USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Michala Bobka, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: M. D. K., zast. JUDr. Jaroslavem Dospělem, advokátem se sídlem Moskevská 373/37, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2024, č. j. OAM‑350/BE‑VL17‑HA13‑2024, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Praze.

Odůvodnění:

[1]                Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 7. 2024, č. j. 55 Az 1/2024 – 11, postoupil podle § 7 odst. 2 a 6 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 32 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), v záhlaví označenou věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Důvodem k postoupení věci byl hlášený pobyt žalobkyně ke dni podání žaloby (dne 28. 6. 2024) na území hlavního města Prahy (na adrese X, X), nikoli v obvodu Krajského soudu v Praze.

[2]                Městský soud s postupem Krajského soudu v Praze nesouhlasil. Proto dne 17. 7. 2024 věc předložil podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Uvedl, že krajský soud postupoval podle § 32 odst. 3 zákona o azylu ve znění účinném do 30. 6. 2023, podle něhož ke stanovení místní příslušnosti bylo rozhodné místo pobytu žadatele k okamžiku podání žaloby. Podle účinného znění zákona o azylu od 1. 7. 2023, tedy i ke dni podání žaloby v nyní projednávané věci, je nicméně rozhodné místo pobytu žadatele ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí žalovaného bylo vydáno dne 2. 5. 2024. Z evidenční karty žadatelky přitom vyplývá, že k tomuto dni měla žalobkyně evidovaný pobyt v zařízení ZZC Bělá, které se nenachází v obvodu městského soudu.

[3]                Nejvyšší správní soud věc posoudil a hodnotil, zda v daném případě byly splněny podmínky pro postup podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení není‑li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí‑li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[4]                Nejvyšší správní soud shledal, že v nyní posuzované věci nebyly splněny podmínky pro postup dle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. ze strany Krajského soudu v Praze. Místně příslušným pro projednání věci je skutečně Krajský soud v Praze.

[5]                Podle § 32 odst. 3 zákona o azylu, ve znění účinném od 1. 7. 2023, platí, že k řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu.

[6]                Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 2. 5. 2024. Z evidenční karty pobytu žalobkyně přitom plyne, že k tomuto datu měla žalobkyně hlášený pobyt v zařízení ZZC X (a to od 6. 3. 2024 do 3. 5. 2024). Uvedené zařízení se nachází na adrese X, X, a tudíž spadá do obvodu Krajského soudu v Praze (srov. přílohu č. 2 bod 1 ve spojení s přílohou č. 3 bodem 35 k zákonu č.  6/2002 Sb., o soudech a soudcích).

[7]                Nesouhlas městského soudu s postoupením věci je tudíž důvodný. Nejvyšší správní soud proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. srpna 2024

Michal Bobek

předseda senátu