č. j. 19 A 34/2023 - 30

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  J. P.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 00 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2023 č. j. MSK 107104/2023, ve věci přestupků

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě a doplněnou podáním ze dne 21. 11. 2023 se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení Městského úřadu Vítkov ze dne 31. 1. 2023 č. j. MUVI 10800/2023, kterým bylo zastaveno řízení o tam specifikovaných přestupcích proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se měl dopustit žalobce (a další tam uvedené osoby), přičemž k zastavení řízení došlo podle § 86 odst. 1 písm.  h) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, neboť zanikla odpovědnost za přestupky uvedené v napadeném usnesení, a uvedené usnesení správního orgánu I. stupně žalovaný potvrdil.
  2. Žalobce uvedl, že jeho podání míří proti uvedenému usnesení správního orgánu, což je procesní úkon, kterým se ukončuje řízení o přestupcích a smyslem jeho žaloby je dosáhnout rozhodnutí správního orgánu I. stupně o 16 bodech jím vydaných obvinění. Aniž by o těchto obviněních bylo jakkoliv rozhodnuto a předloženy důkazy, kterými správní orgán disponuje, žalovaný dospěl k závěru, že pochybil jak policejní orgán, tak i státní zástupce. V žalobě a jejím doplnění dále zmiňuje pochybnost o nestrannosti či kompetentnosti správních orgánů, která je dle jeho názoru jasně dána nejméně tím, že správní orgán I. stupně neví, které státní zastupitelství je jemu věcně a místně příslušné a zpochybňuje vlastní věrohodnost a předurčuje tak rovněž nevěrohodný způsob rozhodování o věci samotné. Žalobce dále uvedl, že v rozhodnutí žalovaného rozporuje následující jím uváděné nesrovnalosti: 1) na str. 2 rozhodnutí žalovaný uvádí, že správní orgán I. stupně zaslal spisovou dokumentaci Krajskému státnímu zastupitelství v Opavě. Toto tvrzení není pravdivé, jelikož spisová dokumentace byla správním orgánem I. stupně zaslána Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě. Žalovaný svým tvrzením o zaslání spisové dokumentace Krajskému státnímu zastupitelství v Opavě retušuje profesní selhání správního orgánu I. stupně, který zpochybňuje svou věcnou a místní příslušnost k vyřízení věci a neví, které státní zastupitelství má oslovit, a dokonce žádá krajské státní zastupitelství o určení toho, které státní zastupitelství bude příslušné k jejich projednání. 2) v napadeném rozhodnutí je uvedeno, že dne 3. 1. 2022 bylo správním orgánem I. stupně oznámeno účastníkům řízení zahájení správního řízení spolu s předvoláním k ústnímu jednání na den 26. 1. 2022. Z uvedeného oznámení správního orgánu I. stupně ze dne 3. 1. 2022 nijak nevyplývá, že by řízení mělo být zahájeno až 14. 1. 2022. Žalovaný ve svém rozhodnutí taktéž uvádí dvojí datum zahájení řízení, a to 3. 1. 2022 a také 14. 1. 2022 a ani to nijak nevysvětluje. 3) žalovaný v napadeném rozhodnutí potvrzuje, že o podaném odvolání ve věci námitky podjatosti rozhodoval od 23. 2. 2022 do 29. 8. 2022, kdy napadené usnesení tajemnice potvrdil. Žalovaný tedy o věci rozhodoval více jak 6 měsíců. Další měsíc z promlčecí doby byl žalovaným promarněn tím, že spisová dokumentace byla správnímu orgánu I. stupně vrácena 27. 