41 A 12/2024 - 28
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci
žalobce: I. K.,
státní příslušnost: R. f.
X
zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Tauberem
Lidická 960/81, 602 00 Brno
proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2024, č. j. MV-163537-13/SO-2021,
takto:
Odůvodnění:
I. Podstata věci
1. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zastavil řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Žalobce se totiž na předvolání nedostavil k výslechu. Žalobce namítá, že mu předvolání nebylo řádně doručeno. Na výzvě k vyzvednutí zásilky bylo špatné jméno. Soud níže uvede, proč tato chyba nevedla k neplatnosti doručení.
II. Rozhodnutí správních orgánů a dosavadní procesní postup
2. Žalobce podal dne 8. 1. 2021 žádost o prodloužení zaměstnanecké karty. Přiložil k ní pracovní smlouvu ze dne 28. 12. 2020 se společností PRYSYKAR stav s.r.o. Policie ČR šetřením v sídle této společnosti (na adrese Spálená 480/1, Brno) dne 3. 2. 2021 zjistila, že se na uvedené adrese nenachází pronajatý bytový prostor této společnosti, ani schránka. Pouze v podzemním podlaží v jedné (neoznačené) sklepní kóji má tato společnost kancelář.
3. Na základě těchto zjištění Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP“) předvolal žalobce k výslechu (předvolání ze dne 11. 5. 2021, č. j. OAM-2706-11/ZM-2021). Tato písemnost se vrátila OAMP, protože si ji žalobce ve lhůtě nevyzvedl. Stala se doručenou fikcí dne 27. 5. 2021. Žalobce se k výslechu nedostavil. OAMP proto opakovaně předvolal žalobce k výslechu na den 22. 7. 2021 (předvolání ze dne 9. 6. 2021, č. j. OAM-2706-14/ZM-2021). Písemnost se opět vrátila jako nedoručená. OAMP ji považoval za doručenou fikcí dne 25. 6. 2021. Podle doručenky byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 15. 6. 2021. Žalobce si ji nevyzvedl. A k výslechu se bez jakékoliv omluvy nedostavil. OAMP proto rozhodnutím ze dne 4. 8. 2021, č. j. OAM-2706-17/ZM-2021, řízení zastavil z důvodu podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců.
4. V podaném odvolání žalobce namítal, že zde nebyly podmínky pro doručení předvolání k výslechu fikcí. Ve výzvě doručujícího orgánu došlo k záměně písmena v osobním jméně i v příjmení žalobce: adresát výzvy k vyzvednutí písemnosti byl označen jako „k. i.“ (namísto „K. I.“). Žalovaná odvolání zamítla (rozhodnutím ze dne 25. 11. 2021, č. j. MV-163537-4/SO-2021; „první rozhodnutí žalované“). Poukázala na obálku obsahující druhé nevyzvednuté předvolání k výslechu. Žalobce neprokázal, že by oznámení nebylo vloženo do poštovní schránky. Neprokázal ani relevantní skutečnost, proč si písemnost nepřevzal. Nepožádal o určení neplatnosti doručení ve smyslu § 24 odst. 2 správního řádu.
5. První rozhodnutí žalované zrušil Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 3. 2024, č. j. 62 A 117/2021-43. Důvodem byla nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí. Žalovaná se podle soudu vůbec nezabývala jádrem odvolací argumentace žalobce. Poukazoval na to, že v důsledku nesprávně uvedeného jména na výzvě k vyzvednutí zásilky nedošlo ke splnění podmínky pro doručení písemností fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu.
