č. j. 20 Ad 13/2022 63

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D., ve věci

žalobce:  M. C., narozený dne X

bytem X

   zastoupený advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou

   sídlem Nuselská 499/132, 140 00  Praha

proti
žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00  Praha

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. MPSV-2022/64089-911,

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Anitě Pešulové, advokátce se sídlem Nuselská 499/132, 140 00 Praha, se přiznává odměna za zastupování žalobce a náhrada hotových výdajů ve výši 3 146 Kč, která bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění:

  1.                 Vymezení věci
  1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný podle ustanovení § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 7. 10. 2021, č. j. 36970/2021/AAN (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím rozhodl správní orgán prvního stupně tak, že snížil doplatek na bydlení poskytovaný žalobci z 2 620 Kč na 704 Kč měsíčně ode dne 1. 10. 2021.
  1.              Podstatný obsah žaloby
  1. Žalobce ve své žalobě doručené zdejšímu soudu dne 9. 6. 2022 toliko sdělil, že nesouhlasí s napadeným rozhodnutím a navrhuje, aby byla věc znovu posouzena. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Dále žalobce svou žalobu doplnil podáním ze dne 4. 7. 2022. V tomto podání podotkl, že prvostupňové rozhodnutí je opatřeno nečitelným podpisem, v němž chybí jméno, a že napadené rozhodnutí je taktéž opatřeno nečitelným podpisem s chybějícím jménem a titulem oprávněné osoby. Tyto skutečnosti dle jeho názoru činí listiny neplatnými, pročež navrhl zdejšímu soudu, aby obě listiny za neplatné označil.
  2. Následně žalobce doplnil podanou žalobu i dalším podáním ze dne 14. 4. 2023 (doručeným zdejšímu soudu dne 17. 4. 2023). V něm nejprve stručně shrnul obsah napadeného rozhodnutí a následně uvedl, že správní orgány nesprávně aplikovaly ustanovení § 44 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), tedy že nesprávně určily datum, od kterého byl doplatek na bydlení snížen. Napadené rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí jsou podle žalobce nepřezkoumatelná, neboť pouhý odkaz na zákonné ustanovení nelze považovat za řádné odůvodnění rozhodnutí, jak předpokládá správní řád v ustanovení § 68.
  3. Rovněž žalobce namítl, že z rozhodnutí nelze vyčíst, jaké skutečnosti odůvodnily snížení dávky. Není podle něj zřejmé ani to, kdy došlo k faktické změně příjmů, zda v měsíci září, nebo až v říjnu, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. V této souvislosti dále uvedl, že jelikož skutečnosti, které měly vliv na snížení dávky, z rozhodnutí nevyplývají, nemůže je ověřit ani soud, pročež je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné. Taktéž žalobce zmínil, že pochybení správního orgánu prvního stupně neodstranil ani žalovaný, který v napadeném rozhodnutí doplnil jen zákonná ustanovení a výpočet výše dávky.
  4. Žalobce v doplnění žaloby výslovně setrval i na své námitce, že rozhodnutí nemají podstatné náležitosti a závěrem navrhl zdejšímu soudu, aby zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
  1.            Vyjádření žalovaného
  1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 7. 7. 2023 předně zmínil, že v případě dávek pomoci v hmotné nouzi vyplácených periodicky se v každém kalendářním měsíci posuzuje, zda nárok na dávku trvá a v jaké výši. Ohledně výše doplatku na bydlení poté odkázal na ustanovení § 35 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dále žalovaný podotkl, že v případě žalobce byly zohledněny příjmy za předchozí kalendářní měsíc, tj. starobní důchod za září 2021 ve výši 80 % a příspěvek na bydlení vyplacený v září 2021. Rovněž poukázal na to, že pro nárok na doplatek na bydlení a jeho výši je podstatná výše příspěvku na živobytí a také odůvodněné náklady na bydlení za aktuální kalendářní měsíc, tedy říjen 2021.
  2. Následně žalovaný uvedl, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně plyne, že příčinou snížení doplatku na bydlení byla změna výše příspěvku na bydlení z 0 Kč na 1 826 Kč v září 2021, která byla zohledněna ve výši doplatku na bydlení za říjen 2021. Náklady na bydlení podle něj byly žalobci ve větší míře kompenzovány právě prostřednictvím příspěvku na bydlení.
