č. j. 19 A 2/2024 - 41

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  M. B.

zastoupen JUDr. Alešem Nytrou, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Přívozská 703/10

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 00 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2024 č. j. MSK 154236/2023, o přestupku

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 31. 10. 2023 č. j. SMO/694863/23/DSČ/Sek o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu) a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.
  2. Žalobce namítal absenci materiálního znaku přestupku. Konstatoval, že u jednání správního orgánu ze dne 04.10.2023 prostřednictvím svého zmocněnce namítal, že přestupek nebyl spáchán, protože jakkoli došlo k naplnění formální stránky přestupku, nebyla naplněna materiální stránka přestupku. Podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb. je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Jeho jednání však společensky škodlivé nebylo.  Automobil stál na předmětném parkovišti, kde je možno v pracovní dny v době od 7:00 do 20:00 stát nejdéle dvě hodiny. Automobil na předmětném parkovišti dokonce stál bez umístěného kotouče. Ale automobil zde od počátku působnosti značky prokazatelně nestál déle, než maximální povolenou dobu – déle, než dvě hodiny. Smyslem dopravního značení (ve spojení s právní normou) není nutit řidiče k umístění parkovacích kotoučů za přední sklo, smyslem značení je zamezit tomu, aby po sedmé hodině ranní (do osmé hodiny večerní) na daném parkovišti stála auta déle, než dvě hodiny v kuse, tedy aby zde lidé neumisťovali svá auta na dlouhodobá stání. A tomuto smyslu dopravního značení a právní normy dostál – jeho automobil z daného místa odjel před devátou hodinou ranní.
  3. Žalobce žalovanému a správnímu orgánu I. stupně rovněž vytkl, že věc posuzovali přepjatě formalisticky. K tvrzení krajského úřadu, že bez označení počátku doby stání, nelze posoudit, zda byla překročena doba dvou hodin, uvádí, že to není pravdou, neboť do 9:00 toto posoudit lze. Krajský úřad v rozporu se svým prvním tvrzením posléze sám uznává, že od počátku doby dle dodatkové tabulky v době kontroly vozidla uplynulo méně, než dvě hodiny. Současně ale krajský úřad pomíjí, že v době od 20:00 do 7:00 fakticky dochází k „vynulování“ předešlého stavu a že k počítání omezené doby stání na max. 2 hodiny dochází po této přestávce  znovu a že k parkování v předešlý den se již nepřihlíží. Pokud krajský úřad uvádí, že se ale nedá uzavřít, že maximální doba parkování nebyla překročena, neboť bylo znemožněno toto zkoumat, tak toto rovněž není pravdou. Pokud dochází k „vynulování“ předešlého (pozn. k tomuto z povahy věci dochází i při odjezdu auta, přičemž po jeho následném návratu opět začíná běžet omezení dvěma hodinami, celkem tedy lze na daném místě legálně stát i déle, než 2 hodiny denně), tak nebylo znemožněno zkoumat, zda maximální doba parkování nebyla překročena. Požadavek na umístění kotouče pro automobil stojící na daném parkovacím místě od 7:00 do 9:00 je pouhým čirým formalismem. Smyslem umístění parkovacího kotouče v automobilu je osvědčit, že řidič po sedmé hodině ranní na parkovišti nestál déle, než 2 hodiny. Přičemž před devátou hodinou ranní bylo zcela evidentní, že se toto nestalo. Nedopustil se tedy společensky škodlivého jednání a materiální stránka přestupku nebyla naplněna, tedy přestupek nebyl spáchán.
  4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Konstatoval, že v podstatě jedinou žalobní námitkou je námitka absence materiálního znaku přestupku, resp. námitka přepjatého formalismu. Na tuto námitku, která již byla součástí odvolání, žalovaný odpověděl v napadeném rozhodnutí, proto pouze opakuje a shrnuje následující: Přestože by se mohlo na první pohled zdát, že v dané situaci je požadavek na vystavení parkovacího kotouče s vyznačenou dobou začátku stání pouhým formalismem, ve skutečnosti tomu tak není. Zákonem chráněným zájmem je u tohoto přestupku nejen zájem na organizaci dopravy na parkovištích v dané lokalitě, nýbrž současně také zájem na rychlém a nekomplikovaném zjištění doby parkování daného vozidla, a to pouhým nahlédnutím na parkovací kotouč. Žalobce zcela pomíjí, že jeho argumentace nepokrývá situaci, kdy by vozidlo bylo na dané místo zaparkováno kdykoliv před 18. hodinou předchozího dne. Pro vyvrácení této varianty skutkového děje slouží právě parkovací kotouč, jejž byl žalobce povinen viditelně umístit ve vozidle. I kdyby žalovaný akceptoval výklad, že doba parkování před 20. hodinou určitého dne se nesčítá s dobou parkování po 7. hodině následujícího dne, pak ani v takovém případě není závěr žalobce správný. Pokud žalobce zaparkoval vozidlo na dané místo před 18. hodinou předešlého dne, povolenou dobu parkování překročil. K vyloučení této varianty měl přitom sloužit právě parkovací kotouč. Pokud by byl akceptován výklad žalobce, pak by to znamenalo, že porušením zákonné povinnosti umístit ve vozidle parkovací kotouč s vyznačenou dobou začátku stání (což je zákonem postihováno jako přestupek), by se žalobce mohl fakticky vyhnout postihu za jednání, ve kterém z materiálního hlediska sám spatřuje účel právní normy, totiž za překročení povolené doby stání v daném místě. Z uvedeného je zcela zjevné, že materiální znak přestupku je naplněn i v tomto konkrétním případě.
