[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci

žalobce:  Městys Opatov, IČ: 00290068

sídlem Opatov 149, 675 28 Opatov na Moravě

proti

žalovanému:  Ministerstvo pro místní rozvoj

sídlem Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2023, č. j. MMR-60935/2023-26,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.  Předmět přezkumu

1. Žalobce se domáhá u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) svou žalobou zrušení rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla v návaznosti na závěr přezkumné komise ze dne 28. 4. 2023 zamítnuta žádost žalobce o poskytnutí dotace podle ust. § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále též „rozpočtová pravidla“).
2. Žádost žalobce o přezkum výsledku hodnocení či výběru projektu „Přestavba ZŠ I. etapa Opatov č.p. 68“, registrační číslo projektu CZ.06.04.01/22_112/0001315 byla přezkumnou komisí vypořádána jako nedůvodná.

II.  Žalobní body

3. V prvním žalobním bodu žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí postrádá řádné odůvodnění a žalovaný se v něm nevypořádal s námitkami, které žalobce v řízení uplatnil. Žalovaný zejména rezignoval na svoji povinnost vypořádat se s argumentací a námitkami, které žalobce uplatnil v žádosti o přezkum výsledku hodnocení či výběru projektu.
4. V napadeném rozhodnutí se žalovaný ani nepokusil vysvětlit své závěry o údajně účelovém jednání žalobce. Naopak uvádí, že je zřejmé, že se jedná o chybu žadatele, který si přílohy předem připravil, ale důsledně nezkontroloval. Pokud tak zásadní akt, jakým je vyřazení žádosti z dalšího posuzování, a který podstatným způsobem poškozuje zájmy žalobce, postrádá odůvodnění, resp. si protiřečí, když na straně jedné považuje jednání žalobce za chybné a současně uvádí, že žalobce jednal účelově. Nadto se žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal s námitkou žalobce, že jeho postup nelze hodnotit jako účelový, a to zejména s přihlédnutím ke způsobu zpracování samotné žádosti o podporu.
5. Ve druhém žalobním bodu žalobce namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívající v postupu žalovaného, neboť pokud žalobce nepředložil přílohy v žádosti o podporu řádně, jedná se o odstranitelné pochybení, žalobce měl být vyzván ze strany žalovaného k předložení příloh a jeho žádost měla být posouzena.
6. Žalobce podal žádost o podporu z programu Integrovaný regionální operační program (dále též „IROP“) na projekt s názvem „Přestavba ZŠ I. Etapa Opatov č.p. 68“. Podle stanovených podmínek musela být žádost zpracována a podána v elektronické formě v MS2021+, která je k dispozici na webových stránkách https://mseu.mssf.cz/.
7. První žádost byla žalobcem zpracována a podána dne 1. 11. 2022, kdy však celé řízení bylo ze strany žalovaného zrušeno s odůvodněním, že byly zjištěny technické nedostatky v systému MS2021+. Žádost o podporu ze dne 1. 11. 2022 zpracoval žalobce bez vad a k žádosti připojil veškeré požadované přílohy s úplnými informacemi.
8. Druhá žádost byla žalobcem podána dne 24. 11. 2022. Žádost byla zpracována prostřednictvím zástupce žalobce společnosti Z + M Partner, spol. s r.o., která podání zpracovala. K žádosti žalobce připojil čestné prohlášení paní D. C., která žádost společně s T. K., dalším zaměstnancem zástupce žalobce, zpracovávala a která uvedla, že je přesvědčena o tom, že k žádosti připojila všechny požadované dokumenty. Žádost žalobce o podporu zaregistrovaná dne 24. 11. 