č. j. 37 A 15/2024- 50
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci
žalobce: J. Š.
bytem X
proti
žalovanému: Magistrát města Kladna
sídlem náměstí starosty Pavla 44, Kladno
o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve výzvě k odevzdání řidičského průkazu ze dne 8. 12. 2023, č. j. 112395/2015/MESKL-21/Či,
takto:
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou, kterou soud v převážné části vyhodnotil jako žalobu na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), domáhá určení, že zásah žalovaného spočívající v zaslání výzvy k odevzdání řidičského průkazu ze dne 8. 12. 2023, č. j. 112395/2015/MESKL-21/Či (dále jen „třetí výzva“), byl nezákonný. Současně se domáhá toho, aby soud žalovanému zakázal, aby pokračoval v porušování žalobcova práva, a přikázal mu, ať třetí výzvu zruší a zjišťuje důvodnost námitek, které proti ní podal dne 14. 12. 2023 (dále jen „druhé námitky“), vydá o nich rozhodnutí, a tyto skutečnosti oznámí Ministerstvu dopravy.
2. Část žaloby, v níž žalobce požaduje, aby žalovaný druhé námitky (proti záznamu bodů do bodového hodnocení řidiče) posoudil a vydal o nich rozhodnutí, soud vyhodnotil jako žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 s. ř. s. V tomto rozsahu věc usnesením ze dne 10. 5. 2024, č. j. 37 A 15/2024-18, vyloučil k samostatnému projednání v řízení, které je vedeno pod sp. zn. 37 A 22/2024 a dosud neskončilo.
3. V žalobě žalobce argumentuje zejména tím, že neuplynula lhůta podle § 123f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Podáním druhých námitek došlo k přerušení běhu lhůt a do jejich vyřízení nemohla nastat povinnost odevzdat řidičský průkaz. S poukazem na rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2017, č. j. 7 As 116/2016-38, uvádí, že správní orgány měly přezkoumat záznamy bodů, které doposud nepřezkoumaly. V souladu s rozsudkem NSS ze dne 4. 11. 2015, č. j. 6 As 294/2014-40, je totiž nutné provedeným záznamem rozumět každý ze záznamů, kterým bylo dosaženo 12 bodů.
4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a předložil jen fragment správního spisu, a to v rozsahu písemností, jejichž předložení mu soud výslovně uložil (ačkoliv výrok III usnesení č. j. 37 A 15/2024‑18 ukládal povinnost k předložení těchto dokumentů žalovanému, předložil je též žalobce zjevně mylném v domnění, že se jej tento výrok týká).
Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu
5. Podle § 82 s. ř. s. se každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
6. Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Žalobce se žalobou domáhá předně toho, aby soud uložil žalovanému povinnost nepokračovat v zásahu, tedy domáhá se vydání tzv. zápůrčího výroku. Zásah, jehož zákonnost je níže předmětem meritorního posouzení, v době rozhodování soudu trvá. Soud shledal, že právní řád nenabízí žádný formalizovaný prostředek ochrany, který by bylo nutné před podáním žaloby uplatnit.
7. Soud s ohledem na shora uvedené konstatuje, že žaloba je přípustná ve smyslu § 82 s. ř. s. Žaloba byla také podána včas ve lhůtě stanovené § 84 odst. 1 s. ř. s. (jde ostatně o trvající zásah ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. II.ÚS 635/18 – během jeho trvání lhůta podle citovaného ustanovení tedy ani uplynout nemůže).
8. Soud proto přistoupil k věcnému projednání žaloby. Dle § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Soud rozhodl o žalobě bez jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas – žalobce výslovný, žalovaný implicitní (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
9. Dokazování soud neprováděl, neboť bylo možné rozhodnout toliko na základě předložených částí správního spisu, který nevyžaduje provádění dokazování (např. rozsudek NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS) a na základě skutečností, které byly mezi účastníky nesporné (srov. § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitý na základě § 64 s. ř. s.).
Obsah správního spisu a nesporná tvrzení účastníků
10. Z písemností ze správního spisu předložených žalovaným vyplývá, že žalovaný písemností ze dne 13. 7. 2015, č. j. ŘP/1448/15, žalobci oznámil dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení ke dni 2. 7. 2015 a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění (dále jen „první výzva“). První výzva byla žalobci doručena ve čtvrtek 16. 7. 2015.
11. V návaznosti na první výzvu žalobce podal ve středu 22. 7. 2015 námitky (dále jen „první námitky“), kterými zpochybnil správnost záznamu 3 bodů za přestupek ze dne 8. 12. 2014 a 2 bodů za přestupek spáchaný dne 2. 7. 2015. Rozhodnutím ze dne 20. 3. 2016, č. j. ŘP/1448/15-17, žalovaný námitky jako neodůvodněné zamítl a záznamy potvrdil.
