č. j. 6 A 29/2023‑ 102

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci 

žalobce: MM Best s.r.o., IČO 01484249
sídlem Jiráskova 241/41, 602 00 Brno

 zastoupen advokátem Mgr. Alešem Sázavským

 sídlem Nad Splavem 1045, 675 71 Náměšť nad Oslavou

proti

žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu
sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1

 zastoupen advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem

 sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2022 č.j. MPO 120958/2022

takto:

  1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2022 č.j. MPO 120958/2022 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

  1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11 228 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Aleše Sázavského.

 

 Odůvodnění:

  1.                 Předmět řízení a vymezení sporu
  1. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zastavil řízení o žádosti o dotaci podané v rámci Výzvy k programu podpory podnikatelů podnikajících v oblasti adventních trhů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID-ADVENTNÍ TRHY“.
  1.              Napadené rozhodnutí
  1. Žalovaný odůvodnil zastavení řízení tím, že žalobce nesplňuje podmínky poskytnutí podpory stanovené dotační výzvou a jejími přílohami, protože nedoložil přílohy dle podmínek výzvy ani jiné relevantní doklady, které by prokazatelně potvrzovaly organizaci adventních trhů v čase a místě uvedeném a v rozsahu, v jakém byl s ohledem na výši požadované dotace uplatňován.

 

  1.            Žaloba
  1. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí z toho důvodu, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s předloženou dokumentací a poskytnutými informacemi, a proto chybně zamítl žádost o dotaci. Žalobce doložil žalovanému rozsáhlou dokumentaci a splnil veškeré požadované podmínky. Žalobce je toho názoru, že splnil podmínky pro udělení podpory v rámci programu „COVID-ADVENTNÍ TRHY“.

 

  1. Dále žalobce namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť neobsahuje potřebnou skutkovou a právní úvahu, naopak je zcela šablonovité a obecné. Napadené rozhodnutí neplní svou základní funkci, a to osvětlit účastníkovi, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku. Není ani zřejmé, jaké konkrétní podmínky dotační výzvy žalobce neměl splnit.

 

  1.           Vyjádření žalovaného
  1. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a zdůraznil, že ke každé žádosti přistupuje individuálně a co možná nejdetailněji přezkoumává skutečnosti tvrzené žadatelem. Žalobcem tvrzené adventní trhy se měly konat na pozemcích na adrese Podhradí 19 v Náměšti nad Oslavou, které jsou ve vlastnictví společnosti DISTORENT a.s., která je měla žalobci pronajmout. V obou těchto společnostech figuruje v pozici statutárního orgánu stejná osoba. Žalobce nedoložil, že by se adventní trhy na uvedené adrese měly opravdu uskutečnit, poskytl pouze sdělení společnosti DISTORENT a.s. o nemožnosti konat adventní trhy na jejím pozemku z důvodu krizových opatření, a nájemní smlouvu místa, které bylo pronajato již od 1. 11. 2021, přičemž vládní omezení se však začala uplatňovat až do 26. 11. 2021. K výzvě žalovaného žalobce z několika vyjmenovaných způsobů propagace zaslal pouze návrh reklamního letáku, jejich distribuce však již prokázána nebyla. Ostatní způsoby propagace také prokázány nebyly. Adventní trhy nebyly inzerovány ani na internetu. Žalobci nevznikla informační povinnost vůči městu ani hygienické stanici.

 

  1. Žalovaný žádosti o dotaci nemohl vyhovět z důvodu shora uvedených pochybností. Žalovaný je povinen dodržovat standard péče řádného hospodáře. Žalovaný požádal o stanovisko Generální finanční ředitelství, přičemž po prověření provázanosti subjektů byly shledány okolnosti nasvědčující tomu, že mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu. Žalovaný proto podal na žalobce a tyto další subjekty trestní oznámení, žádnou odpověď však neobdržel.

 

  1. Z důvodu zachování povinnosti dle § 8 odst. 7 trestního řádu nemohl žalovaný provést bližší odůvodnění svého rozhodnutí, neboť by mohlo dojít ke zmaření průběhu a účelu vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení. Ačkoliv žalovaný měl podstatné pochybnosti o dobré víře žadatele o dotaci, nemohl je promítnout do odůvodnění svého rozhodnutí. Žalobce ani nedoložil podklady, se kterými by se musel žalovaný v rámci napadeného rozhodnutí vypořádat.

 

  1. Posouzení věci Městským soudem v Praze
  1. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s. ř. s.“), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.

 

  1. Ve věci rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť žádný z účastníků nevyslovil s tímto postupem po poučení soudem nesouhlas. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Afs 8/2008-117 ze dne 29. 1. 2009).

 

  1. Žaloba je důvodná.

 

  1. Soud předesílá, že obdobná věc týkající se pořádání týchž adventních trhů již byla u zdejšího soudu řešena pod sp. zn. 10 A 31/2023 a od tohoto dříve vysloveného názoru se soud nebude odchylovat.

 

  1. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

 

  1. Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů (či pro nesrozumitelnost) skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů tehdy, jestliže správní orgán neuvede konkrétní důvody, o něž se jeho rozhodnutí opírá (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2006, č.j. 2 As 37/2006-63), nevypořádá se se všemi odvolacími námitkami (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č.j. 8 Afs 66/2008-71), či neuvede důvody, proč nepovažoval za důvodnou právní argumentaci účastníka řízení a proč námitky účastníka považuje za liché, mylné nebo vyvrácené (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č.j. 2 Afs 24/2005-44).

 

  1. Nepřezkoumatelným pro nedostatek skutkových důvodů pak může být podle ustálené rozhodovací praxe rozhodnutí pro takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde správní orgán opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kde není zřejmé, zda vůbec byly v řízení nějaké důkazy provedeny.

 

  1. Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti, z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto, která zkoumají správní úkon z jiných než žalobních důvodů (pokud by se nejednalo o případ zákonem předpokládaného přezkumu mimo rámec žalobních námitek), jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním, která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č.j. 8 Afs 267/2017-38 nemá správní orgán povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí.

 

  1. Podle § 68 odst. 3 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

 

  1. Jako důvod pro zastavení řízení o žalobcově žádosti o dotaci uvedl žalovaný v napadeném rozhodnutí skutečnost, že žalobce „nedoložil přílohy dle podmínek výzvy ani jiné relevantní doklady, které by prokazatelně potvrzovaly organizaci adventních trhů v čase a místě uvedeném“ a rozsahu odpovídajícím požadované dotaci. Žalobce tvrdil, že všechny potřebné podklady předložil, a z napadeného rozhodnutí nevyplývá, jaké podmínky údajně nesplnil.

 

  1. Cílem Výzvy k programu podpory podnikatelů podnikajících v oblasti adventních trhů postižených celosvětovým šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 „COVID-ADVENTNÍ TRHY“ podle jejího čl. 2.1. bylo poskytnout podporu podnikatelům v oblasti adventních trhů, kterým bylo přímo na základě usnesení vlády č. 1066 z 25. 11. 2021 omezeno provozování adventních a vánočních trhů (tj. příležitostných trhů zřízených pro předvánoční období) a prodej na nich, čímž došlo k okamžité ztrátě tržeb a následné likvidity.

 

  1. Žádost o dotaci musela podle Výzvy obsahovat náležitosti dle § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (čl. 9.1.), a mezi její povinné náležitosti patřily v případě organizátorů trhů také „doklady prokazatelně potvrzující zrušení adventního trhu, doklad/smlouva potvrzující schválení realizace adventního trhu městem/obcí apod., doklady prokazující marně vynaložené náklady organizátora trhu, včetně dokladu o jejich úhradě, vyplněná tabulka Podklady pro výpočet dotace-přehled nákladů spojených s organizací adventního trhu“.

 

  1. Výzva v čl. 13.1. stanovila, že „[ž]adatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzýváni k odstranění vad své žádosti, jež budou identifikovány v rámci formálního hodnocení. To se netýká těch vad žádosti, které jsou svou povahou neodstranitelné (např. nedodržení lhůty pro podání žádosti apod.).“ V čl. 14.1. Výzvy si žalovaný „na základě ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel [vyhradil], že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.“

 

  1. Jestliže měl žalovaný za to, že žalobce nedoložil některé vyžadované podklady, tj. žádost trpěla formálními vadami, byl oprávněn – ale také povinen – jej k odstranění těchto vad žádosti vyzvat (čl. 13.1. Výzvy). Stejně tak byl žalovaný oprávněn vyzvat žalobce k předložení dalších podkladů nebo doplnění údajů, pokud měl o správnosti nebo úplnosti žalobcových tvrzení pochybnosti (čl. 14.1. Výzvy). Takto žalovaný činil prostřednictvím nástěnky, žalobce na tyto žádosti reagoval a opakovaně deklaroval ochotu doložit další podklady nebo zodpovědět doplňující otázky.

 

  1. Soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaké konkrétní podklady dle mínění žalovaného opomněl žalobce doložit, popřípadě proč podklady, které předloženy byly, nedostačují k prokázání konání adventního trhu a s ním spojených nákladů. Žádné takové úvahy nebo důvody pochybností žalovaného obecně nejsou z napadeného rozhodnutí seznatelné, a proto je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

 

  1. Ve vyjádření k žalobě popsal žalovaný množství důvodů, na jejichž základě měl pochybnosti o konání adventního trhu a ohledně možného pokusu o dotační podvod, pod jejichž tíží přistoupil k podání trestního oznámení. Správní soudy však již mnohokrát konstatovaly, že nedostatek odůvodnění rozhodnutí vydaného ve správním řízení nelze dodatečně zhojit v řízení před soudem (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ads 152/2011-62 ze dne 19. 4. 2012). Správní orgán je povinen svou argumentaci „vtělit především do odůvodnění svého rozhodnutí tak, aby byla správním soudem přezkoumatelná. Úlohou krajského soudu totiž není ‚doodůvodňovat‘ rozhodnutí správního orgánu a vysvětlovat účastníkům řízení, proč správní orgán rozhodl tak, jak rozhodl.“ (usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. 7 Azs 215/2021-26 ze dne 7. 12. 2021 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Azs 193/2014-20 ze dne 18. 12. 2014).

 

  1. Předmětem soudního přezkumu je výlučně napadené rozhodnutí, a soud proto nemůže hodnotit, zda by tyto skutečnosti obstály jako případné odůvodnění napadeného rozhodnutí.

 

  1. Žalovaný předložil soudu dále trestní oznámení ze dne 22. 11. 2022, které v souvislosti s konáním předmětných adventních trhů podal. V něm jsou popsány některé shodné skutečnosti jako ve vyjádření k žalobě a také některé další podezřelé okolnosti. Z toho je zřejmé, že žalovaný již před vydáním napadeného rozhodnutí prováděl určité šetření, vyhodnocoval podklady předložené žalobcem a shromažďoval některé nové. Žádné z popsaných úvah se však nepromítly do odůvodnění napadeného rozhodnutí.

 

  1. Ze správního řádu ani z jiného právního předpisu z oblasti správního práva nevyplývá, že by podání trestního oznámení zbavovalo správní orgán povinnosti své rozhodnutí přezkoumatelně odůvodnit ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu. Je sice pravda, že sdělení určitých skutečností může vyšetřování podezření na spáchání trestného činu do jisté míry zkomplikovat, avšak taková okolnost sama o sobě nepřevažuje nad ochranou veřejných subjektivních práv žalobce, který má právo znát důvody, pro které byla jeho žádost zamítnuta.

 

  1. Není důvodná argumentace žalovaného, že § 8 odst. 7 trestního řádu mu znemožňoval napadené rozhodnutí obsáhleji odůvodnit. Podle tohoto ustanovení je každý povinen zachovávat mlčenlivost o všem, co se dozvěděl v souvislosti se součinností požadovanou dle odstavců 1 až 3, přičemž za součinnost dle odstavce 1 se považuje také oznámení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, ze strany orgánu státu státnímu zástupci nebo policejním orgánům. O žádné skutečnosti z těch uvedených ve vyjádření k žalobě se však žalovaný nedozvěděl v souvislosti s podáním svého trestního oznámení, nýbrž všechny znal již před tím, a právě proto trestní oznámení podal. Toto ustanovení cílí primárně na ochranu informací o trestním stíhání, které se dotčená osoba dozví při poskytování součinnosti vyžadované zákonem. Ačkoliv tedy § 8 odst. 7 trestního řádu skutečně stanovuje určitou povinnost mlčenlivosti, nelze jej v projednávané věci užít jako ospravedlnění mimořádně stručného napadeného rozhodnutí, v němž důvody rozhodnutí v podstatě absentují. Z vyjádření žalovaného vyplývá, že žalovaný spatřuje pro nevyhovění žalobcově žádosti množství důvodů, z nichž pouze část vůbec má souvislost s trestním oznámením podaným na žalobce. Přinejmenším část z důvodů však s trestním oznámením podaným na žalobce nijak nesouvisí a ani aplikace uvedeného ustanovení, ač chybná, jejich uvedení nebránila, a právě tyto důvody měly v odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela jistě najít svůj odraz, a to i za situace, kdy se žalovaný chybně cítil vázán § 8 odst. 7 trestního řádu.

 

  1. Žalobce sice namítal ještě nezákonnost napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že žalovaný nedostatečně vypořádal s předloženou dokumentací a poskytnutými informacemi, a proto chybně zamítl žádost o dotaci, avšak vzhledem k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nyní tuto námitku žalobce vypořádat nelze.

 

  1. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
  1. Soud shledal, že z napadeného rozhodnutí nejsou zřejmé jeho důvody, zejména nelze seznat, jaké přílohy dle mínění žalovaného nebyly žalobcem doloženy a proč již doložené přílohy nepostačují k potvrzení organizace adventních trhů v čase a místě uvedeném a v rozsahu odpovídajícím požadované výši dotace. Soud proto zrušil napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s. ř. s. žalovanému k dalšímu řízení. V něm bude žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

 

  1. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)], paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 4) a částkou odpovídající DPH v sazbě 21 % (§ 57 odst. 2 s. ř. s). Podání žalobcovy žádosti o osvobození od soudních poplatků a zaslání s ním souvisejícího prohlášení soud nemá za úkony právní služby dle advokátního tarifu. Naproti tomu podání žalobce ze dne 22. 3. 2023 nebylo účelně vynaloženým nákladem, neboť jeho potřeba vznikla z důvodů na straně žalobce, který neoznačil napadené rozhodnutí v žalobě takovým způsobem, aby jej bylo možno bez pochybností identifikovat. Soud proto přiznal náhradu nákladů jenom za dva shora uvedené úkony. Žalobcovy náklady zastoupení advokátem tak činí 8 228 Kč a náklady řízení celkem 11 228 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobci ve lhůtě jednoho měsíce k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 s. ř. s.).

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 12. června 2024

 

 

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu  

 

Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.