USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce:   Mgr. Ing. R. P., MBA

   bytem X

proti

žalovanému:  Úřad práce České republiky
sídlem Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7

o žalobě pna ochranu proti nečinnosti ve věci žádosti o příspěvek na bydlení podané dne 5.4.2024, čj. MPSV-2024/89562-911

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení o žalobě ve výši 1.000 Kč ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto usnesení.
3. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 1.000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce dne 5.4.2024 požádal Úřad práce ČR-Krajskou pobočku pro hlavní město Prahu (dále jen „úřad práce“) o příspěvek na bydlení (dále jen „příspěvek").
2. V žalobě uvedl, že vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti v správním řízení (a doložil tuto skutečnost), na základě kterého nadřízený orgán úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 9.4.2024 čj. MPSV -2024/89544-911, přikázal úřadu, aby do 16.4.2024 rozhodl.
3. K věci podání doručeným dne 14.5.2024 vyjádřil žalovaný a uvedl, že nebyl nečinný, ale vyčkával rozhodnutí odvolacího orgánu kvůli tomu, že byla podána další žádost ze dne 30.1.2024, a nebylo postaveno na jisto, zdali nebude potřeba zastavit řízení o pozdější žádosti pro „duplicitu“.
4. Dne 30.5.2024 bylo soudu doručeno podání žalobce, jímž bere žalobu v celém rozsahu zpět, neboť úřad o jeho žádosti rozhodl, a navrhl, aby soud řízení o žalobě zastavil a vrátil mu zaplacený soudní poplatek.
5. Podle ust. § 47 s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Vzhledem k tomu, že žalobce svým dispozitivním úkonem vzal žalobu zpět, soud podle citovaného ustanovení řízení ve výroku I. usnesení zastavil.
6. Dle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta, proto soud žalobkyni ve výroku II. usnesení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
7. Žalobce zaplatil soudní poplatek za žalobu 2.000 Kč. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 9. 2011 platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že řízení skončilo ještě před tím, než soud začal jednat ve věci samé, resp. ještě před tím, než bylo vydáno rozhodnutí o věci samé, nezbylo soudu, než podle § 10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích rozhodnout výrokem III. o vrácení zaplaceného soudního poplatku pouze ve výši 1.000 Kč.
8. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“
9. Ohledně aplikace § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 2. 7. 2008, č. j. 3 Ads 58/2008-54 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na: www.nssoud.cz) uvedl, že vezme-li žalobce svůj návrh zpět s tvrzením, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, je nutno pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle citovaného ustanovení chování žalovaného hodnotit ve vztahu k obsahu napadeného správního rozhodnutí. Analogicky je možné uvedený závěr vztáhnout i na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, tedy na posuzování otázky, zda původně nečinný správní orgán vydal požadované rozhodnutí až v důsledku podání nečinnostní žaloby.
10. Zároveň má však soud za to, že okolností rozhodnou pro vznik nároku na náhradu nákladů řízení nemůže být to, zda je důvodem zpětvzetí návrhu přímo chování odpůrce, nebo jemu nadřízeného správního orgánu v rámci téže hierarchizované struktury. Jestliže navrhovatel vynaloží prostředky na soudní obranu před nečinnosti žalovaného, a tato nečinnost je posléze v průběhu soudního řízení odstraněna, je z hlediska navrhovatele, účelu zákona i zásad spravedlnosti bezvýznamné, zda důvody nečinnosti spočívaly u žalovaného nebo u odvolacího orgánu. Týž názor zastává také komentářová literatura, podle níž „nemusí jít pouze o jednání odpůrce, ale i o jednání orgánu nadřízeného nebo podřízeného. [...] Nejčastějším případem, kdy se odpůrci přičítá pozdější chování nadřízeného orgánu, je zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu v přezkumném řízení jeho nadřízeným orgánem.“ [Kühn, Z. – Kocourek, T. et al. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer (ČR), 2019; komentář k § 60, marg. č. 13].
11. Za těchto okolností žalobci svědčí důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení pro pozdější chování žalovaného dle § 60 odst. 3 s. ř. s. Soud neshledal, že by zde byly důvody zvláštního zřetele hodné, aby žalobci náhradu nákladů nepřiznal podle § 60 odst. 7 s. ř. s.
12. Městský soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů za nevrácenou část soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a k její výplatě stanovil žalovanému přiměřenou lhůtu.
13. Část soudního poplatku bude žalobci vrácena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 10a zákona o soudních poplatcích) na bankovní účet, z nějž byl soudní poplatek zaplacen, pakliže žalobce ve lhůtě pěti dnů od doručení tohoto usnesení nesdělí soudu za tímto účelem jiné číslo účtu nebo nepožádá o vrácení soudního poplatku poštovní poukázkou.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

V Praze dne 8. července 2024

JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r.     

     předsedkyně senátu