6. V novém rozhodnutí ze dne 17. 4. 2024, č. j. MV-163537-13/SO-2021 žalovaná znovu zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí OAMP. Ke své původní argumentaci dodala, že chybné uvedení jména žalobce na výzvě k vyzvednutí zásilky, při kterém došlo k nesprávnému uvedení dvou z patnácti písmen, nedosahuje takové míry chybovosti, aby žalobce mohl oprávněně dospět k závěru, že výzva byla adresovaná jiné osobě. Žalovaná odkázala na judikaturu správních soudů, ze které plyne, že je povinností adresáta písemnosti prokázat, že překážkou, pro kterou si uloženou písemnost ve stanovené lhůtě nevyzvedl, byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. Takovým případem není subjektivní rozhodnutí účastníka řízení nevyzvednout si zásilku. K doručení předvolání k výslechu v tomto případě došlo v souladu se zákonem.
III. Žaloba a vyjádření žalované
7. Žalobce namítá, že tu nebyly podmínky pro zastavení řízení. Předvolání k výslechu nebylo řádně doručeno. Poukazuje na komentářovou literaturu k § 24 odst. 1 správního řádu. Fikce doručení podle ní může nastat, pouze pokud v případě neúspěšného pokusu o doručení byla adresátovi v domovní schránce nebo na jiném vhodném místě zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a poučení o důsledcích jejího nevyzvednutí. Tato podmínka splněna nebyla. Výzva k vyzvednutí zásilky obsahovala špatné jméno adresáta. Odpovědnost za řádné doručení nese správní orgán. Je třeba bezpodmínečně trvat na tom, aby jméno uvedené na výzvě k vyzvednutí zásilky bylo správně. Jinak by tato chyba mohla vést k tomu, že účastník nebude mít možnost se s obsahem zásilky seznámit. Právě to je hlavním smyslem doručování.
8. V tomto případě v důsledku chybně uvedeného jména zásilku žalobci na poště nevydali. Žalobce je cizincem a v době doručování této písemnosti neměl právní zastoupení. Je nemístné tvrdit, že nevyzvednutí zásilky bylo pouze rozhodnutím žalobce. Žalobce nebyl v řízení pasivní. Svědčí o tom, že dne 9. 6. 2021 zaslal OAMP žádost o urychlení řízení, kde uvedl adresu pro doručování.
9. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na obsah svého rozhodnutí. Jednání žalobce považuje za účelové s cílem vyhnout se výslechu, ke kterému jej OAMP řádně předvolal.
IV. Hodnocení soudu
10. OAMP zastavil řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty na základě § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců. Podle tohoto ustanovení se usnesením zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. V tomto případě není mezi stranami sporu o tom, že se žalobce na předvolání k výslechu skutečně nedostavil. Otázkou je pouze to, zda mu bylo předvolání k výslechu řádně doručeno. Soud přitom dospěl k závěru, že ano.
11. Zákon o pobytu cizinců neobsahuje samostatnou zvláštní úpravu doručování. V rámci cizineckého řízení se tak – až na výluky obsažené v § 168 zákona o pobytu cizinců – postupuje podle správního řádu. Podle § 23 odst. 4 správního řádu se adresát vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo. Jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Podle § 23 odst. 5 správního řádu se zároveň s oznámením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
12. Ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu upravuje tzv. fikci doručení. Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Účinky fikce lze zvrátit podle § 24 odst. 2 správního řádu, pokud adresát prokáže, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout. V takové situaci může za podmínek § 41 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.
13. Ze správního spisu plyne, že OAMP adresoval obě výzvy na jméno žalobce a na správnou adresu. Žalobce také nezpochybňuje, že ve schránce našel výzvu k vyzvednutí zásilky. Bylo na ní však nesprávně uvedené jeho jméno i příjmení – „k. i.“ místo „K. I.“. Chybu tedy udělal doručující orgán při přepisu jména žalobce. Z ručně vyplněného údaje o adresátovi na obálce obsahující předvolání k výslechu, se totiž mohlo jevit, že příjmení žalobce je „Kmoroshavin“, neboť ručně psané „H“ vypadá jako „M“.
14. Pokud by v důsledku této chyby skutečně došlo k tomu, že žalobci na poště odmítli zásilku vydat, bylo by podle soudu možné uvažovat o případné neplatnosti doručení. To by ovšem žalobce v prvé řadě musel prokázat. Což se nestalo. Žalobce až v žalobě poprvé uvedl, že mu na poště zásilku nevydali. Ve správním řízení ani ve své první žalobě však nic takového netvrdil. Uváděl naopak, že nemohl tušit, že chybné označení písemnosti je pouze na výzvě a nikoli i na samotné obálce. A že předpokládal, že zásilku, kterou si podle výzvy měl převzít, by mu ani nevydali. Je tedy zřejmé, že se žalobce o převzetí zásilky na poště nepokusil. Za této situace pak nemůže úspěšně namítat, že mu správní orgán předvolání k výslechu řádně nedoručil.
15. Soud souhlasí se žalovanou, že se argumentace žalobce jeví jako účelová. Ve skutečnosti neexistovala žádná objektivní překážka, která by mu bránila v tom, aby si předvolání k výslechu na poště vyzvedl. Nebo se o to alespoň pokusil a případný neúspěch následně řešil, např. prostřednictvím žádosti o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena podle § 24 odst. 2 ve spojení s § 41 správního řádu. Předvolání k výslechu OAMP navíc žalobci doručoval dokonce dvakrát (nejprve v květnu a pak v červnu 2021). Žalobce přitom ani jednou neuvedl, proč si nevyzvedl i první předvolání. Veškerá jeho argumentace se týkala pouze červnové zásilky.
16. Pokud žalobce ví, že je účastníkem běžícího správního řízení a ve schránce si najde výzvu k vyzvednutí zásilky (byť s překlepem ve jménu) spolu s poučením, že se jedná o písemnost doručovanou podle správního řádu, pak soud v konkrétních okolnostech této věci nepřesvědčil, že se mohl domnívat, že zásilka ve skutečnosti není adresována jemu. Žalované proto lze dát za pravdu, že nemožnost seznámit se s obsahem zásilky primárně nezpůsobilo pochybení na straně doručujícího orgánu, ale pouze rozhodnutí samotného žalobce, který bez dostatečného důvodu vyhodnotil, že mu zásilku na poště nevydají.
17. Příslušná ustanovení správního řádu nelze vykládat tak formalisticky, jak to činí žalobce – tedy že by fikce doručení automaticky nemohla nastat, pokud výzva k vyzvednutí zásilky obsahuje překlep ve jménu adresáta. Vždy je potřeba zohlednit konkrétní okolnosti každého případu. U žalobce však chyba ve dvou písmenech jeho jména nemohla vyvolat dojem, že jde o písemnost adresovanou někomu jinému. Neměl proto důvod, proč se nepokusit vyzvednout zásilku z pošty.
18. Lze proto shrnout, že tu byly podmínky pro doručení předvolání k výslechu fikcí – písemnost OAMP žalobci adresoval do vlastních rukou na správnou adresu. Žalobce nebyl při doručování zásilky zastižen. Proto byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. O uložení byl žalobce vyrozuměn, uloženou zásilku si ale v úložní době nevyzvedl.
19. Pro úplnost soud dodává, že na řádném doručení nic nemění ani skutečnost, že pošta nevyzvednutou zásilku následně odeslala zpět správnímu orgánu a nevhodila ji žalobci do poštovní schránky. Nejvyšší správní soud dovodil, že na uplatnění fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 3 As 241/2014-41, č. 3524/2017 Sb.)
20. Žalobci tedy bylo řádně doručeno předvolání k výslechu, na který se nedostavil. OAMP proto rozhodl po právu, pokud řízení o žádosti žalobce o prodloužení zaměstnanecké karty zastavil podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců.
V. Závěr a náklady řízení
21. Krajský soud posoudil žalobní námitky jako nedůvodné. Proto žalobu zamítl. Soud již samostatně nerozhodoval o odkladném účinku. Místo toho bezodkladně rozhodl ve věci samé.
22. Neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované žádné náklady řízení nad rámec její běžné administrativní činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatele zastupovat advokát.
Brno 17. června 2024
Martin Kopa, v. r.
samosoudce