[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci

žalobce:   M. J.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Libereckého kraje

se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2023, č. j. OSH 106/23-2/67.1/23044/NL,

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2023, č. j. OSH 106/23-2/67.1/23044/NL, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 000 Kč, a to do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Předmět řízení

1. Rozhodnutím ze dne 13. 12. 2023, č. j. OSH 106/23-2/67.1/23044/NL (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Turnov (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 5. 1. 2023, č. j. OD/23/762/SCA, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), který spáchal v nedbalosti porušením § 4 písm. c) zákona o silničním provozu tím, že dne 30. 6. 2022 v 10:07 hodin na pozemní komunikaci č. I/35 v obci Turnov v úseku 50˚35´18,1999˝N, 15˚8´38,9650˝E - 50˚35´13,6250˝N, 15˚8´41,5425˝E, ve směru jízdy  na centrum při řízení vozidla registrační značky X jel rychlostí 96 km/h po odečtení tolerance měřicího zařízení 3 km/h. V daném úseku pozemní komunikace je nejvyšší dovolená rychlost stanovena dopravní značkou č. B 20a na 80 km/h, došlo tedy k jejímu překročení o 16 km/h. Za uvedený přestupek byl žalobci uložen správní trest pokuty ve výši 1 500 Kč. Současně byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.

2. Žalobní argumentace

2. Žalobce se domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí, jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
3. Uvedl, že v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zpochybnil, zda při údržbě a servisní činnosti měřicích zařízení nemůže společnost AŽD Praha, s. r. o. (pronajímatel měřicího zařízení, coby soukromoprávní subjekt) přijít do styku se záznamy kamer. Tuto pochybnost dle žalobce potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, č. j. 9 As 185/2014-27, kdy pronajímatel rychloměru, vykonávající též servis a údržbu, měl s městem podepsanou smlouvu o mlčenlivosti ohledně údajů měření, posbíraných tímto rychloměrem. Žalobce vyjádřil obavu, zda v nyní projednávaném případě taková smlouva o mlčenlivosti vůbec existuje. Žalovaný k této námitce konstatoval toliko, že žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly, že by společnost AŽD Praha, s. r. o. měla přístup k osobním údajům řidičů nebo že by docházelo k manipulacím s nimi.
4. Dále namítl, že žalovaný nereagoval na odvolací námitku, že pokud jde o smlouvu o nájmu zařízení a o poskytování služeb mezi AŽD Praha s.r.o. a městem Turnov, tak jedinou součástí obsahu spisu byl odkaz na internetové stránky. Přitom podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011-58, musí obsah internetových stránek, které se berou při rozhodování v potaz, být zachycen ve spisu (tiskem nebo na nosiči dat) a označen datem pořízení.
5. Dále poukázal na znění § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obecní policii“), dle kterého jsou-li k pořizování záznamů zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit. Tato písemnost ve spisové dokumentaci chybí, ačkoliv žalovaný při přezkumu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně dospěl k závěru, že je v souladu s platnými zákony.

3. Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 13. 3. 2024 navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že v odůvodnění svého rozhodnutí se ke všem argumentům žalobce již vyjádřil a nadále na nich trvá. Pouze doplnil, že pokud jde o povinnost podle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii, tak Městská policie Turnov zveřejnila požadované informace na svých internetových stránkách.

