č.j. 15 A 10/2024 - 61
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise ve věci
žalobce: Amber Plasma a. s., IČO: 27829049
se sídlem V Hůrkách 2145/1, Praha 5 - Stodůlky
zastoupený advokátem Mgr. Davidem Böhmem
se sídlem Krouzova 3022/7, Praha 4 - Modřany
proti
žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví
se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 - Bubeneč
o žalobě proti rozhodnutím předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-576926/D23059046/2023/ÚPV, ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-576927/D23059047/ 2023/ÚPV a ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-558519/D23059048/2023/ÚPV
takto:
Odůvodnění:
1. Třemi samostatnými žalobami podanými u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení tří rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „předseda ÚPV“) specifikovaných v záhlaví tohoto rozsudku (dále označovaných společně jako „napadená rozhodnutí“), jakož i zrušení jim předcházejících prvostupňových rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 23. 6. 2023. Řízením o těchto žalobách byly přiděleny spisové značky 15 A 10/2024, 15 A 11/2024 a 15 A 12/2024. Při ústním jednání před soudem konaném dne 11. 6. 2024 byly tyto žaloby spojeny ke společnému projednání s tím, že společné řízení o nich bude nadále vedeno pod sp. zn. 15 A 10/2024.
2. Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-576926/D23059046/2023/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí č. 1“) předseda ÚPV zamítl rozklad žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 6. 2023 o zamítnutí žalobcovy přihlášky ochranné známky zn. sp. O-576926 v provedení
[OBRÁZEK]
na základě námitek společnosti Grifols Worldwide Operations Limited, Dublin, Irsko, jež byly podány podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách) (dále jen „ZOZ“).
3. Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-576927/D23059047/ 2023/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí č. 2“) předseda ÚPV zamítl rozklad žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 6. 2023 o zamítnutí žalobcovy přihlášky ochranné známky zn. sp. O-576927 v provedení
[OBRÁZEK]
na základě námitek společnosti Grifols Worldwide Operations Limited, Dublin, Irsko, podaných podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ.
4. Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2023 č. j. O-558519/D23059048/2023/ÚPV (dále jen „napadené rozhodnutí č. 3“) předseda ÚPV zamítl rozklad žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí Úřadu ze dne 23. 6. 2023, jímž byla žalobcova obrazová ochranná známka č. 377696 v provedení
[OBRÁZEK]
(dále též „napadená ochranná známka“) na základě návrhu společnosti Grifols Worldwide Operations Limited, Dublin, Irsko, prohlášena za neplatnou podle § 32 odst. 3 ve spojení s § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ.
5. Z odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývají tyto skutečnosti:
6. Přihláška ochranné známky zn. sp. O-576926 byla žalobcem podána dne 12. 1. 2022 a zveřejněna dne 2. 3. 2022 pro tento seznam služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (44) poskytování zdravotnických služeb v oblasti darování krevní plazmy, provozování zdravotnického zařízení a poradenská činnost v uvedených oblastech.
7. Přihláška ochranné známky zn. sp. O-576927 byla žalobcem podána dne 12. 1. 2022 a zveřejněna dne 2. 3. 2022 pro tento seznam služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (44) poskytování zdravotnických služeb v oblasti darování krevní plazmy, provozování zdravotnického zařízení a poradenská činnost v uvedených oblastech.
8. Napadená obrazová ochranná známka byla přihlášena dne 17. 9. 2019 a zapsána do rejstříku ochranných známek dne 29. 1. 2020 pro tento seznam výrobků a služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (44) poskytování zdravotnických služeb v oblasti darování krevní plazmy, provozování zdravotnického zařízení a poradenská činnost v uvedených oblastech.
9. Společnost Grifols Worldwide Operations Limited jak v řízení o námitkách, tak v řízení o návrhu na prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou argumentovala tím, že je vlastníkem starší slovní ochranné známky EU č. 17968194 ve znění „AMBAR“ (dále jen „namítaná ochranná známka“), která byla zapsána dne 25. 5. 2020 s právem přednosti ze dne 11. 10. 2018 (včetně České republiky) pro následující seznam výrobků a služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb:
(5) farmaceutické, biologické a diagnostické přípravky, zejména proteinové přípravky odvozené z plazmy pro léčebné účely; (9) počítačový software a programy pro zpracování dat (uložené nebo ke stažení); publikace (elektronické -) [s možností stažení]; všechno toto zboží se týká lékařských ošetření; (10) lékařská zařízení a nástroje, lékařské přístroje a nástroje k léčbě alzheimerovy nemoci a ostatních kognitivních poruch; (16) tištěné publikace; učební materiály; knihy; brožurky; katalogy; diagramy; letáky; formuláře (tištěné); grafické tisky, studie a reprodukce; oběžníky; obrazy; všechno toto zboží se týká lékařských ošetření; (35) sběr údajů do počítačových databází; sestavování statistiky; vedení počítačové evidence; šíření vzorků; kopírování dokumentů; pořádání výstav pro obchodní či reklamní účely; pořádání veletrhů pro obchodní či reklamní účely; venkovní reklama; rozhlasová a televizní reklama; velkoobchodní a maloobchodní prodej v obchodech, jakož i prostřednictvím světových počítačových sítí farmaceutických, biologických a diagnostických přípravků pro lékařské účely, počítačových programů a počítačového softwaru (nahraného nebo ke stažení), elektronických publikací ke stažení, lékařských přístrojů a nástrojů, tištěných publikací, učebních materiálů, knih, příruček [sešitků], katalogů, diagramů, informačních brožur (letáků), formulářů, tiskovin, grafických reprodukcí a zobrazení, oběžníků a ilustrací; všechny tyto služby v souvislosti s lékařským ošetřením; (41) organizování a vedení kolokvií, konferencí nebo kongresů; informace o výchově a vzdělávání; vydávání elektronických knih a časopisů online; praktický výcvik [předvádění]; vydávání textů, s výjimkou reklamních; organizování a pořádání sympozií, seminářů a pracovních setkání; školení; školení; školení; všechny tyto služby se týkají lékařských ošetření; (42) biologický výzkum; klinické studie; software (pronájem počítačového -); ukládání elektronických dat; instalace a údržba počítačového softwaru; řízení jakosti; navrhování obalů, obalový design; výzkum a vývoj nových výrobků pro jiné osoby; služby vědecké laboratoře; služby vědeckého výzkumu; provádění studií technických projektů; technologické poradenství; služby v oblasti lékařské péče; (44) zdravotní péče; zotavovny; nemocnice; zdravotnická střediska; lékařské služby; pronájem zdravotnického vybavení; domy s pečovatelskou službou; paliativní péče; terapeutické služby; psycholog (služby).
10. Jak v řízení o námitkách, jejichž výsledkem byla napadená rozhodnutí č. 1 a č. 2, tak i v řízení o návrhu na prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou, které vyústilo v napadené rozhodnutí č. 3, se předseda ÚPV ztotožnil se závěrem Úřadu o existenci pravděpodobnosti záměny mezi žalobcem přihlašovanými ochrannými známkami v provedení znázorněném shora a napadenou ochrannou známkou žalobce na straně jedné a namítanou ochrannou známkou na straně druhé, která má za následek, že žalobcovy přihlášky ochranných známek zn. sp. O-576926 a zn. sp. O-576927 a též jeho napadená ochranná známka zasahují do zákonem chráněných starších práv vlastníka namítané ochranné známky. Předseda ÚPV v tomto směru přisvědčil závěru Úřadu o vizuální podobnosti porovnávaných označení (nízkého stupně) a jejich podobnosti z hlediska fonetického a sémantického. Přitakal rovněž závěru Úřadu o shodnosti napadených služeb ve třídě 44 s těmi, pro něž je v téže třídě zapsána namítaná ochranná známka.
