USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci navrhovatelky: GASTRO Sten s.r.o., se sídlem Mírové náměstí 44, Líbeznice, zast. Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti odpůrkyni: obec Hřebeč, se sídlem nám. Draha 75, Hřebeč, zast. JUDr. Filipem Chytrým, advokátem se sídlem Malátova 633/12, Praha 5, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Hřebeč vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 29. 3. 2023, č. 1/2023, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2024, č. j. 59 A 17/2024‑60, o návrhu navrhovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

1.                 Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Navrhovatelce se ukládá zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Navrhovatelka se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhala u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Hřebeč vydaného usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 29. 3. 2022, č. 1/2023  (dále jen „napadené OOP“),  a to v části, kterou došlo k vyčlenění jejích pozemků parc. č. XA, XB a XC v kat. území X (dále jen „dotčené pozemky“) z plochy určené pro výstavbu rodinných domů do plochy zemědělské – orná půda. Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) návrh zamítl v záhlaví uvedeným rozsudkem.

[2]               Navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Současně navrhla, aby Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh zdůvodnila odkazem na odůvodnění kasační stížnosti s tím, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatelku nenahraditelnou újmu, přičemž přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

[3]               Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.

[4]               NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v projednávaném případě nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

[5]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, 1) jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dle bodu 8 usnesení NSS ze dne 16. 8. 2017, č. j. 7 As 243/2017‑24, má odkladný účinek kasační stížnosti „charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek.“

[6]               Aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, musí stěžovatel (a pouze on) v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že nepřiznáním odkladného účinku hrozí vznik nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám (srov. například usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012‑32). Hrozící újma však musí být závažná a především reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatelka v souvislosti s napadeným rozhodnutím krajského soudu obává, by pro ni, resp. pro veřejný zájem, byl zásadním zásahem (viz například usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, č. j. 10 Ads 313/2016‑27). NSS zároveň není povolán k tomu, aby za stěžovatelku vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011‑74).

[7]               Stěžovatelčin návrh uvedené požadavky nesplňuje. Stěžovatelka jej odůvodnila v prvé řadě parafrází textu § 73 odst. 2 s. ř. s. To však nelze považovat za odůvodnění návrhu ve výše uvedeném smyslu. Stěžovatelka v návrhu dále odkázala na kasační námitky. Jak nicméně NSS uvedl výše, jeho úlohou není zjišťování a dokazování důvodů svědčících pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nemůže proto ani namísto stěžovatelky procházet její kasační námitky a vybírat z nich ty, které by mohly svědčit ve prospěch přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nezbylo mu proto než uzavřít, že stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku náležitě neodůvodnila.

[8]               Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (§ 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Tím nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

[9]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[10]             Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1090417224. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. srpna 2024

JUDr. Pavel Molek

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 9 As 172/2024

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