  3. Žalovaný tedy konstatoval, že správní orgány srozumitelně uvedly, jak dospěly k jednotlivým částkám, které jsou pro nárok na doplatek na bydlení a jeho výši rozhodné, přičemž jejich výši podle něj žalobce ani nerozporuje. Stejně tak správní orgány dle jeho názoru srozumitelně vysvětlily, jak dospěly k závěru o výši doplatku na bydlení za říjen 2021, a proč došlo od října 2021 ke snížení dávky. Uzavřel, že správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, a navrhl zdejšímu soudu, aby podanou žalobu zamítl.
  1.           Obsah správního spisu
  1. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti.
  2. Podle protokolu o ústním jednání ze dne 4. 10. 2021, č. j. 36310/2021/AAN, proběhlo dne 4. 10. 2021 na Úřadu práce České republiky – krajské pobočce pro hlavní město Prahu, kontaktním pracovišti pro Prahu 9, ústní jednání, jehož se zúčastnila oprávněná úřední osoba a žalobce. Předmětem tohoto ústního jednání bylo ověření trvání nároku na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za měsíc říjen 2021. Dále se z tohoto protokolu mimo jiné podává, že žadatel (žalobce) žije sám v magistrálním (sic!) bytě na adrese trvalého bydliště, pobírá starobní důchod a doložil náklady na bydlení za měsíc září 2021. Předmětný protokol byl opatřen pouze podpisem oprávněné úřední osoby a ručně psanou poznámkou, že žalobce se k protokolu vyjádří později.
  3. Taktéž byla ve správním spisu pod č. j. 36309/2021/AAN založena i fotokopie výplatního dokladu č. 2117881358 ze dne 24. 9. 2021, ze kterého se podává, že žalobci byl vyplacen starobní důchod ve výši X Kč. Na stejném listu se rovněž nacházela fotokopie platebního poukazu SIPO, pořadové číslo 20670 9138, podaného dne 24. 9. 2021, ze kterého vyplývá, že žalobce zaplatil částku X Kč, přičemž jako název poplatku bylo uvedeno „Elektřina“, a částku X Kč, přičemž jako název poplatku bylo uvedeno „Nájem“.
  4. Správní orgán prvního stupně vydal dne 14. 10. 2021 prvostupňové rozhodnutí, jímž rozhodl tak, že snížil doplatek na bydlení poskytovaný žalobci z 2 620 Kč na 704 Kč měsíčně ode dne 1. 10. 2021. V odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné uvedl, že při přehodnocení nároku na dávku došlo ke změně na základě příspěvku na bydlení, který byl v měsíci září vyplacen ve výši 1 826 Kč a v měsíci srpnu ve výši 0 Kč. Dále odůvodnění obsahuje konkrétní výpočet výše doplatku na bydlení. Podpisová část prvostupňového rozhodnutí obsahuje mimo jiné údaje o podepisující osobě (konkrétně je vytištěno: „J. S., zástupce vedoucí“). K těmto údajům je připojen vlastnoruční podpis. Dále je zde zcela zřetelný otisk úředního razítka Úřadu práce České republiky č. 86.
  5. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce v podstatě blanketní odvolání, jež ani následně nedoplnil. O tomto podaném odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím, kterým jej zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V podpisové části napadeného rozhodnutí jsou poté kromě místa a data podpisu taktéž obsaženy údaje o podepisující osobě (konkrétně je vytištěno: PhDr. M. T., vedoucí oddělení), přičemž k těmto údajům je připojen vlastnoruční podpis. Dále se na napadeném rozhodnutí nachází zcela zřetelný otisk úředního razítka Ministerstva práce a sociálních věcí č. 72.
  1.              Rozhodnutí bez nařízení jednání
  1. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jelikož žalovaný výslovně ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, a žalobce k výzvě a poučení soudu podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. nevyjádřil s takovým projednáním věci svůj nesouhlas. Zdejší soud zároveň za této situace a s ohledem na obsah správního spisu nepovažoval nařízení jednání za nezbytné.
  1.           Hodnocení věci Městským soudem v Praze
  1. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s. ř. s.), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel zdejší soud zejména z následujících ustanovení právních předpisů.
  2. Podle ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede označení „rozhodnutí“ nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“ u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou „Za správnost vyhotovení:“ s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.
