za tohoto stavu žalovaná nemohla rozhodnout jinak, než že žádost žalobkyně o starobní důchod před dosažením důchodového věku zamítla.

5. Závěr a náklady řízení

29. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 12. července 2024

JUDr. Tereza Kučerová v. r.

       samosoudkyně