12. Z odůvodnění předložených písemností plyne, že žalobce nabýval a pozbýval body za přestupky takto:
- 18. 10. 2006 – 2 body
- 19. 10. 2007 – odpočet dle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu, zůstatek 0 bodů
- 6. 4. 2009 – 3 body (napadeno až druhými námitkami), celkem 3 body
- 23. 1. 2010 – 2 body, celkem 5 bodů
- 14. 5. 2010 – 2 body, celkem 7 bodů
- 23. 5. 2010 – 3 body (napadeno až druhými námitkami), celkem 10 bodů
- 24. 5. 2011 – odpočet 4 bodů, zůstatek 6 bodů
- 24. 5. 2012 – odpočet 4 bodů, zůstatek 2 body
- 9. 8. 2012 – 3 body, celkem 5 bodů
- 7. 3. 2013 – 3 body, celkem 8 bodů
- 8. 6. 2013 – 3 body, celkem 11 bodů
- 9. 6. 2014 – odpočet 4 bodů, zůstatek 7 bodů
- 8. 12. 2014 – 3 body (napadeno již prvními námitkami), celkem 10 bodů
- 2. 7. 2015 – 2 body (napadeno již prvními námitkami), celkem 12 bodů
13. Ve čtvrtek 16. 11. 2023 bylo žalobci doručeno rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 10. 11. 2023, č. j. 142295/2023/KUSK/OSŽPS/RAU (dále jen „rozhodnutí KÚ“), kterým byly zamítnuty první námitky.
14. Následně byla žalobci dle žalobních tvrzení dne 8. 12. 2023 doručena druhá výzva ze dne 6. 12. 2023, č. j. 112395/2015/MESKL-21/Či, dle které žalobce pozbyl řidičské oprávnění dne 16. 11. 2023 a má povinnost do 5 pracovních dnů odevzdat řidičský průkaz. V návaznosti na ni podal žalobce dne 14. 12. 2023 druhé námitky, ve kterých zpochybnil bodové hodnocení přestupků ze dne 6. 4. 2009 a 23. 5. 2010. Jde o přestupky spočívající v držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce, za které dle přílohy k zákonu o silničním provozu dle žalobce nenáleží 3 body, nýbrž body 2. V důsledku toho má žalobce za to, že ke dni 2. 7. 2015 nedosáhl 12 bodů a dne 3. 7. 2016, 3. 7. 2017 a 3. 7. 2018 mu měl být proveden odpočet 4 bodů, v důsledku čehož mu mělo být ke dni 3. 7. 2018 evidováno 0 bodů.
15. Soud nemá informace o tom, že by o těchto druhých námitkách žalovaný doposud rozhodl, což je předmětem výše zmíněného řízení o žalobě proti nečinnosti.
16. Dne 12. 2. 2024 byla přesto dle žalobních tvrzení žalobci doručena napadená třetí výzva podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, dle které žalobce pozbyl řidičské oprávnění dne 16. 11. 2023 a má povinnost do 5 pracovních dnů odevzdat řidičský průkaz. V tom žalobce spatřuje nezákonný zásah.
Posouzení věci soudem
17. Předpokladem vyhovění žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu dle § 87 odst. 2 s. ř. s. je, že a) žalobce byl zásahem dotčen na svých právech, b) jde o přímé dotčení, c) zásah je nezákonný, d) jde o zásah, pokyn nebo donucení, které není rozhodnutím, e) zásah byl zaměřen přímo proti žalobci nebo v důsledku zásahu bylo zasaženo přímo proti žalobci, f) zásah nebo jeho účinky trvají, popř. hrozí jeho opakování (ledaže se žalobce domáhá toliko deklarace nezákonnosti zásahu již skončeného). Všechny uvedené podmínky přitom musí být naplněny současně (kumulativně).
18. Na první pohled je zjevné, že stěžejní spornou otázkou je splnění třetí podmínky, a proto se soud předně zaměřil na posouzení toho, zda vůbec byl žalovaný zásah nezákonný.
19. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu platí, že „[p]říslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.“
20. Podle § 123c odst. 5 zákona o silničním provozu platí, že „[ř]idič, který pozbyl odbornou způsobilost podle odstavce 3, je povinen výzvu podle odstavce 3 splnit.“
21. Podle žalobcem citovaného § 123f zákona o silničním provozu platí:
(1) Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
(2) Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.
(3) Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
(4) Podá-li řidič po dosažení celkového počtu 12 bodů námitky proti provedenému záznamu bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.
22. Podle § 123d odst. 1 zákona o silničním provozu platí, že „[ř]idič, který podle § 123c odst. 3 pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 3.“
23. Soud odkazuje na rozsudek ze dne 25. 3. 2024, č. j. 39 A 35/2023-28, bod 24, dle kterého „[v] důsledku opakovaného porušování předpisů o provozu na pozemních komunikacích, jež je doprovázeno bodovým hodnocením, může řidič dosáhnout nejvíce dvanácti bodů (§ 123c odst. 1 zákona o silničním provozu). Negativní následky dosažení tohoto počtu bodů jsou obsaženy zejména v § 123c odst. 3 a 5 téhož zákona. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností musí řidiči neprodleně písemně oznámit dosažení zákonného bodového limitu a současně jej vyzvat k odevzdání řidičského průkazu nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič následně pozbývá řidičské oprávnění uplynutím pěti pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno. K pozbytí řidičského oprávnění tudíž dochází přímo ze zákona, bez povinnosti vydávat správní rozhodnutí, a to uplynutím uvedené lhůty. Získáním dvanácti bodů coby maximálního počtu bodů dosažitelných v rámci bodového hodnocení řidičů tedy obecně nastupuje nevyvratitelná právní domněnka o tom, že řidič není odborně způsobilý k řízení motorových vozidel, a to minimálně na dobu stanovenou v § 123d odst. 1 citovaného zákona. Řidič, který pozbyl odbornou způsobilost, je povinen odevzdat řidičský průkaz. Řidičské oprávnění však pozbývá i v případě, kdy ve stanoveném termínu řidičský průkaz neodevzdá (viz bod 23 rozsudku č. j. 8 As 23/2010-89, zvýraznění přidal soud).“
24. Jak soud žalobce poučil již v usnesení ze dne 25. 4. 2024, č. j. 37 A 15/2024-10, bodu 19 a násl., i kdyby přisvědčil žalobcově názoru, že je možné rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2017, č. j. 7 As 116/2016-38, vykládat tak, že lze podávat námitky proti doposud nenapadeným jednotlivým záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče i poté, co mu již bylo oznámeno dosažení 12 bodů a měl možnost proti všem doposud neposouzeným záznamům brojit námitkami a využil ji jen ohledně některých záznamů, přičemž námitky byly pravomocně shledány nedůvodnými, lhůta podle § 123c odst. 3 marně uplynula nejpozději pátým pracovním dnem od právní moci rozhodnutí KÚ. Běh pětidenní lhůty se totiž dle § 123f odst. 4 přerušuje právě jen do právní moci rozhodnutí o námitkách. Následujícího dne (nikoliv až doručením další výzvy, kterou zákon o silničním provozu ani nepředpokládá) se lhůta opět znovu rozběhne v plné délce. Lhůta podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu se tedy znovu rozběhla v pondělí 20. 11. 2023 a skončila v pátek 24. 11. 2023 (v pátek 17. 11. 2023 byl státní svátek a den pracovního klidu – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva). Ačkoliv tedy žalobce nepozbyl řidičské oprávnění dne 16. 11. 2023, jak je uvedeno ve třetí výzvě, ale až 25. 11. 2023, nic to nemění na tom, že byl v době vydání třetí výzvy povinen řidičský průkaz odevzdat, neboť ex lege (a to předtím, než vůbec podal druhé námitky dne 14. 12. 2023) řidičské oprávnění již pozbyl.
25. Již z tohoto důvodu tvrzený zásah nemůže být nezákonný.
26. Žalobce navíc citovanou judikaturu vztahující se bodovému systému neaplikuje správně. Při interpretaci zákonných ustanovení totiž není možné odhlédnout od smyslu a účelu právní úpravy. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, který spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Body nejsou zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž se proti jejich chybnému zaznamenání nelze bránit opravnými prostředky podle správního řádu. V zájmu zachování právní jistoty řidičů byl do zákona zaveden institut námitek, kterým je možné chybný záznam napadnout.
