USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Štěpána Výborného v právní věci žalobce: N. D., zastoupený advokátkou JUDr. Veronikou Pupalovou, se sídlem Májová 606/35, Cheb, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2/2, Praha 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 4. 2024, č. j. 33 A 10/2024 ‑ 31,

takto:

1.                 Kasační stížnost    se    odmítá.  

2.              Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se blanketní kasační stížností podanou dne 22. 5. 2024 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni. Podaná kasační stížnost neobsahovala konkrétní důvody, z nichž by bylo zřejmé, proč stěžovatel považuje napadený rozsudek krajského soudu za nezákonný. Nejvyšší správní soud ho proto usnesením ze dne 28. 5. 2024, č. j. 3 Azs 111/2024 ‑ 10, vyzval k tomu, aby kasační stížnost o tyto důvody doplnil. K doplnění mu stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od doručení usnesení a současně jej poučil o následcích, které nastanou, jestliže výzvě nevyhoví. Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti stěžovatel obdržel doručením do datové schránky své zástupkyně dne 3. 6. 2024; poslední den jednoměsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti tak připadl na středu 3. 7. 2024. Stěžovatel kasační stížnost doplnil až dne 4. 7. 2024.

[2]                Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“

[3]                Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví‑li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

[4]                Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.  Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“

[5]                Stěžovatel vadu kasační stížnosti spočívající v absenci kasačních námitek v jednoměsíční lhůtě neodstranil, neboť kasační stížnosti doplnil až tehdy, kdy mu lhůta stanovená k tomuto úkonu již marně uplynula. Platí přitom, že kasační stížnost lze doplnit pouze uvnitř stanovené lhůty, jelikož jde o lhůtu propadnou; později jen tehdy, požádá‑li včas stěžovatel z vážných důvodů soud o její prodloužení. O prodloužení lhůty však stěžovatel soud nepožádal. Kasační stížnost proto zůstala neprojednatelná a v řízení z tohoto důvodu nelze pokračovat. Jediným procesním důsledkem, který s touto situací soudní řád správní spojuje, je odmítnutí kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom stěžovatelku o tomto následku poučil, proto podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost odmítl.

[6]                Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti, bylo bezpředmětné rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného účinku.

[7]                Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3  s. ř. s.).

V Brně dne 11. července 2024

JUDr. Jaroslav Vlašín

     předseda senátu