č. j. 5 A 23/2024‑ 25

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobce:  B. V.

 bytem X

proti

žalované:  Česká advokátní komora
se sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město

o žalobě proti usnesení předsedy žalované ze dne 16. 2. 2024, č. j. 10.01-000640/23-0007,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

  1. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) předesílá, že dospěl k závěru, že žaloba žalobce je nepřípustná dle § 68 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jelikož jí žalobce zjevně sleduje zneužití práva. V dalších částech se tak bude zabývat právě touto otázkou.
  2. Z žalobou napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce požádal žalovanou o určení advokáta k zastoupení v řízení o ústavní stížnosti. Žalovaná žalobce vyzvala, aby označil konkrétní rozhodnutí, které je předmětem ústavní stížnosti. Žalovaná od žalobce obdržela podání, které bylo dle předsedy žalované zmatené a neurčité. Žalobce uvedl, že „spisy pak pro AK dohledám. Bez advokáta bych se na ÚS obracel zbytečně. To vše se dělo dle metodiky StB z roku 1982, jednalo se o Expozituru v Nymburce pro okresy Ny+Ko+KH, spis byl však zničen, ale mám vztahy toto dokazující (Věc UDV-PČR nešetří)“. K podání doložil Protokol o ústním jednání ve věci stavby RETAIL PARK Čáslav ze dne 15. října 2013 a Sdělení odboru školství KÚ Středočeského kraje ve věci písemného podání žadatele ze dne 14. března 2022, kterým požaduje doložení „údajné rozhodnutí reh. Komise Školského úřadu K. Hora ze dne 18.1.1992.“ Předseda žalované v záhlaví uvedeným usnesením řízení o určení advokáta (žalobou napadené rozhodnutí) zastavil, jelikož žalobce neodstranil vady žádosti spočívající v neurčitosti právní služby, kterou žalobce požadoval.
  3. Proti danému usnesení podal žalobce žalobu, ve které mimo jiné namítal, že po žalované požaduje přiznání bezplatné právní pomoci pro „a) ve věci podvodu Škol. úřadu v K.Hora, z roku 1992, kdy mně bylo upřeno právo dle zák.č. 87/91 sb; b) Ve věci podvodu ve stav řízení SU Čáslav čj. výst. 1317/13, kdy byl zfalšován protokol, které jsme zjistil bez svém viny z prodlením, v rámci obnovy řízení jsme popravdě uvedl, že se jedná o korupci za to mně byla nezákonně udělena pořádková pokuta 500 Kč, kdy jeden kryl druhého a zabaven mně majetek ve výši 890 000 Kč. c) kdy na základě koordinovaného postupu jsou mně upírána ústavní práva zejména čl. 36+38 LZPaS.“ Následně žalobce poukázal na to, že se jedná o postup dle metodiky StB vůči jeho osobě vytvořený v roce 1982 pro jeho politické postoje a signaturu Charty 77. Pěti denní výzvu žalované k doplnění jeho žádosti označil za velmi krátkou, jelikož věc byla složitá, byl traumatizován represí a podvodem „SZ K.Hora“. V doplnění žaloby žalobce uvedl, že podal stížnost na konkrétního advokáta, který kryl podvod ŠU K. Hora. Tento advokát se dle žalobce léta má podílet na represi vůči jeho osobě za součinnosti vedení komunistické sféry. V roce 2017 žalobce podal trestní oznámení, avšak státní zastupitelství a policie věc nešetřili.

