[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jan Schneeweise v právní věci

žalobkyně: L. K., nar. XXX

  státní příslušnost XXX

bytem XXX

zastoupená advokátem Mgr. Markem Eichlerem

se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

o žalobě ze dne 12. 3. 2024 na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 12. 3. 2024 podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o její žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu podané dne 9. 5. 2023.
2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, neboť v dané věci není nečinný. Poukázal na to, že dne 16. 4. 2024 v dané věci vydal předkládací zprávu k vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka formou pobytové karty.
3. Podáním ze dne 12. 6. 2024 žalovaný soudu sdělil, že žalobkyně je objednána k převzetí průkazu o povolení k přechodnému pobytu (biometrické karty) na 8. 7. 2024. Podáním ze dne 16. 7. 2024 pak žalovaný soudu sdělil, že žalobkyně si doklad dne 8. 7. 2024 vyzvedla.
4. Ve smyslu § 81 odst. 1 s.ř.s. je soud o nečinnostní žalobě povinen rozhodnout na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný o žádosti žalobkyně po podání žaloby kladně rozhodl. Podle § 169t odst. 7 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) v případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4.
5. Smyslem žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je odstranění stavu, kdy správní orgán zůstává nečinný, ačkoli je vzhledem k uplynutí zákonných lhůt povinen vydat rozhodnutí ve věci samé (osvědčení). Podstatným je tedy to, zda ke dni rozhodování soudu trvá v žalobě namítaná nečinnost správního orgánu. Pokud soud ke dni svého rozhodování o žalobě zjistí, že správní orgán v mezidobí vydal žalobou požadované rozhodnutí (a namítaná nečinnost tak odpadla), nemůže nečinnostní žalobě z povahy věci vyhovět.
6. Vzhledem ke zjištěné skutkové situaci soudu nezbylo než žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítnout, neboť žalovaný ke dni vydání tohoto rozsudku již nečinný nebyl. Pouze na okraj soud uvádí, že shodný závěr o nutnosti zamítnutí žaloby v takové procesní situaci Městský soud v Praze zaujal již v rozsudku ze dne 30.1.2007 č.j. 9 Ca 71/2006 – 62, přičemž kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19.9.2007, č. j. 9 Ans 5/2007-102 zamítnuta.
7. Za splnění podmínek uvedených v § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání.
8. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla z procesního hlediska v řízení o žalobě úspěšná a žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Závěrem soud dodává, že žalobkyně měla dostatek času reagovat na skutečnost, že žalovaný vydal rozhodnutí ve věci samé, a při současném zpětvzetí žaloby mohla navrhnout, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit jí náklady řízení ve smyslu § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s. Jedině v tomto případě by soud mohl zkoumat, zda žalovaný byl v dané věci v rozporu se zákonem nečinný a zda byla důvodně podaná žaloba vzata zpět pro pozdější chování žalovaného, a v takovém případě přiznat žalobkyni právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

Praha 23. července 2024

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu