9 As 159/2024 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: J. R., zast. MgA. Mgr. Pavlem Krylem, advokátem se sídlem Na baště sv. Jiří 258/7, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2023, č. j. MHMP 1066921/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 10 A 110/2023‑89, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
[1] Úřad městské části Praha 11 (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 11. 11. 2021, č. j. MCP11/21/059240/OKS/Kra, uznal žalobce vinným ze spáchání devíti přestupků podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023. Za spáchání daných přestupků stavební úřad žalobci uložil pokutu ve výši 1 000 000 Kč. Žalobce podal proti rozhodnutí stavebního úřadu odvolání, které zamítl žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tento návrh odůvodnil tím, že se městský soud ztotožnil s postupem žalovaného, ačkoliv v odůvodnění rozhodnutí žalovaného chybí posouzení majetkových a osobních poměrů stěžovatele. Žalovaný měl povinnost na základě své metodiky tyto poměry zkoumat a případnou výši pokuty nastavit tak, aby zapadala do rámce majetkových poměrů stěžovatele a nebyla likvidační. Stěžovatel je fyzická osoba a žalovanému je z úřední činnosti známo, že uložená pokuta je velmi vysoká a pro stěžovatelovu rodinu likvidační.
[4] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, 1) jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dle usnesení NSS ze dne 16. 8. 2017, č. j. 7 As 243/2017‑24, bodu 8, má odkladný účinek kasační stížnosti „charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek.“
[5] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v projednávaném případě nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.
[6] Usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005‑76, č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS nepřísluší, aby se v rámci rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku zabýval věcí samou (srov. usnesení NSS ze dne 12. 8. 2021, č. j. 8 Azs 239/2021‑25).
[7] Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje pouze tím, že žalovaný nevzal při stanovení pokuty v úvahu jeho majetkové poměry a nepostupoval dle své metodiky. Tato otázka se však přímo týká zákonnosti postupu žalovaného při uložení pokuty za protiprávní jednání, tedy merita věci. NSS se jí proto může zabývat pouze při meritorním přezkumu kasačních námitek, nikoliv v usnesení o návrhu na přiznání odkladného účinku. Uložení konkrétní pokuty navíc meritorně přezkoumal městský soud v napadeném rozsudku. Skutečnost, že stěžovatel s napadeným pravomocným rozsudkem v této části nesouhlasí a zastává názor, že rozhodnutí žalovaného je v části týkající se uložení pokuty nezákonné či nepřezkoumatelné, není sama o sobě důvodem žádné mimořádné, závažné a individualizované újmy, coby podmínky pro přiznání odkladného účinku (srov. usnesení NSS ze dne 21. 12. 2021, č. j. 2 As 304/2021‑28).
[8] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal (§ 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Ta zde vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023‑21]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1090415924. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2024
JUDr. Pavel Molek
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 9 As 159/2024
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