[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci

žalobkyně:  K. K., narozená dne X

   bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy             

   se sídlem Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2023 č.j. X,

takto:

1. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 6. 2023 č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy (dále jen „žalovaná“) ze dne 12. 6. 2023 č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí”), jimž byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 1. 2023 č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně žalobkyni ode dne 8. 3. 2023 odňal invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“) s odůvodněním, že podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení – LPS pro Prahu 22 Modřany ze dne 5. 1. 2023 žalobkyně již není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

2. Obsah žaloby

3. Žalobkyně uvedla, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci. Poukázala na námitkový posudek, který se vyjadřuje k neurologickým nálezům a uvádí, že v žádném z nich není uveden charakter popisovaného „staršího rezidua L5“. Pokud však měl posudkový lékař pochybnosti nebo měl za to, že jsou podklady nedostatečné, měl možnost požadovat jejich doplnění nebo nařídit potřebné vyšetření, nestačí říct, že skutečnosti jsou nedostatečně popsány, a proto k nim nepřihlédne. Posudkový lékař měl žalobkyni vyzvat k doplnění nových lékařských zpráv nebo si sám vyžádat od ošetřujícího lékaře bližší popis „staršího rezidua L5“ nebo vyzvat žalobkyni, aby se dostavila k vyšetření. Protože tak neučinil, je námitkový posudek neúplný a nemůže být podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí.
4. Navrhla, aby byl její zdravotní stav přezkoumán Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, aby bylo napadené rozhodnutí bylo zrušeno, a aby byla věc vrácena k novému posouzení.

3. Vyjádření žalované

5. Žalovaná shrnula obsah prvostupňového a napadeného rozhodnutí, uvedla, že v posudcích o invaliditě bylo zjištěno, že žalobkyně není invalidní dle ust. § 39 odst. 1) zákona č. 155/1995 Sb., neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %, zánik invalidity byl stanoven ke dni 8. 3. 2023.

6. Uvedla, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace byl zdravotní stav žalobkyně řádně zjištěn a posouzen a že posudky vycházely ze zjištěných diagnóz. Odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. 
7. S ohledem na námitky žalobkyně žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR a jestliže nebude příslušnou posudkovou komisí prokázána invalidita žalobkyně, navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Obsah správního spisu

8. Ze správního spisu soud zjistil následující. Žalobkyni byl rozhodnutím ze dne 29. 9. 2020, č. j. X snížen invalidní důchod z druhého stupně na invaliditu prvního stupně, následně žalovaná rozhodnutím ze dne 24. 11. 2020 potvrdila předchozí rozhodnutí, a to na základě posudku o invaliditě ze dne 11. 10. 2020, dle kterého rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení uvedení v kapitole XIII., odd. E, položce 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (vleklý páteřní syndrom), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %, míra poklesu pracovní schopnosti podle § 3 a 4 vyhlášky se nemění, den změny stupně invalidity byl 16. 8. 2020.
9. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně odňal žalobkyni invalidní důchod, a to na základě Posudku o invaliditě ze dne 5. 1. 2023 č.j. LPS/2022/1451-MDR_CSSZ (dále jen „prvostupňový posudek“). Dle prvostupňového posudku nyní pracuje jako OSVČ a vyplňuje faktury, rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého stavu je stále vertebrogenní algický syndrom LS páteře s reziduálním rad. syndromem L5 vlevo, porucha močového měchýře je nyní již upravena, je v péči urologické kliniky, t.č. močí spontánně, kontroly a 1 rok, dle posledního neurologického vyšetření ze dne 11. 11. 2022 s reziduálním rad. syndrom L5 vlevo, taktilní deficit není přítomen, rr. sym. přím., radiklární syndrom se jeví jako trvalé postižení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 (dále jen „Vyhláška“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %, jde o postižení středně těžké, kdy je závažná porucha statiky a dynamiky páteře, jsou přítomny časté projevy kořenového dráždění L5 vlevo, z uvedeného rozmezí 30-40 % byla zvolena hodnota 30 % vzhledem k adaptaci na pracovní podmínky. Žalobkyně již není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., den zániku invalidity je 5. 1. 2023, tj. dnem posouzení zdravotního stavu.
10. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 15. 2. 2023 námitky a přiložila lékařské zprávy z neurologie ze dne 7. 2. 2023 MUDr. D. L. a urologie ze dne 15. 2. 2023 MUDr. M. L.
11. V námitkovém řízení byl vypracován posudek o invaliditě ze dne 16. 5. 2023 č.j. LPS/2023/539-NR-MRS_CSSZ ve znění opravného posudku o invaliditě ze dne 29. 5. 2023 k posudku ze dne 16. 5. 2023 č.j. LPS/2023/539-NR-MRS_CSSZ (dále jen „námitkový posudek“), a to posuzující lékařkou MUDr. D. K. Námitkový posudek vychází ze zdravotnické dokumentace zmíněné v prvostupňovém posudku, navíc byly hodnoceny lékařské zprávy z neurologie ze dne 7. 2. 2023 a z urologie ze dne 15. 2. 2023 předložené žalobkyní. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, stav po operaci hernie disku L4/5 v 4/2013 s dobrým efektem, bez senzomotorického deficitu a po operaci recidivy výhřezu L4/5 se symptomem kaudy aequiny v 12/2017 s trvající retenční poruchou mikce, s postupnou úpravou, s blíže nespecifikovaným reziduem L5 oboustranně, více vlevo dle neurologa (v objektivním nálezu není reziduum popsáno), v pooperačním neurologickém nálezu v 12/2017 zániková symptomatika nepřítomna, uváděny pouze parestezie L4/5 oboustranně – postižení funkčně lehké, močení bylo po operaci upraveno, nyní spíše stresová inkontinence (interemitentní únik při kýchání, kašli). Hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1b přílohy k Vyhlášce, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na 20 % (při uvedeném klinickém nálezu a dalších stabilizovaných komorbiditách hodnoceno horní hranicí daného rozmezí 10 – 20 %), pro neschopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti navýšeno o 10 % na celkových 30 % dle § 3 odst. 2 Vyhlášky. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1c), d) kapitoly XIII, odd. E, přílohy k Vyhlášce. K nově doloženým lékařským zprávám posudková lékařka uvedla, že odborný lékař má ve své zprávě popsat objektivní funkční nález a zdravotní stav, ale posouzení dopadu na pokles pracovní schopnosti je v kompetenci posudkového lékaře, který vychází z kompletní dokumentace. Shledala, že žalobkyně není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., nejde již o invaliditu prvního stupně, den zániku invalidity je 5. 1. 2023, potvrdila závěry prvostupňového posudku.
12. V napadeném rozhodnutí ze dne 12. 6. 2023 žalovaná vyšla z námitkového posudku, shrnula jeho podklady, skutková zjištění učiněná v posudku, včetně hodnocení dle přílohy k Vyhlášce, a dále jeho závěry. Poukázala na § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., dle závěrů posudkových lékařů již žalobkyně není od 5. 1. 2023 invalidní. Žalovaná uvedla, že se v rámci přezkumu zabývala všemi námitkami žalobkyně, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání zdravotního stavu činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 30 %, neshledala námitky důvodnými a potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

5. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

13. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s.), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
14. K projednání dané věci nařídil soud ústní jednání, které se konalo dne 21. 6. 2024, a to vzhledem k tomu, že v řízení bylo prováděno dokazování. Žalobkyně i žalovaná při jednání setrvaly na svých stanoviscích.
15. Podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
16. Ustanovení § 39 zákona č. 155/1995 Sb. upravuje 3 stupně invalidity z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a dále v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
17. Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. zjistí-li se, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
18. Podle § 3 Vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (odst. 1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (odst. 2).
19. Správní orgán není sám oprávněn zkoumat, zda a k jakému datu se žadatel stal invalidním, správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod, případně jeho změně, je tak závislé především na odborném lékařském posouzení (viz ust. § 8 zákona č. 582/1991 Sb.). Správní orgán je pouze oprávněn a zároveň též povinen vyhodnotit, zda lékařský posudek, ze kterého při posouzení nároku na invalidní důchod vychází, splňuje požadavky na úplnost a přesvědčivost.
20. Na základě ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. V takovém posudku odborné lékařské komise se pak hodnotí celkový zdravotní stav, dochované pracovní schopnosti pojištěnce a zaujímají se v něm též posudkové závěry o invaliditě a jejím vzniku.
21. V projednávaném případě žalobkyně zejména zpochybňovala závěry posudkových lékařů ohledně posouzení jejího zdravotního stavu, žalovaná pak ze závěrů posudkových lékařů vycházela. S ohledem na to soud nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Posudková komise soudu předložila posudek ze dne 11. 4. 2024, evidenční číslo SZ/2023/3372-PH-10 (dále jen „Posudek MPSV“), který soud provedl při jednání jako důkaz; soud sám není oprávněn zdravotní stav žalobkyně zkoumat. 
22. Posudek MPSV byl vypracován komisí ve složení předseda komise: MUDr. JUDr. J. Š., Ph.D., další lékař: MUDr. H. S. s odborností neurologie. Z posudku vyplývá, že komise vycházela ze spisové dokumentace ČSSZ, soudního spisu včetně doložených lékařských nálezů, bylo provedeno neurologické vyšetření žalobkyně při jednání komise. Dle výroku k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., šlo o invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého pracovního stavu nejméně o 35 % nedosahoval však více než 49 %, nadále šlo o první stupeň invalidity. Doba platnosti posudku byla stanovena do 30. 4. 2027. V Posudku MPSV jsou shrnuty subjektivní potíže žalobkyně, která sdělila komisi, je popsána pracovní anamnéza žalobkyně, dle které je vyučena kuchařka číšnice, od roku 2016 vypomáhá manželovi s vyplňováním faktur, nyní nepracuje. V diagnostickém souhrnu je uvedena smíšená inkontinence, chronický vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, stav po 2 operacích, neurogenní močový měchýř, reakce na těžký stres a porucha přizpůsobení v anamnéze, suspektně akcentovaná osobnost, asthma bronchiale pod kontrolou, hypotyreóza na podkladě lymfocytární tyreoiditidy, na substituci. Jsou shrnuty posudkově významné lékařské zprávy z oblasti psychiatrie, urologie, endokrinologie, neurologie, lékařská zpráva praktického lékaře a zprávy doložené žalobkyní k námitkám, dále závěry vyšetření při jednání komise. Shrnut vývoj posudkového hodnocení žalobkyně v minulosti. V posudkovém zhodnocení komise shledala trvající dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž rozhodující příčinou je smíšená inkontinence, což komise hodnotila dle položky 1b kap. XIV odd. A přílohy k Vyhlášce, shledala míru poklesu pracovní schopnosti 30 % a dále konstatovala navýšení dle ust. § 3 odst. 1 Vyhlášky o 5 %, konstatovala tedy celkovou míru poklesu 35% pracovní schopnosti a trvání invalidity prvního stupně. Ke zprávě neurologa ze dne 7. 2. 2023 konstatovala, že k hodnocení posudkových indikací stran případného konstatování invalidity je příslušná posudková služba, od ošetřujícího lékaře je naopak očekáván příslušný zápis provedených vyšetření, v daném případě uveden nález „staršího rezidua L5“ bez další diferenciace (což bylo uvedeno i ve starší dokumentaci téhož neurologa ze dne 11. 11. 2022), ze zprávy nevyplývalo, že by lékař toho času indikoval další doporučení stran vertebrogenní problematiky ve vztahu k postižení posuzované, byla však doporučena péče urologie. Dle vyjádření urologa ze dne 15. 2. 2023 bylo doporučeno anticholinergikum, biofeedback, poukaz na pleny a kontrola za 6 měsíců, byl konstatován neurogenní močový měchýř a smíšená urgentní a stresová incontinence se zhoršením v posledních 6 měsících, dále byla konstatována také recidivující infekce močových cest. Komise uvedla, že nebyl zjištěn funkčně významný neurologický nález k zařazení do položky 1 c), kapitoly XIII, oddíl E přílohy k Vyhlášce, u posuzované nebylo zjištěno takové neurologické postižení, pro které by byla dostatečně naplněna tato položka, nebylo zjištěno paretické postižení, a to ani při vyšetření komisí ani v dokumentaci, a to i přes údaj o starším reziduu L5. Klinický postup byl v rozhodném období dále veden zejména ošetřujícím urologem, nikoli neurologem (jak vyplývalo ze zprávy ze dne 7. 2. 2023), anamnesticky byl zjištěn i neurogenní močový měchýř, ve 12/16 byla provedena akutní operace, došlo k úpravě mikce, dále však následovala opět progrese obtíží, jak uvedeno ve zprávě urologa ze dne 15. 2. 2023. Při charakteru diagnózy s uvedením neurogenního močového měchýře vedle smíšené inkontinence uvedené i urologem dle zprávy z 15. 2. 2023 však byla položka 8b kapitoly XIV. oddílu A konstatována funkčně srovnatelně, položka 8c) pak nebyla dostatečně naplněna, již konstatování položky 8b) s dalším navýšením bylo maximalistické. Navýšení dle § 3 odst. 1 Vyhlášky bylo konstatováno při dalších postiženích posuzované, zejména při vertebrogenní problematice. Další postižení žalobkyně ji neomezovala nad rámec základního postižení takovým způsobem, že by jejich zařazení do základních položek představovalo vyšší míru poklesu pracovní schopnosti, než jak bylo učiněno (psychické postižení, astma, postižení štítné žlázy s medikací).
23. Žalobkyně ani žalovaná neměly k Posudku MPSV námitek.
24. Požadavky na kvalitativní stránku posudku jsou stanoveny judikaturou Nejvyššího správního soudu, např. v rozsudku ze dne 25. 1. 2019 č.j. 8 Ads 138/2017-40 k tomu NSS uvedl, že: „Posudek posudkové komise je zpravidla rozhodujícím důkazem při posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. I proto je nezbytné, aby splňoval požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a aby se vypořádal se všemi rozhodujícími skutečnostmi. Posudkový závěr by tedy měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení závisí především. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku, jež způsobují jeho nepřesvědčivost či neúplnost, nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to, na rozdíl od posudkové komise, nemá potřebné medicínské znalosti (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 4 Ads 19/2009 - 38).” 
25. Soud považuje Posudek MPSV za dostatečný a přesvědčivý, komise v posudku dostatečně zohlednila i poslední zprávy doložené žalobkyní k námitkám, tj. zprávu neurologa ze dne 7. 2. 2023 a zprávu urologa ze dne 15. 2. 2023, provedla též vyšetření žalobkyně při jednání komise lékařkou z oboru neurologie, a to vzhledem k předchozí posudkové historii žalobkyně. Je třeba konstatovat, že komise se odchýlila od předchozího posudkového hodnocení základního postižení žalobkyně, které dříve bylo hodnoceno jako vertebrogenní algický syndrom, dle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c). Komise však i na základě vlastního vyšetření akcentovala, že nebyl zjištěn takový funkčně významný neurologický nález k zařazení do této položky, nebylo zjištěno paretické postižení, neurolog neindikoval další doporučení stran vertebrogenní problematiky. Dle komise však v popředí postižení žalobkyně byly potíže spojené s močovým měchýřem, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla shledána smíšená inkontinence, bylo referováno na anamnézu žalobkyně, kde byl zjištěn neurogenní močový měchýř, v roce 2016 operace, poté sice došlo k úpravě mikce, avšak dle zprávy urologa z 15. 2. 2023 v posledních 6 měsících opět progrese potíží, urolog konstatoval neurogenní močový měchýř a stresovou inkontinenci, což komise hodnotila dle kapitoly XIV., oddíl A, položka 8b) přílohy k Vyhlášce. Soud má za to, že komise přesvědčivě odůvodnila odchýlení se od předchozích posudků, kdy zvolila míru poklesu pracovní schopnosti 30 %. Dále komise též zdůvodnila, že pro další postižení žalobkyně (vertebrogenní problematika) přistoupila k navýšení o 5 % dle § 3 odst. 1 Vyhlášky. Soud tak shledal, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své závěry přesvědčivě a přezkoumatelně odůvodnila.
26. Z uvedeného plyne, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí stále invalidní v prvním stupni invalidity. Napadené rozhodnutí je tak třeba považovat za nezákonné, neboť nebyly splněny podmínky dle § 56 odst. 1 písm. a) pro odnětí invalidního důchodu z důvodu zániku nároku.
27. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí zrušil pro jeho nezákonnost dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení, v němž bude žalovaná vázána právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), bude žalovaná vycházet z Posudku MPSV, který nechal soud v tomto řízení vypracovat, žalovaná tomu přizpůsobí svůj další procesní postup.
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Žalobkyně byla v řízení o žalobě plně úspěšná, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 21. června 2024

Mgr. Kateřina Peroutková v. r.

samosoudkyně