  3. Podle ustanovení § 35 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi činí výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení, sníženou o příspěvek na bydlení vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby.
  4. Podle ustanovení § 44 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi platí, že změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.
  5. Žalobce v podané žalobě předně namítal vadu formálních náležitostí písemného vyhotovení prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí. Konkrétně měla být obě tato rozhodnutí opatřena nečitelnými podpisy s chybějícími jmény a v případě napadeného rozhodnutí i titulem podepisující osoby.
  6. V tomto ohledu zdejší soud odkazuje na shora citované ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu, podle kterého musí písemné vyhotovení rozhodnutí obsahovat mimo jiné jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Žádné formální požadavky na to, jak má podpis vypadat, však zákon nestanoví. Není tedy bez dalšího vyžadováno, aby se jednalo o podpis čitelný nebo aby podpis obsahoval též křestní jméno podepisující osoby a její akademický titul. Podpis by však samozřejmě neměl vyvolávat důvodné pochybnosti o tom, zda rozhodnutí podepsala právě identifikovaná oprávněná úřední osoba. V projednávané věci však podpisy, kterými jsou opatřena správní rozhodnutí založená ve správním spisu, takové pochybnosti nevyvolávají a zdejší soud je hodnotí jako odpovídající příjmením podepisujících osob, které byly řádně identifikovány jménem, příjmením a funkcí (případně akademickým titulem). Žalobce zároveň v podané žalobě netvrdil žádné další okolnosti, ze kterých by mělo vyplývat, že podpisy na těchto správních rozhodnutích podepisujícím osobám nepatří. Indicie odůvodňující takový závěr poté neplynou ani z dalšího obsahu správního spisu. Výše uvedená námitka žalobce týkající se formálních vad správních rozhodnutí tedy není důvodná. (Přiměřeně srov. též např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2023, č. j. 19 Ad 12/2022-21, a ze dne 2. 3. 2023, č. j. 19 Ad 13/202221, vydané rovněž ve věci žalobce.)
  7. Již pouze pro úplnost lze doplnit, že pokud snad měl žalobce pochybnosti týkající se podpisů na jemu doručených vyhotoveních správních rozhodnutí, měl jistě možnost nahlédnout do správního spisu a seznámit se s originály těchto rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. 5 As 295/2016-45). Ani úplná absence podpisu na vyhotovení správního rozhodnutí přitom nemusí podle judikatury Nejvyššího správního soudu způsobovat nezákonnost či nicotnost takového rozhodnutí (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2004, č. j. 2 Azs 64/2003-54, ze dne 20. 10. 2011, č. j. 2 As 121/2011-90, ze dne 31. 1. 2018, č. j. 5 As 295/2016-45, a přiměřeně též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2011, č. j. 7 As 23/2011-82, či ze dne 29. 3. 2023, č. j. 7 Ads 415/2021-31). V projednávané věci se však o takový případ nejednalo, neboť žalobce namítal toliko nečitelnost podpisů a absenci jmen a akademického titulu. Zabývat se hypotetickou situací, v níž by tyto podpisy na správních rozhodnutích chyběly, by tedy bylo zcela nadbytečné.
  8. Dále žalobce namítal nesprávnou aplikaci ustanovení § 44 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi, tedy nesprávné určení data, od kterého byla výše doplatku na bydlení snížena. Žalobce však již žádným způsobem nerozvedl, v čem tuto nesprávnost konkrétně spatřuje, a jeho námitka tak zůstala pouze ve zcela obecné rovině. V této souvislosti zdejší soud konstatuje, že správní orgán prvního stupně v prvostupňovém rozhodnutí výslovně uvedl, že v měsíci září 2021 byl žalobci vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 1 826 Kč. Správně tedy posoudil, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro určení výše doplatku na bydlení, provedl nový výpočet dávky a v souladu se shora citovaným ustanovením § 44 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi dávku snížil od měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž předmětná změna nastala (v projednávané věci tedy od měsíce října 2021). Tento svůj postup přitom v rámci odůvodnění prvostupňového rozhodnutí řádně a úplně popsal a zdejší soud v něm neshledal žádné pochybení (srov. též PAVELKOVÁ, M., GRUNEROVÁ, I. a BECK, P. § 44 (Vliv změn ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a její výši) In: BECK, P., GRUNEROVÁ, I. a PAVELKOVÁ, M. Zákon o pomoci v hmotné nouzi: Praktický komentář. 2016. Wolters Kluwer. Dostupné v systému ASPI). Žalovaný poté taktéž zopakoval, že žalobci byl v měsíci září 2021 vyplacen příspěvek na bydlení, a na závěry správního orgánu prvního stupně, které neshledal chybnými, v zásadě odkázal. Rozsah odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a napadeného rozhodnutí tedy považuje zdejší soud v tomto ohledu za naprosto dostačující, když z těchto rozhodnutí jednoznačně vyplývají konkrétní důvody, proč došlo ke snížení doplatku na bydlení právě od měsíce října 2021. Uvedenou námitku žalobce proto zdejší soud neposoudil jako důvodnou.
  9. Taktéž žalobce namítal, že z rozhodnutí nelze vyčíst, jaké skutečnosti odůvodnily snížení dávky. Není podle něj zřejmé, kdy došlo k faktické změně příjmů, zda v měsíci září, nebo až v říjnu, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. Ani s těmito závěry žalobce se však nemůže zdejší soud ztotožnit. Z prvostupňového rozhodnutí se totiž zcela jasně podává, jakým způsobem správní orgán prvního stupně dospěl k závěru o snížení výše doplatku na bydlení, když v odůvodnění tohoto rozhodnutí je řádně popsán výpočet, prostřednictvím něhož žalovaný k výsledné výši doplatku na bydlení dospěl, včetně přehledu všech údajů dosazovaných do zákonem stanoveného výpočtového vzorce. Správní orgán prvního stupně ještě navíc výslovně uvedl, že ke snížení dávky došlo z důvodu, že v měsíci září byl žalobci vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 1 826 Kč. Žalovaný poté závěry správního orgánu prvního stupně zopakoval a odkázal na ně. Na žádném místě přitom neuvedl, že by ke změně skutečností mělo dojít až v měsíci říjnu 2021, jak dovozuje žalobce. Zdejší soud tak neshledal ani tuto žalobní námitku důvodnou, když z napadeného rozhodnutí a zejména z prvostupňového rozhodnutí jednoznačně vyplývá, jaké skutečnosti snížení doplatku na bydlení vypláceného žalobci odůvodnily.
  10. Na tomto místě zdejší soud již pouze pro úplnost podotýká, že žalobce nijak konkrétně nebrojil proti správnosti samotného výpočtu výše doplatku na bydlení, který byl podrobně popsán v prvostupňovém rozhodnutí, ani proti jednotlivým údajům dosazeným do stanoveného vzorce. Správnost tohoto výpočtu a dosazených údajů tedy zdejší soud nijak neposuzoval, když je oprávněn přezkoumávat napadené rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů (viz ustanovení § 75 odst. 2 s. ř. s.).
  1.        Závěr a náklady řízení
  1. Zdejší soud tak ze všech výše uvedených důvodů dospěl k závěru o nedůvodnosti žalobních námitek v podobě, v jaké byly žalobcem uplatněny. Zároveň v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž by bylo nutno přihlížet z úřední povinnosti. Podanou žalobu proto zdejší soud zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou.
  2. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků rozhodl zdejší soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.
  3. Jelikož zdejší soud ustanovil usnesením ze dne 4. 4. 2023, č. j. 20 Ad 13/2022-35, žalobci zástupkyní pro toto řízení advokátku, rozhodl výrokem III. o její odměně za zastupování žalobce a náhradě hotových výdajů. Ustanovení § 35 odst. 10 s. ř. s. totiž stanoví, že hotové výdaje ustanoveného zástupce a odměnu za zastupování v případě, že je jím advokát, platí stát.
  4. Ustanovené zástupkyni náleží odměna za dva úkony právní služby ve výši 2 000 Kč (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a doplnění žaloby, po 1 000 Kč) dle ustanovení § 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (za dva úkony právní služby po 300 Kč) dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož je zástupkyně žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, což zdejší soud zjistil z veřejně dostupných zdrojů, zahrnuje její odměna a náhrada hotových výdajů v souladu s ustanovením § 35 odst. 10 s. ř. s. též částku 546 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je povinna z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celková výše odměny zástupkyně žalobce a náhrady hotových výdajů zvýšených o daň z přidané hodnoty tak činí 3 146 Kč. Tato částka bude ustanovené zástupkyni vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s., a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze, dne 24. listopadu 2023

 

 

 

JUDr. Tomáš Švec, Ph.D., v. r.

samosoudce