4. Skutkové a právní závěry krajského soudu

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

1. Skutkový stav věci

8. Z obsahu předloženého správního spisu vyplynulo, že správní orgán prvního stupně obdržel od Městské policie Turnov oznámení o podezření, že byl spáchán přestupek specifikovaný v bodě 1. tohoto rozsudku. Porušení pravidel silničního provozu bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy – silničního rychloměru MUR-07, v.č. MUR009/2013, výrobce AŽD Praha s. r. o. (dále jen „rychloměr“).
9. Ve správním spise je založen záznam z měření rychlosti rychloměrem, ze kterého vyplývá, že dne 30. 6. 2022 v 10:07 hodin změřil na pozemní komunikaci I/35 v obci Turnov v úseku 50˚35´18,1999˝N, 15˚8´38,9650˝E - 50˚35´13,6250˝N, 15˚8´41,5425˝E ve směru jízdy na centrum vozidlo registrační značky X, které jelo rychlostí 96 km/h po odečtení tolerance měřicího zařízení 3 km/h. Součástí záznamu spisu jsou tři černobílé fotografie, které zobrazují přijíždějící vozidlo s registrační značkou X.
10. Dále se ve správním spise nachází výpis z karty řidiče, ověřovací list Českého metrologického institutu č. 8012-OL-70349-21, ze dne 22. 7. 2021 pro Měřič úsekové rychlosti MUR-07, v. č. MUR009/2013. Vyplývá z něj, že toto zařízení měří rychlost od 5 do 250 km/h, a má požadované metrologické vlastnosti, jako stanovené měřidlo bylo ověřeno a lze jej používat v souladu s právní úpravou metrologie pro měření rychlosti silničních vozidel při kontrole dodržování maximální povolené rychlosti do dne 21. 7. 2022. Ve správním spise je též stanovisko Policie ČR pro provádění měření rychlosti vozidel stacionárními měřiči rychlosti ze dne 10. 2. 2021, dle kterého byla k měření rychlosti určena mj. silnice č. I/35 – Turnov, ve směru od Prahy do centra, a dále listina „stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci – silnici č. I/35“, podle které od 1. 1. 2022 do 1. 2. 2023 na silnici I/35 v Turnově na stacionární měřiče mělo být upozorněno dopravní značkou č. IP 31a, a to nejméně 100 m před začátkem měřeného úseku.
11. Dne 1. 7. 2022 správní orgán prvního stupně vyzval provozovatelku vozidla společnost Vigilance Prague s.r.o., aby za spáchání přestupku uhradila částku 1 000 Kč, nebo aby sdělila údaje o totožnosti řidiče, který vozidlo řídil v době spáchání přestupku. Jednatel této společnosti správnímu orgánu prvního stupně sdělil, že řidičem vozidla byl žalobce.
12. Správní orgán prvního stupně dne 2. 9. 2022 vydal příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání výše uvedeného přestupku a uložil mu pokutu ve výši 1 500 Kč. Proti příkazu žalobce podal včasný odpor, kterým se příkaz zrušil a správní orgán prvního stupně pokračoval v řízení.
13. Při ústním jednání dne 21. 12. 2022 žalobce potvrdil, že vozidlo v době spáchání přestupku řídil on, a požádal o doplnění správního spisu o nájemní smlouvu na měřicí zařízení. K tomu mu bylo sděleno, že smlouva o nájmu zařízení a o poskytování služeb uzavřená mezi AŽD Praha, s. r. o. jako pronajímatelem a městem Turnov jako nájemcem dne 4. 8. 2017, je veřejně přístupná na internetových stránkách města Turnov.
14. Dne 5. 1. 2023 bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Odvolání proti němu bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím.