9. 2022 k pokračování řízení ve věci. Z dvanácti měsíční zákonné lhůty k projednání přestupků žalovaný o námitce podjatosti rozhodoval sedm měsíců, což je lhůta nepřiměřená. Domnívá se, že každé jeho odvolání proti rozhodnutí či usnesení správních orgánů by mělo být pokládáno za podaný odpor a doba posouzení, kterou nemůže nijak ovlivnit je důvodem pro přerušení promlčecí doby. V opačném případě pak ztrácí řízení o přestupcích jakýkoli smysl a v tomto konkrétním případě nelze dosáhnout rozhodnutí o 16 bodech vydaných obvinění a záleží pouze na libovůli správních orgánů, jak naloží s promlčecí lhůtou. Žalobce dále uvedl, že není povinen zkoumat skutečný úmysl a pravdivost tvrzení, které uvádí správní orgán I. stupně v usnesení z 26. 10. 2022 o tom, že správní orgán přerušuje řízení z důvodu řízení o předběžné otázce a sám zmiňuje, že nemůže délku řízení o předběžné otázce, jakkoliv ovlivnit ani odhadnout. Z toho je patrné, že délka řízení o předběžné otázce může přesáhnout promlčecí dobu, což se i stalo. Spisová dokumentace byla vrácena správnímu orgánu 17. 1. 2023, tj. 3 dny po uplynutí promlčecí doby. Nevěrohodné a zcela matoucí se pak jeví tvrzení správního orgánu I. stupně v témže odstavci citovaného usnesení, že tento správní orgán má následně v úmyslu vydat rozhodnutí dle § 71 správního řádu. Stejně tak nevěrohodné a matoucí je tvrzení správního orgánu o tom, že bude v řízení pokračováno a účastníci budou řádně a včas písemně vyrozuměni.
  3. Žalobce v žalobě dále zmiňuje, že v napadeném rozhodnutí žalovaný hovoří o doporučení vůči orgánu I. stupně ohledně zaslání podnětu Generální inspekci bezpečnostních sborů. Tento podnět byl dán na základě výpovědi T. P. Dle posudku policie a státního zástupce jsou její výpovědi nevěrohodné, nesouhlasí s fakty, jsou zaujaté a logicky rozporné. Z pohledu řešených přestupků není vůbec jasné, k jakému výsledku měla GIPS dospět a jaký vliv a jako souvislost na tyto přestupky by toto mělo mít. Žalobce rovněž namítal, že v napadeném rozhodnutí žalovaný směšuje jednak zánik odpovědnosti za přestupky s řízením o přestupcích samotných (předjímá uznání jeho viny) a také se žalovaný vyjadřuje k podaným námitkám podjatosti, přitom jeho odvolání směřovalo pouze proti usnesení o ukončení řízení. Za vážné pochybení v řízení o přestupcích správních orgánů I. a II. stupně, resp. Bc. B., pokládá hodnocení a kritiku státního zástupce. Byl to právě správní orgán I. stupně, který oslovil státního zástupce z důvodu nesouhlasu s vyřízením věci policejním orgánem a následně to byl Bc. B., který nesouhlasil ani s vydaným vyrozuměním státního zástupce. Za další vážné pochybení v řízení o přestupcích pokládá to, že ze strany správních orgánů nebyl v řízení zohledněn alkohol u R. P.e a M. H. Alkohol měl na incident zásadní vliv a byl spouštěčem celého konfliktu. Z přestupkového řízení vyplynulo, že je v možnostech správních orgánů neřešit opilcovo úmyslné rušení nočního klidu, neuposlechnutí výzvy úřední osoby a vyprovokování bitky. Správní orgány schvalují jednání vedoucí k beztrestnému opakování a eskalaci podobné situace.