27. V rozsudku 6 As 294/2014-40, bodu 20, NSS uvedl, že je nutné „umožnit do doby pravomocného rozhodnutí o námitkách zachování řidičského oprávnění řidiči, který dosáhl 12 bodů, avšak má pochybnosti o tom, zda jeden nebo více záznamů bodů bylo provedeno v souladu s podkladem pro záznam, příp. zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému ohodnocení přestupku, který byl jeho podkladem (…). S ohledem na výše uvedené není možné přijmout závěr, že účinky přerušení lhůty pro pozbytí řidičského oprávnění má pouze včasné podání námitek proti poslednímu ze záznamů, jimiž bylo dosaženo 12 bodů. Neobstojí ani (interpretace), že záznamy předcházející poslednímu záznamu nemají bezprostředně za následek pozbytí řidičského oprávnění. Takový následek mají pouze společně všechny záznamy, které tvoří součet 12 bodů. O tom, že řidič dosáhl 12 bodů, se přitom bez pochybností dozví až z oznámení podle § 123c odst. 3 silničního zákona. V tomto případě je třeba při včasném podání námitek proti záznamu, který má dotčená osoba skutečně v úmyslu napadnout, zachovat účinky § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Nemá žádný smysl nutit ji napadat také záznam, který sama považuje za správný, a to pouze pro to, že jde o poslední ze záznamů, kterými bylo dosaženo 12 bodů. Lze tedy uzavřít, že „provedeným záznamem, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů“, je ve smyslu § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu každý ze záznamů, kterými bylo v součtu dosaženo 12 bodů. Včasné podání námitek proti kterémukoliv z těchto záznamů má za následek přerušení běhu lhůt stanovených v § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu“ (zvýrazněno soudem).
28. V rozsudku 7 As 116/2016-38, bodu 21, NSS uvedl, že „[ř]idiči nic nebrání, aby námitkami napadl jednotlivé záznamy v situaci, kdy ještě nedosáhl dvanácti bodů. Pokud však posléze dosáhne bodové hranice dvanácti bodů a námitkami zpochybní všechny své záznamy bodů, včetně těch, proti nimž už námitky uplatnil, bude na místě, aby se správní orgány zabývaly zákonností jen těch provedených záznamů, které ještě nepřezkoumaly. Pokud tak již správní orgány v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu posoudily, zda záznamy bodů byly provedeny v souladu se zákonem, tj. zda jejich podkladem byla pravomocná rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídal spáchanému přestupku atd., není zde důvod, proč by se stejnou otázkou měly zabývat opakovaně. Ke stejnému závěru ostatně dospěla i odborná literatura, např. BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J. Zákon o silničním provozu. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016: „Jsou-li tytéž námitky, o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto, uplatněny opakovaně, správní orgán věc usnesením podle § 43 odst. 1 písm. a) správního řádu odloží z důvodu překážky řízení (§ 48 odst. 2 správního řádu)“.
29. Žalobcem uvedenou judikaturu je nutno chápat tak, že řidič může kdykoliv do doby, než dosáhne 12 bodů, napadnout námitkami kterýkoliv záznam bodů. Ty záznamy, které ještě nebyly takto posouzeny, pak má naposledy příležitost napadnout do pěti pracovních dnů poté, co mu je doručeno první oznámení o dosažení 12 bodů a výzva k odevzdání řidičského průkazu. Jakkoliv se lhůta, kdy dojde k pozbytí řidičského oprávnění, znovu rozběhne právní mocí rozhodnutí o námitkách, které bylo takto možno naposledy podat, neotvírá se během ní nová možnost pro podání dalších námitek. Takový výklad by zcela nedůvodně – proti smyslu a účelu právní úpravy – umožňoval fragmentovat podávání námitek. Po dosažení 12 bodů by řidič obdržel první výzvu k odevzdání řidičského průkazu a mohl podat vždy námitku proti jednomu záznamu, vyčkat právní moci rozhodnutí o této námitce (v daném případě těžko pochopitelných 8 let!), v nové lhůtě (nebo až v návaznosti na další výzvu) podat další námitku a následně tento postup opakovat vždy s dalším záznamem. Pro takovou benevolenci však neexistuje žádné rozumné odůvodnění.
30. Žaloba tedy není důvodná, neboť zásah v podobě výzvy k odevzdání řidičského průkazu není nezákonný.
31. Nad rámec nutného odůvodnění soud k obsahu druhých námitek uvádí, že příloha k zákonu o silničním provozu v rozhodném znění do 31. 7. 2011 skutečně za držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla předepisovala 3 body. Pozdější zmírnění bodového hodnocení takového jednání, za které byl žalobce pravomocně postižen, nedošlo-li současně k úpravě celkového počtu bodů mající za následek odebrání řidičského oprávnění, však nelze reflektovat (srov. např. rozsudek NSS ze dne 16. 2. 2017, č. j. 9 As 212/2015-81, body 46 a 47).
Závěr a náklady řízení
32. Vzhledem k tomu, že žalobu soud neshledal důvodnou, podle § 87 odst. 3 s. ř. s. ji zamítl.
33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení nevznikly žádné náklady převyšující náklady na běžnou administrativní činnost a ostatně je ani nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
Praha 19. června 2024
Lenka Bursíková, v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: Mgr. E. M.