2. Právní závěry

15. Po provedeném přezkumném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
16. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval na odvolací námitku, že smlouva o nájmu měřicího zařízení mezi městem Turnov a jeho vlastníkem AŽD Praha s.r.o, není obsahem správního spisu, a s tím související pochybností žalobce, zda při údržbě a servisní činnosti měřicích zařízení nemůže společnost AŽD Praha, s. r. o., coby soukromoprávní subjekt, přijít do styku se záznamy z kamer.
17. Ze správního spisu soud zjistil, že předmětná nájemní smlouva skutečně není jeho obsahem, jak tvrdí žalobce. Nachází se zde toliko informace, že znění uvedené smlouvy je veřejně přístupné na internetových stránkách města Turnov.
18. K problematice dokazování obsahem internetových stránek existuje bohatá a konstantní judikatura správních soudů. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011-58, na který odkázal i žalobce, k tomu příhodně uvedl, že „pokud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování, ať již tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat, znemožní tak správnímu soudu úkol vycházet při přezkumu rozhodnutí ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Je proto nezbytné, aby důkazy z internetu, které správní orgán nashromáždí, byly přezkoumatelně označeny datem svého pořízení.“ Navíc Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 15. 4. 2009, č. j. 1 As 30/2009-70, odmítl představu, že vědomost o obsahu určité internetové stránky je bez dalšího skutečností obecně známou, neboť obsah jedné a té samé internetové stránky vzhledem k povaze internetu může být - a obvykle též je - proměnlivý v čase. Není totiž žádná záruka, že informace na určité internetové stránce budou v okamžik soudního přezkumu odpovídat informacím, které na určité internetové stránce byly v okamžik správního rozhodnutí.
19. Dále podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2022, č. j. 10 Afs 436/2021-29, se správní orgán dopustí pochybení, pokud vychází mimo jiné z důkazu ohledáním webových stránek, aniž by o provedení důkazu vyhotovil protokol a umožnil účastníku řízení se k němu vyjádřit. Na tom, že se jedná o pochybení, nic nemění to, že odkaz na webové stránky slouží pouze k podpoře přesvědčivosti argumentace správního orgánu.
20. Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 18. 7. 2018, č. j. 6 Afs 129/2018‑29, ze dne 17. 7. 2018, č. j. 5 As 345/2017‑25, ze dne 4. 6. 2003, č. j. 6 A 12/2001‑51, či ze dne 18. 3. 2004, č. j. 6 A 51/2001‑30.
21. Lze tedy uzavřít, že pokud správní orgán nezachytí stav internetové stránky, kterou vzal v potaz pro své rozhodování (tiskem nebo uložením na elektronický nosič dat), znemožní tak správnímu soudu, aby při přezkumu rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Nezachycením stavu internetových stránek může správní orgán prvního stupně zmařit nejen výkon práva účastníka řízení podle § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ale rovněž může znemožnit odvolacímu orgánu či soudům rozhodujícím ve věci, aby přezkoumaly jeho skutkové závěry. Přesně o takovou situaci si jedná v předmětné věci. Žalovaný, a především správní orgán prvního stupně, založili svá rozhodnutí mj. právě na smlouvě o nájmu měřicího zařízení, jejíž obsah ve správním spise není zachycen. Tato skutečnost proto brání krajskému soudu, aby přezkoumal jejich správnost ohledně žalobcem vznesených pochybností, zda při údržbě a servisní činnosti měřicích zařízení nemůže soukromá obchodní společnost jako pronajímatel měřicího zařízení přijít do styku se záznamy kamer. Napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se totiž jedná v případě, že rozhodnutí je založeno na nedostatku skutkových zjištění, o něž opírá své rozhodovací důvody. Za takové vady lze považovat případy, kdy správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly v řízení provedeny (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003-75). Zároveň skutkový stav, který žalovaný vzal za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve spise a vyžaduje doplnění. Tato námitka je proto důvodná.
22. Žalobce dále namítl, že měření rychlosti bylo provedeno v rozporu s právními předpisy, neboť záznam vozidla, které žalobce provozuje, byl pořízen automatickým technickým systémem, o jehož zřízení ale městská policie nijak neinformovala. Tento svůj názor žalobce opřel o tvrzené porušení § 24b odst. 2 zákona o obecní policii.
23. Podle § 24b odst. 1 zákona o obecní policii je obecní policie oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu. Dle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.
24. K uvedené námitce soud upozorňuje, že obviněný z přestupku sice není povinen se hájit, avšak využije-li svého práva mlčet a je procesně pasivní, „nelze extenzivním výkladem uložit správnímu orgánu povinnost, aby za obviněného ‚domyslel‘ všechna myslitelná nebo třebas i nepravděpodobná tvrzení a v rozhodnutí se s nimi vypořádal,“ jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-68. Podle § 89 odst. 2 správního řádu potom platí, že „odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2008, č. j. 2 As 56/2007-76). Pokud však obviněný z přestupku skutkové závěry správních orgánů zpochybní až v žalobě, je v duchu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 5. 2017 č. j. 10 As 24/2015-71, povinností krajského soudu v rámci přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 s. ř. s. „zkoumat, zda správní orgány bez ohledu na způsob obhajoby obviněného v řízení o přestupku dostály své povinnosti zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (§ 3 správního řádu). Pokud krajský soud zjistí, že správní orgány takto nepostupovaly, bude na něm, aby na základě žalobních tvrzení a navrhovaných důkazů pochybnosti o skutkovém stavu sám odstranil (§ 77 odst. 2 s. ř. s.).“ Současně však například v rozsudku ze dne 27. 1. 2021, č. j. 2 As 52/2020-46, Nejvyšší správní soud konstatoval, že za situace, v níž stěžovatelem nebyla ve správním řízení zpochybněna zákonnost měření, nebylo povinností prvostupňového správního orgánu dále prokazovat, zda byla informace o provozovaných rychloměrech uveřejněna podle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii.
25. Na podkladě shora citované judikatury Nejvyššího správního soudu konstatuje krajský soud, že s ohledem na to, že žalobce v průběhu správního řízení samotnou zákonnost měření nijak nezpochybnil, nepochybily ani správní orgány, pokud se výslovně nezabývaly otázkou, zda byla informace o provozovaných rychloměrech uveřejněna zákonem předvídaným způsobem. Po správních orgánech nelze požadovat, aby ze své úřední povinnosti presumovaly možné námitky účastníků řízení a ty posléze ve svých rozhodnutích vypořádávaly, čímž by nahrazovaly svou vlastní činností aktivitu účastníků. Lze tedy uzavřít, že s ohledem na to, že žalobce v průběhu správního řízení nijak nezpochybnil splnění požadavku vyplývajícího z § 24b odst. 2 zákona o obecní policii, nemohla být jen tím, že se správní orgány touto otázkou samy výslovně nezabývaly v odůvodnění svých rozhodnutí, založena jejich nezákonnost.

5. Závěr a náklady řízení

26. V souhrnu tak soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a z důvodu, že skutkový stav, z něhož vyšel žalovaný, pokud jde o důkaz provedený smlouvou o nájmu měřicího zařízení, nemá oporu ve správním spisu [§ 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.].  V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, který vyslovil soud v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Tento názor lze shrnout tak, že v dalším řízení je správní orgán povinen provést důkaz smlouvou o nájmu měřicího zařízení ve znění ze dne 4. 8. 2017, pokud z ní bude činit konkrétní skutková zjištění, tak, že její obsah založí do správního spisu, a o provedení důkazu sepíše protokol.
27. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Důvodně vynaloženými náklady soudního řízení na straně úspěšného žalobce byl zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Krajský soud proto výrokem II. tohoto rozsudku zavázal žalovaného povinností žalobci tyto prokázané náklady řízení uhradit, a to ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 27. června 2024

JUDr. Ivona Šubrtová v. r.

samosoudkyně