  5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. krajský soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.
  6. Ze správních spisů byly zjištěny následující skutečnosti. Rozhodnutím Magistrátu města Ostravy ze dne 31. 10. 2023 č. j. SMO/694863/23/DSČ/Sek byl žalobce uznán vinným z přestupku provozovatele vozidla podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, jehož se měl jako provozovatel vozidla registrační značky X v rozpor u s ustanovením § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu dopustit tím, že nezajistil, aby při užití tohoto vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem, neboť dne 18.01.2023 v době nejméně od 08:30 do 08:40 hodin porušil nezjištěný řidič motorovým vozidlem registrační značky X pravidla provozu na pozemních komunikacích tím, že v Ostravě na ulici Na Jízdárně č. 2599/21 nerespektoval svislé dopravní značení IP 13b „Parkoviště s parkovacím kotoučem“ s dodatkovou tabulkou E 13 „MAX. DOBA PARKOVÁNÍ 2 HOD. PRACOVNÍ DNY 7-20 HOD.“ a s dodatkovou tabulkou E 8e „Úsek platnosti 6,5 m vlevo a 6,5 m vpravo“ tím, že s uvedeným vozidlem stál v působnosti tohoto dopravního značení, přičemž dopravní značka označuje parkoviště, na kterém řidič musí při začátku stání umístit kotouč viditelně ve vozidle a nastavit na něm dobu začátku stání, kterou nesmí až do odjezdu měnit. Při stání nebyl ve vozidle viditelně vystaven parkovací kotouč. Jednání nezjištěného řidiče vykazovalo znaky přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu v souvislosti s porušením ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu v návaznosti na ustanovení § 8, 9 a přílohu č. 5, 6 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 1.500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1.000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení.
  7. Podkladem rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo oznámení přestupku ze dne 15. 2. 2023, upozornění pro nepřítomného řidiče, situační plánek místa přestupku a úřední záznam ze dne 18. 1. 2023, které jsou součástí správního spisu a z nich se podává, že dne 18.01.2023 v čase 08:30 hod. prováděl výše uvedený strážník obchůzkovou činnost na ulici Na Jízdárně č. 21 v Moravské Ostravě. Zde v čase 08:30 - 08:40 hodin spatřil vozidlo, které stálo v rozporu s § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., kdy toto vozidlo stálo v působnosti DZ IP 13b + E 13 (MAX. DOBA PARKOVÁNÍ 2 HOD., PRACOVNÍ DNY 7-20 HOD.). Toto vozidlo nemělo viditelně umístěný parkovací kotouč za předním sklem, kdy za předním sklem se nacházela pouze platná parkovací karta R. Jednalo se o vozidlo tovární značka Dacia, RZ: X. Řidič vozidla byl podezřelý ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Jelikož řidič ke svému vozu stále nepřicházel, v čase 08:40 hod. vypsal strážník formulář „Upozornění pro nepřítomného řidiče podezřelého ze spáchání přestupku“, který poté umístil za levý přední stěrač výše uvedeného vozidla a dané místo opustil. Na místě byla pořízena fotodokumentace služebním fotoaparátem. Součástí spisu je i fotodokumentace přestupku a situační plánek místa přestupku zachycující předmětné motorové vozidlo RZ X, stojící v působnosti svislého dopravního značení – IP 13b – „Parkoviště s parkovacím kotoučem“ s dodatkovou tabulkou – E 13 – „Max. doba parkování 2 hod., pracovní dny 7-20 hod.“ a s dodatkovou tabulkou – „Úsek platnosti 6,5 m vlevo a 6,5 m vpravo“. Jedná se o parkoviště s tímto dopravním značením. Ve vozidle není vystaven parkovací kotouč. Součástí spisové dokumentace je rovněž úřední záznam strážníka A. D. ze dne 18. 1. 2023, v němž je uvedeno, že dne 18. 1. 2023 v čase 8:30 hodin prováděl obchůzkovou činnost na ulici Na Jízdárně č. 21 v Moravské Ostravě. Zde v čase 8:30 – 8:40 hodin spatřil vozidlo, které stálo v rozporu s § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., a to v působnosti dopravního značení IP 13b + E 13 (Max. doba parkování 2 hod., pracovní dny 7-20 hod.). Vozidlo nemělo viditelně umístěný parkovací kotouč za předním sklem. Za předním sklem se nacházela pouze platná parkovací karta R. Jednalo se o vozidlo tovární značky Dacia, RZ X. Jelikož řidič ke svému vozidlu stále nepřicházel, v čase 8:40 hodin vypsal strážník formulář „Upozornění pro nepřítomného řidiče podezřelého ze spáchání přestupku“, který poté umístil za levý přední stěrač vozidla a dané místo opustil. Na místě byla pořízena fotodokumentace služebním fotoaparátem.