11. Napadená rozhodnutí jsou v anonymizované verzi dostupná na stránkách www.upv.cz v databázi správních a soudních rozhodnutí. V dalším textu tohoto rozsudku soud pro obě žalobcem přihlašované ochranné známky v provedení znázorněném shora a napadenou ochrannou známku používá souhrnné pojmenování „označení žalobce“, popř. „žalobcova označení."
12. V žalobách proti napadeným rozhodnutím žalobce shodně namítl, že žalovaný dospěl k nesprávnému závěru ohledně existence pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení na straně veřejnosti. Žalobce nepovažuje jím přihlašované ochranné známky a napadenou ochrannou známku za vizuálně podobné či snad shodné s namítanou ochrannou známkou. Poukazuje na to, že textový prvek jeho označení je vyveden ve specifickém fontu užitého písma, na to, že prvek „AMBER“ se od namítané slovní ochranné známky „AMBAR“ liší v předposledním písmeni, a dále na to, že druhý slovní prvek, jímž jsou tvořena jeho označení, tj. slovo „PLASMA“, namítaná ochranná známka neobsahuje. Dle mínění žalobce je vizuálně dominantním prvkem všech jeho označení obrazový prvek, jenž je zcela originální, bez vztahu ke slovním prvkům, nepopisný a esteticky zajímavý. Tento prvek se stal pro žalobce u relevantní veřejnosti příznačným a lze předpokládat, že spotřebitelé mu budou přikládat minimálně stejnou důležitost jako slovnímu spojení „AMBER PLASMA. Právě tento obrazový prvek z vizuálního hlediska odlišuje žalobcova označení od „obyčejných“ slovních ochranných známek typu namítané ochranné známky. Napadená rozhodnutí nezohledňují skutečnost, že v případě žalobcových označení se jedná o obrazovou ochrannou známku, kterou průměrný spotřebitel bude zákonitě vnímat jako kompaktní obrazec.
13. Co se týče fonetického hlediska, žalobce má za to, že průměrný spotřebitel bude obě slova, jimiž jsou jeho označení tvořena, vnímat kompaktně a ve vzájemné spojitosti jako sousloví, nikoliv jako dva izolované slovní prvky, přičemž nebude upřednostňovat slovní prvek „AMBER“. K argumentu předsedy ÚPV ohledně možné záměny odlišných samohlásek „e“ a „a“ v porovnávaných označeních žalobce podotkl, že se nedomnívá, že by byť teoreticky možná záměna souhlásek (poznámka soudu: správně mělo být zřejmě uvedeno samohlásek) při fonetické interpretaci označení mohla vést k pravděpodobnosti jejich zaměnitelnosti jako celku, neboť žalobcova označení jsou dvakrát delší a slovo „PLASMA“ nemá u namítané ochranné známky ekvivalent. Celkovou fonetickou podobnost vylučuje už samotný fakt, že se žalobcova označení skládají ze dvou slov o čtyřech slabikách, zatímco namítaná ochranná známka z jednoho slova o dvou slabikách. Větší část spotřebitelů bude spojení „AMBER PLASMA“ s ohledem na anglický základ prvního slova a užití „s“ v druhém slově vyslovovat spíše v jeho anglické výslovnosti jako [ˈæmbə ˈplæzmə] s přízvukem na první slabice každého slova; naproti tomu slovo „AMBAR“ bude v originálním španělském jazyce vyslovováno jako [ãmˈbaɾ] s přízvukem na druhé slabice. Podle názoru žalobce tedy nejsou první část jeho označení a namítaná ochranná známka po zvukové stránce téměř shodné, jak uvedl předseda UPV, ani významně podobné.
14. Pokud jde o hledisko sémantické, žalobce připustil, že slovo „amber“ použité v textovém prvku jeho označení má anglický původ a v českém jazyce znamená „jantar“. Slovo „ambar“ ve španělštině znamená rovněž jantar. Lze se však oprávněně domnívat, že pro velkou většinu spotřebitelů bude slovo „amber“ fantazijním prvkem, neboť toto slovo se v češtině nepoužívá jako převzatý latinský tvar pro slovo jantar, resp. český jazyk toto slovo vůbec nezná. Bude-li průměrný spotřebitel považovat slovní prvek „amber“ za fantazijní, bude jej nepochybně vázat právě ke slovu „plasma“, které má již v českém jazyce jasně daný sémantický význam a pro služby spojené s označeními žalobce má zjevně popisný charakter. V důsledku spojení těchto dvou slovních prvků bude sémantická kolize porovnávaných označení vyloučena. Kombinace fantazijního prvku „AMBER“ a popisného prvku „PLASMA“ v označeních žalobce tedy způsobuje jejich sémantickou nepodobnost s namítanou ochrannou známkou, která postrádá jakýkoliv popisný prvek blíže specifikující její význam ve vztahu k oborům činnosti, na něž se má vztahovat. Žalobce dále nesouhlasí s argumentací předsedy ÚPV ohledně irelevance významu označení „AMBAR“ v kontextu jiných známek namítajícího/navrhovatele. Ve správním řízení totiž bylo prokázáno, že znění namítané ochranné známky „AMBAR“ je akronymem klinického programu „Alzheimer Management by Albumin Replacement“ provozovaného vlastníkem této ochranné známky. Relevantní veřejnost si tak se slovem AMBAR bude spojovat právě tento klinický program. Naproti tomu u označení žalobce si relevantní spotřebitelská veřejnost typicky vybaví jeho dárcovská centra, která však žádné klinické programy výše uvedeného typu neprovozují a zabývají se toliko odběrem a zpracováním krevní plazmy.
15. Žalobce s poukazem na výše uvedené považuje za nesprávný závěr žalovaného, že porovnávaná označení jsou v celkovém kontextu podobná natolik, že je zde dána možnost jejich záměny na straně veřejnosti. Klíčovým prvkem posouzení podobnosti určitých označení je nejen jejich rozbor z pohledu jednotlivých hledisek (vizuální, fonetické, sémantické), ale zejména posouzení celkového vyznění porovnávaných označení. V rámci tohoto celkového posouzení nelze podle názoru žalobce shledat, že by jeho označení a namítaná ochranná známka byly podobné, resp. zaměnitelné. Úřad i jeho předseda se v průběhu správního řízení opakovaně odvolávali na podobnost první části slovního prvku žalobcových označení ve znění „ambar“ a znění namítané ochranné známky, přičemž dovodili, že obě označení „u spotřebitele zanechají podobný vjem, odvíjející se od přítomnosti podobného výrazu AMBER/AMBAR“. Pokud by správní orgány obou stupňů porovnávaná označení posoudily komplexně na základě celkového dojmu, a to s přihlédnutím ke všem výše popsaným okolnostem souvisejícím s jednotlivými zkoumanými hledisky, musely by dojít k závěru, že si nejsou podobná natolik, aby v průměrném spotřebiteli vzbuzovala pravděpodobnost záměny či asociace.
16. Žalobce se následně vymezil proti závěru předsedy ÚPV o shodnosti služeb u porovnávaných označení. Podle předsedy ÚPV se tyto služby překrývají (jedny jsou podmnožinou druhé), a nelze tak vyloučit shodu služeb poptávaných spotřebiteli ve vymezených oblastech zdravotní péče. Žalobce je však i nadále přesvědčen o tom, že výseč služeb upínajících se k jeho označením je zcela specifická a nelze ji ztotožňovat s obecným chápáním pojmu „zdravotní péče“.
17. Žalobce je provozovatelem 12 dárcovských center krevní plazmy v České republice. Jeho označení rozsahem přihlašovaných/zapsaných služeb plně odpovídají hlavnímu předmětu podnikání žalobce, kterým je provozování dárcovských odběrových center krevní plazmy a výroba souvisejících transfúzních přípravků a surovin pro výrobu léčiv. V tomto směru je obecné vymezení poskytování zdravotnických služeb třídy služeb 44 v případě označení žalobce omezeno na oblast darování krevní plazmy v profesionálních dárcovských centrech. Naproti tomu namítaná ochranná známka zapsaný okruh služeb třídy 44 vymezuje zcela obecně a neváže se na žádnou konkrétní činnost v oblasti lékařských nebo podobných služeb. Tato oblast je přitom nesmírně rozmanitá a zahrnuje vedle kompletního výčtu lékařských oborů v rámci klasických nemocničních služeb i terapeutické služby, služby telemedicíny, diagnostické služby, různé formy poradenství, lázeňské služby a ozdravovny apod.
18. Žalobce dále namítl, že předseda ÚPV dospěl k nesprávnému závěru o existenci pravděpodobnosti záměny mezi porovnávanými označeními. Dle mínění žalobce zde žádná pravděpodobnost záměny těchto označení dána není, neboť nejsou, a to ani ve vztahu k jednotlivým výše zmíněným hlediskům zkoumání, ani v jejich celkové podobě shodná nebo podobná natolik, aby tuto pravděpodobnost zakládala. V této souvislosti žalobce opětovně připomenul, že celkové posouzení podobnosti porovnávaných označení a pravděpodobnosti jejich záměny na straně veřejnosti musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Žalovaný v rozporu s tím založil své závěry o vysoké podobnosti a pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení na opakovaném srovnávání izolované části slovního prvku žalobcových označení ve znění „AMBER“ za současného relativizování významu druhé části slovního prvku „PLASMA a dominantního obrazového prvku. Podle názoru žalobce působí jeho označení ve srovnání s namítanou ochrannou známkou odlišným celkovým dojmem.
19. Základním a výchozím kritériem pro posouzení pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení je vždy hledisko běžného spotřebitele, což je osoba, které jsou ty které výrobky nebo služby určeny. Ve vztahu k označením žalobce je relevantní veřejností (běžným spotřebitelem) okruh dárců krevní plazmy, případně širší okruh zájemců o darování krevní plazmy v České republice. Namítaná ochranná známka nemůže být dle názoru žalobce pro spotřebitelskou veřejnost výrazně rozlišitelná a jednoduše rozpoznatelná, neboť jí lze přiřadit jen nízký stupeň vlastní i vnější rozlišovací způsobilosti, a to zejména ve vztahu k relevantní veřejnosti, tedy českému spotřebiteli – dárci krevní plazmy. Naproti tomu žalobcova označení disponují jak dostatečnou rozlišovací způsobilostí vnitřní, tak i rozlišovací způsobilostí ve vztahu k relevantní veřejnosti, neboť jejich textový prvek je obchodní firmou žalobce, pod níž již několik let úspěšně podniká, a obrazový prvek je součástí ochranných známek žalobce. Textový i obrazový prvek označení se tak pro žalobce staly dostatečně příznačnými, a to zejména ve vztahu k relevantní veřejnosti – okruhu dárců krevní plazmy. Žalobce navíc pod obchodním jménem Amber Plasma začal podnikat dříve, než byla namítaná ochranná známka vůbec přihlášena, tedy než získala právo přednosti.
20. I pokud by v řízení u žalovaného byla zjištěna určitá míra podobnosti mezi označeními žalobce a namítanou ochrannou známkou, neznamená to automaticky důvod pro zamítnutí zápisu žalobcem přihlašovaných označení do rejstříku ochranných známek, popř. důvod pro prohlášení jeho ochranné známky za neplatnou. Podle Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) totiž „zápisná nezpůsobilost přihlašovaného označení není dána jakoukoli podobností s registrovanou ochrannou známkou, ale toliko podobností závadnou, tj. podobností, jež vyvolává pravděpodobnost záměny ohledně původu výrobků či služeb.“ (rozsudek ze dne 23. 7. 2008, č.j. 4 As 90/2006-123). Žalobce je ze všech výše popsaných důvodů přesvědčen, že jakákoliv podobnost mezi porovnávanými označeními nedosahuje takové míry, aby představovala onu soudem předvídanou závadnou podobnost vyvolávající pravděpodobnost záměny ohledně původu přihlašovaných služeb na straně relevantní veřejnosti. Odlišnosti mezi porovnávanými označeními výrazně převyšují určité dílčí podobnosti, které vznikají spíše při mechanické aplikaci srovnávacích kritérií na jednotlivé elementy ochranných známek. Ty ale nemohou zohlednit celkový dojem, kterými tato označení působí na relevantní spotřebitele.
21. Závěrem žalobce dodal, že rozhodnutí žalovaného by mělo být výsledkem objektivního (měřitelného) porovnání kolidujících označení a nemělo by být založeno na subjektivním názoru konkrétní rozhodující osoby. Žalobce je toho názoru, že na straně žalovaného převládl právě subjektivní názor, což mělo za následek nesprávná a nezákonná rozhodnutí ve věci samé.
22. Žalovaný ve vyjádřeních k žalobám navrhl jejich zamítnutí. Konstatoval, že žalobní námitky se v zásadě shodují s těmi, které žalobce uplatnil již v rozkladovém řízení a s nimiž se žalovaný řádně, komplexně a logicky vypořádal v napadených rozhodnutích. Žalobce v žalobách opět rozporuje všechna hlediska posuzování pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ, jakož i závěr žalovaného o podobnosti či shodnosti porovnávaných výrobků a služeb a utváří vlastní hodnocení, ze kterého vyvozuje závěry odlišné od závěrů žalovaného.
23. Žalovaný považuje žaloby za nedůvodné. Má za to, že správní orgány obou stupňů postupovaly při rozhodování v daných věcech v souladu se zákonem i národní a evropskou judikaturou.
24. K námitkám týkajícím se posouzení podobnosti porovnávaných označení z vizuálního hlediska žalovaný odkázal na příslušné pasáže rozhodnutí vydaných v obou stupních řízení a setrval na správnosti závěru o vizuální podobnosti porovnávaných označení nízkého stupně. Uvedl, že nikterak nepřecenil význam slovního prvku „AMBER“ v označeních žalobce a svůj závěr o vizuální podobnosti porovnávaných označení logicky odůvodnil. Tento závěr není nikterak v rozporu s rozsudkem NSS ze dne 29. 5. 2014, č. j. 9 As 181/2012-84, neboť vychází z posouzení těchto označení jako celku a nikoli z „přeceňování“ významu první části označení, jak se mylně domnívá žalobce. Žalovaný dále zdůraznil, že v řízení nebylo relevantní, jakým způsobem je žalobcovo označení na trhu skutečně užíváno. Je třeba vždy vycházet z údajů uvedených v rejstříku ochranných známek, a to jak u zapsaných výrobků a služeb, tak ohledně konkrétní zapisované podoby označení.
25. Co se týče posouzení fonetické podobnosti označení, žalovaný ve vyjádření k žalobám odkázal na příslušné pasáže napadených rozhodnutí, z nichž citoval. Totéž pak učinil i v případě námitek vztahujících se k posouzení podobnosti označení z hlediska sémantického. Popřel, že by slovní prvek „AMBAR“ představoval ve vztahu k výrobkům a službám chráněným namítanou ochrannou známkou výraz nedistinktivní či generický. Totéž platí i pro slovní prvek „AMBER“ v označeních žalobce. Naopak druhý slovní prvek žalobcových označení „PLASMA“ je prvkem popisným vzhledem ke službám ve třídě 44 mezinárodního třídění výrobků a služeb, jež se týkají poskytování zdravotnických služeb. Žalovaný otrocky neporovnal pouze jednotlivé prvky, jak se mylně domnívá žalobce. Jak je patrno z jeho rozhodnutí, založil podobnost porovnávaných označení na celkovém dojmu s ohledem na distinktivní a dominantní prvky.
26. K tvrzení žalobce, že pokud vlastník namítané ochranné známky používá slovo „AMBAR“ jako akronym svého klinického programu i v dalších zapsaných označeních, relevantní veřejnost si bude s tímto slovem spojovat právě tento program, se dle žalovaného vyjádřil správní orgán prvního stupně, který nepřisvědčil argumentu, že prvek „AMBAR“ bude průměrný spotřebitel vnímat jako akronym spojení „Alzheimer Management by Albumin Replacement“, jelikož toto nebude průměrné české veřejnosti známo. Předseda ÚPV se s tímto názorem ztotožnil.
27. K námitce, jejíž podstatou je nesouhlas žalobce se závěrem, že se služby u porovnávaných označení překrývají (jedny jsou podmnožinou druhé), a nelze tak vyloučit shodu služeb poptávaných spotřebiteli ve vymezených oblastech zdravotní péče, žalovaný uvedl, že i v tomto směru se předseda ÚPV ztotožnil se závěrem vyjádřeným v prvostupňových rozhodnutích Úřadu, že služby spočívající v „poskytování zdravotnických služeb v oblasti darování krevní plazmy, provozování zdravotnického zařízení a poradenská činnost v uvedených oblastech“ uvedené ve třídě 44 jsou shodné se službami chráněnými namítanou ochrannou známkou. Tyto namítané služby totiž představují nadřazený pojem, který v sobě zahrnuje i konkrétní služby přihlašované pro označení žalobce, resp. chráněné jeho ochrannou známkou. Žalovaný opětovně zdůraznil, že pro posouzení podobnosti napadených a namítaných služeb není rozhodující oblast podnikání žalobce, ale vždy je nutno vycházet z údajů uvedených v rejstříku ochranných známek.
28. Žalovaný je přesvědčen, že jeho postup při rozhodování v daných věcech byl plně v souladu s požadavkem, jehož se dovolává žalobce, tedy aby celkové posouzení podobnosti porovnávaných označení a možné pravděpodobnosti jejich záměny na straně veřejnosti bylo založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Porovnávaná označení byla řádně posouzena ze všech hledisek používaných praxí, byly zhodnoceny jejich dominantní a distinktivní prvky a bylo vzato v úvahu hledisko průměrného spotřebitele. Průměrný spotřebitel byl vymezen s ohledem na seznam kolizních služeb porovnávaných označení, nemohl být proto posouzen pouze z hlediska odborné veřejnosti specializované v lékařství, jak předpokládá rozsudek SDEU C-412/05 P vydaný ve věci ochranné známky Travatan.
29. Soud pro úplnost konstatuje, že společnost Grifols Worldwide Operations Limited v soudním řízení o žalobách proti napadeným rozhodnutím neuplatnila práva osoby zúčastněné na řízení.
30. Při ústním jednání před soudem konaném dne 11. 6. 2024 účastníci odkázali na svá písemná podání a setrvali na svých dosavadních procesních stanoviscích. Žalobce prostřednictvím svého zástupce při jednání konstatoval, že si před podáním přihlášek provedl rešerši, která mu ale neukázala existenci namítané ochranné známky jako kolidující s jeho označeními. Zdůraznil, že jeho označení představují obrazovou ochrannou známku, jedná se vlastně o logo společnosti. Napadená rozhodnutí, v nichž žalovaný dovodil zaměnitelnou podobnost porovnávaných označení, nevycházejí z objektivního posouzení, ale jsou založena na subjektivním názoru.
31. Žalovaný při jednání před soudem uvedl, že napadená rozhodnutí byla vydána v souladu se zákonem. Žalovaný se v nich řádně vypořádal s rozkladovými námitkami žalobce a rozhodné skutečnosti posoudil komplexně, přičemž se ovšem musel zabývat i jednotlivými prvky porovnávaných označení. Dominantním v označeních žalobce není jejich obrazový prvek, jak se žalobce mylně domnívá. Vzhledem k podobnosti porovnávaných označení a shodnosti služeb je dána pravděpodobnost záměny těchto označení.
32. Soud při jednání rozhodl, že nebude provádět dokazování žalobcem navrženými důkazy, neboť dospěl k závěru, že o žalobě lze rozhodnout na základě listin, které jsou obsahem správního spisu; provádění jakýchkoliv dalších důkazů proto shledal nadbytečným. K tomu je nutno dodat, že naprostou většinu žalobcem navržených důkazů představují listiny, které jsou součástí správního spisu. Z něj soud při rozhodování ve věci samé obligatorně vychází, neboť jeho povinností je mj. posoudit, zda skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je se správním spisem v souladu a má v něm oporu [§ 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.]. Obsahem správního spisu se v řízení před soudem nedokazuje (srov. rozsudky NSS ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117 nebo ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 68/2011-75).
33. Při rozhodování o žalobách soud vycházel zejména z následující právní úpravy:
34. Podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ přihlašované označení se nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u Úřadu (dále jen „námitky“) vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou.
35. Podle § 32 odst. 3 ZOZ Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh osoby uvedené v § 7 a z důvodů v tomto ustanovení uvedených.
36. Po posouzení žalob dospěl soud k závěru, že nejsou důvodné.
37. Soud předesílá, že se v plném rozsahu ztotožnil se všemi klíčovými závěry žalovaného, na nichž jsou napadená rozhodnutí zbudována. Sdílí tedy názor žalovaného, že označení žalobce jsou podobná namítané ochranné známce a služby, na něž se žalobcova označení vztahují, se shodují se službami chráněnými namítanou ochrannou známkou, což má za následek pravděpodobnost záměny těchto označení na straně veřejnosti. Tato skutečnost je důvodem relativní zápisné nezpůsobilosti žalobcem přihlašovaných označení do rejstříku ochranných známek podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ a současně důvodem, pro který žalovaný v návrhovém řízení v souladu s týmž zákonným ustanovením prohlásil napadenou ochrannou známku žalobce za neplatnou.
38. Z ustálené judikatury SDEU a NSS plyne, že posuzování podobnosti porovnávaných označení podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ se řídí následujícími principy:
39. Pravděpodobnost záměny je nutno zkoumat vždy ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele, a to z hlediska vizuálního, fonetického a sémantického. Při hodnocení schopnosti individualizovat zboží z určitého obchodního zdroje je nutno mít na zřeteli, že spotřebitel zpravidla nemá možnost vzájemně porovnat více označení či výrobků, že porovnává s obrazem v paměti či dřívějším sluchovým vjemem, že má průměrnou paměť a průměrný smysl pro detail (viz rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2008, č. j. 4 As 31/2008 – 153 nebo rozsudek SDEU ze dne 11.11.1997 ve věci C‑251/95, SABEL, bod 23).
40. Nebezpečí záměny musí být posuzováno z globálního pohledu. Vizuální, fonetická nebo sémantická podobnost kolidujících označení tedy musí být založena na posouzení celkového dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Průměrný spotřebitel totiž obvykle vnímá ochrannou známku jako celek a nezkoumá její jednotlivé detaily (srov. rozsudek SDEU ze dne 11. 11. 1997 ve věci C-251/95, SABEL, ze dne 22. 6. 1999 ve věci C-342/97, Lloyd Schuhfabrik Meyer či ze dne 28. 4. 2004 ve věci C-3/03, Matratzen Concord v. OHIM).
41. Přestože průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily, nemění to nic na tom, že si při vnímání slovního označení rozloží toto označení na slovní prvky, které mu naznačují konkrétní význam nebo které se podobají slovům, která zná [srov. rozsudek Tribunálu ze dne 6. 10. 2004 ve věci T‑356/02 - Vitakraft-Werke Wührmann & Sohn GmbH & Co. KG v. Office for Harmonisation in the Internal Market (VITAKRAFT), bod 51, nebo rozsudek Tribunálu ze dne 13. 2. 2007 ve věci T‑256/04 - Mundipharma AG v. European Union Intellectual Property Office (RESPICUR), bod 57].
42. Průměrný spotřebitel obvykle přikládá větší význam počáteční části slov než částem následujícím [srov. rozsudek Tribunálu ze dne 17. 3. 2004 ve spojené věci T-183/02 a T‑184/02, El Corte Inglés, SA v. European Union Intellectual Property Office (MUNDICOR), bod 81 a 83 nebo rozsudek Tribunálu ze dne 16. 3. 2005 ve věci T-112/02, L'Oréal SA v. European Union Intellectual Property Office (FLEXI AIR), bod 64 a 65], byť tato úvaha neplatí ve všech případech [v tomto smyslu viz např. rozsudek Tribunálu ze dne 14. 10. 2003 ve věci T-292/01, Phillips-Van Heusen Corp. v. Office for Harmonisation in the Internal Market, bod 50 či rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2009, č. j. 7 As 24/2009-142)].
43. Slovní prvky mají, pokud jde o celkový dojem, jímž to které označení působí, v zásadě větší důležitost než prvky obrazové, protože průměrný spotřebitel si je snáze zapamatuje a snadněji odkáže na daný výrobek či službu uvedením slova (slovního prvku) než popisem obrazového prvku označení (viz rozsudek Tribunálu T-104/01 ve věci Fifties, bod 47).
44. Průměrný spotřebitel nebude u složené ochranné známky za rozlišovací a převládající prvek celkového dojmu vyvolaného touto ochrannou známkou považovat její popisný prvek, ale její prvek fantazijní [srov. rozsudek Tribunálu ze dne 15. 2. 2005 ve věci T-169/02, Cervecería Modelo, SA de CV v. European Union Intellectual Property Office (NEGRA MODELO), bod 34 a tam citovaná prejudikatura, nebo také rozsudek Tribunálu ze dne 7. 9. 2006 ve věci T-133/05, Gérard Meric v. Office for Harmonisation in the Internal Market (PAM-PIM'S BABY-PROP), body 51‑52].
45. Ochranné známky musí být srovnávány v podobě, v jaké jsou přihlášeny a v jaké požívají ochrany. To znamená, že registrované ochranné známky jsou srovnávány v podobě, jak byly zaregistrovány, přičemž je irelevantní podoba skutečného či možného užití chráněného označení (viz rozsudek Tribunálu ze dne 15. 4. 2010 ve věci T-488/07, Cabel Hall Citrus v. OHIM).
46. Vyšší míra podobnosti ochranných známek může kompenzovat nižší míru podobnosti výrobků či služeb a naopak (tzv. kompenzační princip plynoucí z rozhodnutí SDEU ze dne 29. 9. 1998 ve věci C-39/97, Canon, viz též rozhodnutí Tribunálu ze dne 14. 12. 2006 ve spojených věcech T-81/03, T-82/03, T-103/03, Mast-Jägermeister či rozsudky NSS ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007 – 141 a ze dne 13. 2. 2014, čj. 6 As 32/2013 – 46).
47. Žalovaný dle náhledu soudu při rozhodování v daných věcech výše nastíněné principy dovozené judikaturou respektoval. Při posouzení vizuální podobnosti porovnávaných označení oprávněně přihlédl ke značné podobnosti dominantních prvků porovnávaných označení, jimiž jsou slovní prvek „AMBER“ v označeních žalobce a (jediný) slovní prvek „AMBAR“, jímž je tvořena namítaná ochranná známka.
48. Soud nepochybuje o tom, že v označeních žalobce je dominantním prvkem právě slovní prvek „AMBER“. Stojí totiž na prvním místě, tj. na prominentní pozici, takže pozornost průměrného spotřebitele upoutá mnohem více než druhý slovní prvek „PLASMA“, a na rozdíl od druhého slovního prvku se ve vztahu k přihlašovaným (v případě napadené ochranné známky chráněným) službám nejedná o prvek popisný, a tudíž nedistinktivní. Průměrný spotřebitel proto bude v označeních žalobce přikládat mnohem větší význam počátečnímu dominantnímu slovnímu prvku „AMBER“ než následujícímu slovnímu prvku „PLASMA.“.
49. Žalobci nelze přisvědčit v tom, že dominantním prvkem jeho označení je jejich prvek obrazový. I přes jistou estetickou zajímavost není tento obrazový prvek natolik výrazný a originální, aby představoval dominantní část žalobcových označení. Předseda ÚPV má pravdu v tom, že se jedná o poměrně jednoduchý obrazec postrádající jakýkoliv význam, jenž ze známkoprávního pohledu není pro spotřebitele snadno zapamatovatelný a reprodukovatelný, a nemůže tak v označeních žalobce plnit (dominantní) roli jejich hlavního identifikátoru. Tu plní, jak shora uvedeno, distinktivní slovní prvek „AMBER“. Za této situace není dle náhledu soudu důvod neaplikovat v projednávané věci, přesněji řečeno ve všech třech věcech spojených ke společnému řízení, výše zmíněný princip, podle něhož slovní prvky mají, pokud jde o celkový dojem, jímž konkrétní označení působí, v zásadě větší důležitost než prvky obrazové.
50. Způsob, jakým předseda ÚPV v napadených rozhodnutích posoudil obrazový prvek žalobcových označení, náležitě odráží jeho reálnou vizuální podobu a soud na něm nespatřuje nic subjektivního.
51. K žalobcovu tvrzení, že obrazový prvek jeho označení je z jeho strany hojně využívaným označením, které se stalo příznačné pro jeho dárcovská centra, soud uvádí, že v projednávaných věcech není předmětem posouzení to, zda se určité označení stalo pro žalobce příznačným, tedy zda získalo užíváním v obchodním styku ve vztahu ke službám poskytovaným žalobcem rozlišovací způsobilost, ale zda jsou žalobcova označení v té podobě, v níž byla přihlášena k zápisu do rejstříku ochranných známek či ve které byla do rejstříku zapsána jako napadená ochranná známka, zaměnitelně podobná starší namítané ochranné známce.
52. Pouze na okraj soud uvádí, že správní spis neobsahuje žádné důkazy, které by prokazovaly, že se obrazový prvek žalobcových označení stal pro žalobce ve spojení s jím poskytovanými službami příznačným. Za takový důkaz nelze považovat kopie internetových stránek žalobce a několik fotografií zobrazujících užívání označení „AMBER PLASMA“ ve spojení s obrazovým prvkem v souvislosti s podnikatelskou činností žalobce, neboť tyto důkazy nejsou způsobilé prokázat, že si relevantní spotřebitelská veřejnost obrazový prvek žalobcových označení spojuje výlučně se žalobcem a jím poskytovanými službami.
53. Jediný rozdíl v dominantních prvcích „AMBER“ a „AMBAR“ porovnávaných označení spočívající v jejich odlišném čtvrtém písmenu není natolik podstatný, aby zvrátil závěr o jejich podobnosti dané nejen shodou v celkovém počtu písmen, ale především naprostou shodou ostatních písmen (s výjimkou toho čtvrtého).
54. Soudu není zřejmé, z čeho pramení přesvědčení žalobce o tom, že slovní prvky jeho označení jsou vyvedeny ve specifickém fontu písma. Jedná se, jak v napadených rozhodnutích přiléhavě konstatoval žalovaný, o tiskací písmo v běžném grafickém provedení, jemuž nelze přičítat jakoukoliv vizuální originalitu.
55. Jeho označení nebude průměrný spotřebitel vnímat jako „kompaktní obrazec“, jak mylně tvrdí žalobce. Nejedná se totiž o (kompaktní a jednolitý) obrazec, ale o označení tvořené kombinací dvou slovních prvků a jednoho prvku obrazového. Vzhledem k vizuální podobě žalobcových označení a výše popsané charakteristice jednotlivých prvků, z nichž tato označení sestávají, bude průměrný spotřebitel při jejich zhlédnutí primárně vnímat slovní prvky těchto označení, především pak dominantní první slovní prvek „AMBER“, a nikoli prvek obrazový, jenž v těchto označeních plní toliko funkci jakéhosi dekoračního doplňku a nemá určující roli při utváření celkového dojmu, jímž tato označení působí.
56. Žalovaný posoudil porovnávaná označení jako celek. Nepominul přitom žádnou část žalobcových označení a v rámci posouzení celkového dojmu, jakým tato označení působí, vzal v potaz nejen přítomnost dvou slovních prvků, ale též jejich obrazový prvek. Nijak nepochybil, jestliže dovodil, že určující pro celkový dojem u žalobcových označení je jejich dominantní slovní prvek „AMBER“, jehož nezpochybnitelná podobnost se slovním prvkem „AMBAR“ namítané ochranné známky zakládá podobnost porovnávaných označení. Nelze než souhlasit s tím, že z celkového pohledu se s ohledem na přítomnost dalších výše zmíněných prvků tvořících označení žalobce, které se u namítané ochranné známky nevyskytují, jedná o vizuální podobnost v nižším stupni.
57. Soud neshledal opodstatněnými ani žalobní námitky namířené proti závěrům žalovaného o podobnosti porovnávaných označení z fonetického hlediska. Vzhledem ke zřetelnému vizuálnímu oddělení obou slovních prvků v označeních žalobce a jejich odlišnému významu není důvod k tomu, aby průměrný spotřebitel obě slova „AMBER“ a „PLASMA“ vnímal kompaktně jako jedno sousloví a nikoliv jako dva samostatné slovní prvky, v daném případě samostatná slova.
58. Správní orgány obou stupňů nikterak nezpochybnily, že namítaná ochranná známka je tvořena pouze jedním slovem o dvou slabikách, zatímco žalobcova označení se skládají ze dvou slov o čtyřech slabikách (přičemž jejich obrazový prvek nemá na zvukovou podobu označení žádný vliv). Soud nicméně plně přisvědčuje závěru Úřadu, potažmo též předsedy ÚPV, že druhý slovní prvek žalobcových označení ve znění „plazma“ zazní až následně po zvukově výrazném prvním dominantním prvku těchto označení, jenž primárně upoutá pozornost spotřebitele a který je v porovnání s jediným slovním prvkem namítané ochranné známky „AMBAR“ po zvukové stránce téměř shodný. Předseda ÚPV k tomu v napadených rozhodnutích přiléhavě doplnil, že spotřebitelé se zpravidla orientují podle výrazu s rozlišovací způsobilostí, kterým je u označení žalobce slovní prvek „AMBER“. Na základě těchto zjištění správní orgány obou stupňů právem konstatovaly fonetickou podobnost žalobcových označení a namítané ochranné známky, k čemuž soud dodává, že se opět jedná o podobnost v nižším stupni.
59. S argumentem žalobce, že jeho označení bude větší část spotřebitelů vyslovovat s anglickou výslovností, zatímco namítanou ochrannou známku s výslovností španělskou, se vypořádal již předseda ÚPV v napadených rozhodnutích. Soudu nezbývá než přitakat jeho závěru, že znalost španělského jazyka a pravidel jeho výslovnosti lze předpokládat pouze u minoritní části české relevantní veřejnosti. Proto není možné oprávněně očekávat, že by větší část průměrných spotřebitelů při výslovnosti namítané ochranné známky použila španělštinu. Aplikována bude buď čeština, nebo případně anglická pravidla výslovnosti (s ohledem na obecně rozšířenou znalost angličtiny); v každém případě bude namítaná ochranná známka vyslovována velmi podobně jako dominantní slovní prvek „AMBER“ žalobcových označení.
60. Co se týče žalobních námitek upínajících se k posouzení podobnosti porovnávaných označení z hlediska sémantického, ani ty soud důvodnými neshledal. Žalobce sám připustil, že slovo „amber“, jež je součástí slovního prvku jeho označení, má anglický původ a v českém jazyce znamená „jantar“, a že stejný význam má slovo „ambar“ ve španělštině. S přihlédnutím k této významové shodě, kterou žalobce nepopírá, je nutno přisvědčit závěru žalovaného, že pro tu část spotřebitelů, která bude dostatečně jazykově vybavena a slovní prvky „AMBER“ a „AMBAR“ bude vnímat ve významu „jantar“, budou porovnávaná označení významově podobná. Přítomnost druhého slovního prvku „PLASMA“ v označeních žalobce na tom s ohledem na jeho nedistinktivitu (k tomu viz níže) nemůže nic změnit.
61. Se žalobcem nicméně nelze souhlasit v tom, že pro tu část spotřebitelské veřejnosti, která bude slovní prvky „AMBER“ a „AMBAR“ vnímat jako fantazijní, bude jeho označením dodávat jasný význam jejich druhý slovní prvek „PLASMA“, a nezaměnitelně je tak odliší od namítané ochranné známky, jejíž slovní prvek „AMBAR“ je výrazem nedistinktivním a generickým. Žalobce se totiž zásadně mýlí, považuje-li namítanou ochrannou známku za nedistinktivní a generickou z toho důvodu, že průměrný spotřebitel nebude schopen z jejího slovního prvku „AMBAR“ určit, k jakému oboru činnosti se toto označení vztahuje, zatímco ze slovního prvku „PLASMA“ v jeho označeních takovou souvislost snadno dovodí. Žalovaný tomuto mylnému názoru žalobce v napadených rozhodnutích oprávněně oponoval konstatováním, že neschopnost spotřebitele určit, k jakému oboru činnosti se ochranná známka vztahuje, nevypovídá o její nízké distinktivitě nebo genericitě, ale je tomu právě naopak.
62. Soud na tomto místě připomíná, že při posuzování a hodnocení pravděpodobnosti záměny je podle konstantní judikatury nutno vždy zohlednit rozlišovací způsobilost starších (namítaných) ochranných známek (srov. především rozhodnutí SDEU ze dne 29. 9. 1998 ve věci C-39/97, Canon a rozsudky NSS ze dne 31. 5. 2011, č. j. 1 As 80/2010 - 152 či ze dne 2. 2. 2017, č. j. 10 As 187/2015 - 58). Lze říci, že čím větší rozlišovací způsobilost starší ochranná známka má, tím je také pravděpodobnost záměny větší. Rozlišovací způsobilost je pak třeba posuzovat ve vztahu k nárokovaným výrobkům či službám, neboť distinktivní není jakékoliv označení samo o sobě, ale vždy jen ve vazbě na konkrétní výrobky a služby, pro něž má být toto označení chráněné (k tomu viz např. rozhodnutí SDEU ze dne 8. 4. 2003 ve věcech C-53/01 až C-55/01, Linde). Vysoká rozlišovací způsobilost je obecně dána v případě fantazijních ochranných známek. Výrazná míra distinktivity je přiznávána i ochranným známkám sestávajícím z obecných běžně užívaných nedistinktivních slov, pokud tato obecná slova nijak nesouvisí se seznamem výrobků a služeb.
63. Bude-li namítaná ochranná známka vnímána částí spotřebitelské veřejnosti, která je jazykově vybavena, ve významu „jantar“, nemá toto slovo označující zkamenělou pryskyřici pravěkých stromů žádnou spojitost se službami z oblasti zdravotnictví chráněnými namítanou ochrannou známkou, a je tudíž vyloučeno, aby se ve vztahu k těmto službám jednalo o značení popisné, generické a nedistinktivní. Právě skutečnost, že běžně užívané slovo „jantar“ nijak nesouvisí se službami chráněnými namítanou ochrannou známkou, má za následek vyšší míru rozlišovací způsobilosti namítané ochranné známky, s níž se pojí větší pravděpodobnost její záměny za jiná označení. Totéž ovšem platí i pro případ, kdy namítaná ochranná známka bude zbývající částí spotřebitelské veřejnosti považována za fantazijní označení, u něhož je, jak bylo soudem konstatováno v předchozím odstavci, obecně dána vysoká rozlišovací způsobilost.
64. Slovní prvek „PLASMA“ obsažený v jeho označeních sám žalobce označuje za prvek popisný, jenž má jasný význam odkazující na přihlašované služby, resp. služby chráněné napadenou ochrannou známkou. Výskyt takového popisného prvku s ohledem na výše uvedené rozhodně nedodává označením žalobce rozlišovací způsobilost, ani je není schopen po významové stránce odlišit od namítané ochranné známky. Pokud tedy bude relevantní spotřebitelská veřejnost slovní prvky „AMBER“ a „AMBAR“ vnímat jako fantazijní, tj. bezvýznamové, nebude sémantické hledisko pro posouzení podobnosti porovnávaných označeních rozhodné.
65. Z právě uvedeného je zřejmé, že soud nesdílí žalobcův názor, že jeho označení mají s ohledem na znění jejich slovního prvku „AMBER PLASMA“ jasný význam, který namítaná ochranná známka nemá. Ve věcech řešených napadenými rozhodnutími tudíž nepřicházela v úvahu aplikace závěrů obsažených v rozsudku SDEU ze dne 13. 2. 2007 ve věci T‑256/04 Mundipharma AG v European Union Intellectual Property Office (RESPICUR), bod 54, jichž se žalobce dovolává.
66. I kdyby slovní prvek namítané ochranné známky „AMBAR“ skutečně představoval akronym klinického programu „Alzheimer Management by Albumin Replacement“ provozovaného vlastníkem namítané ochranné známky, jak tvrdí žalobce, nemělo by to na správnost jeho hodnocení ze sémantického hlediska provedeného žalovaným žádný vliv. Ani z vyšší či dokonce vysoké míry pozornosti tuzemského průměrného spotřebitele totiž nelze dovozovat znalost názvů jednotlivých klinických programů realizovaných vlastníkem namítané ochranné známky či povědomí relevantní tuzemské spotřebitelské veřejnosti o tom, jakým způsobem ten který subjekt „vytváří“ konkrétní ochrannou známku, a to tím spíše, jedná-li se o irskou obchodní společnost. Přesvědčení žalobce o tom, že relevantní veřejnost si bude se slovem AMBAR spojovat výše zmíněný klinický program, soud nikterak nesdílí – jedná se o pouhou subjektivní domněnku žalobce nemající reálný základ, která nadto nebyla ničím doložena.
67. Lze shrnout, že žalovaný při rozhodování v daných věcech postupoval v souladu s judikaturním požadavkem na posouzení porovnávaných označení z hlediska celkového dojmu. Skutečnost, že přitom akcentoval rozhodující vliv dominantních a distinktivních slovních prvků těchto označení ve znění „AMBER“ a „AMBAR“, není s tímto požadavkem v rozporu, protože tyto prvky jsou pro utváření celkového vyznění, jímž označení působí, určující a jejich výrazná podobnost ve výsledku zakládá i zaměnitelnou podobnost porovnávaných označení, kterou přítomnost dalších prvků v označeních žalobce není s to eliminovat. Řečeno slovy užitými v rozsudku NSS ze dne 23. 7. 2008 č. j. 4 As 90/2006 – 123, slovní prvky „AMBER“ a „AMBAR“ jsou právě těmi rozhodujícími složkami, které při celkovém posuzování jsou výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení.
68. Jak konstatoval rozšířený senát NSS v rozsudku ze dne 11. 10. 2016, č. j. 2 As 96/2015 - 59, shodují-li se dvě označení v distinktivním prvku a odlišují-li se pouze prvky nedistinktivními, je nutno je pokládat za zaměnitelná. Soud si je vědom toho, že v posuzovaných věcech není dána naprostá shoda distinktivních prvků porovnávaných označení, ale je zde jejich vysoká podobnost, která má též za následek podobnost těchto označení.
69. Soud souhlasí rovněž se závěrem správního orgánu, že služby chráněné namítanou ochrannou známkou jsou shodné s těmi, pro které měla být zapsána žalobcem přihlášená označení, jakož i s těmi, pro které byla v minulosti do rejstříku zapsána napadená ochranná známka. Žalovaný má pravdu v tom, že (služby) zdravotní péče chráněné namítanou ochrannou známkou jsou širším pojmem, který v sobě zahrnuje mj. též poskytování zdravotnických služeb v oblasti darování krevní plazmy či provozování zdravotnických zařízení. Provozování zdravotnických zařízení, v nichž mají zájemci možnost darovat krevní plazmu a na to navazující výroba transfúzních přípravků a surovin potřebných pro výrobu léčiv s ohledem na smysl a účel těchto činností bezprostředně souvisí s péčí o lidské zdraví, tedy se zdravotní péčí. Ta vedle vlastního poskytování zdravotní péče v užším smyslu v podobě lékařských vyšetření, ošetření, zákroků atd. obsahuje i podmnožinu zdravotnických služeb potřebných a v řadě případů nezbytných pro zachování a obnovu lidského zdraví, jako jsou například odběry a rozbory krve či právě odběry krevní plazmy realizované v žalobcem provozovaných dárcovských odběrových centrech. Žalovaný tudíž nepochybil, jestliže služby, pro které byla přihlášena žalobcova označení a do rejstříku zapsána napadená ochranná známka, označil za jeden z druhů služeb zdravotní péče.
70. V této souvislosti žalovaný přiléhavě poukázal i na judikaturu SDEU, z níž jednoznačně plyne, že zahrnují-li výrobky/služby chráněné starší ochrannou známkou výrobky/služby přihlašované pro ochrannou známku, považují se tyto výrobky/služby za shodné (viz rozsudek SDEU ve věci T‑522/10, Hell Energy Magyarország kft, bod 36 a další v tomto bodě uvedená rozhodnutí).
71. Skutečnost, že okruh služeb třídy 44 chráněný namítanou ochrannou známkou je vymezen velmi obecně a neváže se na žádnou konkrétní činnost v oblasti lékařských nebo podobných služeb, znamená jediné – namítanou ochrannou známku je možné užít pro veškeré služby zdravotní péče bez omezení. Nebylo povinností vlastníka namítané ochranné známky, aby při jejím přihlášení okruh chráněných služeb vymezil v užším rozsahu nebo aby jej zúžil na konkrétní oblast zdravotní péče, jak to učinil žalobce.