2022 nebyla hodnocena s odůvodněním, že nesplnila kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti, kdy v detailu hodnocení je uvedeno, že žádost nesplnila nenapravitelné kritérium přijatelnosti dle bodu 1.2, které uvádí, že „při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+“, která dále odkazuje na přílohu hodnocení. Tato příloha hodnocení v jednotlivých bodech neuvádí žádné odůvodnění, toliko konstatuje, že nebylo možné sledované údaje hodnotit, neboť došlo při podání žádosti o podporu k účelovému jednání a obcházení podmínek výzvy a dále se uvádí, že jednotlivá kritéria nemohla být hodnocena, neboť žalobce nesplnil nenapravitelné kritérium přijatelnosti č. 1.2. Teprve z kontrolního listu při hodnocení přijatelnosti a formálních náležitostí žalobce zjistil, že jeho žádost nebyla hodnocena, když se měl dopustit účelového jednání, neboť v záložce „Dokumenty“ nejsou nahrány adekvátní přílohy.
9. Žalobce namítá, že pokud skutečně připojil k žádosti přílohy, které neobsahovaly správné a úplné údaje, ale pouze text „nerelevantní“, pak se jedná o vadu žádosti, která má být postupem dle kapitoly 3.3.3 Obecných pravidel pro žadatele a příjemce, verze 2, platné od 28 7. 2022 (dále jen „Obecná pravidla“) a kapitoly 7 Specifických pravidel pro žadatele a příjemce, verze 1, platná od 24. 11. 2022 (dále jen „Specifická pravidla“), odstraněna. V kapitole 3.3.4 Obecných pravidel se výslovně uvádí, že přílohy je žadatel povinen dodat s podáním žádosti o podporu. Pokud tak neučiní, bude vyzván k doplnění. Chybějící, neúplné, či jinak vadné přílohy žádosti, nejsou ve smyslu kapitoly 3.3.4. Obecných pravidel důvodem pro vyřazení žádosti z dalšího posuzování, ale v takovém případě je povinností žalovaného vyzvat žadatele k doplnění. Obdobně pak podle kapitoly 7 specifických pravidel platí, že kritériem formálních náležitostí je doložení povinných příloh, které splňují náležitosti požadované v dokumentaci. Na závěr kapitoly 7 specifických pravidel se výslovně uvádějí případy, které jsou považovány za kritéria nenapravitelná. Chybějící či jakkoliv nevyhovující přílohy nejsou mezi těmito nenapravitelnými kritérii uvedeny. Pokud tyto přílohy doloženy nejsou nebo nesplňují náležitosti požadované v dokumentaci, pak se jedná o napravitelné kritérium.
10. I pokud by žádost ze dne 24. 11. 2022 neobsahovala přílohy s nezbytným obsahem, pak byl tento postup způsoben lidským pochybením a takový postup nelze považovat za účelové jednání. V případě, že by se mělo jednat o účelové jednání, pak by takový úmysl žalobce, tedy úmyslné jednání s cílem získat výhodu na úkor jiných žadatelů, musel být v řízení prokázán.
11. O chybějícím úmyslu žalobce svědčí též skutečnost, že při zpracování žádosti nevyplňoval pouze nezbytné náležitosti, ale informace rozšířil také o další údaje, které nebylo povinností vyplnit pro splnění kritéria jeho úspěšného podání. Přesto však žalobce v žádosti mínil podpořit šanci projektu na realizaci doplněním dalších nepovinných údajů, i když si byl vědom, že zpracování těchto informací prodlouží dobu pro odeslání žádosti, což v případě, kdy časové hledisko hraje podstatnou roli při vyhodnocení žádostí žadatelů, snižovalo šanci žalobce na úspěch. Postup žalobce, který žádost zpracoval v rozsahu větším, než který byl nezbytný pro odeslání žádosti, tedy jednoznačně svědčí o úmyslu žadatele poskytnout žalovanému všechny podstatné údaje. Je nelogický postup, aby žalobce dne 1. 11. 2022 vyplnil všechny údaje, připojil všechny přílohy obsahující nezbytné informace a dne 24. 11. 2022 „účelově“ připojil k žádosti pouze přílohy, které postrádají konkrétní informace a obsahují totožný text „nerelevantní“.
12. V případě, že žádost obsahuje přílohy, které jsou bez obsahu, jednalo se o zřejmý omyl, pochybení, které lze napravit výzvou k doložení správných a úplných dokumentů, tak aby mohla být žádost zařazena do vyhodnocení.
13. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje dále v tom, že žalovaný měl k dispozici všechny přílohy, které byly potřeba k žádosti připojit, neboť byly zaslány již v žádosti ze dne 1. 11. 2022.