  8. Žalobce se prostřednictvím svého zástupce v průběhu správního řízení vyjádřil tak, že provozovatel vozidla nezpochybňuje, že automobil na daném parkovacím místě v uvedenou donu stál, ale je přesvědčen, že tímto nedošlo ke spáchání přestupku. Nebyla totiž naplněna materiální stránka přestupku. Podle § 5 zákona 250/2016 sbírky je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, přičemž vytýkané jednání nebylo společensky škodlivým jednáním. Žalobce dále uvedl, že podle dopravní značky bylo možno na parkovacím místě stát bez omezení v čase od 20:00 hodin do 07:00 hodin, a následně mohlo být na tomto místě parkování po dobu dalších dvou hodin. Dle žalobce tedy jakkoli nebyl ve vozidle umístěn parkovací kotouč, je z povahy věci zřejmé, že vozidlo na místě nestálo déle než dvě hodiny od začátku sedmé hodiny ranní. Nejvyšší povolená doba parkování, která je omezena na dvě hodiny, nebyla překročena.  Zákon není možné vykládat přepjatě formalisticky, ale je nutné posuzovat, zda byl nějak porušen zákonem chráněný zájem, který podle zástupce v daném případě porušen nebyl, a jakkoli vytýkané jednání formální znaky přestupku naplňovalo, tak materiální znaky nikoli. Proto se o přestupek nejedná, a proto navrhl, aby přestupkové řízení bylo zastaveno. Smyslem zákona a předmětného dopravního značení je zabránit tomu, aby na daném místě v pracovní dny od 07:00 do 20:00 auta na parkovacích místech nestála déle než dvě hodiny. Toto se nestalo, a z logiky věci ani stát nemohlo, když kontrola byla provedena v době kratší než dvě hodiny od začátku omezení. Je nutno proto v souladu s rozhodovací praxí nejvyšších soudů a ústavního soudu použít výklad teleologický nikoli výklad doslovný.
  9. Podle ust. § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.
  10. Podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 3 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.
  11. Soud zastává názor, že v daném případě správní orgány posoudily oznámení přestupku, fotodokumentaci, upozornění pro nepřítomného řidiče, situační plánek místa přestupku v souladu s § 50 odst. 4 správního řádu. V přezkoumávané věci podklady pro rozhodnutí tvořily ucelený důkazní rámec a správní orgán I. stupně vyhověl požadavku, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonů s požadavky uvedenými v § 2 a § 3 správního řádu. K argumentaci žalobce, že jeho automobil stál na předmětném parkovišti, kde je možno v pracovní dny v době od 7:00 do 20:00 hodin stát nejdéle 2 hodiny a že jeho automobil zde od počátku působnosti značky prokazatelně nestál déle, než maximální povolenou dobu – déle než 2 hodiny, a že jeho automobil z daného místa odjel před 9. hodinou ranní, souhlasí soud se závěry žalovaného, že bez označení doby počátku stání, nelze usoudit, jak dlouho řidič s vozidlem v místě stojí, přičemž žalobce vůbec nebere v úvahu dobu do 20. hodiny předešlého dne, po kterou bylo rovněž stání omezeno maximálně 2 hodinami. Soud souhlasí s žalovaným, že bez označení počátku stání nebylo možné provést tuto kontrolu. Přiléhavá je i argumentace žalovaného v písemném vyjádření, že i kdyby se připustil výklad o tom, že doba parkování před 20. hodinou určitého dne se nesčítá s dobou parkování po 7. hodině následujícího dne, pak ani v takovém případě není závěr žalobce správný, neboť pokud by žalobce zaparkoval vozidlo na dané místo před 18. hodinou předešlého dne, povolenou dobu parkování překročil. Právě k vyloučení této varianty měl sloužit parkovací kotouč, neboť bez označení počátku doby stání, nelze posoudit, zda byla překročena doba 2 hodin. Je třeba poznamenat, že žalobci není kladeno k tíži, že překročil maximální dobu parkování, ale to, že porušil zákonnou povinnost umístit ve vozidle parkovací kotouč s vyznačenou dobou začátku stání, neboť jen tak je možno zjistit, jak dlouho již v daném místě parkoval. Nejedná se o pouhý formalismus. Materiální znak přestupku byl v posuzované věci naplněn. Zákonem chráněným zájmem je zájem umožnit kontrolu doby parkování v souvislosti s organizací dopravy na parkovištích v dané lokalitě. Rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné, soud neshledal vady řízení, které by založily jeho nezákonnost.
  12. S ohledem na shora uvedené krajský soud jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  13. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné další náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 31. 5. 2024

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.