  4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Poznamenal, že v rámci žalobních bodů žalobce namítá prakticky totéž, co v rámci odvolání. Žalovaný nepovažuje jeho námitky za důvodné, neboť má za to, že se se vším již vypořádal v napadeném rozhodnutí, na které odkázal. Ve vztahu k té části žaloby, v níž žalobce napadá práci správních orgánů I. i II. stupně žalovaný k bodu 1) uvedl, že nejde o žádnou retuš profesního selhání správního orgánu I. stupně, jak uvádí žalobce, ale o zkratkovité vylíčení průběhu řízení, kdy  žalovaný z důvodu zaměření se na základní informace týkající se průběhu řízení záměrně nechtěl zabíhat do podrobností, že věc byla podána ke krajskému státnímu zastupitelství, aby byla následně postoupena věcně a místně příslušnému okresnímu státnímu zastupitelství v Opavě. K bodu 2) žaloby žalovaný konstatoval, že oznámení o zahájení správního řízení spolu s termínem nařízeného jednání bylo vydáno (oznámeno) správním orgánem I. stupně dne 3. 1. 2023. Vzhledem k tomu, že řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku (§ 78 zákona o odpovědnosti za přestupky), pak informace, že řízení bylo zahájeno 14. 1. 2022 je tedy přepisem informace, že oznámení o zahájení řízení bylo doručeno podezřelému dne 14. 1. 2022. Tato formulace je běžnou větou v obsahu rozhodnutí, aby informovala o vydání oznámení o zahájení řízení a skutečném termínu zahájení řízení. K bodu 3) žaloby žalovaný uvedl, že se k tomu vyjádřil již v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí. Údajnou nečinnost správního orgánu žalobce mohl namítat již v průběhu řízení, nikoliv následně. Navíc řízení bylo ukončeno usnesením o zastavení řízení. Tedy se o nečinnost žalovaného správního orgánu ani jednat nemůže, když rozhodnutí – usnesení bylo vydáno. K bodu 4) žaloby žalovaný konstatoval, že chtěl dosáhnout prokázání svědecké výpovědi T. P., že byla smazána jedna ze tří nahrávek, které svědkyně předložila jako důkaz. Toto se bohužel neprokázalo, resp. státní zástupce se zaměřil nikoliv na to, že nahrávka nebyla svědkyni vrácena a není ani doložena ve spise, ale na to, zda nahrávka měla důkazní hodnotu či nikoliv, a konstatoval, že nikoliv, neboť situace byla snímána i jinými účastníky. V rámci vyrozumění k podání ze dne 26. 10. 2022 Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje uvedlo, že šetřením odboru vnitřní kontroly byla vyloučena možnost, že by policisté, jakkoliv upravovali videozáznamy zjištěné v rámci prověřování ve spisovém materiálu č. j. KRPT-117740/TČ-2020-070671-77. Jak došlo k rozdělení videozáznamu zůstalo neobjasněno a nebylo předmětem šetření odboru vnitřní kontroly. K bodům 5) a 6) žalovaný konstatoval, že tato pasáž žaloby je již běžnou litanií žalobce na postup správního orgánu I. a II. stupně, který míří opět na odbornost obou správních orgánů a zaštiťuje se názory státního zástupce. V závěru žalovaný poznamenal, že podání žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek postrádá logiku, když podaná žaloba nezvrátí skutečnost, že přestupky jsou již promlčeny.
  5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. krajský soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.
  6. Ze správních spisů zjistil soud následující pro věc významné skutečnosti. Správnímu orgánu I. stupně bylo dne 11. 2. 2021 Policií ČR, Územním odborem Opava doručeno oznámení přestupků, jichž se měl dne 14. 6. 2020 dopustit žalobce a další tam vyjmenované osoby. Správní orgán I. stupně dne 10. 3. 2021 předal spisový materiál spolu s podnětem o posouzení, zda se ve věci nejedná o trestné činy Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, které správnímu orgánu dne 25. 3. 2021 zaslalo vyrozumění o postoupení spisového materiálu Okresnímu státnímu zastupitelství v Opavě. Okresní státní zastupitelství v Opavě dne 23. 4. 2021 podalo správnímu orgánu své vyjádření a spolu se spisovým materiálem vrátilo správnímu orgánu I. stupně k dalšímu šetření. Po předchozí výzvě správního orgánu ze dne 26. 7. 2021 žalobce 24. 8. 2021 dal souhlas se zahájením řízení. Následně 16. 9. 2021 žalobce podal námitku podjatosti správního orgánu, o které rozhodla tajemnice úřadu 13. 10. 2021 usnesením č. j. MUVI 26641/2021, proti němuž žalobce podal odvolání, o němž rozhodl Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě dne 26. 11. 2021, přičemž uvedené usnesení zrušil a řízení o námitce podjatosti zastavil a věc vrátil zpět správnímu orgánu k dalšímu šetření. Následně 3. 1. 2022 vydal správní orgán I. stupně oznámení o zahájení řízení ve věci předmětných přestupků spolu s předvoláním k ústnímu jednání na den 26. 1. 2022. Uvedené oznámení o zahájení řízení bylo žalobci a dalším účastníkům správního řízení doručeno 14. 1. 2022. Tímto dnem došlo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, k zahájení řízení o přestupcích. Podle § 78 odst. 2 citovaného zákona, řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení. O ústním vyhlášení oznámení o zahájení řízení vydá správní orgán účastníkům řízení na požádání potvrzení. Společné řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení všem podezřelým z přestupku.
  7. Z dalšího obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce v průběhu správního řízení podal opakovanou námitku podjatosti vůči správnímu orgánu, o níž 9. 2. 2022 rozhodla tajemnice úřadu usnesením č. j. MUVI 5450/2022 o nevyloučení vedoucího odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu z projednávání věci, přičemž proti uvedenému usnesení podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 8. 2022, přičemž odvolání zamítl a usnesení tajemnice úřadu potvrdil. V průběhu řízení byl spis zaslán k prošetření Generální inspekci bezpečnostních sborů v Praze a spisový materiál pak byl vrácen správnímu orgánu 17. 1. 2023 spolu s vyrozuměním o provedeném přezkumu postupu policejního orgánu.
  8. Podle ust. § 29 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.
  9. Podle ust. § 32 odst. 2 písm. a) téhož zákona, promlčecí doba se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
  10. Podle ust. § 86 odst. 1 písm. h) citovaného zákona, správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže odpovědnost za přestupek zanikla.
  11. Co se týká žalobních námitek žalobce, které svým obsahem byly jeho požadavkem, aby předmětné přestupky byly věcně projednány, nelze jim přisvědčit. Z výše citovaného ust. § 29 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky plyne, že odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby. Procesním odrazem takového – hmotněprávního zániku odpovědnosti za přestupek je pak povinnost příslušného správního orgánu řízení zastavit. Pokud by správní orgán nezastavil řízení o přestupku přesto, že odpovědnost za přestupek zanikla, jednalo by se o podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které by mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé (viz rozsudek NSS č. j. 3 As 57/2004-39). Co se týká délky promlčecí doby, pak na danou věc dopadá § 30 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky, podle něhož promlčecí doba činí 1 rok. V posuzované věci byla jednoroční promlčecí lhůta přerušena oznámením o zahájení řízení o přestupku, tedy dnem 14. 1. 2022 a jednoroční promlčecí lhůta začala běžet znovu. K jejímu uplynutí došlo dnem 14. 1. 2023. Jelikož do dne 14. 1. 2023 nebylo o přestupcích, z nichž byl žalobce obviněn, rozhodnuto, tedy nebylo vydáno rozhodnutí o vině žalobce, pak bylo povinností správního orgánu I. stupně řízení zastavit podle § 86 odst. 1 písm. h) zákona o odpovědnosti za přestupky. Postup správního orgánu I. stupně byl v souladu se zákonem, s čímž souhlasil i žalovaný v napadeném rozhodnutí a namítanou nezákonností rozhodnutí žalovaného postiženo není. Protože ostatní žalobní námitky, které svým obsahem jsou zejména kritikou činnosti a profesionality správních orgánů, včetně jejich údajné nečinnosti v průběhu řízení, kteroužto ovšem žalobce mohl namítat již v průběhu řízení, nemohou ovlivnit závěr, že promlčecí doba uplynula dnem 14. 1. 2023 a že do tohoto data o přestupcích nebylo vydáno rozhodnutí, jimž by žalobce byl uznán vinným z jejich spáchání, soud se k nim pro nadbytečnost nevyjadřuje.
  12. Na základě shora uvedeného krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné další náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 31. 5. 2024

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I.M.