USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: M. M., zastoupen JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem Štefánikova 75/48, Praha 5, proti žalované: Vysoká škola ekonomická v Praze, se sídlem Winstona Churchilla 1938/4, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2024, č. j. 14 A 29/2024-52,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]                Rozhodnutím ze dne 19. 3. 2024, č. j. VŠE/2611/9202/2024 (dále též „napadené rozhodnutí“), rektor Vysoké školy ekonomické v Praze zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí děkana Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze ze dne 10. 1. 2024, č. j. VŠE/324/6000/2024, jímž bylo ukončeno studium žalobce (v navazujícím studijním programu Ekonomika a management).

[2]                Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu u městského soudu, který ji v záhlaví uvedeným usnesením odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro odpadnutí předmětu řízení o žalobě. Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze totiž dne 22. 5. 2024 vydal ve zkráceném přezkumném řízení rozhodnutí č. j. VŠE/4920/9202/2024, kterým bylo napadené rozhodnutí zrušeno.

[3]                Proti usnesení městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Součástí kasační stížnosti stěžovatele byl i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. K návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel pouze obecně odkázal na důvody, pro které podal kasační stížnost.

[4]                Žalovaná v rámci vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že s tímto návrhem nesouhlasí. Jelikož žalovaná nadále vede stěžovatele jako svého studenta, nevidí pro takový postup žádný důvod.

[5]                Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.

[6]                Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]                Odkladný účinek kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek. Přizná‑li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, dojde do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem k pozastavení účinků napadeného usnesení.

[8]                Při rozhodování o odkladném účinku soud poměřuje závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32, nebo ze dne 23. 1. 2014, č. j. 6 Ads 99/2013‑11). K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.

[9]                V nyní projednávané věci však stěžovatel břemeno tvrzení a břemeno důkazní neunesl a ani Nejvyšší správní soud nezjistil okolnosti, které by svědčily o tom, že stěžovatelova situace patří právě mezi ty ojedinělé případy, pro něž je institut odkladného účinku kasační stížnosti vyhrazen. Stěžovatel pro přiznání odkladného účinku neuvedl žádný konkrétní důvod, ze kterého by bylo zřejmé, jaká újma mu má v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného usnesení hrozit do rozhodnutí o kasační stížnosti. Takový důvod přitom není seznatelný ani z důvodů kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by měl směřovat k prokázání jeho důvodnosti. Důvody pro jeho vyhovění se zpravidla liší od důvodů samotné kasační stížnosti. Jelikož stěžovatel pouze obecně, tedy bez bližší konkretizace, odkazuje na důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodnost návrhu na přiznání odkladného účinku nelze odvíjet od důvodnosti kasační stížnosti (obdobně též. usnesení NSS ze dne 14. 3. 2024, č. j. 9 As 68/2024-53, bod 9). Soud dále zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí bylo rozhodnutím rektora Vysoké školy ekonomické v Praze v přezkumném řízení zrušeno. Žalobou napadené rozhodnutí tedy v době rozhodování krajského soudu neexistovalo. Lze dodat, že usnesením č. j. 6 As 202/2024-39 Nejvyšší správní soud nevyhověl (z obdobných důvodů) návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jíž se stěžovatel domáhá zrušení usnesení krajského soudu, kterou byla odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí ve věci přezkumného řízení.

[10]            Se zřetelem ke všem shora uvedeným důvodům rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. tak, že se návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhovuje.

[11]            Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Soud dodává, že s ohledem na § 56 odst. 3 s. ř. s. bude ve věci rozhodnuto přednostně.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2024

Tomáš Foltas

předseda senátu