II. Podmínky řízení

  1. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je žaloba způsobilá k věcnému projednání. Shledal, že tomu tak není.
  2. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.
  4. Podle § 68 písm. f) s. ř. s. (ve znění účinném od 1. 1. 2024) je žaloba nepřípustná také tehdy, sleduje-li zjevné zneužití práva.
  5. Již v usnesení ze dne 13. 11. 2014, č. j. 10 As 226/2014-16, Nejvyšší správní soud dovodil, že důvodem pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. může být i zneužití práva spočívající v opakovaném podávání předem zcela zjevně neúspěšných podání, která namísto ochrany žalobcových veřejných subjektivních práv sledují vedení sporu pro spor samotný (obdobně viz též usnesení kasačního soudu ze dne 9. 3. 2017, č. j. 5 As 63/2017-9). Od 1. 1. 2024 zákonodárce akcentoval zákaz zneužití práva podat žalobu podle s. ř. s., neboť výslovně stanovil, že taková žaloba je nepřípustná [viz výše citovaný § 68 písm. f) s. ř. s.]. Soud ji tedy nemůže meritorně posuzovat.
  6. Žalobce podává k městskému soudu řadu žalob, ve kterých standardně žádá o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce. Městský soud tyto žádosti a návrhy opakovaně zamítá, jelikož dospívá k názoru, že žaloba žalobce je zjevným zneužitím práva. Jedná se např. o usnesení ze dne 4. 5. 2023, č. j. 14 A 54/2023-10, ze dne 4. 10. 2023, č. j. 14 A 133/2023-12, ze dne 21. 11. 2023, č. j. 18 A 59/2023-20, ze dne 4. 12. 2023, č. j. 14 A 152/2023-16, ze dne 6. 12. 2023, č. j. 14 A 151/2023-5, a např. ze dne 2. 1. 2024, č. j. 5 A 59/2023-25. Proti těmto usnesením podal žalobce kasační stížnosti, o kterých Nejvyšší správní soud rozhodl rozsudky ze dne 12. 7. 2023, č. j. 10 As 164/2023-12, a ze dne 8. 12. 2023, č. j. 5 As 260/2023-12, ze dne 19. 2. 2024, č. j. 8 As 282/2023-11, ze dne 21. 2. 2024, č. j. 8 As 26/2024-10, ze dne 19. 2. 2024, č. j. 8 As 5/2024-9, a ze dne 22. 2. 2024, č. j. 9 As 34/2024-9. Těmito kasační stížnosti žalobce zamítl a názor městského soudu stran zneužívajícího charakteru žalob žalobce potvrdil.
  7. V těchto věcech nelze odhlédnout od povahy sporů, které žalobce vede. Opětovně totiž vyvolává množství sporů s orgány veřejné správy. V dalších nových žalobách vůbec nereflektuje výsledky případů, o kterých soudy již rozhodly. I tato žaloba, podobně jako zbylé jí předcházející podání, vykazuje znaky sériovosti, co do nosného obsahu je téměř identická s dalšími podáními žalobce napříč spory, které vedl či vede (nejen) u městského soudu. Obsahuje tvrzení o spáchaných křivdách, podvodech, korupci a trestných činech vůči jeho osobě různými správními orgány či úředními osobami. Za vše postačuje tvrzení z této žaloby o jeho perzekuci StB a státním zastupitelstvím jakožto i jeho signaturu Charty 77, popř. často tvrzené dávné pochybení školského úřadu ve věci jeho přijetí na střední školu a s tím související žalobcův nízký starobní důchod. Tento leitmotiv se ostatně v podáních žalobce objevuje dlouhodobě a opakovaně, a to nejen v řízeních vedených u městského soudu, ale také u jiných soudů (zejm. rozsudky Nejvyššího správního soudu 23. 5. 2007, č. j. 4 Ans 5/2005-109, ze dne 25. 1. 2013, č. j. 5 Ans 19/2012-15, ze dne 23. 8. 2012, č. j. 9 Ans 10/2012-38, dále také např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2012, sp. zn. I. ÚS 3039/12, nebo usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2014, č. j. 45 A 4/2014‑22, a mnoho dalších). V některých obsahově podobných řízeních přitom žalobce neplní ani procesní povinnosti – neunese břemeno důkazní ve vztahu k jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2022, č. j. 8 As 360/2021-24).
  8. Přestože v nyní posuzované věci se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované, která mu nestanovila advokáta, což samo o sobě může být legitimní spor, dle městského soudu je nutné nepřehlédnout, k jakému sporu žalobce advokáta požadoval. Z rozhodnutí žalované napadené žalobou a i samotné žaloby žalobce plyne, že jej požadoval pro další z řad jeho žalob, které se opětovně týkají právě výše zmíněných podvodů školského úřadu a perzekuce StB. I v nyní posuzovaném případě se tak jedná o shodnou situaci zneužití práva, a to právě s ohledem na výše uvedené a na povahu sporu, žaloby, kasační stížnosti a další neodbytná podání žalobce (srov. podobně již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2015, č. j. 10 As 97/2015-15).
  9. Dospěly-li správní soudy v těch věcech žalobce, ve kterých neustále opakuje svá zarputilá tvrzení, že jeho žaloby jsou zneužitím práva, a proto zamítli žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce, je ze stejného důvodu nutné dospět k závěru, že jeho nynější žaloba je nepřípustná. Jak již bylo naznačeno výše, od 1. 1. 2024 došlo ke změně soudního řádu správního, který nově umožňuje takové žaloby přímo odmítnout.
  10. Z výše uvedených důvodů dospěl městský soud k závěru, že žaloba žalobce sleduje zjevné zneužití práva. Jako taková je dle § 68 písm. f) s. ř. s. nepřípustná a soud ji dle § 48 odst. 1 s. ř. s. odmítl.
  11. Soud pro úplnost doplňuje, že shodným postupem (odmítnutí žalob žalobce pro zjevné zneužití práva) již standardně postupuje i Krajský soud v Praze (viz zejména usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2024, č. j. 39 A 3/2024-13, a tam v bodech [13] a [14] citované další věci), i když ne ze zcela shodných důvodů.
  12. Soud dodává, že byť je v záhlaví žaloby odkázáno na § 79, § 80 a § 175 s. ř. s., tj. na žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (s. ř. s. nemá žádný § 175), z obsahu žaloby plyne, že žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí. Podaná žaloba je tak žalobou proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s.
  13. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nerozhodoval o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (viz rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, č. 1741/2009 Sb. NSS).

III. Závěr a náklady řízení

  1. Z výše uvedených důvodů soud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť žalobcova žaloba sleduje zjevné zneužití práva [§ 68 písm. f) s. ř. s.].
  2. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., jenž stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha  26.06.2024

 

 

 

 

 

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu