USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudce Filipa Dienstbiera, v právní věci žalobce: Bc. M. M., DiS., zastoupen JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5, proti žalované: Vysoká škola ekonomická v Praze, sídlem Winstona Churchilla 1938/4, Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2024, č. j. VŠE/5944/9202/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2024, č. j. 14 A 38/2024‑40, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Děkan fakulty managmentu Vysoké školy ekonomické v Praze vydal dne 10. 1. 2024 pod č. j. VŠE/324/6000/2024 rozhodnutí o ukončení studia žalobce. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které rektor Vysoké školy ekonomické v Praze dne 19. 3. 2024 zamítl. Toto rozhodnutí následně rektor ve zkráceném přezkumném řízení zrušil dne 21. 5. 2024. Žalobce toto rozhodnutí považoval za nicotné a podal proti němu odvolání. Rektor však odvolání žalobce zamítl rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Následně podal žalobce proti tomuto rozhodnutí u Městského soudu v Praze žalobu, který ji v záhlaví uvedeným usnesením odmítl.

[2]               Proti usnesení městského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost. Spolu s ní požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel pouze obecně odkázal na důvody, pro které podal kasační stížnost.

[3]               Žalovaná ve vyjádření uvedla, že návrh žalobce na přiznání odkladného účinku považuje v kontextu věci za nesmyslný.

[4]               Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení podaného návrhu a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě naplněny.

[5]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dle jen „s. ř. s.“) platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

[6]               Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]               Z citovaného ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dále je třeba uvést, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je‑li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019‑38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

[8]               Nezbytnou podmínkou pro přiznání odkladného účinku je splnění povinnosti tvrdit a prokázat vznik újmy (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32), a sice újmy, která není bagatelní, nýbrž významná (viz výše). Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí významná újma vznikne, a vysvětlení, v čem tato újma spočívá, včetně uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší (resp. významné) újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k tvrzením uplatněným v návrhu, k jehož unesení je nutno, aby stěžovatel svá tvrzení, jimiž odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015‑50).

[9]               V souzené věci však stěžovatel břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesl a ani Nejvyšší správní soud nezjistil okolnosti, které by svědčily o tom, že stěžovatelova situace patří právě mezi ty ojedinělé případy, pro něž je institut odkladného účinku kasační stížnosti vyhrazen. Stěžovatel neuvedl žádný konkrétní důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a hrozba nepoměrně větší újmy není seznatelná ani z důvodů kasační stížnosti, na něž odkázal. Stěžovatel v kasační stížnosti zpochybňuje zákonnost usnesení městského soudu, není však zřejmé, jaká újma mu má v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného usnesení hrozit do rozhodnutí o kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel pouze obecně, tedy bez bližší konkretizace, odkazuje na důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že při posuzování důvodnosti návrhu na přiznání odkladného účinku nelze hodnotit důvody kasační stížnosti (obdobně též usnesení NSS ze dne 14. 3. 2024, č. j. 9 As 68/2024‑53, bod 9). Tím by soud nepřípustně předjímal rozhodnutí ve věci samé.

[10]            Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl a kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.

[11]            Nejvyšší správní soud závěrem dodává, že z rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, či usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014‑58).

[12]            Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 tohoto zákona je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;  k tomu též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑2], přičemž poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 věta druhá citovaného zákona). Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.

[13]            Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níž připojeném), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1060420224. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2024

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

           předsedkyně senátu

Nejvyšší správní soud

Moravské nám č. 6

657 40 Brno

sp. zn. 6 As 202/2024

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