6 As 170/2024 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Filipa Dienstbiera, soudkyně zpravodajky Jiřiny Chmelové a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2024, č. j. MMR‑30048/2024‑83, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2024, č. j. 54 A 28/2024‑16,
takto:
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Praze, kterým bylo odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného označenému v záhlaví tohoto usnesení.
[2] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není‑li navrhovatel či věc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle § 11 tohoto zákona. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl‑li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[4] Stěžovatel kasační stížnost spojil s žádostmi o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Tyto žádosti Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 7. 2024, č. j. 6 As 170/2024‑8, zamítl. Současně stěžovatele tímto usnesením vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení a poučil jej o následcích spojených s nesplněním uvedené povinnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno vhozením do poštovní schránky v pondělí 29. 7. 2024. Lhůta k zaplacení soudního poplatku proto stěžovateli uplynula v úterý 13. 8. 2024 (§ 40 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.).
[5] Stěžovatel v této lhůtě soudní poplatek nezaplatil. V podání doručeném soudu dne 7. 8. 2024 pouze zopakoval skutečnosti uváděné v kasační stížnosti ohledně toho, že je vůči němu postupováno na základě politické objednávky podle metodiky StB z roku 1982. Dále uvedl, že se jeho starobní důchod sice zvýšil na částku 6 515 Kč, stále však nemá žádné další prostředky na zaplacení soudního poplatku. Tyto stěžovatelem uváděné skutečnosti nemohou mít na nynější rozhodnutí soudu žádný vliv. Při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků Nejvyšší správní soud totiž ani neposuzoval stěžovatelovy majetkové poměry, neboť dospěl k závěru, že stěžovatel zneužívá institut osvobození od soudních poplatků.
[6] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví‑li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplývá, že soud řízení zastaví po marném uplynutí lhůty, kterou určí poplatníkovi k zaplacení soudního poplatku; k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek nezaplatil, Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2024
JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu