[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci

žalobce: M. Y., nar. X, st. příslušnost X

 t.č. pobytem X

 zastoupen Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou

 sídlem Milady Horákové 13, Brno 

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2024, č. j. OAM-536/ZA-ZA11-VL15-2024,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 6. 2024, č. j. OAM-536/ZA-ZA11-VL15-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II.  Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6800 k rukám Mgr. Martiny Šamlotové, advokátky, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III.  Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podstata věci

1.      Předmětem sporu je zákonnost výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť žádost posoudil jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. V napadeném rozhodnutí posuzoval žalovaný opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany.

II. Žaloba a vyjádření žalovaného

2.      Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný chybně posoudil uzavření sňatku tak, že se nejedná o novou skutečnost, neboť uzavření sňatku mohl uvést již v předcházejícím řízení. Odkázal na to, že první řízení o žádosti o mezinárodní ochranu bylo ukončeno dne 9. 2. 2023 a k uzavření sňatku došlo až dne 30. 9. 2023, tudíž tuto informaci nemohl žalobce uvést v prvním řízení. Napadené rozhodnutí je podle něj proto nezákonné.

3.      Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Setrval na závěru, který uvedl v napadeném rozhodnutí, a to, že k uzavření sňatku a i k trvání vztahu žalobce s českou státní občankou došlo již během předchozího řízení o udělení mezinárodní ochrany a žalobce měl možnost i povinnost tuto skutečnost uvést již tehdy. Jednání žalobce považuje žalovaný za účelové se snahou u legalizaci pobytu v ČR. Ke změně situace v zemi žalobce nedošlo.

III. Hodnocení věci soudem

4.      Žaloba splňuje podmínky přípustnosti. Podala ji oprávněná osoba v zákonné lhůtě. Soud při posouzení věci vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. O žalobě krajský soud rozhodl bez jednání.

5.      Žaloba je důvodná.

6.      První žádost o mezinárodní ochranu žalobce podal dne 30. 11. 2022 a žalovaný ji zamítl rozhodnutím ze dne 30. 1. 2023, č. j. OAM-378/LE-VL12-VL15-2022. Dne 16. 4. 2024 podal žalobce druhou žádost o mezinárodní ochranu, kterou odůvodnil tím, že jeho manželka je Češka a že důvody první žádosti jsou stále aktuální. Při seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí uvedl, že se oženil 30. 9. 2023, a následně dodal i oddací list. Napadeným rozhodnutím žalovaný posoudil opakovanou žádost žalobce jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu a řízení podle § 25 písm. i) téhož zákona zastavil. Neshledal důvody pro nové posouzení žádosti žalobce, přičemž k uzavření sňatku uvedl shodně jako ve vyjádření, že k uzavření sňatku i vztahu s manželkou došlo již v průběhu předcházejícího řízení a žalobce měl tuto skutečnost uvést.

7.      Podmínky přípustnosti opakované žádosti o mezinárodní ochranu stanovuje § 11a odst. 1 zákona o azylu. Při hodnocení, zda je opakovaná žádost přípustná, musí žalovaný posoudit, zda (a) cizinec uvedl (nebo se objevily) nové skutečnosti nebo zjištění, které (b) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a (c) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu.

8.      Podle § 10a odst. 2 zákona o azylu pak platí, že se v případě nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

9.      Unijní základ tohoto ustanovení představuje čl. 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále též „procedurální směrnice“), který upravuje tzv. následné žádosti. V odst. 2 umožňuje členským státům nejprve provést předběžné posouzení, zda se objevily nebo zda žadatel předložil nové skutečnosti nebo zjištění týkající se posouzení, zda lze žadatele uznat za osobu požívající mezinárodní ochrany podle kvalifikační směrnice. Musí se jednat o nové skutečnosti nebo zjištění, které významně zvyšují pravděpodobnost uznání žadatele za osobu požívající mezinárodní ochrany (odst. 3). Zároveň podle odst. 4 tohoto ustanovení mohou členské státy rozhodnout o dalším posuzování žádosti, pouze pokud dotyčný žadatel nemohl v předchozím řízení bez vlastního zavinění uvést skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, zejména při využití svého práva na účinný opravný prostředek podle článku 46.

10.  Podle čl. 42 odst. 2 procedurální směrnice mohou členské státy ve vnitrostátním právu stanovit pravidla pro předběžné posouzení podle článku 40. Tato pravidla mohou, mimo jiné (a) uložit dotyčnému žadateli povinnost, aby uvedl skutečnosti a předložil důkazy, které odůvodňují nové řízení, a (b) povolit, aby proběhlo předběžné posouzení pouze na základě písemného podání bez osobního pohovoru.

11.  V nyní posuzované věci je obsahem správního spisu jednoznačně prokázáno, že rozhodnutí o první žádosti žalobce o mezinárodní ochranu bylo vydáno o osm měsíců dříve, než žalobce uzavřel sňatek s paní M. B. Závěr žalovaného, že k uzavření sňatku žalobce došlo ještě v průběhu řízení o první žádosti a že tuto skutečnost tedy žalobce měl a mohl uvést již v průběhu tohoto řízení, je v rozporu s prokázanými skutečnostmi. Z předloženého správního spisu není zároveň žádným způsobem patrné, na základě čeho dospěl žalovaný k závěru, že vztah žalobce s jeho současnou manželkou trval již v průběhu řízení o první žádosti žalobce o mezinárodní ochranu.

12.  S ohledem na uvedené soud mohl dospět pouze k závěru, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se správním spisem, resp. v něm nemá oporu.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

13.  Krajský soud proto posoudil žalobu jako důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78 odst. 5 s. ř. s., ve kterém se žalovaný vypořádá s řádně uplatněným důvodem pro poskytnutí mezinárodní ochrany, a to s uzavřením sňatku poté, co žalovaný rozhodl o první žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany.

14.  Soud rozhodl ve věci meritorně ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, proto o tomto návrhu již nebylo samostatně pro nadbytečnost rozhodováno.

15.  O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch ve věci žalobce, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Ze soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady na právní zastoupení za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) po 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a dále má nárok na dva režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celkem je tedy žalovaný povinen žalobci na nákladech řízení nahradit částku 6 800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie. 

Brno 26. července 2024

Petr Sedlák, v. r.

samosoudce