USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: I. H., proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, se sídlem náměstí Republiky 12, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 4. 2024, č. j. 52 A 19/2024 – 17,

takto:

I. Řízení  se zastavuje.

II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 23. 5. 2024 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 4. 2024, č. j. 52 A 19/2024 ‑ 17.

[2]               Podáním ze dne 8. 7. 2024, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 15. 7. 2024, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.

[3]               Podle § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), za použití § 120 téhož zákona, může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, a to dokud o něm soud nerozhodl.

[4]               Podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal‑li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5]               S ohledem na zpětvzetí návrhu – kasační stížnosti – Nejvyšší správní soud v souladu s výše citovanými ustanoveními s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.

[6]               Nejvyšší správní soud dodává, že po doručení zpětvzetí kasační stížnosti stěžovatelka zdejšímu soudu doručila podání, v němž uvádí, že nemá prostředky na uhrazení soudního poplatku a zajištění zastupování advokátem a dále poukazuje na těžkosti, které jí rozhodnutí žalovaného způsobilo. I pokud by uvedené podání mohlo být posouzeno jako odvolání zpětvzetí kasační stížnosti ve smyslu § 41a odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), což z něj ale jednoznačně nevyplývá, nemělo by vliv na rozhodnutí o zastavení řízení. V souladu s § 41a odst. 4 o. s. ř. úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. Jak bylo uvedeno výše, zpětvzetí kasační stížnosti bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 15. 7. 2024. Podání napadající rozhodnutí žalovaného, v němž stěžovatelka mimo jiné požaduje jeho „zrušení“, bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 16. 7. 2024. Je tak zřejmé, že podmínka doručení odvolání úkonu nejpozději současně s odvolávaným úkonem by, ani pokud by stěžovatelčino podání mohlo být posouzeno jako odvolání zpětvzetí kasační stížnosti, nebyla v posuzované věci splněna.

[7]               O nákladech řízení o kasační stížnosti soud rozhodl na základě § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo‑li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 18. července 2024

JUDr. Tomáš Rychlý    předseda senátu