72. Argumentuje-li žalobce v souvislosti s vymezením pojmu „zdravotní péče“ definicí obsaženou údajně na webových stránkách Národního zdravotnického informačního portálu, soud k tomu v první řadě uvádí, že se nejedná o legální definici zmíněného pojmu, jež by byla pro žalovaného či soud závazná. V žalobcem předestřené definici jsou toliko demonstrativně vyjmenovány jednotlivé činnosti „nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky“, tedy osobami poskytujícími zdravotnické služby. Soud je navíc toho názoru, že odběry krevní plazmy realizované v dárcovských odběrových centrech lze bez obtíží podřadit i pod žalobcem zmíněnou definici, neboť je lze rovněž obecně charakterizovat jako soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem odstranění nemoci (jiných osob).
73. Neobstojí ani žalobcův argument o specifické skupině spotřebitelů jím poskytovaných služeb v podobě zájemců o darování krevní plazmy v České republice. S ohledem na úzkou specializaci jednotlivých zdravotních odvětví má v dnešní době svou specifickou skupinu „spotřebitelů“ řada lékařských oborů. Příkladmo lze uvést pacienty po amputaci končetiny vyhledávající služby protetických center či zájemce o umělé oplodnění navštěvující centra asistované reprodukce. Žalobce nadto ani blíže nespecifikoval, v čem spočívá jím tvrzená specifičnost skupiny zájemců o darování krevní plazmy.
74. Popírání závěru žalovaného o existenci pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení je ze strany žalobce vystavěno na mylné tezi, že tato označení nejsou podobná. Jak je patrno z výše uvedeného, soud přisvědčil opačnému závěru žalovaného o podobnosti napadených označení a rovněž jeho závěru o shodnosti přihlašovaných/chráněných služeb.
75. Žalovaný při rozhodování v daných věcech plně respektoval také zásadu, že pravděpodobnost záměny kolidujících označení je nutno zkoumat ve vztahu k vjemu průměrného spotřebitele. Úřad i předseda ÚPV při rozhodování v daných věcech vzali v potaz, že s ohledem na druh přihlašovaných/chráněných služeb bude průměrný spotřebitel vykazovat vyšší až vysokou míru pozornosti, neboť se jedná o služby, které ovlivňují zdraví a životy lidí. V této souvislosti je nutno podotknout, že relevantní spotřebitelskou veřejností není v posuzovaných věcech výlučně odborná veřejnost specializovaná v určitém lékařském oboru, kterou zmiňuje žalobcem odkazovaný rozsudek SDEU ve věci C-412/05 P týkající se ochranné známky Travatan. Jak žalobce sám konstatoval na jiném místě žaloby, do okruhu spotřebitelské veřejnosti, jíž jsou určeny jeho služby, spadají (rovněž) dárci krevní plazmy či zájemci o darování krevní plazmy z řad veřejnosti, tedy nikoliv výlučně lékaři - specialisté. Žalobcův odkaz na rozsudek SDEU ve věci C‑412/05 P je tudíž nepřípadný.
76. K míře rozlišovací způsobilosti namítané ochranné známky se již soud vyjádřil v předchozích částech rozsudku, a proto pouze ve stručnosti opakuje, že namítaná ochranná známka ve vztahu k jí chráněným službám nevykazuje nízký stupeň rozlišovací způsobilosti, jak nesprávně tvrdí žalobce.
77. To, jak dlouho žalobce svá označení fakticky užívá, ani fakt, že slovní prvky jeho označení představují zároveň jeho obchodní firmu (dříve obchodní jméno), pod kterou podniká, nejsou skutečnosti, jež by byly z pohledu kritérií významných pro posouzení zápisné nezpůsobilosti označení podle § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ rozhodné. Obě tyto žalobcem akcentované skutečnosti nemohou změnit zhola nic na posouzení otázky, zda jsou žalobcova označení z vizuální, zvukové či významové stránky podobná namítané ochranné známce, a pochopitelně nemohou nijak ovlivnit ani závěr o podobnosti či shodnosti služeb, k nimž se porovnávaná označení upínají. V této souvislosti nelze než opět připomenout obecnou zásadu, podle níž ochranné známky musí být srovnávány v podobě, v jaké jsou přihlášeny a v jaké požívají ochrany.
78. Jak soud konstatoval v usnesení ze dne 22. 2. 2024 č. j. 15 A 12/2024 – 39, jímž zamítl návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě směřující proti napadenému rozhodnutí č. 3, nepřehlédl, že žalobcova práva k označení Amber Plasma vznikla předtím, než byla podána přihláška namítané ochranné známky. Jak vyplývá z obchodního rejstříku, žalobce pod touto obchodní firmou podniká již od 14. 8. 2018, zatímco přihláška namítané ochranné známky EU č. 17968194 byla podána až dne 11. 10. 2018. Žalobci tedy náleží právo k (nezapsanému) označení Amber Plasma, které mu vzniklo ještě před podáním přihlášky namítané ochranné známky, což znamená, že její vlastník je podle § 10 odst. 2 ZOZ povinen v obchodním styku strpět užívání tohoto označení ze strany žalobce. To ovšem nic nemění na zákonnosti závěrů vyjádřených žalovaným v napadených rozhodnutích, v nichž nebyla posuzována práva žalobce k nezapsanému označení Amber Plasma, ale střet mezi starší namítanou ochrannou známkou na straně jedné a přihlašovanými označeními žalobce a jeho napadenou ochrannou známkou na straně druhé.
79. Žalobci lze obecně přisvědčit v tom, že zápisná nezpůsobilost konkrétního označení není dána jakoukoli jeho podobností s namítanou ochrannou známkou. Z dikce § 7 odst. 1 písm. b) ZOZ plyne, že zápisnou nezpůsobilost indikuje jen podobnost závadná, tj. podobnost zaměnitelná (starší literatura a judikatura hovoří též o podobnosti či zaměnitelnosti šalebné), tedy jen taková podobnost mezi kolidujícími označeními, popřípadě mezi výrobky či službami, na něž se vztahují, jež působí pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti (zaměnitelnost) ohledně původu výrobků či služeb (srov. rozsudek NSS ze dne 23.7.2008 č. j. 4 As 90/2006 – 123). Napadená rozhodnutí svědčí o tom, že si tohoto principu byl vědom i žalovaný, jenž po posouzení porovnávaných označení ze všech relevantních hledisek právem uzavřel, že vzhledem k podobnosti těchto označení a současně shodnosti přihlašovaných/chráněných služeb existuje pravděpodobnost jejich záměny na straně veřejnosti. Tento závěr žalovaného správního orgánu vychází z objektivního porovnání kolidujících označení a služeb, které se k nim vztahují. Soud nesouhlasí se tvrzením žalobce, že se jedná o závěr založený toliko na subjektivním názoru konkrétní rozhodující osoby.
80. Závěrem soud dodává, že v projednávaných věcech bylo na místě aplikovat i výše zmíněný kompenzační princip popsaný v rozhodnutí SDEU ze dne 29. 9. 1998 ve věci C-39/97 Canon, a to právě s ohledem na shodnost (nikoliv pouze podobnost) přihlašovaných/chráněných služeb, která je způsobilá kompenzovat nižší míru podobnosti porovnávaných označení.
81. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloby nejsou důvodné, a proto je podle § 78 odst. 7 s. ř. s. prvním výrokem rozsudku zamítl.
82. Jelikož žalobce nebyl ve sporu úspěšný a procesně úspěšnému žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly, soud ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 11. června 2024
Mgr. Martin Kříž v. r.
předseda senátu