III.  Vyjádření žalovaného

14. V písemném vyjádření k žalobě setrval žalovaný na právních názorech uvedených v napadeném rozhodnutí, a v plném rozsahu na ně odkázal.
15. K prvnímu žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že zohlednil veškeré relevantní argumenty obsažené v námitkách, přičemž text námitek není povinen do rozhodnutí přenášet doslovně. Nejde tedy o vlastní podstatu nepřezkoumatelnosti spočívající ve vážných vadách rozhodnutí (nemožnost zjistit v něm obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno, včetně vypořádání námitek účastníka řízení). Neztotožnění se se skutkovými a právními závěry žalovaného proto není důvodem způsobujícím nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Žalovaný tak má za to, že všechny relevantní námitky a argumenty žalobce byly jak při vypořádání žádosti o přezkum, tak v napadeném rozhodnutí řádně vypořádány.
16. Ke druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že k žádosti žalobce bylo v monitorovacím systému MS2021+ vloženo celkem 13 povinných příloh (vyjma povinné přílohy č. 1 a 2). Všechny vložené soubory/přílohy k žádosti jsou pojmenované správně, mají stejnou velikost, čas vytvoření a úpravy, ale všechny soubory jsou obsahově prázdné, resp. obsahují pouze slovo „nerelevantní“.
17. V souladu s kap. 7 Specifických pravidel proběhlo hodnocení kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí. Při zjištění, že ani jedna z povinných příloh k žádosti nebyla vložena správně, resp. byly všechny do MS2021+ uloženy zcela bez věcného obsahu, bylo v hodnotícím listu hodnotící kritérium 1.2 ve znění „Při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+“, vyhodnoceno jako nesplněné. Závěr vyhodnocení daného kritéria vychází z veřejně dostupného Závazného stanoviska Řídicího orgánu IROP č. 1 ze dne 19. 9. 2022, které doplňuje ustanovení Obecných pravidel (verzi 2) o aplikaci nových nenapravitelných obecných kritérií přijatelnosti. Jedná se o kritéria nenapravitelná, to znamená, že pokud žádost o podporu dané kritérium nesplní, bude vyloučena z dalšího procesu hodnocení bez možnosti vyzvání k nápravě.
18. O tom, že je předmětné kritérium označeno jako nenapravitelné a nelze při jeho nesplnění vyzvat žadatele k doplnění, byl žadatel rovněž informován a to v kontrolních listech pro hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti pro danou výzvu, zveřejněných před vyhlášením výzvy. Za účelové jednání není považováno pochybení typu částečného či neúplného vyplnění polí v MS2021+, doložení pouze některých povinných příloh či pokud byl zjištěn nesoulad mezi informacemi uvedenými v MS2021+ a předloženými přílohami. V těchto „napravitelných“ nedostatcích je žadatelům dle kap. 3.3.2 Obecných pravidel umožněno doplnění žádosti na základě dvou výzev k doplnění. Naopak v případech, kdy jsou při posouzení podané žádosti zaznamenány znaky účelového jednání, jsou tyto případy před samotným vyloučením projektu konzultovány mezi Centrem a Řídicím orgánem IROP a teprve po odsouhlasení je hodnotící proces žádosti ukončen.
19. S ohledem na skutečnost, že nesplněné hodnotící kritérium 1.2, je pravidly stanoveno jako nenapravitelné, nebylo možné žadatele vyzvat k doplnění žádosti, jako je to standardně umožněno v případě hodnocení napravitelných kritérií.
20. Vyzývání k doplnění žádosti je dle kap. 3.3.2 Obecných pravidel standardně využíváno při hodnocení napravitelných kritérií, tzn. v případech, kdy je žádost o podporu vyplněna či podložena adekvátními dokumenty pouze částečně. Vzhledem k tomu, že bylo všech třináct povinných příloh doloženo bez jakéhokoliv obsahu, což z hlediska žalovaného vykazuje znaky účelového jednání, které vedlo k časovému zvýhodnění před ostatními kompletně vyplněnými žádostmi, bylo hodnocení dle pravidel IROP ukončeno z důvodu nesplnění nenapravitelného kritéria 1.2. Dle kap. 3.3.1 Obecných pravidel jsou nejprve hodnocena všechna nenapravitelná kritéria přijatelnosti a poté všechna napravitelná kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti. Pokud žádost o podporu nesplní alespoň jedno kritérium přijatelnosti s příznakem „nenapravitelné“, je žádost vyloučena z dalšího procesu hodnocení bez možnosti doplnění a napravitelná kritéria přijatelnosti ani kritéria formálních náležitostí nejsou hodnocena. Z těchto důvodu nebylo napravitelné kritérium formálních náležitostí „Jsou doloženy všechny povinné přílohy a splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.“ již hodnoceno.

IV.  Rozhodné skutečnosti vyplývající ze správního spisu

21. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce dne 24. 11. 2022 podal prostřednictvím zástupce Z + M Partner, spol. s r.o. žádost o podporu s reg. č. CZ.06.04.01/00/22_112/0001315 s názvem „Přestavba ZŠ I. Etapa Opatov č.p. 68“.
22. Z předložených podkladů bylo zjištěno, že v monitorovacím systému MS2021+ nebyly do záložky „Dokumenty" nahrány adekvátní přílohy, jejichž doložení je dle Obecných pravidel povinné. Namísto všech povinných příloh je nahrán pouze list ve formátu PDF s vyjádřením "nerelevantní". Z důvodu absence povinných příloh při podání žádosti o podporu bylo vyhodnoceno jako nesplněné nenapravitelné kritérium 1.2 „Při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+“. V souladu s platnými postupy IROP nebyla u žádosti dále hodnocena napravitelná kritéria přijatelnosti a žádost o podporu byla vyřazena z dalšího procesu hodnocení bez možnosti doplnění. O vyloučení žádosti byl žadatel informován změnou stavu v MS2021+ a depeší dne 15. 3. 2023.
23. V souvislosti s vyřazením projektu z dalšího procesu hodnocení žalobce podal ve stanovené lhůtě žádost o přezkum výsledku hodnocení projektu ze dne 29. 3. 2023. Žádost žalobce o přezkum výsledku hodnocení byla přezkumnou komisí dne 18. 4. 2023 vyhodnocena jako nedůvodná. V návaznosti na závěr přezkumné komise bylo dne 5. 9. 2023 vydáno napadené rozhodnutí, kterým žalovaný žádost o poskytnutí dotace zamítl.

V.  Soudní přezkum

24. Městský soud vycházel z této právní úpravy v rozhodném znění:
25. Podle kap. 3.3.1 obecných pravidel ve Specifických pravidlech jsou uvedena obecná a specifická kritéria přijatelnosti s označením, zda je kritérium pro hodnocení žádosti o podporu napravitelné či nenapravitelné. Kritéria jsou hodnocena v blocích. Nejprve jsou hodnocena všechna nenapravitelná kritéria přijatelnosti a poté všechna napravitelná kritéria formálních náležitostí a přijatelnosti. Ke kritériu je uvedeno jasné a srozumitelné odůvodnění výsledku hodnocení. Pokud žádost o podporu nesplní alespoň jedno kritérium přijatelnosti s příznakem „nenapravitelné“, je žádost vyloučena z dalšího procesu hodnocení a napravitelná kritéria přijatelnosti ani kritéria formálních náležitostí nejsou hodnocena.
26. Podle kap. 3.3.2 obecných pravidel pokud při kontrole formálních náležitostí a přijatelnosti žádost o podporu nesplní jedno či více napravitelných kritérií, případně nelze vyhodnotit některé z nenapravitelných kritérií, je žadatel vyzván k doplnění žádosti u jednoho či více kritérií formálních náležitostí nebo napravitelných kritérií přijatelnosti.
27. Podle kap. 3.3.4 obecných pravidel povinné přílohy žádosti o podporu jsou uvedeny ve Specifických pravidlech. Žadatel je nahrává na příslušné záložky žádosti o podporu v MS2021+. (…) Přílohy (vyjma dokumentace k veřejným zakázkám) je žadatel povinen dodat s podáním žádosti o podporu. Pokud tak neučiní, bude vyzván k doplnění.
28. Podle kap. 7 specifických pravidel je obecným kritériem přijatelnosti: při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+.
29. Podle kap. 7 specifických pravidel jsou následující kritéria nenapravitelná: (…) při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+.
30. Podle kap. 7 specifických pravidel jsou splněna kritéria formálních náležitostí, jestliže jsou doloženy všechny povinné přílohy a splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.
31. Podle kap. 3.8 obecných pravidel rozhodnutí o zamítnutí žádosti o podporu, resp. usnesení o zastavení řízení vydává ŘO IROP v případě, že byl žadateli v MS2021+ nastaven jeden z následujících stavů: (…) PN22 Žádost o podporu nesplnila formální náležitosti nebo podmínky přijatelnosti.
32. Podle čl. 1 závazného stanoviska Řídicího orgánu IROP č. 1 Výzvy k doplnění, kterými ŘO IROP standardně umožňuje napravit nedostatky v žádosti o podporu, nemají sloužit k účelovému obcházení pravidel poskytování podpory. ŘO IROP se proto rozhodl pro zavedení opatření, která povedou k omezení počtu takových žádostí o podporu, neboť tyto budou v důsledku zavedených opatření v procesu hodnocení neúspěšné.
33. Podle čl. 2 závazného stanoviska Řídicího orgánu IROP č. 1 Těmito opatřeními jsou úprava/doplnění některých ustanovení Obecných pravidel pro žadatele a příjemce a zpracování a aplikace nových nenapravitelných obecných kritérií přijatelnosti:

- Ve stejné výzvě není podána shodná žádost o podporu v pozitivním nebo neutrálním stavu.

- Při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním Stránka 2 z 3 povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+.

Kritéria budou aplikována na všechny projekty ve výzvách vyhlášených po vydání tohoto závazného stanoviska. Jedná se o kritéria nenapravitelná, to znamená, že pokud žádost o podporu dané kritérium nesplní, bude vyloučena z dalšího procesu hodnocení bez možnosti vyzvání k nápravě. Aby bylo možné výše uvedená kritéria vyhodnotit, je nutné provést dílčí úpravy v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce. Proces hodnocení a výběru projektů, jak je popsán v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce, není vydáním tohoto závazného stanoviska dotčen.

34. Před vlastním posouzením věci městský soud připomíná, že podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) nemusí soudy nutně reagovat na každý dílčí argument uvedený v žalobě. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014 č. j. 7 As 126/2013-19). Podstatné je, aby správní soud v odůvodnění rozhodnutí postihl všechny stěžejní námitky účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i reakce na některé dílčí a související námitky (viz rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014 č.  j. 7  Afs 85/2013-33). Městský soud rovněž může pro stručnost odkázat na část odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, s nímž se ztotožňuje. Jak uvedl Ústavní soud, není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (viz nález ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 989/08, bod 68.; srov. též rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2015 č. j. 9 As 221/2014-43 či ze dne 25. 2. 2015 č. j. 6 As 153/2014-108).
35. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení k výzvě městského soudu nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval městský soud podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. a o podané žalobě rozhodl bez nařízení jednání. Po seznámení se se správním spisem a po zhodnocení jeho obsahu a rozhodných skutečností dospěl městský soud k závěru, že žaloba není důvodná.
36. Ve vztahu k prvnímu žalobnímu bodu soud nepřisvědčil námitce žalobce, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a nevypořádání námitek, které žalobce v řízení uplatnil. Soud k této námitce uvádí, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost zjistit obsah nebo důvody, pro které bylo rozhodnutí vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-74).
37. Soud konstatuje, že žalobou napadené rozhodnutí je srozumitelné, jsou v něm obsaženy právní úvahy, na jejichž základě žalovaný posoudil otázky stěžejní pro toto řízení, a je opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč žalovaný rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Uvedené je v souladu s konstantní judikaturou, podle které musí být z odůvodnění seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2010, č. j. 9 As 66/2009-46, ze dne 4. 2. 2010, č. j. 7 Afs 1/2010-53, ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008-109, či ze dne 31. 3. 2004, č. j. 4 As 19/2014-35). Soud má za to, že žalovaný těmto povinnostem dostál. Soud dodává, že správní orgány nemají povinnost detailně vypořádávat každou dílčí námitku či tvrzení, resp. jak je uvedeno v bodě [9] odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 7. 2018, č. j. 7 As 150/2018-36, správní orgány „nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí.“
38. Žalobou napadené rozhodnutí rovněž není vnitřně rozporné, jestliže žalovaný chybu žalobce, který si přílohy předem připravil, ale důsledně nezkontroloval obsah, současně vyhodnotil jako účelové jednání. Chyba neboli opomenutí žalobce spočívající v nahrání pouze příloh, které postrádají konkrétní informace a obsahují toliko totožný text „nerelevantní“ mohla být učiněna úmyslně i z nedbalosti. V odpovědnostních vztazích konání nebo nekonání neimplikuje formu zavinění, neboť jak konání, tak opomenutí může být úmyslné i nedbalostní. Opomenutí žalobce nahrát úplné povinné přílohy tedy v daném případě mohlo, ale i nemuselo být úmyslné. Rozhodnou je skutečnost, že žalovanému byl namísto všech povinných příloh nahrány pouze přílohy s vyjádřením "nerelevantní". Z důvodu absence povinných příloh při podání žádosti o podporu bylo proto vyhodnoceno jako nesplněné nenapravitelné kritérium 1.2.
39. Ve vztahu ke druhému žalobnímu bodu soud nepřisvědčil námitce žalobce, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť žalovaný měl žalobce vyzvat k předložení neúplných příloh a jeho žádost měla být posouzena.
40. V kapitole 3.3.4 obecných pravidel se sice výslovně uvádí, že pokud žadatel nedodá povinné přílohy žádosti o podporu spolu s podáním žádosti, bude vyzván k doplnění, nicméně kap. 7 specifických pravidel, která stanoví kritéria přijatelnosti žádosti o podporu, je lex specialis ve vztahu k obecným pravidlům. Z uvedeného důvodu, nastanou-li skutečnosti předvídané podle kap. 7 specifických pravidel, má toto ustanovení přednost před obecnými pravidly. Podle kap. 7 specifických pravidel je nenapravitelným kritériem žádosti o podporu skutečnost, že při podání žádosti o podporu nedošlo k účelovému jednání či obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně, např. nevyplněním povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+.
41. Jestliže žalobce podal žádost o podporu, kdy namísto všech povinných příloh nahrál do systému  MS2021+ pouze listy ve formátu PDF s vyjádřením "nerelevantní", pak se takové jednání mohlo jevit jako účelové resp. jako jednání spočívající v „obcházení podmínek výzvy podáním žádosti o podporu vyplněné zjevně nedostatečně“. Kap. 7 specifických pravidel příkladmo uvádí nevyplnění povinných polí v ISKP21+ dle Uživatelské příručky Postup pro podání žádosti o podporu MS2021+. Jiné situace obcházení podmínek výzvy by tedy měly svou povahou a závažností odpovídat tomuto typu jednání. Vložení celkem 13 povinných příloh v souborech, které jsou obsahově prázdné, resp. obsahují pouze slovo „nerelevantní“ je srovnatelné s nevyplněním povinných polí v ISKP21+. Lze souhlasit s žalovaným i v tom, že tímto způsobem tj. nenahráním povinných příloh žalobce získává oproti ostatním žadatelům výhodu v podobě lepšího (delšího) času podání žádosti. Na tom nic nemění skutečnost, že čas podání žádosti není jediným rozhodujícím faktorem pro přidělení dotace, neboť k času podání žádosti se přihlíží v případě, že projekty splní všechna kritéria. V případě, že by žalovaný dodatečně vyzval žalobce k dodání povinných příloh, byl by žalobce tak v rozporu s předem stanovenými podmínkami zvýhodněn oproti ostatním žadatelům, neboť by v kombinaci s lepším časem podání žádosti měl možnost dodat úplné přílohy žádosti. Účelem nově zavedeného nenapravitelného kritéria přijatelnosti proto bylo zabránit zneužití soutěžních pravidel.
42. K námitce žalobce, že v posuzovaném případě nešlo o úmyslné jednání, soud uvádí, že ke splnění obecných a specifických pravidel se vztahuje objektivní odpovědnost, tj. odpovědnost za výsledek, nikoliv odpovědnost za zavinění. Je proto nevýznamné, zda k jednání žalobce spočívající v podání žádosti o podporu „vyplněné zjevně nedostatečně“ došlo úmyslně či z nedbalosti. Z tohoto důvodu žalovaný nebyl povinen v napadeném rozhodnutí posuzovat, zda se k tomuto jednání vztahoval úmysl žalobce, resp. zda vůbec toto jednání bylo zaviněné či nikoliv.
43. Pro úplnost lze dodat, že případný úmysl žalobce nevylučuje skutečnost, že při zpracování žádosti nevyplňoval pouze nezbytné náležitosti, ale informace rozšířil také o další údaje, které nebylo jeho povinností vyplnit pro splnění kritéria úspěšného podání. Je tomu tak proto, že tyto údaje a dodání povinných příloh jsou dvě různé náležitosti žádosti, které mohou klást různé nároky na žadatele z hlediska jejich dodání. Vyplnění jiných informací nad rámec požadovaného není důkazem o vyloučení úmyslu žalobce.
44. Závěrem soud uvádí, že nelze přisvědčit ani námitce žalobce, že postup žalovaného je nezákonný z důvodu, že nepřihlédl k povinným přílohám, které byly zaslány již v žádosti ze dne 1. 11. 2022. Lze souhlasit s žalovaným, že dodání kompletních příloh v rámci původní žádosti nemá na hodnocení posuzované nekompletní žádosti vliv, neboť se jedná o dvě zcela oddělená řízení o poskytnutí dotace.
45. Vzhledem k výše uvedeným důvodům městský soud žalobu zamítl podle ust. § 87 odst. 3 s. ř. s. v celém rozsahu jako nedůvodnou.

VI.  Posouzení nákladů řízení

46. O náhradě nákladů soudního řízení městský soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalované žádné náklady řízení nad rámec její úřední činnosti nevznikly. Městský soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 18. června 2024

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu